Mír na Ukrajině? Snad do Vánoc

Volby v separatistických republikách byly nelegální, přesto však znamenají určitý přelom. Boje se nyní nejspíše opět rozhoří. V nejlepším z možných scénářů budou jen lokální a skončí do několika týdnů.

Pravdu mají dle mého soudu ti, kdo tvrdí, že donbaští separatistické porušili organizací nedělních voleb Minský protokol. V podmínkách dohodnuté cesty k míru bylo jasně stanoveno, že vláda, resp. parlament v Kyjevě přijme zákon, který umožní povstalecké správě zorganizovat vlastní místní volby. A tento zákon byl skutečně přijat; avšak volby se měly vypsat na 7. prosince, ne na 2. listopadu, a měly to být volby komunální, zatímco lidé v Doněcké a Luhanské lidové republice si v neděli volili parlamenty a prezidenty.

Jenomže – záleží na tom? Je sice zajímavé sledovat, jak Putinova vláda ohýbá termín „místní volby“ z minského ujednání s podobnou kreativitou, s jakou ohýbal Bushův kabinet v roce 2003 formulaci „přinutit ke splnění mezinárodních závazků“ z rezolucí o Iráku. Ale co víc? Podmínky příměří byly od 5. září porušeny nesčetněkrát.

U doněckého letiště se stále bojuje, dohodnutá třicetikilometrová zóna bez těžkých zbraní dosud neexistuje a podle pátečních čísel OSN zahynulo v bojích na východní Ukrajině od jara 4035 osob, z čehož 300 za posledních deset dní. Tak jakápak dohoda...

Vítěz prezidentských voleb v Doněcké lidové republice, dosavadní „premiér“ Alexandr Zacharčenko. Foto Twitter

Zda byly nedělní volby v tzv. Doněcké a Luhanské lidové republice opravdovými volbami, to ať posoudí každý podle svých oblíbených odborníků. Z běžného zpravodajství bylo zřejmé, že ve volebních místnostech hlídali ozbrojenci, že roli mezinárodních pozorovatelů hrála agentura ABSE, jejíž zkratka se v ruštině vyslovuje podobně jako OBSE, ale kterou řídí rakouský fašista Ewald Stadler, i že na billboardech a v televizích bylo vidět jen dosavadní vůdce separatistických republik, třebaže kandidovali i jiní.

Na druhou stranu, před volebními místnostmi stály opravdu fronty místních, a to ne pod samopaly. A zájem o zlevněné brambory, mrkev, zelí a další fotogenické výpěstky, které se alespoň v Doněcké oblasti prodávaly u hlasovacích míst, nebyl tak zoufalý, aby jím šlo vysvětlit všechno.

Byly tu pochybné volební seznamy, možnost hlasovat přes internet s jen ofoceným pasem a zmatky způsobené tím, že více než milion obyvatel ze sedmimilionového Donbasu uprchlo. I kdybychom však nechtěli věřit českému senátorovi Jaroslavu Doubravovi ze Severočechů, že žádné neregulérnosti volby neprovázely – třeba proto, že ani nevěděl, za jakou organizaci jel do oblasti pozorovat –, je nasnadě, že podstatná část obyvatel východu Ukrajiny se do hlasování zapojila.

Donbas už se necítí Kyjevu loajální
Co bude dál? Západní země výsledky voleb neuznají, Rusko vyzve k jejich respektování. V čele separatistů zůstanou stejní lidí s novými mandáty: Alexandr Zacharčenko už nebude „premiérem“ Doněcké lidové republiky, ale jejím prezidentem, Igor Plotnickij zase Luhanské. A začne se znovu jednat, nebo bojovat, nebo nejpravděpodobněji obojí.

Na to, že by se Doněcká lidová a Luhanská lidová republika vrátily s čerstvě zvolenými reprezentacemi pod ukrajinskou svrchovanost, sázet nelze. Plán Porošenka dohodnutý s Putinem na konci léta přitom nebyl špatný – pro Doněck i Luhansk široká autonomie správní i hospodářská, amnestie, neodvolatelnost východních poslanců, vliv na jmenování soudců v oblasti, garance zrovnoprávnění ruštiny a možnost vytvořit vlastní milice – to vše na dobu minimálně tří let.

Vůdci separatistů ale odmítli. Buďto je skutečně zaťala válka, jak říkají jedni, nebo jde opravdu pouze o poslušné loutky Moskvy, jak namítají druzí.

