Petici Za dobrý zákon o Šumavě podepsalo již přes patnáct tisíc lidí

Signatáři petice apelují na senátory, aby nedopustili likvidaci Národního parku Šumava zákonem, jehož spoluautorem je občanský demokrat Tomáš Jirsa. Petice ukazuje, že Šumava nepatří jen tisícovce obyvatel národního parku.

(vd)

13.05.2014 13:14

113655_mediafax_richard_benes

Komu patří Šumava? Foto Richard Beneš, Mediafax

Lidé z celé republiky apelují na senátory, aby nedopustili likvidaci Národního parku Šumava zákonem, který navrhl senátor Tomáš Jirsa (ODS) a jeho kolegové. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, profesor Pavel Kindlmann z Univerzity Karlovy a akademie věd a herec Petr Vacek předají do konce května senátorům petici Za dobrý zákon o NP Šumava, kterou podepsalo přes patnáct tisíc milovníků šumavské přírody.

Signatáři petice odmítají názor několika jihočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat pouze starostové obcí v národním parku. Zdůrazňují přitom, že ze samotného názvu chráněného území „národní park“, hodnot území i jeho mezinárodního uznání plyne, že význam území zdaleka přesahuje sedm obcí s celkem tisícovkou obyvatel, které leží v parku.

Hnutí DUHA opakovaně upozorňuje, že zákon musí zajistit jak ochranu světového přírodního dědictví, tak kvalitní život místních lidí. Nedávno publikovaná studie renomované společnosti EFTEC ukázala, že právě rozšíření oblastí ponechaných divoké přírodě a turistům přinese tak jako v jiných národních parcích světa vyšší návštěvnost a tím i ekonomický rozvoj šumavských obcí.

Zákon již přitom prošel v Senátu prvním čtením, hlasovalo pro něj sedmapadesát z jedenasedmdesáti přítomných senátorů. Proti byli pouze čtyři senátoři: Hassan Mezian a Eva Syková z ČSSD, Libor Michálek zvolený na kandidátce zelených, lidovců a Pirátu a nezařazená senátorka Eliška Wagnerová.

Senátní návrh zákona o Šumavě například umožňuje další zástavbu včetně developerských projektů až na dvou třetinách národního parku a změnou hranic zón vychází vstříc spekulantům s pozemky. Také vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu – tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují – a vyvádí pozemky z majetku státu.

„Návrh zákona o Šumavě od kmotrů z Hluboké nad Vltavou je očividně napsaný pro těžařské firmy, developery, spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet. Tisíce lidí z celé republiky však dávají podpisem pod petici najevo, že chtějí v národním parku divokou přírodu a nepřejí si jeho likvidaci,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA.

Připomíná také, že po odvolání ředitele Mánka někteří politici reprezentovaní tradičně senátorem Jirsou zesílili kampaň proti vědcům, ochráncům přírody i všem lidem, kteří nebydlí na Šumavě. „Jejich hlasy nahrávají developerům a pozemkovým spekulantům, nikoliv místním lidem. Konflikt, který stále vyvolávají, je však zcela umělý. Zájmy ochrany divoké přírody i místní ekonomiky jsou tak jako v jiných národních parcích Evropy naprosto v souladu,“ tvrdí Bláha.

„Šumava není majetkem obcí v národním parku, ale národním klenotem, stejně jako Pražský hrad není vlastnictvím Pražáků. Nikoliv náhodou podpořili petici i herci činohry Národního divadla. To, co znamená Národní divadlo v našem kulturním dědictví, je Národní park Šumava v klenotnici naší přírody,“ připomíná expert z Hnutí DUHA.

Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon o Národním parku Šumava, v němž bude hlavním cílem ochrana přírody a ostatní činnosti budou možné pouze do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu.

Zároveň chtějí, aby zákon zachoval současnou rozlohu území ponechaného přírodě, tj. třicet procent národního parku. Podle ekologů by navíc mělo dojít k jeho postupnému rozšíření alespoň na padesát procent do roku 2030 tak, jak určuje současný Plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích.