Zapomenutý, nepříliš významný politik hovoří o Havlovi

Zveřejňujeme otevřený dopis Kateřiny Dejmalové Václavu Klausovi. Bývalý prezident poskytl sobotní MF DNES rozhovor, ve kterém zaútočil na osobu Václava Havla. Václav Klaus si je vědom toho, že Havlovy myšlenky budou citovány mnohem déle než ty jeho.

Vážený pane exprezidente,

v sobotní Mladé frontě DNES s datem 1. 11. 2014 vyšel naprosto neuvěřitelný rozhovor, v němž nevybíravě napadáte prezidenta Václava Havla, označujete ho za reformního komunistu, který zničil stranický systém fungování demokracie a kterému to nikdy neodpustíte. Autoři interview citují pasáž z Vaší avizované knihy, v níž se proti prezidentovi Václavu Havlovi ostře vymezujete: „Havlismus … chtěl kázat, poučovat, nechat se oslavovat, byl schopen bourat, nikoli tvořit.“

V interview napadáte další politiky, kteří jsou synonymem politické slušnosti, poctivosti a mravnosti – zmíním především ing. Luxe a dr. Pitharta. V útocích na pana prezidenta pokračujete i v pondělních Lidových novinách, kde ho pro změnu označujete „za bohaté princátko“.

Ano, Václav Havel skutečně dokázal bořit – byl jedním z těch, kdo bourali Československou socialistickou republiku, ale ve spolupráci s řadou jiných vytvořili demokratickou Československou republiku.

Vy jste naopak ve spolupráci s panem Vladimírem Mečiarem zbořili k lítosti velké části Čechů a Slováků tuto demokratickou Československou republiku a vytvořili jste dva nové státy Česko a Slovensko. Politická demokracie standardního typu, na kterou se odvoláváte, by si nic takového nedovolila – vypsala by referendum, aby se demokraticky opřela o skutečný názor občanů.

Pan prezident Václav Havel s dalšími vytvořil svobodný stát, Vy, pane exprezidente, jste svým vnímáním mocné ruky trhu, kuponovou privatizací a výrokem, že neznáte špinavé peníze, pomohl vytvořit z našeho státu nejméně na deset let Divoký východ.

Vy, který označujete pana prezidenta Václava Havla za reformního komunistu, jste pravděpodobně zapomněl, co se pod termínem reformní komunista skrývá, zato jste hbitě přijal slovník nejtvrdších normalizátorů 70. let.


Václavu Klausovi v Kongresu netleskali ani ze zdvořilosti. Nikdy mu k tomu totiž nedali ani příležitost. Foto klaus.cz

Pro Vás je pan prezident Václav Havel bohaté princátko, pro Rudé právo z 12. 1. 1977 v článku Ztroskotanci a samozvanci je Václav Havel „člověk z milionářské rodiny“. V tomtéž článku jsou signatáři Charty 77 označování za ztroskotance, kteří jsou „z důvodů ješitnosti či slavomamství, svolni propůjčit svá jména třeba čertu“. I Vy, pane exprezidente, si stejně jako citovaný článek myslíte, že hlavním motivem jednání Václava Havla byla touha „kázat, poučovat, nechat se oslavovat“.

Na začátku interview říkáte, že jste v roce 1989 „víceméně věděli, že se něco zásadního stane“. Ale byl jste dost opatrný na to, abyste si počkal, a tak jste raději v červnu 1989 nepodepsal ani Několik vět.

Do počátku listopadových dní r. 1989 o Vás nikdo neslyšel. Ale když vznikalo Občanské fórum, dokázal jste do něj proniknout. Ivan Dejmal, rovněž signatář Charty 77, mi koncem listopadu 1989 vyprávěl: „Přišel jsem jednou do na jednání OF, ale ve dveřích stál nějaký člověk a se slovy ‚A vy jste kdo?‘ mne nechtěl pustit dál. Představil jsem se mu a řekl mu, že mne tu na rozdíl od něj každý zná. A pak jsem zopakoval jeho otázku já: ‚A vy jste kdo?‘ Představil se jako nějaký Václav Klaus.“

Vaše tehdejší jednání je pro Vás charakteristické. Ještě Vás nikdo neznal, ale už jste se tvářil, jako byste byl nejdůležitějším člověkem Občanského fóra (které jste ostatně po dvou letech také rozbil). To je zřejmě Vaší největší předností – přidat se k vítězné straně těsně před vítězstvím a tvářit se, že k vítězství došlo především Vaší zásluhou.

