Úpadek katolické církve v Latinské Americe

Nejen v Brazílii přecházejí dnes katolíci ve velkém k protestantům – jak ukazují nová data Pew Research, jde o celokontinentální trend. František Kalenda přibližuje širší kontext jevu a na základě dalších čísel z výzkumu analyzuje jeho příčiny.

Dlouhá léta platilo, že Latinská Amerika je nejsilnější základnou katolické církve. Vlastně se na to odvolává do dnešní chvíle; když se mluví o marginalizaci katolicismu v Evropě, obvykle se operuje právě Latinskou Amerikou a Afrikou. Rozsáhlý průzkum společnosti Pew Research Forum ze 13. listopadu nicméně ukazuje jinou, pro katolíky dost neutěšenou realitu.

Pew Research se už poměrně hodně dlouho zabývá náboženskou situací v zemích Latinské Ameriky; v nedávné době vydala například obsáhlé reporty ohledně Brazílie. Takto velký průzkum z devatenácti zemí včetně amerického Puerto Rica je ovšem unikátní a umožňuje sledovat náboženské změny ve skutečně širokém kontextu. Podrobný průzkum by si možná měli přečíst také čeští biskupové a ostatně i obyčejní věřící. Já sám z mnoha stran čísel vybírám jen některá, která považuji za demonstrativní pro svoji mateřskou katolickou církev.

Protestantské kázání. Foto Free Republic

Můžeme začít s celkovými údaji. Latinská Amerika je v současnosti domovem asi 425 milionů katolíků, to je 40 procent katolické populace na světě. Toto číslo představuje zhruba 69 procent věřících v celém regionu. Za posledních čtyřicet let procentuální zastoupení katolíků spadlo v jednotlivých zemích o 5 až neuvěřitelných 47 procent, většinou zhruba o třetinu. A to především ve prospěch protestantů.

Jsou země ve Střední Americe, jmenovitě Honduras, Nikaragua a El Salvador, kde se během posledních několika dekád počet katolíků a protestantů prakticky vyrovnal. Ve všech zemích bez výjimky byl zaznamenán obrovský počet katolíků, kteří se stali protestanty; jde zhruba o jednu třetinu celkového počtu současných protestantů. Tento trend je možné sledovat zhruba od 70. let, v posledních letech se však zrychluje.

Důvody konverzí
Když bývalí katolíci mluví o svých důvodech pro přestup, nepotvrzuje se zkreslená teze o tom, že věří ve svůj společenský vzestup a hledají víru na principu modlím se-dostávám; finanční motivaci uvádí jen mizivá část respondentů. Průzkum také vyvrací představu o horším sociálním zázemí odpadajících katolíků. Nejčastějším argumentem je touha po „osobním spojení s Bohem“ (67-93 procent), podobnou váhu má ale také „způsob uctívání v nové církvi“ (56-78 procent) a důvody spojené s větším zájmem církví o své věřící.

Protestant zkrátka cítí mnohem užší spojení se svým sborem a vlastní církví než katolík. Z dalších údajů je to pochopitelné. Latinskoameričtí protestanti vykazují mnohem větší aktivitu ve všech ohledech; výrazně častěji jsou pravidelně praktikující, častěji se účastní charitativní činnosti, ale také mnohem častěji odevzdávají pravidelně část svých peněz mateřskému sboru.

Zároveň je zjevné, že zbývající katolíci se stále více vzdalují oficiálním pozicím vlastní církve sociálních tématech. Katoličtí věřící odpovídající v průzkumu vykazují výrazně liberálnější postoje než jejich protestantští bratranci; 60 procent latinskoamerických katolíků například podporuje možnost rozvodu a celých 66 procent používání antikoncepce. V sociálně nejvyspělejších zemích jako je Chile, Argentina, Uruguay nebo Brazílie volá po změně politiky vůči antikoncepci kolem 80 procent věřících.

V mnoha zemích také katolíci podporují manželství homosexuálních párů, v Brazílii například těsně přes polovinu. A zhruba polovina všech latinskoamerických katolíků chce, aby kněží měli mít možnost se ženit, a v Brazílii dokonce rekordních 78 procent podporuje svěcení žen.

Konzervativní zůstává pouze přístup k potratům, ale to v rámci celé latinskoamerické společnosti včetně mimochodem rovněž rostoucích lidí bez vyznání. Rozhodně tu přitom neplatí sekularizační teze; víru v Boha deklaruje 81-99 procent všech obyvatel, a to se srovnatelnými čísly mezi lidmi formálně bez vyznání.

Lákavá nabídka
Výše uvedená data musí být pro katolickou církev alarmující. Nejen lidé v údajně „morálně zkažené“, sekularizované Evropě touží po změně prokazatelně škodlivých postojů vůči antikoncepci, rozvodu nebo menšinám. Zároveň vidí odosobněnou instituci nabízející velmi často prázdný rituál.

Letniční a novoletniční hnutí, ke kterým se hlásí většina latinskoamerických protestantů, nám nemusí být v mnoha ohledech sympatická. Jsou mnohem konzervativnější, někteří jejich vyznavači utlačují náboženské menšiny, s mnoha sbory je také spojeno kontroverzní mluvení jazyky, léčba vírou nebo skupinové vymýtání. Ale ve schopnosti nabídnout člověku pocit skutečné sounáležitosti s komunitou, pocit zodpovědnosti za větší celek a zároveň velmi osobní spojení s Bohem jsou o několik světelných let před katolíky, kde se pohlíží přinejlepším s nedůvěrou na každou alternativu zevnitř.

Jisté je jedno. Pokud bude výše naznačený trend pokračovat několik dalších let, budeme mluvit o Latinské Americe jako o protestantském regionu.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Ještě k tématu Sobota, 15.Listopadu 2014, 11:38:41

Autor připojil k textu ještě několik poznámek, které s ním přímo nesouvisejí, ale jsou v rámci tématu zajímavé. Zveřejňujeme je proto zde:

1) Průzkum Pew Research ukazuje na propast mezi zeměmi, kde úspěšně probíhá boj proti chudobě a mezi stále konzervativními režimy často v rukách oligarchů nebo zemědělských magnátů; typickým příkladem může být Paraguay, kde byl před lety pokus o změnu zadupán do země svržením prezidenta Fernanda Luga. Přestože jsou protestanti také v sociálně vyspělých zemích konzervativnější než katolíci, vykazují v Argentině, Chile nebo Brazílii výrazně větší toleranci a méně inklinují k extrémním postojům.

2) Jako naprosto výjimečná se opět ukazuje Uruguay, kde je rekordní zastoupení lidí bez vyznání, 37 procent (z nich ovšem pouze 10 procent se deklaruje jako ateisté); uruguayští katolíci jsou celkově pro-gay (59 procent podporuje sňatky homosexuálů a pouze 34 procent se domnívá, že homosexualita je morálně špatná) a dokonce relativně tolerantní k potratům, uruguayští protestanti jsou pak nejliberálnější v celé Latinské Americe ve všech otázkách.

3) Argentinský papež František je mimořádně populární v téměř všech zemích Latinské Ameriky; většina současných katolíků si také spojuje jeho zvolení s budoucí výraznou změnou církve. To nicméně neplatí o bývalých katolických věřících mimo Argentinu, Uruguay a Brazílii.