Odpověď členovi Rady ÚSTR Bártovi

Zveřejňujeme odpověď Adriana Portmanna na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, třem odborovým organizacím ÚSTR reagující na jejich výzvu Radě a řediteli.

Vážený pane Bárto,

byl jsem upozorněn na Vaši otevřenou odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR, kterou jste 8. května 2014 reagoval na jejich výzvu, aby čtyři členové Rady ÚSTR a pan dr. Zdeněk Hazdra zvážili rezignaci ze svých funkcí. Nejsem ani původcem uvedené výzvy, ani adresátem Vaší odpovědi. Protože se v ní ale zmiňujete o mé osobě, považuji za oprávněné, abych se na Vás obrátil touto cestou.

Ve své odpovědi na adresu představitelů tří odborových organizací píšete: „Po svém zvolení jsem se například neskrýval s přesvědčením, že budu volit za ředitele pana Dr. Portmanna. Byl to však právě Váš způsob dehonestace jeho protivníků a styl jeho osobní kampaně, které mne přesvědčily o tom, že by to nebyla dobrá volba. Nebylo nejšťastnější, že již během výběrového řízení pan Dr. Portmann avizoval, že toto řízení bude soudně napadat, pokud v něm neuspěje.

Předně bych Vám chtěl poděkovat za původní záměr moji kandidaturu podporovat. Velice si toho vážím. Nicméně pokládám za docela tragické, že jsem se o tomto Vašem deklarovaném úmyslu po Vašem zvolení dozvěděl až v době, když zřejmě již neplatil. Nevím, vůči komu jste neskrýval toto své přesvědčení. Mně osobně jste to určitě žádným způsobem nenaznačil, protože „precizní dialog“, o kterém ve svém dopise píšete jako o kýženém způsobu vzájemné komunikace, jste mi bohužel zapověděl.

Vaše výše uvedená slova nejsou jediná, kterými jste se po volbě podle mých informací veřejně, dále i vůči některým pracovníkům sdělovacích prostředků, obecným způsobem vyjádřil k tomu, proč jste moji kandidaturu nakonec nepodporoval a proč jste svým jednáním ostatně významně přispěl k tomu, abych byl z volby vyřazen hned v prvním kole. Ve svém dopise píšete něco o „pomlouvání na Facebooku“, přitom jste Vy sám na této sociální síti 25. dubna 2014 doložitelně zveřejnil následující výrok týkající se mé osoby: „Původně jsem chtěl volit pana Portmanna, myslím si, že je z kandidátů nejschopnější, styl jeho kampaně mne však přesvědčil, že je schopný doslova všeho.

To jsou poměrně silná slova. I s ohledem na „věcné jednání“, o kterém se ve svém dopise také zmiňujete, bych Vás tímto rád požádal o upřesnění, čeho všeho jsem se během své kandidatury dopustil a co se Vám na jejím stylu tolik nelíbilo. Určitě by našemu porozumění pomohlo, kdybyste mohl uvádět zcela konkrétní body.

Musím se přiznat, zatím poměrně tápám při hledání příčin Vašeho názorového obratu. Například se mi stále nechce uvěřit, že byste si jako soudný člověk vážně myslel, že za veškeré jednání mých podporovatelů je možno činit zodpovědného mne. Hned při první (a bohužel i poslední) příležitosti našeho ústního rozhovoru, na pohovoru před všemi členy Rady ÚSTR 9. dubna 2014, jsem Vás upozornil na to, že při nejlepší vůli není v mých silách kontrolovat celé univerzum a kdekomu naordinovat, co má a co nemá činit. Není to žádný alibismus: do dneška netuším, kdo Vás všechno kontaktoval, aby „napomáhal“ mému zvolení. Zpětně jsem slyšel minimálně o někom, koho však vůbec neznám, a který zřejmě jednal – jako patrně řada dalších – zcela bez mého vědomí a schválení. Měl jsem zkrátka širokou podporu, také od některých osob, o jejichž přízeň jsem neusiloval. Chcete mi to, pane Bárto, vážně vyčítat?