Pane exprezidente, z celého Vašeho článku vyplývá jediná věc: Jste si velmi dobře vědom, že Vaše ekonomické vize do dvaceti let nebudou nikoho zajímat, že Vaše knihy už nebude nikdo číst a že Vaše ekologické názory jsou směšné už dnes. Víte velice dobře, že do českých dějin vejdete několika slovy typu: premiér ČSFR, později prezident ČR. V tom lepším případě. V tom horším bude zhodnocena Vaše účast na vzrůstu korupce, podvodů při kuponové privatizaci a zničení československého státu.

Stejně dobře víte, že Havlovy myšlenky budou citovány mnohem déle než ty Vaše, Havlovy knihy esejů i Havlova dramata Vaši produkci o mnoho let přežijí. Václav Havel zůstane po dobu existence českého státu symbolem nové české státnosti, stejně jako jím je T. G. Masaryk, a Vy zapomenutým, nepříliš významným politikem.

Ať už se tváříte a chováte jakkoli, za Vašimi útoky na prezidenta Václava Havla se skrývá docela obyčejná závist, docela obyčejný komplex méněcennosti vůči člověku, který vyrostl v kultivovaném a kulturně bohatém zázemí, člověku, který by byl slavný, i kdyby se nikdy nestal prezidentem, člověku, který bezpochyby chyboval a s kterým lze v mnoha věcech nesouhlasit, který ale vstupoval do politiky s představou, že jí dá pravdivější ráz. Bohužel, ne všechny představy se podaří naplnit.

Ostatně v citovaném interview svou zášť nepřímo přiznáváte, když mluvíte o Havlově vystoupení v americkém Kongresu v r. 1990: „… ten projev se mi zdál naprosto absurdní. Byl naprosto zvláštní v dikci stylu dlouhých vět, filozofující, antiamerický.“ Nedokážete přijmout skutečnost, že členové Kongresu mu na rozdíl od Vás mohli porozumět. Ze zdvořilosti se tleská vsedě a krátce. Problém je ten, že Vám v Kongresu netleskali ani ze zdvořilosti. Nemýlí-li mne paměť, nedali Vám k tomu ani příležitost.

A co si myslíte vy? Diskuse (27 příspěvků)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dobrá odpověď Klausovi Pátek, 7.Listopadu 2014, 15:38:58

Z pedagogických důvodů je jistě dobré připomenout Václavu Klausovi i naší veřejnosti, kdo byl a co udělal Václav Havel a co oslovený.

Jinak si ale myslím, že Václav Havel je natolik výrazná osobnost, že není třeba ji glorifikovat a to ani ve srovnání s Klausem a Zemanem, ale kriticky se vztáhnout také k jeho chybám.

Petr Litschmann - M.Žižkov

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10252839638#t=51m42s Neděle, 9.Listopadu 2014, 23:52:57

Pánové ex/prezidenti si jaksi vypomáhají silnými slovy a tezemi, aby dostali tu pozornost, kterou chtějí. A vychází jim to.

Nevím jak vy, ale já bych do takového výzkumu své peníze neinvestoval.

(aha, to je dobrý, ty titulky tam)

