Poslanci prohlédli kůrovcovou clonu vytvářenou regionálními politiky

Poslanecká sněmovna minulý týden odmítla senátorský návrh zákona o NP Šumava. Návrh našel mnohem větší podporu uvnitř KDU-ČSL než v ČSSD, jejíž krajští hejtmani jej otevřeně podporovali. Obrací se politický kurs v českém parlamentu k lepšímu?

Blaha

Jaromír Bláha

03.11.2014 08:43

Související

Ve středu poslanci drtivou většinou odmítli likvidační senátorský návrh zákona o NP Šumava. Dali tak ministru životního prostředí Richardu Brabcovi jasný signál, že chtějí vzácnou (nejen) šumavskou přírodu chránit a očekávají od ministerstva dobrý návrh, který to zajistí.

Zásadní roli sehrály dvě věci: Především – za šumavskou přírodu se postavila veřejnost. Poslanci obdrželi stovky dopisů zejména od návštěvníků Národního parku Šumava, do kterého jich ročně míří skoro dva miliony. A za druhé – Hnutí DUHA a média odhalila, co ve skutečnosti stojí za předloženým senátorským návrhem: spekulace s pozemky a snaha prosadit další zástavbu šumavské krajiny.

Mnoho poslanců prohlédlo kůrovcovou clonu uměle vytvářenou regionálními politiky za pomoci najatých PR agentur. Jednou jasnou větou to během vyčerpávající čtyřhodinové diskuse vyjádřil předseda parlamentního Výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD): „Jsem tu asi vzděláním jediný lesník, takže si tu větu mohu dovolit. A říkám: než tento návrh ze Senátu, pak raději – zlatý kůrovec“.

Nejlépe to však věděli poslanci, kteří se do bezzásahových, kůrovcem „sežraných“ oblastí vypravili, aby to viděli na vlastní oči a udělali si vlastní názor.

Návrh likvidačního zákona jednomyslně odmítli poslanci TOP 09, Úsvitu a (až na jednu výjimku) ANO. Hlasování pak ukázalo, do kterých stran vedou chapadla regionální chobotnice. Píši chobotnice v jednotném čísle, neb ta jihočeská, symbolizovaná kmotrem Pavlem Dlouhým, ve věci Šumavy s tou západočeskou již velmi dobře spolupracuje.

Infografika DUHA

Nepřekvapilo, že za zájmy svých jihočeských kolegů se postavila celá ODS jako jeden muž. Definitivně tak asi pohřbila pokus svého předsedy Petra Fialy přesvědčit veřejnost o novém image své strany. Hlasování komunistů, kteří své kolegy z ODS tradičně podpořili, bylo překvapivé pouze v tom, že část jejich poslanců, a to i přes plamenný projev Vojtěcha Filipa, nepodpořila senátorský návrh aktivně, ale zdržením se hlasování.

Dali tak decentně najevo, že se od zájmů svého předsedy alespoň trochu distancují. Překvapivější bylo, že senátorský návrh našel mnohem větší podporu uvnitř KDU-ČSL než v ČSSD, jejíž krajští hejtmani jej otevřeně podporovali.

Zastánci likvidačního návrhu vsadili jako obvykle na strašení kůrovcem. Předkladatel zákona senátor Pavel Eybert (ODS) tím odpálil svou předkládací zprávu: „Hájení kůrovce tím postupem, který tady léta navrhují a léta prosazují některé rádoby ekologické organizace se stalo ve veřejnosti po uschnutí dvaceti tisíc hektarů jaksi už nekonzumovatelným“. Dvacet tisíc hektarů je skoro třetina Národního parku Šumava.

Opravdu si pan senátor Eybert myslel, že mu poslanci na takový nesmysl skočí? Těžko uvěřit, že si při přípravě projevu neopatřil seriozní data, která ukazují, že to nejméně čtyřnásobně přehnal. Prostě poslancům lhal. Obdobně najatá PR agentura Bison&Rose vymyslela před třemi lety k obhájení těžby v oblastech divoké přírody slogan „kůrovcová kalamita tisíciletí“, ačkoliv gradace kůrovce právě končila.

Po vojensku to o chvíli později zkusil jihočeský poslanec Jan Zahradník (ODS): „Kůrovec začal řádit. Třeba v roce 2010 uschlo pod náporem kůrovce 500 tisíc smrkových jednotek a v obraně bylo dalších 350 tisíc kusů poraženo.“

Co si může člověk myslet o jihočeské poslankyni Aleně Nohavové (KSČM), která pronesla: „Lži o snaze zastavět Šumavu, lži o samoobnově šumavských pralesů, jsou jen průvodním jevem činnosti těch, kteří se pod rouškou ekologie Šumavu snažili vydrancovat a chtějí tak nadále v tom pokračovat.“ Nevidí paní poslankyně snahu zastavět Šumavu? Mohla se podívat do statistiky na údaje o nárůstu bytů a domů, kterých na Šumavě přibývá spolu s okolím Prahy nejvíce v republice.

Nevidí to množství mladých stromků, které vyrůstá pod ochranou souší v bezzásahových územích? Jestli neměla čas si ta území projít a prohlédnout si je, jistě si mohla, než začala mluvit, najít data monitoringu: průměrné množství mladých stromků, které tam samovolně vyrůstá je přes 3500 kusů na hektar, tedy mnohem více, než se uměle vysazuje v hospodářských lesích.