Tři odborové organizace ÚSTR vyzvaly čtyři členy Rady ÚSTR a Zdeňka Hazdru, aby zvážili rezignaci ze svých funkcí. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

I když nešlo přehlédnout pokusy některých mých protivníků redukovat mě na kandidáta skutečných, resp. pouze domnělých radikálů, na kandidáta „pravice“, předchozího vedení nebo nevím co, tak jsem trochu sázel na Vaši soudnost – při vědomí, že informačních zdrojů o mé kandidatuře a mé osobě budete mít k dispozici dost. Předložil jsem propracovanou a realistickou kandidátskou koncepci, která definovala program s jasnými obrysy. Na svém webu jsem zveřejnil některá další stanoviska vztahující se rovněž k mé vizi pro ÚSTR. Vystupoval jsem na třech veřejných diskuzích s kandidáty, z kterých byly zveřejněny video- či audiozáznamy. Koho si plánuji přibrat do týmu, i toto jsem vůči členům Rady ÚSTR čitelně komunikoval, tázali-li se po tom. Hlavně ale znovu platí, že kandidátem jsem byl pouze já. Nebyl jsem – a nejsem – nikým řízen. Ani představiteli předchozího vedení ÚSTR, jak se někdy zlovolně tvrdilo.

Nemohu si pomoci, Vaše argumentace o „stylu kampaně“ mi přijde jako dost zástupná, beru ji jako nemalou osobní křivdu. Tím více, že podle stejné Vaší logiky by i pan Hazdra a paní Blaive osobně odpovídali za všechny nevkusné útoky a cílenou dezinformační kampaň jejich příznivců, které byly – a doposud jsou – namířeny proti mé osobě. Vyčítáte jim to také? Nebo zde končí Vaše rozlišovací schopnost, Váš cit pro spravedlnost?

Dále ke „stylu mé osobní kampaně“: bezprostředně poté, kdy došlo k snad prvnímu veřejnému pokusu zdiskreditovat jednoho z mých spolukandidátů, jsem 24. ledna 2014 vydal prohlášení, ve kterém jsem se jasně distancoval od všech neslušných forem argumentace (ke srovnání na adrianportmann.cz). Nevím nic o tom, že by jiný kandidát udělal podobné gesto. Na pohovoru 9. dubna 2014, těsně před volbou, jsem Vás i Vaše kolegy a kolegyně z Rady ÚSTR na existenci tohoto prohlášení odkázal a předal jsem Vám jeho text k přečtení. To ale zřejmě už bylo pozdě, svůj pevný obraz o mně jste už měl vytvořený, aniž byste se mnou předtím kdykoliv osobně hovořil.

Žádost o schůzku jste předtím podle mých informací odmítl i několika výzkumným zaměstnancům ÚSTR, kteří Vám chtěli v dobré víře vysvětlit své důvody, proč podporují moji kandidaturu. Ve stejné době jste ovšem i podle vlastních slov už čile komunikoval s podporovateli a podřízenými pana Hazdry, jejichž další „kariérní“ dráha v Ústavu byla zjevně závislá na zvolení či nezvolení pana Hazdry ředitelem. Možná jste komunikoval tím či oním způsobem i přímo s panem Hazdrou, protože jednání Rady ÚSTR jste se již před volbou ředitele účastnili společně. Nepřijde Vám to jako trochu nevyvážené?

Samozřejmě, nikomu nic formálně nedlužíte, máte nepopíratelné právo a dokonce povinnost rozhodovat se podle vlastní úvahy. Ovšem vzhledem k tomu, že jste jako člen Rady ÚSTR zástupcem občanů, by možná přeci jen bylo na místě, kdybyste okolnosti svého rozhodnutí při volbě ředitele vysvětlil zcela konkrétně a pravdivě také veřejně. Možná k nim patří, že jste prostě jako čerstvý člen Rady, který se v labyrintu ÚSTR ještě při nejlepší vůli nemohl fundovaně vyznat, některým lidem důvěřoval více než jiným, kterým jste navíc ani nedal šanci, aby se s Vámi sešli. Snažně Vás při případném pokusu vysvětlovat čehokoliv žádám, abyste přestal argumentovat na můj úkor.