Luděk Ševčík - OSVČ

Ano, Václave Klausi. Pondělí, 10.Listopadu 2014, 10:00:4

Jak si můžete dovolit napadat člověka, který byl přesně vašim opakem? Člověka, který netoužil po moci a tím, že to opakovaně říkal, to jasně dokázal. Člověka, který netoužil restituovat rodinný majetek, což také opakovaně říkal a vzal si jej jen proto, aby tím posílil demokracii v naší zemi. Člověka, který na podporu svých názorů pokaždé vypisoval referenda. Člověka, který tvrdil, že v případě kroků, které se mu budou zdát nedemokratické, či povedou k rozbití republiky, odstoupí ze své funkce, což dokázal tím, že to také mnohokrát opakoval. Člověka, jehož knihy a eseje jdou na dračku. Člověka, který usiloval o ukončení NATO a jeho destrukci začal tím, že do něj naši republiku přivedl. Člověka, který nikdy nepoklonkoval mocným tohoto světa a nikdy by se nesnížil k tomu, aby psal dopisy, nabádající k agresi v jiných zemí. A to vše bylo dáno tím, že "vyrostl v kultivovaném a kulturně bohatém zázemí". Jen tam se mohou rodit lidé tak dokonalí.
Zbytek národa, který to štěstí na takové rodinné prostředí nemá, se pak hloupě domnívá, že rozdíl mezi oběma Václavy spočívá v tom, že jeden je za 18 a druhý bez dvou za 20. A že srovnání VH a Masaryka je výsměchem Masarykovi, neboť ten, už ze své podstaty, bojoval za český národ. VH jim pohrdal.

Marek Franěk - Praha 3

Politický kýč Pondělí, 10.Listopadu 2014, 22:33:4

Je to nevkusné, kýčovité. Snad bychom mohli čekat, že zde bude něco intelektuálního, kritického, a ne tyto sentimentální bláboly. A navíc lži.
Jako by Havel zrovna nebyl jednou osob - která kromě mnoha jiných věcí - velice účinně rozbíjela po roce 1990 Československo.
Nezapomenu na to, jak v létě 1992, aby nemusel řešit politické problémy, práskl do bot a rezignoval na funkci prezidenta. A ten samý den se přišli dojatí havlofilové se se svým panem presidentem loučit na Hrad. Čekali, že president je pozdraví a promluví k nim. A pronese útěšná slova v téžké chvíli. A Vašek nikde. Protože právě popíjel v Lánech se svými kamarády z mokré čtvrti. A ve večerních zprávách jsme viděli neuvěřitelnou reportáž, jak v Lánech před 18. hodinou s lahví sektu tato rozveselená skupina odpočítává - asi tak, jako na Silvestra - sekundy, které je dělí od ukonční presidentkého mandátu. A když hodina odbila, s hurónským řevem si připíjeli. To však tomuto povedenému pánovi nevadilo, aby v roce 1992, když se situace uklidnila, se zase funkci prezidenta neomaleně cpal.
Charakter k pohledání. Někdo tomu ovšem říká "morálka", stejně tak jako obcování s milenkou v době, kdy mu na smrtelném loži ležela věrná žena. Prostě, někdo tomu řekne morálka.

Pavel Kolařík - informatik

Už se tu slézá Pondělí, 10.Listopadu 2014, 22:49:7

zdejší fašizující lumpen-scéna.

Marek Franěk - Praha 3

Pavlovi Úterý, 11.Listopadu 2014, 10:14:20

Pokud výše uvedený příspěvek nevymažeš, žaloba na ochranu osobnosti.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Fašizující potřeba Úterý, 11.Listopadu 2014, 20:05:52

je potřeba mít v čele silného vůdce. K tomu je potřeba dvojího: vůdce, který má ambice a lidi, kteří vůdce přijímají a adorují.

U nás na vůdce aspirovali či ještě aspirují: Václav Klaus, Miloš Zeman a Andrej Babiš. V Rusku na post vůdce jistě aspiruje Putin.

Na tyto tendence je nejlépe reagovat ironií, kritikou, vtipem a satirou. Tendence tu jsou, ale dlouhodobě neprojdou!

Luděk Ševčík - OSVČ

Zvláštní. Úterý, 11.Listopadu 2014, 21:47:51

Lidé, kteří zde adorují svého bývalého silného vůdce VH a nepřipouštějí jeho kritiku, označují jeho kritiky za členy fašizující lumpen scény, i když dle rozboru pana Šimsy tou fašizující potřebou trpí sami.
Ono to ale zase tak zvláštní není. Mnoho zdejších karatelů břevno v oku svém nevidí, ale smítko u druhého na dálavu „zpozoruje“

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Silný vůdce? Středa, 12.Listopadu 2014, 13:23:29

Kdy pak byl Václav Havel "silný vůdce"? Tento plachý, nerozhodný intelektuál byl opravdu vším jiným, nežli prototypem nějakého "silného vůdce".

Je sice skutečností, že určitá skupina "havlofilů" si z něj nakonec stejně udělala svého maskota a svou ikonu, kterou nekriticky adorují, ale ani to z něj nemůže ani dodatečně udělat nějakého "silného vůdce".

