Španělsko se posouvá doleva, tradičním stranám roste konkurence

Podle sociologických měření zaujímají dnes Španělé nejlevicovější postoje od roku 1966. Tomu odpovídá i nárůst podpory nové straně Podemos navazující na požadavky hnutí rozhořčených, kteří okupovali španělská náměstí před třemi lety.

(pjed)

06.11.2014 19:34

A1

Podemos nemá předsedu či předsedkyni. Její nejznámější tváří je mluvčí Palbo Iglesias. Foto MinutoDigital.com

Co se politických postojů týče, posouvá se španělská společnost jednoznačně doleva. Vyplývá to výsledků výzkumu, které ve středu zveřejnilo státní Centrum pro sociologická šetření (CIS). 

CIS měří politické postoje Španělů pravidelně od roku 1966. Příslušný index na škále od jedné do desíti, kde jedna odpovídá krajní levici a deset krajní pravici, přitom v současnosti nabývá hodnoty 4,41. To je dle španělských sociologů nejlevicovější výsledek od počátku měření vůbec.

„Středovým politickým postojům odpovídá ve španělských podmínkách hodnota 5,5 (...) Aktuálně naměřený posun je odborníky vnímán jako výraz trendu, který naznačují různé indicie už více než rok,“ uvádí agentura EFE.

Hvězda Podemos
Španělská média si v posledních dnech všímají také jevu, který s popsaným trendem téměř určitě souvisí – strmého nárůstu podpory nového politického uskupení Podemos (v překladu Můžeme).

Občanská iniciativa, jež čerpá inspiraci z protestů tzv. rozhořčených a hnutí 15-M, které v zemi probíhaly zejména v květnu a červnu 2011, se letos v lednu nechala formálně zaregistrovat jako politická strana. V květnových volbách do Evropského parlamentu získala osm procent hlasů. V průzkumu agentury Metroscopia objednaným listem El País v minulém týdnu jí přitom podpořilo už 27,7 procenta dotázaných – nejvíce ze všech stran.

I když Podemos by nyní volby nejspíše nevyhrála – ověřovací volební prognóza CIS průzkum Metroscopie korigovala, a přisoudila Podemos „jen“ 22,5 procenta, to jest třetí největší voličskou podporu – nárůst obliby je zjevný.

Podle CIS by nyní případné volby ve Španělsku vyhráli s 27,5 procenta opět pravicoví lidovci z Partido Popular (PP), kteří v zemi od prosince 2011 vládnou. Nový kabinet by ovšem mohl být levicový, pokud by se druzí socialisté (PSOE, v prognóze 23,9 procenta hlasů) domluvili právě s Podemos.

Vývoj preferencí španělských stran od posledních voleb. Křivka patřící Podemos stoupá od ledna 2014. Repro Wikimedia Commons

Příčiny jevu
Znalci citovaní ve španělských médiích spojují posun doleva i úspěch Podemos s aktuálními krizemi: s hospodářskou a s ní související sociální krizí a s krizí politiky. Krize ekonomicko-sociální se projevuje důsledky splasknutí hypotéční bubliny, příjmovou nerovností a enormní nezaměstnaností, která je ve Španělsku nyní na 23,7 procenta. Krize politiky souvisí s únavou z neustálého střídání vlád pouze dvou velkých stran – lidovců a socialistů – a z nekončících korupčních afér.

Zvláštní kapitolou je pak jednání některých bank, které přežívají jen díky záchranným balíčkům z veřejných peněz, a přitom stále tlačí na vystěhovávání neplatičů hypoték z třeba již částečně splacených bytů. Pozorovatelé se rozcházejí v názoru, zda by Podemos zvládla dané krize lépe než tradiční strany – dosud jde totiž o velmi volné seskupení řady spolků a osobností, bez předsedy a se spíše obecným programem.

Sliby základního příjmu, ukončení privatizací, restrukturalizace státního dluhu, veřejné kontroly strategických odvětví, stropů pro platy státních zaměstnanců, pětatřicetihodinového pracovního týdne, snížení věku pro odchod do důchodu na šedesát let či referenda o setrvání v NATO však nesporně lákají.

Podle politologů pomáhá Podemos také charisma jejího nejznámějšího mluvčího – madridského univerzitního pedagoga Pabla Iglesia – a střízlivý, naprosto transparentní způsob fungování strany. Podemos zatím volila všechny své kandidáty v otevřených primárkách, přičemž dodržuje zásadu rovného zastoupení mužů a žen. Za svou existenci navíc utratila jen asi 350 tisíc eur, tedy necelých deset milionů korun, a to včetně volebních kampaní.

Volby do španělského parlamentu jsou nicméně ještě daleko. Pokud vydrží současná vláda PP včele s Marianem Rajoyem do konce řádného funkčního období, půjdou Španělé volit až v prosinci 2015.


Další informace:
Typically Spanish Since records began in 1966 the Spanish people have never been as left-wing as they are today
El País Podemos remains Spain’s third biggest political force — CIS survey
El País Leading parties blame meteoric rise of Podemos on corruption
The Local – Spain 'Podemos has made me keen on politics again'
The Local – Spain The Dummies' Guide to Spain's Podemos Party