Jediná konkrétnější věc, kterou svůj velmi razantní úsudek vůči mé osobě zatím zdůvodňujete, je totiž shora uvedené tvrzení, že jsem údajně před volbou avizoval napadení výběrového řízení před soudem, pokud v něm neuspěji. Toto tvrzení, vážený pane Bárto, neodpovídá skutečnosti. Je vážně s to ohrozit moji lidskou integritu, jelikož vyvolává přímo závěr, že jsem se pokusil radní jaksi vydírat. Nemálo mě udivuje, že zrovna Vy – jediný člen Rady ÚSTR, který mi před volbou snad zdvořile formulovanou žádost o osobní schůzku zamítl, aniž bychom se kdykoliv předtím v životě viděli – vyslovujete takové tvrzení, evidentně založené na „informacích“ z druhé ruky. Jelikož se jedná o výrok, který lze kvalifikovat jako potenciálně dehonestující, pokládám za důležité, abychom si vyjasnili několik souvislostí:

a) Skutečně jsem některé členy Rady ÚSTR v týdnech před volbou v rámci neformálních osobních setkání informoval o tom, že výběrové řízení se vyznačuje řadou politováníhodných neregulérností. Na otázku některých členů Rady, zda se budu v případě nezvolení soudit, jsem neodpověděl ani kladně ani záporně, nýbrž poznámkou, že se snad vážně nehodlají ptát po tom, zda má či nemá platit právní stát. Rozhodně musím odmítnout Vaše tvrzení, že jsem kdykoliv vůči členům Rady ÚSTR či někomu jinému prohlásil, že výběrové řízení soudně napadnu, pokud v něm neuspěji.

b) Členům Rady ÚSTR, s nimiž jsem se před volbou z vlastní iniciativy sešel, jsem věcným a slušným způsobem přiblížil hlavní nedostatky dosavadního výběrového řízení, přičemž jsem neopominul vyzvat je k jejich bezodkladnému odstranění – např. vyřazením těchto kandidátů z konkursu, kteří evidentně nesplnili závazné zadání vypsaného výběrového řízení z 24. září 2013, nebo zrušením tzv. Volebního řádu, k jehož vydání Rada ÚSTR neměla oprávnění a který stojí více v rozporu s Jednacím řádem Rady, než zřejmě společně s některými svými kolegy tušíte.

c) Nejednalo se o žádné vydírání, naopak. Jednal jsem především v zájmu Rady ÚSTR tím, že jsem její členy – naposledy těsně před volbou na začátku pohovoru s Radou dne 9. dubna 2014 (to už ve Vaší přítomnosti) – transparentně upozornil na problematický charakter výběrového řízení, které vyhlásili a za jehož průběh jsou odpovědní. Dále jsem tím jednal v zájmu všech oprávněných kandidátů (ano, i ve vlastním), protože – jak jsem některým členům Rady ÚSTR připomenul – neprofesionálně provedeným výběrovým řízením dává Rada jakémukoliv řediteli velmi slabý mandát, jelikož nezvolení kandidáti budou mít možnost jeho jmenování snadno soudně napadnout.

d) Jak je Vám jako veřejnému činiteli a úřední osobě jistě známo, nový Občanský zákoník posílil odpovědnost veřejných orgánů v otázce odvrácení předvídatelné škody. Finanční náklady, popř. i trestně-právní důsledky nesprávných či přímo nezákonných rozhodnutí lze od 1. ledna 2014 v rámci regresu výrazněji vymáhat přímo u osob, které za tato rozhodnutí odpovídají. Rovněž s vědomím této okolnosti jsem měl snahu členy Rady ÚSTR upozornit na nebezpečí, které jim z tohoto jednání hrozí. Je smutné, že to většina členů Rady – včetně Vás – nedovedla brát jinak než jako osobní útok, resp. údajný důkaz o tom, že „pan Portmann je konfliktní povahy“ a že „by nám to s ním asi moc nerezonovalo“. Jedná se o zásadní nedorozumění.

Protože svůj záměr konstruktivně spolupracovat se všemi členy Rady ÚSTR, v zájmu smíření situace okolo Ústavu, jsem myslel naprosto upřímně. Události kolem volby však ukázaly, že většina členů Rady o žádné smíření nestojí, že nejspíše nevědí, jak výhodná je pro fungování jakýchkoliv lidmi řízených systémů otevřená diskuzní kultura. Naopak i svojí argumentací potvrzujete, že pro většinu radních platí osvědčený princip totalitárních potentátů: „Viníkem není ten, kterým se stály nějaké chyby, ale ten, který se odvážil na ně upozornit.“ Byla to tato nekritická servilita, pane Bárto, za jejíž konzervaci ve společnosti jste v disentu bojoval?