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

VH byl výborný spisovatel a statečný disident Středa, 12.Listopadu 2014, 14:30:55

a také prezident, jímž byl zvolen jako symbol listopadové revoluce. Jsem přesvědčen, že i jako prezident byl mnohem lepším reprezentantem naší země než Klaus a Zeman, za něž jsem se musel a často i nyní musím stydět. Více si ho však vážím jako spisovatele a disidenta. VH je možné za různé politické kroky oprávněně kritizovat, např. za posun doprava oproti centristickému politickému postoji, který zastával v disentu, či za přílišné vycházení vstříc americké zahraniční politice, zvláště v době, kdy byl americkým prezidentem G.Bush mladší. Na vůdce typu Klause či Zemana neaspiroval a nevím zde na DR o nikom, kdo by ho nekriticky adoroval.

Luděk Ševčík - OSVČ

No vidíte! Středa, 12.Listopadu 2014, 16:19:56

Jak to z vás leze. Plachý a nerozhodný VH byl, ovšem jen když to vyžadovala jeho role. Jinak byl politik se všemi nectnostmi, tvrdý a nelítostný, jeho odkopnutí přátelé by mohli vyprávět. Co se týká jeho vůdcovství, je neodiskutovatelné. A je jedno, jestli byl jen figurou, přes níž hrál někdo jiný. Pro většinu obyvatel prostě vůdcem byl. Naplňoval všechny znaky. Mimochodem vzpomínám jen na dva kandidáty, kteří měli své placky - Havel a Švarcenberk. Zeman tedy měl také, ovšem anti, od příznivců Švarcenberka. Jinak se takovými odznaky zdobili jen Komanči a před nimi nácci. Klasická adorce silných vůdců.
Jeho knižní tvorba je srovnatelná s tvorbou Brežněva. Prostě - kdyby nebyl disident a pak prezident, nikdo by jeho knížky nečetl.
Co se týká jeho disidentsví - měl velkou motivaci. O pár set milionů větší, než ti, kteří byli disidenti pro svůj odpor vůči nedemokratickému systému. Taky to tak po revoluci dopadlo. Svůj k svému.
Za Zemana se přece nestydíte pane Šimso. Volil jste knížátko a tak je váš stud jen průhlednou hrou proti Zemanovi. Ukazujte lidem okolo sebe, že přes to, že jste nevolil s lůzou čtvrté cenové, musíte za ní trpět.
Ve skutečnosti všichni trpíte jen tím, že volby vyhrál někdo, kým jste nepřátelsky posedlí, což jste zdokumentovali nekonečným množstvím výpadů vůči jeho osobě. Pochopte, že když jste se už takto odkopali, nemůže vaši kritiku brát nikdo vážně. Zní stejně pravděpodobně jako od Kalouska. A je s jeho až neuvěřitelně totožná. Jakpak je to u nezávislých levičáků možné?

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Ševčíku Středa, 12.Listopadu 2014, 19:34:41

Já opravdu nepatřím k obdivovatelům Václava Havla. Ani jeho her. Ale pokud tvrdíte, že by jeho hry nikdo nečetl, a přirovnáváte ho k Brežněvovi, ke kterému nemůžu najít žádné dílo, a o pár řádků později někoho označíte za posedlého nepřátelstvím, dopouštíte se slušného pokrytectví.

Petrasek Milan - penzista

Kritické výpady Klause na souputníka Havla Středa, 12.Listopadu 2014, 20:51:48

považuji za trpké stížnosti nenaivního na naivního vyznavače neoliberalismu. Oba se vyznačovali nedomrlou péčí o demokracii, o rovnováhu společenského vlivu všech zájmových seskupení.
A hlavně, oba zcela obešli poznatek, že sebekratší právní vakuum je ireversibilní vybídkou bezohledným ke zištnosti na úkor společného.
Klaus se šarmem Thatcherové celebrací brutality,
Havel se šarmem poety celebrací morálky ...........bych řekl.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Kolaříku, Středa, 12.Listopadu 2014, 21:21:42