Faktem se zdá být, že lidé na Donbasu už pro kyjevskou vládu věru moc nehoří. Účast ve velkých celoukrajinských volbách, které se konaly minulý víkend, byla nevelká, a to i v těch oblastech, které kontroluje už řadu měsíců armáda nebo Národní garda. Ze západu sice na Donbas přijede sem tam nějaký humanitární konvoj, který pak povstalci přeberou nebo vrátí, ale důchody, platy či mateřská už několik měsíců nepřicházejí. A to je cítit.

Zima, zbraně, plánování
Separatistické volby znamenají na každý pád určitý přelom: jednak už nebude tak snadné mluvit o povstalcích jako o pouhých ozbrojených bandách placených, navedených a zcela řízených Rusy – budou mít vlády i zvolené poslance – , a jednak se s volbami nebezpečně přiblížila zima.

Lidé pomalu mrznoucí před volebními místnostmi připomněli pozorovatelům, že východ Ukrajiny nemá dost elektřiny ani uhlí. Na padesát doněckých šachet je zatopených, elektrárny jedou už měsíc na čtyřicet procent. Separatisté budou v blížících se týdnech čím dál závislejší na Rusku. Nejen bojovníci, ale i obyčejní lidé. Už dnes vyprávějí starousedlíci reportérům, že bez ruských dodávek masových konzerv, ryb a cukru nevědí, co by si počali.

Povstalci se podle posledních vyjádření svých vůdců chystají dobývat Mariupol a svoje v létě ztracené bašty Kramatorsk a Slavjansk. Co budou chtít režimy v Moskvě a v Kyjevě? Bojovat, nebo – navzdory marné dohodě z Minsku – znovu vyjednávat?

Děravé skoro dvouměsíční příměří přineslo alespoň částečnou úlevu. Uhladila se rétorika, vyměnili vězni, vytvořily humanitární koridory. Zároveň však obě strany nazbrojily. Ukrajinská vláda osvobodila nákup vojenského materiálu od daní. Prezident Porošenko vyloučil důslednou federalizaci a designovaný premiér Jaceňuk je ještě neústupnější. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zase uvedl, že jeho země zvýší vojenskou přítomnost na Krymu...

Pokud půjde vše nejlépe, jak si lze nyní realisticky představit, budou pokračovat v následujících týdnech malé potyčky a začnou vážné rozhovory. Ne o scelení země, ale o zimním klidu, o způsobu soužití. Jestliže půjde vše hůře, bude zase válka.

Ať tak či tak, na mír na Ukrajině si počkáme alespoň do Vánoc. Snad jen do těch letošních.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Úterý, 4.Listopadu 2014, 09:04:15

Ano, tímto se definitivně stávají Minské dohody cárem papíru.
Další z nadějí shořela tak snadno, jako kůra ukrajinských bříz.

A ano, zájem o mrkev, brambory a zelí není vysvětlení.
Přes všechny výhrady značná část, dá se říct průkazná většina, donbasanů nechce s Kyjevem nic mít. Masa nemůže otočit na obrtlíku jako jedinec, takže to vypadá na nové státy v Evropě. Společné (spolu)dílo kyjevské války a moskevské propagandy.
Je otázka, co to udělá se "zbytkem" Ukrajiny, co s Evropou, co s mezinárodní situací a právem...

Na stolech kremelských stratégů leží asi už jen tři složky.
-- Podpora DLR a LLR v přibližně stávajících hranicích.
-- Pozemní přístup na Krym
-- Novorusko (tj. od Podněstří po Charkov)

Myslím, že bude válka.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Úterý, 4.Listopadu 2014, 12:23:29

Hm, vážná věc je, že teď tam ty Rusy mohou pozvat i oficiálně

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Úterý, 4.Listopadu 2014, 14:06:3

No, jestli budou chtít rozšiřovat území, což zřejmě chtějí, tak žádné oficiality nebudou, bylo by to zatažení Ruska do války.
Spíš tipuji zintenzivnění humanitární pomoci.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Úterý, 4.Listopadu 2014, 22:18:24

Je to právě taková past: Pokud se bude bojovat jenom trochu, zvládnou to sami s ruskými zbraněmi, poradci a nájemníky. Pokud začně nějaká větší ofenzíva, a jestli bude mít úspěch, mohou teď směle požádat Rusko o humanitární intervenci.

Z vnějšího pohledu se mi přijde, že by pro kyjevskou vládu bylo nejlepší zatnout na nějaký čas zuby a nechat Donbas Donbasem s otevřenou nabídkou na pomoc a autonomii, protože pro Rusko bude živení takto velkého celku ohromná zátěž. Na jaře by se pak vidělo dál... ale nezdá se mi to teď už reálné. Porošenko ostatně již hrozí, že vezme nabídku autonomie zpět...