Navzdory všemu věřím, že jste se rozhodl angažovat se ve věcech ÚSTR jen s úmyslem pomáhat dobré věci. Možná se mnou souhlasíte, že tato instituce byla především zřízena pro to, aby trvale udržovala demokracii a právní stát. O to závažnější je však, pokud se samotný Ústav pro studium totalitních režimů stává místem, kde se praktikují postupy, které s demokratickou kulturou, věcnou veřejnou diskuzí a principy právního státu mají pramálo společného. Skutečnost, že zrovna Vy, bývalý signatář Charty 77, kritizujete kandidáta na ředitele této instituce za to, že upozornil (opakuji, že se tak stalo věcným a civilizovaným způsobem) na právně a bohužel i morálně závadné jednání veřejné instituce a volá po nápravě, je v tomto kontextu věru vrcholem cynismu.

* * *

Osobní vazby, klientelismus v ryzí podobě, společná vina jako silné pouto. V kombinaci s převládající neodborností, až neuvěřitelnou mírou povrchností a amatérismu, bohužel i s tendencí prezentovat veřejnosti různé skutečnosti manipulativním způsobem, jsou to základní principy fungování klubu, do kterého jste nedávno vstoupil. Je to Vaše volba a Vaše právo – ale také Vaše odpovědnost. Věřím, že Vaše dlouholeté vazby například na pana tiskového mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka (tedy jednoho z nejužších spolupracovníků pana Hazdry) a jeho „Školu ARIA“, či Vaše osobní vazby na designovaného nového prvního náměstka pana Ondřeje Matějku jistě nebudou zajímat jen soudce.

Dobře se vybavuji, jak mi to před rokem, když jsem neplánovaně vstoupil do dění kolem ÚSTR, několik měsíců trvalo, než jsem se začal v často velmi subtilních reáliích této instituce orientovat. Jen díky tomu, že jsem systematicky vedl desítky rozhovorů – s příslušníky různých stran – a nastudoval nemalé množství materiálů, mi některé zásadní souvislosti postupně docházely. O to více jsem však překvapen, pane Bárto, s jakou suverenitou hodnotíte Vy, a přitom jedním dechem přiznáváte, že vlastně jako nováček v Radě ÚSTR ještě o jeho činnosti mnoho nevíte. Přitom Vám tato neznalost vůbec nebránila již na prvním zasedání bez jakýchkoliv připomínek hlasovat pro Výroční zprávu ÚSTR 2013, kterou Vám předložili paní ředitelka Pavla Foglová a její první náměstek Zdeněk Hazdra. Tato zpráva přitom obsahuje nepravdivé informace, například v oblasti ediční činnosti. Zároveň Vám Vaše role jako čerstvého člena v Radě ÚSTR nebránila v tom, že jste hned druhého dne po zvolení do toho orgánu hlasoval také pro přijetí tzv. Volebního řádu, přičemž bude v rámci důkladného soudního přezkumu určitě zajímavá otázka, kolik jste v tomto okamžiku vlastně věděl o podmínkách a dosavadním průběhu výběrového řízení, které tehdy probíhalo už šestý měsíc.

Zde se sluší avizovat, že Rada ÚSTR nebude před soudem čelit pouze výtkám na rovině formálních či procedurálních chyb, které se jí bohužel staly v míře pro státní instituci naprosto nedůstojné a neakceptovatelné. Justici vyzvu, aby se zaměřila především na závažné deformování celé soutěže ve prospěch některých, a naopak v neprospěch některých jiných kandidátů, čímž došlo k porušování principu o rovných příležitostech a, podle mého názoru, také k zneužití pravomoci úředních činitelů. Věřte, že rezolutním popíráním všech nesrovnalostí ze strany radních se jejich již beztak neutěšená situace stává jenom ještě horší.