pokud jste neslyšel o žádné Brežněvově knize, tak to neznamená, že neexistuje. Nás na vojně nutili do četby jeho knihy Malá země, kterou ovšem nikdo nečetl. VH nemusím. Ale abych jím byl tak posedlý, jako levicoví intelektuálové MZ, tak to ani náhodou. Jen se podívejte na DR, na všechny ty nekonečné diskuse o něm. Vždyť má na DR i svoji speciální rubriku. Pokud jste četl mé příspěvky k němu, tak víte, že mou snahou je, aby tihle lidé nechali své posedlosti a energii, kterou vůči němu vydávají, věnovali užitečným věcem.
Jak dnes v Právu píše Keller : ve veřejném prostoru vybičovala pravicová média situaci tak, že kdokoli řekne, že situace na Ukrajině není černobílá, hned je oběť ruské propagandy, neĺi Putinův agent. A já tuhle myšlenku rozšířím: kdokoli nepřistoupí na obraz MZ, takového, jak jej neoliberální média vykreslují, je hloupý zemanovec, primitivní hlupák čtvrté cenové skupiny, zde doplněno navíc jako fašizující příznivec silného vůdce.
Mě je MZ šumák. Ale když tu bude někdo bez zjevné důkazu účelově tvrdit, že Kalousek je pedofil, tak proti němu vystoupím stejně, jako proti "kritikům" MZ. Myslel jsem, že DR není bulvár a není placen Bakalou, či Terazkym, pro to, aby prosazoval něčí zájmy na úkor pravdy, na úkor serioznosti. Že se zde budeme pokoušet vidět svět jinou, než neoliberální optikou. Zatím ale ubohá forma kritiky MZ je jak vystřižená z MF a kdyby se autoři nepodepisovali, mohl bych věřit, že autorem je přímo Kalousek.
Já modly nestavím. Raději je bourám. Dospělým lidem a národům nejsou třeba.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Havel a Brežněv Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 00:04:15

Pane Ševčíku, pokud přirovnáte tvorbu Václava Havla k tvorbě Brežněva, tak žádné mýty nebouráte, ale zesměšňujete se stejně jako byste přirovnával tvorbu Stalina k tvorbě Dostojevského nebo tvorbu Hitlera ke tvorbě Franze Kafky. Je to známka toho, že jste od Václava Havla žádné literární dílo nečetl anebo četl a nepochopil.

I když jsem Miloše Zemana za prezidenta nevolil, můžu se za něj stydět, stejně tak jako jsem se styděl za Václava Klause. Za Václava Havla jsem se nestyděl, ale v řadě věcí jsem s ním nesouhlasil.

Musím ale říci, že jsem ocenil, že Miloš Zeman vcelku věcně odpovídal na otázky a to i kritické otázky autorů dokumentu o Expremiérech. Tedy, zachoval se lépe a profesionálněji než Václav Klaus a Tošovský, kteří se nenamáhali s žádnou odpovědí.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Šimso, Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 09:18:4

já jsem od Havla četl Audienci a stačilo mi to. To byla parodie na literaturu, kde se autor pokoušel stlačit různé směry a to pomocí ne umně skrytých vykrádaček autorů světových. Velmi mi to připomínalo dort, který pekl pejsek s kočičkou a také po tom byl stejný břichabol.
Vaše srovnání Stalina a Dostojevského je, na rozdíl od srovnání Brežněva a Havla, neskutečně absurdní. Dostojevský nebyl politik, jehož vydávali jen pro jeho politickou činnost. Havel a Brežněv ano. Chápete?
VH byl větším nebezpečím demokracie, než VK a MZ. Ti alespoň přistupují k národu s určitými předvídatelnými politickými názory, stojí na viditelných místech stran barikád. VH rozehrával své dramatické hry, při nichž národ vědomě táhl naprosto jinam, než tvrdil. Jestli výsledek jeho her není dodnes jeho příznivcům jasný, těžko co dodat.
Vy jste se za Havla nestyděl, já ano. Ale váš stud, ani stud můj, nejsou relevantními hodnoceními skutečných kvalit prezidentů. Jen ten můj stud se nekryje se "studem" neoliberálů, jako ten váš. O tom by jste měl přemýšlet.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Spisovatel a dramatik Havel Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 12:30:11

své základní literární a dramatické práce napsal v 60. letech a tehdy žádnou politickou moc neměl. To, že se se Vám nelíbila Audience, ještě neznamená, že nemá žádnou literární hodnotu. Četl jste nebo viděl jste v divadle nějakého Becketta nebo Ionesca? Ty se Vám líbily? Vaše srovnání Havla s Brežněvem je opravdu spíše komické než absurdní. Myslím, že Havel by se tomu od srdce zasmál. Jinak ten argument, že Havlovo literární a dramatické dílo nemá žádnou hodnotu a že ho na Západě vydávají jen proto, že "bojuje proti komunismu" se průběžně objevoval v Rudém právu v 70. a 80. letech, proto ho nelze brát vážně.

