Éra polepšených pytláků

ANO navrhuje, aby se ministrem dopravy stal dosavadní generální ředitel společnosti Skanska ČR. Andrej Babiš za ministry a poslance přednostně vybírá jedince, co mu odečítají ze rtů. Ministři by přitom měli být schopni chovat se veskrze politicky.

„Je to konečně rozhodnutí, které by oboru prospělo,“ prohlásil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš o návrhu hnutí ANO, aby se novým ministrem dopravy stal Dan Ťok, dosavadní generální ředitel společnosti Skanska Česká republika.

Tímto všeříkajícím citátem by sloupek mohl začít a rovnou i skončit. Dál už by jen stačilo si vzpomenout, jak se dopravní stavitelé nedávno domáhali takových podmínek výběrového řízení na místo šéfa (šéfové) Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které by zajistily, že bude vybrána osoba kompetentní, zkrátka od fochu, ne jen tak nějaký vysokoškolák.

Proč ale z ředitele Skansky dělat náčelníka přes silnice a dálnice, když může být rovnou ministrem?

Třeba je pan Ťok fajn člověk. Moudrý, pracovitý a v zimě sype ptáčkům. Navíc se prý již od firmy odstřihl. Patrně půjde po ukončení pobytu ve vládě, pokud tam vůbec nastoupí, pěstovat rajčata.

Předseda ANO Andrej Babiš však vidí v Ťokově minulosti výhodu: „On je odborník. Vidí, jakým způsobem je ŘSD v područí stavebních firem. ŘSD má dnes problém s tím, že dělá kontrakty a vícepráce jsou následně zneužívány proti ŘSD. Pan Ťok to zná dobře a je záruka, že to bude dělat nestranně.“


Být členem vlády neznamená pouze řídit svůj resort, ale také hlasovat o více i méně zásadních věcech z jiných oborů, to znamená chovat se veskrze politicky. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Trochu to připomíná slova, jimiž Karel Schwarzenberg kdysi vedl paralelu mezi Miroslavem Kalouskem a „polepšeným pytlákem“. Jedním dechem ale dodejme, že švédská Skanska je pověstná důkladnými protikorupčními mechanismy.

Problém je v principu. Být členem vlády neznamená pouze řídit svůj resort, ale také hlasovat o více i méně zásadních věcech z jiných oborů, to znamená chovat se veskrze politicky. Možná by premiér Sobotka a po něm i prezident Zeman měli prověřit právě tuto kompetenci nového ministra. U jeho kolegyně Šlechtové poněkud zaváhali.

Není pochyb, že daný model vyhovuje Babišovi: za ministry a poslance přednostně vybírá jedince, co mu – výhradně jemu! – odečítají ze rtů. Nečlenství v ANO je výhodou. Vždyť i odcházející ministr dopravy Antonín Prachař se přes svou divokou personální politiku nakonec dopracoval k tomu, že do vedení ŘSD i Českých drah dosadil agrofertské figurky. Babiš má k dispozici loajální tým, který může řídit podobně jako druhdy svoji firmu – po esemeskách.

Nikdo tak nenarušuje mediální obraz ANO, který s lídrem hnutí kutí jeho marketingoví poradci. Tím víc pozornosti je pak věnováno také tweetům, jimiž Babiš drtí Svatopluka Němečka na zdravotnictví. Takový ministr je pro Babiše darem z nebes, který bude zároveň hýčkat i týrat. A kdyby nadešel čas Němečkova odchodu, jistě předseda ANO bude s to doporučit někoho spřáteleného z byznysu ve zdravotnictví. Podobně by zmákl i průmysl nebo zemědělství.

Demokratické uspořádání a politická soutěž ztrácejí v Babišově režii smysl. Opravdu si zasloužíme takový trest za to, že jsme dopustili zvlčení a rozklad klasických stran? Soudím, že nikoliv. Alternativou pak zůstává korporativní model, který ve středu na ČT24 nastínil Patrik Eichler – ekonomické resorty manažerům firem, sociální resorty odborům a péči o duši třeba církvím.

Stačí, aby se jen drápkem podobná vize uchytila, a jsme na nejlepší cestě do Itálie počátku dvacátého století. Veřejnost jí bude tak dlouho tleskat, dokud nezačne plakat – třeba pod svištícím bičem nějakého toho autoritáře, který poté, až získá, co chtěl, začne po politice a státu přetvářet i jeho obyvatele.

Než se ale společnost probudí z davové hypnózy, možná postačí, aby se ministrem dopravy stal člověk s politickým rozhledem, srozumitelným hodnotovým ukotvením a těmi nejpočestnějšími úmysly. Věra Jourová se takto Andreji Babišovi docela vymkla. Nezbývá nám asi než slepě doufat, že ani panu Ťokovi nebude samostatnost cizí.