Proto zvažte prosím, zda by nebylo na místě Vaše kolegy vyzvat k tomu, aby se ke svému závažnému selhání mužně postavili čelem a vyvozovali z něho důsledky. Jak bylo již výše konstatováno: odvrátit škodu se stálo i Vaší povinností. To nejsou prázdná slova, byť je k přiznání toho asi třeba trochu té pokory, která člověku pomáhá, aby v nelehkých okamžicích dokázal překročit vlastní stín. Konkrétně lze další fatální škodu pro Radu a především Ústav ještě i v tomto momentě odvrátit následujícím neprodleným postupem:

a) prohlaste výběrové řízení vyhlášené 24. září 2013 z důvodu jeho neregulérního průběhu za neplatné
b) zrušte na jeho základě 22. dubna 2014 učiněné jmenování ředitele
c) ti z Rady ÚSTR, kteří odpovídají za nezvládnutí výběrového řízení, ať oznámí svou rezignaci
d) vyzvěte Parlament ČR, aby se zasadil o brzkou novelizaci zákona č. 181/2007 Sb., zejména pokud jde o způsob jmenování a kompetence orgánů ÚSTR.

Lituji, vážený pane Bárto, že nám nebylo dopřáno, abychom se někdy blíže poznali. Netuším, zda značnou podporu, kterou jsem jako kandidát měl nejenom ve veřejnosti (nehledě na politické preference), ale také mezi zaměstnanci ÚSTR a v neposlední řadě i ve Vědecké radě, také jen lacině připočtete „mainstreamovým médiím“. Nevím, zda je Vám známo, že nikdo ze zaměstnanců, ani z členů Vědecké rady mě před začátkem mé práce pro Ústav (tj. přesně před rokem) blíže osobně nepoznal. Snad to bylo z toho důvodu, že moje profesní dráha byla především spojena s brněnským prostředím. Nebyly to tedy žádné dlouhodobé osobní vazby, které stály za tím, že se těchto několik desítek osob rozhodlo moji kandidaturu podporovat, nýbrž okolnost, že mě během společné práce pro ÚSTR postupně zblízka poznali.

Bohužel nemohu, nebude-li Rada ÚSTR nadále ochotná trochu jít do sebe, při důsledné snaze odhalit všechny okolnosti nezvládnutého konkursu brát ohledy ani na Vás. Přestože bych se rád nadále domníval, že jste morálně pevnějším člověkem než někteří jiní aktéři. Co je však lež, zůstane lží, co je křivda, křivdou vždy bude, i když se pokusíme ji zmírnit. Věřím, že to bude pro tuto společnost léčivé, pokud pravda o působení Rady nepoučitelných a neomylných vyjde na povrch v celé nahotě, a to věrně podle slov německého spolkového prezidenta Joachima Gaucka, které zazněly v těchto dnech pro Českou televizi: „V našem rozhovoru jsme se dotkli významu pravdy. Bez pravdy nemůže dojít k opravdovému usmíření. Můžeme o něčem nemluvit, udělat tlustou čáru, ale to nám spíše škodí. Opravdové vysvobození z řetězů strachu a útlaku je možné jen tehdy, pokud přesně víme, co se stalo, a nenatíráme minulost cukrovou polevou.“ (Celý rozhovor je dostupný na webové stránce České televize.)

* * *

Na závěr se na Vás obracím s žádostí. Vzhledem k tomu, že jste svoji otevřenou odpověď také poslal Senátu PČR, žádám Vás tímto zdvořile, abyste všem adresátům Vašeho dopisu sdělil, že potencionálně dehonestující tvrzení týkající se mé osoby berete zpět, jelikož pro ně nemáte důkazy. Posuďte prosím sám, zda vyslovování nepodložených soudů o jiných osobách je slučitelné s Vaší vírou a s Vaším svědomím.

I já si dovoluji tento dopis – bez cynismu – ukončit výzvou „Dodržujme pravidla“ a deklarovanou ochotou k otevřenému dialogu. Obávám se však, že vedle noblesy a věcnosti, které jako jeho podmínky sám uvádíte, se při něm neobejdeme i bez soudnosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Tomáš Tožička - Duchcov

To je veselé Středa, 14.Května 2014, 12:36:47

Nejprve jsem nevěděl, jestli to pan Portmann nepíše jako legraci, protože dění kolem toho směšného ústavu mě nezajímá, tedy když pominu útoky na některé mé přátele. A právě ti mě ujistili, že to legrace není a Portmann to myslí vážně.
Takže sice neříkal, že se bude soudit, ale soudit se bude. Inu muže dělají činy a ne nějaké prázdné sliby. A z kazatele Zdeňka Bárty se asi stal na stará kolena prorok :-)