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 13:57:59

Ionesca nemusím, Becketta snesu více. ale nejsou můj styl. Jenže oba jsou, oproti VH, alespoň původní, sví. Žádná těžkopádnost, žádné vykrádání jiných autorů.
To Právo v 70. letech mělo zřejmě pravdu. Stačí se podívat, jak si dnes vedou díla VH. Král byl nahý, pane Šimso.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Má svatá prostoto! Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 21:26:28

Posoudit autora na základě jednoho jediného přečteného textu vypovídá více o posuzujícím než o posuzovaném autorovi. Podobně tvrzení, že Rudé právo mělo v 70. letech pravdu, protože si dotyčný dnes myslí totéž, je přiznání nekritické naivity.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Šimso, Pátek, 14.Listopadu 2014, 10:11:18

nechme toho. Nečetl jsem jeden text ve smyslu málem jedné věty, jak se snažíte překroutit. Havel prostě není excelentní spisovatel a dramatik. Byl vydáván pro svoji politickou činnost. Víte jak byl titulován? Dramatik, spisovatel a kritik komunistického režimu, přičemž c) je správně. Jiří Pehe přímo říká, že : " Vzhledem k tomu, že forma literárního projevu sloužila Havlovi od počátku především ke zdrcující kritice totalitního systému a jeho jazyka, zdá se, že Havel byl vždy svým bytostným založením spíše politik. "
Mohl bych zde oponovat vaší nekritickou naivitou, s níž se snažíte dílo VH adorovat a budu pravdě blíž. Jenže tato debata je zbytečná, protože nás stejně nemůže nikdo rozsoudit. Prosím ale, aby jste nepoužíval výroky mistra Jana Husa v souvislosti s VH. Mohlo by to nabudit dojem, že mají něco společného, což není naprosto pravda.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 14.Listopadu 2014, 14:18:19


S panem Ševčíkem vcelku souhlasím ...

... ovšem s výjimkou hodnocení Havlova díla. Srovnání Havla s Brežněvem je vskutku absurdní. To, že není Havel nějaký genius nic nemění na tom, že zájem o jeho díle nebyl závislý na politice (v opačném gardu než u Brežněva tedy ne jako od vládce ale naopak od disidenta) přinejmenším v 60. letech nemohl ještě být ... ale ani později nelze tvrdit, že jeho dílo závisí na tom, že je napsal disident - a že jinak by to bylo na úrovni té "Malé země" od Brežněva ...

Politik Havel kolem roku 1965?

Ostatně např. Audience nepatří k mým oblíbeným hrám - i když pasáž, jak sládek přemlouvá Ferdinanda Vaňka, aby psal zprávy estébákům sám na sebe a dával je sládkovi, který je slíbil tajnejm dodávat ... to jsem se smál dlouho, protože tak krásně český nápad může vyprodukovat jen někdo, kdo tu v době normalizace žije ...

Havel jistě ledacos vykrádal, ale jeho mechanicko-opakovací dějový proces je původní a hru od Havla - jak si dovoluju tvrdit - v zásadě poznám s tím, že vím, že existují i jiné přístupy od něj jako od autora (Žebrácká opera, Zítra to spustíme).

Libreto "Pokoušeni" i film "Odcházení" se mi skutečně líbily ...