Hrůzyplná líčení zazněla i v závěrečné řeči Pavla Eyberta: „Jděte si do toho uschlého lesa a chvilku se zaposlouchejte v tichu, jestli uslyšíte někde zpívat ptáka. Neuslyšíte. Jděte si o kousek vedle, o kilometr dolejc ke Kvildě, zaposlouchejte se v tom zeleném lese. Uslyšíte. Takže ptačí lokality ten pták vyřešil za nás, protože holt tam, kde je uschlý les, tam nebude.“

Vřele doporučuji čtenářům, aby tohle doopravdy zkusili. Kouzelnou shodou okolností jsme to právě v těch místech, které Pavel Eybert popisuje, prováděli na školení s dobrovolníky, kteří v létě pomáhají na informačním stánku u pramenů Vltavy. Poslouchali jsme ptáky na vykácené holině – a téměř žádné neslyšeli. V uniformním zeleném lese za Kvildou jsme jich slyšeli více. A v lese kolem pramenů Vltavy, kde jsou suché stromy a kam se vrací divoká příroda, jsme jich slyšeli nejvíce.

Poslechněte si nahrávku jejich zpěvu, kterou tam jeden z dobrovolníků pořídil.

Kdo se bude chovat tiše, tak tam vzácné ptáky nejen uslyší, ale i uvidí. Pozorovat jsme tam mohli například, jak vyvádí mláďata sovička kulíšek nejmenší nebo datlíka tříprstého.

Mýtus o utrpení pod jhem
Po kůrovci obvykle přišel na řadu další mýtus: místní lidé trpící pod jhem národního parku.

Poslankyně ODS Miroslava Němcová umírněně hovořila jakoby někdo bránil obcím „se nějakým rozumným způsobem rozvíjet“. To západočeský poslanec Igor Jakubčík (ČSSD) rovnou volal: „Proč nenecháte na Šumavě žít lidi? Proč nenecháte, aby ti lidé na Šumavě mohli pracovat.“ A korunoval to ve své závěrečné řeči předkladatel senátor Pavel Eybert (ODS): „Jestli chceme mít Šumavu bez lidí, řekněme to rovnou. Vyžeňme je z těch obcí a nechme to prostě přírodě.“

Takovými „argumenty“ obhajovali někteří poslanci senátorský návrh, ačkoliv všichni obdrželi od Hnutí DUHA socioekonomická statistická data, která dokládají, že obce v NP Šumava jsou velmi bohaté, nezaměstnanost je v nich mnohem nižší než jinde na venkově a dokonce nižší než je celostátní průměr a že není pravda, že se z nich lidé hromadně vystěhovávají - za posledních dvacet let ubylo v centrální části parku celkem pět obyvatel.

Mnohem větší pozornost ovšem zaslouží slova poslanců, kteří šumavskou přírodu hájili. A jakým způsobem. Všichni vystupující poslanci TOP 09, zejména František Laudát a Michal Kučera, všichni vystupující poslanci Úsvitu včetně předsedy Tomio Okamury a z ostatních stran zejména Josef Hájek (ANO) a Ivan Gabal (KDU-ČSL) ukázali, že Šumavu buď znají, nebo se přinejmenším s problematikou velmi dobře seznámili.

Z mnoha vystoupení zazněla nejen úcta k přírodě, ale i vědomí, že národní parky tu máme od toho, abychom chránili její nerušený vývoj. „Úkolem národního parku je ochrana přírody v její přirozené podobě. Již méně se uvádí, že musíme chránit a nezasahovat do dynamických procesů, které na chráněném území probíhají. Součástí těchto dynamických procesů je náhlý nebo postupný zánik starých hodnot a následné vytváření hodnot nových. Může se nám to líbit, či nikoliv, rozhodně nesmíme potlačováním přirozené dynamiky v národních parcích konzervovat nějaký aktuální stav. Od toho mějme jiná území……. Na vysvětlenou, svému přirozenému vývoji ponechaná příroda vytváří nekonečně větší pestrost tvarů a forem než člověkem uměle kultivovaná příroda, jak ji známe například z barokních zahrad. Nechtějme mít všechno jen nalajnované člověkem“, řekl například poslanec František Laudát (TOP 09), jehož celý projev stojí za přečtení.

Jmenovaní (i mnozí výše nejmenovaní) poslanci také navázali na zpravodaje zákona Václava Zemka (ČSSD) a přesně formulovali rizika a hrozby, které senátorský návrh obsahoval, upozorňovali na nestabilitu rozhodování místních samospráv a konfrontovali celkovou situaci na Šumavě s jinými oblastmi: „My kůrovce na tom Ostravsku nemáme, protože on tam by nepřežil. Takže já závidím těm oblastem, kde s tímto problémem bojují. My bychom na tom Ostravsku dali všechno pro to, abychom takový problém měli“ řekl Josef Hájek (ANO).

Je drtivé zamítnutí špatného návrhu zákona o NP Šumava po mnoha letech částečně úspěšných pokusů rozklížit kdysi kvalitní českou legislativu ochrany životního prostředí jen jakási potěšeníhodná výjimka? Nebo je to signál, že se politický kurs v českém parlamentu obrací k lepšímu a začal se zajímat a bránit i jiné než čistě materiální hodnoty, neřku-li čirý osobní prospěch některých politiků či politických stran? Kvalitní vystoupení mnoha poslanců naznačila, že by tomu tak mohlo být. Sluší se jim za to poděkovat.