Havla jako politika jsem silně nemusel dokonce i v první polovině 90. let - a na svém vyjádření v Britských listech ani po dvou či tří letech nemám co měnit.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Tejkle, Pátek, 14.Listopadu 2014, 17:36:26

to, že se vám Havlovo dílo líbilo, nic nemění na jeho ne/kvalitě. Ostatně film Odcházení má na ČSFD má o dost horší hodnocení než Slunce, seno a pár facek a to je už řádná konina. Ovšem ani to nemusí o ničem svědčit.
Tohle tu prostě nerozlouskneme, tak zůstaňme každý na svém a tuto debatu ukončeme. Rozsoudí nás dějiny a ty se přiklánějí ke mě. Dílo VH trčí bez zájmu v knihovnách a kinosály při jeho filmech jsou téměř prázdné.
Možná, že v některé vesnické knihovně jsou jeho knihy ve stejně zaprášných a pavučinami zatáhlých policích jako Břežněvova Malá zem.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

To Rudé právo psalo také, Pátek, 14.Listopadu 2014, 23:11:45

že Václav Havel je ztroskotanec, zaprodanec a jeho dílo nemá žádnou uměleckou hodnotu. Také se ohánělo dějinami, které jsou prý na jejich straně a smetou všechny nepřátele pokroku a reálného socialismu.

Zůstává směšné neprofesionální posouzení literárního a dramatického díla Václava Havla na základě jediného díla - Audience. O srovnání s Brežněvem ani nemluvě.

Petrasek Milan - penzista

Co zůstalo národu zatajeno a zůstalo doličné Sobota, 15.Listopadu 2014, 11:16:23

a dosud zůstává nedosažitelné v českém překladu (hledal jsem a nenašel) je proslov Durrenmatta, který po listopadové revoluci adresoval tehdy čerstvě zvolenému Václavu Havlovi: "Švýcarsko - vězení", v němž vykreslil socipolitickou situaci neoliberalismu na obrazu Švýcarska.
Odůvodnění ignorace projevu spadlo Havlovi do klína a zůstalo dodnes skryto.
I neoliberálnímu smýšlení upsaný politik je povinen se vyvarovat cenzuře, nemluvě o umělci upsanému kritickému duchu .....bych tvrdil.
Jsou příznačná gesta, která nelze obejít....bych dodal.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Šimso, Sobota, 15.Listopadu 2014, 12:19:43

i Rudé Právo se občas trefilo. Mimochodem, já jsem netvrdil, že VH je ztroskotanec a zaprodanec, jak se snažíte podsunout.
Jestli je moje neprofesionální posouzení díla VH směšné, je vašim osobním názorem. Stejně jako je mým osobním názorem, že je směšné, když se snažite dělat z VH dobrého spisovatele a dramatika. Stejně jako je směšné, když těm, kteří nepodlehnou pravicové hystérii proti MZ, vyčítáte jejich posedlost vůdcem, přičemž na svého vůdce nedáte dopustit. I když to je už spíše tragikomické.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Havel jako autor Sobota, 15.Listopadu 2014, 14:14:32

Nedá se nic dělat, ale pro tentokrát se musím postavit na stranu pana Ševčíka (s jedním určitým omezením, viz dále).

Napřed tedy k Havlovu působení jakožto dramatika, autora divadelních her (případně filmů): s tou výhradou, že neznám jeho díla z šedesátých let, nemohu bohužel jinak nežli konstatovat spolu s panem Ševčíkem, že divadelní hry tohoto autora jsou - mírně řečeno - výtvory z uměleckého hlediska neobyčejně slabé.

Budiž to řečeno jasně: V. Havel prostě neměl (na rozdíl třeba od takového Kohouta) fundamentální schopnost dramatizace.
Havlovy hry jsou typickým příkladem "umění z hlavy": to jest, autor má nějakou myšlenku, nějaké společensky či politicky závažné sdělení, a tuto svou myšlenku chce mezi publikum rozšířit uměleckou formou. Zásadní problém takovéhoto způsobu sdělování je ten: jakmile se začne tvořit umění doslova podle plánu - tak v tom okamžiku je s uměním jako takovým prostě konec.
Nic proti tomu aby za uměleckým dílem stála nějaká idea, nějaká závažná myšlenka (naopak, teprve tohle dělá umění skutečně vysokým uměním) - ale musí se jednat o spontánní záležitost, divák/posluchač nesmí být s touto myšlenkou seznamován jako při výkladu učitele, nýbrž musí dostat příležitost si tuto ideu z předkládaného příběhu sám objevit, sám vyčíst.

Krátce řečeno: Havel jako autor se nakonec dostal do té samé pozice, jako to umění "reálného socialismu", které natolik kritizoval: jeho vlastní tvorba byla zoufale tézovitá. Jeho hry byly obsahově prvoplánové, průhledné, bez jakéhokoli překvapení, dramatického zvratu. Těch několik málo originálních nápadů beznadějně utonulo v oné tristní omáčce fádních dialogů.

Jmenovitě třeba ten moment, kdy disident Vaněk v pivovaru je požádán - očividně nepříliš intelektuálně zdatným - nadřízeným, aby na sebe sám psal zprávy tajné policii: ano, to by samo o sobě skutečně mohl být velice originální nápad, ale opakuji znovu, Havel prostě vůbec neměl schopnost dramatika, dramatické zápletky a zvratu, takže i tato opravdu originální myšlenka se nakonec utopí v celkově mdlém textu.

A Havlovo "Odcházení" - to už nebylo vůbec ničím jiným nežli trapným souborem otřepaných politických klišé, je sice hezké a chvályhodné že Havel, který se jak známo sám jakýmsi podivným zvratem osudu dostal do vysoké politiky, ačkoli pro ni měl ještě méně předpokladů a schopností nežli pro psaní divadelních her - je tedy záslužné že tento Havel se dokázal kritickým a satirickým pohledem podívat na tento svět politiky s celou její nemorálností, ale to celé je podáno v podobě natolik průhledného klišé, že na vytvoření takovéto "zápletky" by stačil i průměrný žák při své slohové práci na téma "politika a korupce".

A co se samotné "umělecké kvality" tohoto díla týče, pak asi nejlépe to vystihla umělecká recenzentka "Práva" J. Hrdinová, že to působí jako "zamrzlé v absurdním divadle šedesátých let minulého století".

Zkrátka, ještě jednou: V. Havel měl bezpochyby vlohy k lecčemu, ale k psaní dramatických textů docela rozhodně ne. A nelze nežli dát za pravdu panu Ševčíkovi i v tom, že jeho hry se uvádějí jenom díky jeho statutu politického prominenta. Nebýt toho, pak by po jeho hrách s největší pravděpodobností skutečně - s odpuštěním - neštěkl ani pes.

-------------------------------------------------------

Na straně druhé ovšem - a to je ta zmíněná výhrada z úvodu - pokud hodnotíme Havla jako autora, nesmíme zapomenout na jeho dílo jiné, totiž na jeho úvahy na společenskopolitická témata. A tady - a to se zase také nedá popírat - tady jako by psal a působil najednou nějaký zcela jiný Havel, nikoli tézovitý a nikoli schématický, nýbrž uvážlivý, rozmýšlivý, s hlubokým citem pro vystižení mnohdy i velmi skrytých závad a nectností tohoto světa. A - budiž mu obzvláště toto připsáno k dobru - alespoň v době kdy byl ještě "jenom" disidentem a ne ještě politikem, dokázal vidět i hluboké existenciální deficity nejen politické totality, ale i světa Západu - tedy toho světa, který mu vlastně byl přirozeným spojencem.

Takže, závěrem: Havlovy přednosti tkvěly skutečně v tom, čemu se říká "kritický intelektuál". Dokud ještě dokázal zůstat kritickým glosátorem tohoto světa, a pokud nepodlehl pokušení své myšlenky násilně a křečovitě vtlačovat do rádobyuměleckých forem, potud by bylo skutečně nespravedlivé neuznávat jeho autorské kvality.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Chcu Moc... Sobota, 15.Listopadu 2014, 19:11:54

Abych alternativní anketu, která aktuálně probíhá na DR, trošku zdramatizoval, napíši, že ty Havlovy hry, které jsem v nějaké dramatizaci viděl, se mi líbily. Nutno přiznat, že se mi nelíbily ty, které jsem nepochopil a ostatně ani nečel ani neviděl a kdoví jestli by mi vubec ten žánr sednul.Takže souhlasím s názorem, že vkus ne/náročného diváka/čtenáře bude pohříchu (i po mši) nutně subjektivní.
Co mi však vadí za všeho nejvíce, že je o knihy V.H. takový zájem. Kupříkladu se již drahně let pokouším si z knihovny půjčit Moc bezmocných a mrně - vždycky je to v půjčené a často i rezervované.