Uruguay zavádí komplexní legalizaci marihuany, prodej i spotřebu má kontrolovat stát

V úterý nabyla účinnosti nová pravidla, která převratně ošetřují domácí i komerční pěstování, konzumaci a prodej konopí. Vláda Josého Mujici si od nového režimu slibuje usnadnění boje se závislostmi i organizovaným zločinem.

(pjed)

06.05.2014 15:55

Aktualizováno: 21:49

A11

Prezident José Mujica prosazoval příslušný regulační model řadu let. Uruguayský Kongres jej schválil na podzim 2013. Fotomontáž Radiolt12.com.ar

Nejen držet a kouřit, ale i pěstovat a nakupovat budou již v brzké době moci obyvatelé Uruguaye marihuanu – přírodní drogu, která se získává z konopí. Vláda levicového prezidenta Mujici se ji rozhodla zlegalizovat jako první na světě v rámci celého produkčního i spotřebního řetězce. Základní legislativa byla schválena už loni na podzim. Nyní 6. května nabývá účinnosti její jádro a související prováděcí předpisy.

„Vláda zahájí v příštích patnácti dnech proces, v němž budou moci požádat o licenci ty společnosti, jež chtějí marihuanu pěstovat komerčně. Každá z licencí bude vydána na konkrétní druh rostliny a pole konkrétní omezené rozlohy, které budeme monitorovat. Výpěstky z první sklizeně (...) si bude možné koupit už na konci listopadu či začátku prosince v certifikovaných lékárnách po celé zemi,“ uvedl na víkendové tiskové konferenci Diego Canepa, čelní představitel vládní agentury, která na proces legalizace dohlíží.

Agentura bude dle dalších Canepových slov moci stopovat cestu každého marihuanového výpěstku až ke koncovému zákazníkovi – každé balení směřující do prodeje totiž bude opatřeno magnetickým a rádiem detekovatelným páskem a každý nákup zaznamenán v centrálním registru s kartami zákazníků. Každý nakupující se bude zároveň prokazovat přiložením prstu k elektronickému snímači otisků. Přímo prodavači se ale legitimovat muset nebude. 

Jeden zákazník si bude moci vybrat maximálně 40 gramů marihuany za měsíc, a to z několika certifikovaných odrůd s obsahem maximálně 15 procent THC. Cena jednoho gramu drogy by se měla dle Canepy pohybovat mezi 20 a 22 pesos, čili okolo dvaceti korun. Přístup do registru, a tedy i právo na koupi, budou mít pouze uruguayští občané a osoby s trvalým pobytem v zemi. To prý omezí nežádoucí rozmach drogové turistiky.

Vedle komerční produkce umožňují zákony nově i pěstování marihuany pro vlastní potřebu. Každá domácnost (nikoliv jednotlivec) si může zasadit až šest rostlin konopí, resp. sklidit 480 gramů marihuany za rok. Zájemci si pak též mohou založit pěstitelský klub o patnácti až pětačtyřiceti členech a v rámci něj pěstovat až 99 rostlin za rok. Tyto výpěstky se ovšem nesmí distribuovat mimo příslušný klub nebo domáctnost.

Rána zločinu?
Řada vlád ve světě už dříve přistoupila k legalizaci kouření marihuany či dekriminalizaci pěstování pro vlastní potřebu, žádná se ale dosud nerozhodla zlegalizovat a zregulovat celý produkční řetězec a spotřebu drogy. Vláda Josého Mujici přitom odmítá, že by tak chtěla podpořit konzumaci příslušného narkotika. Očekává naopak převážně pozitivní důsledky.

„Kouření a další konzumace marihuany je zlozvyk, který doprovází řada sociálně destruktivních jevů. Nelze jej vymítit zákazem, proto je nutné jej regulovat a postupně získávat pod kontrolu,“ řekl sám prezident Mujica v nedávném rozhovoru pro AP.

„Uruguay netrápí války gangů a drogových kartelů tak jako jiné latinskoamerické země, přesto dnes lidé, kteří byli přichyceni při pašování drog, tvoří třetinu uruguayských vězňů. Přesunem odvětví pod státní dohled tuto kriminalitu snížíme, neboť pro pěstování a spotřebu marihuany zavedeme jasná pravidla (...) a za jejich rámcem bude platit politika nulové tolerance,“ uvedl Mujica dále.

Podle uruguayského prezidenta zasadí nový regulační režim ránu organizovanému zločinu také tím, že jej připraví o část zisků a usnadní boj s dealery, jejichž zvykem je převádět klienta na tvrdší drogy. Pomoci ovšem má i drogově závislým. Doprovází jej totiž několik programů zaměřených na prevenci a odvykání, jež mají být placeny právě ze zisků z marihuanového prodeje.

„Založili jsme agenturu, které bude díky registru zákazníků vývoj spotřeby sledovat, stanovovat cenu a navrhovat případná další opatření,“ doplnil uruguayský prezident pro AP.

Roční poptávka Uruguayců po marihuaně je dnes odhadována na 18 až 22 tun. To je objem, který lze vypěstovat na polích o celkové rozloze deset hektarů.

Samotné kouření marihuany má jinak podléhat stejným omezením jako spotřeba tabáku, který lze v Uruguayi kouřit pouze doma a na otevřených prostranstvích. Práce či řízení auta pod vlivem marihuany se bude posuzovat stejně, jako by byl dotyčný opilý.

Pozorovatelé připomínají, že výsledky uruguayského pokusu sleduje celá Latinská Amerika. Dosavadní pojetí boje proti obchodu s drogami založené na systematické represi, uplatňované od vlády Richarda Nixona ve druhé polovině sedmdesátých let, totiž vyústilo především v permanentní válku kartelů, na níž doplácí v různých částech světadílů různě vysoký počet obětí. Ve většině latinskoamerických zemí převládá názor, že je zásadní změna nevyhnutelná. Žádoucí model regulace se ale stále hledá.

Sama uruguayská společnost je v pohledu na nový regulační režim rozdělaná. Před schválením legislativy byla mírná většina obyvatel proti. Nyní se podobně početná část populace kloní k názoru, že by měl dostat šanci.

Zdravotní rizika a zbytek světa
Nad zdravotními dopady konzumace a zvlášť kouření marihuany se znalci stále přou. Odpůrci zdůrazňují, že jedna cigareta z konopí bohatého na THC obsahuje 17krát více karcinogenů než cigareta s tabákem. Stoupenci namítají, že i silný kuřák marihuany vykouří takových cigaret mnohem méně než ctitelé tabáku.

Několik vědeckých skupin v minulosti prokázalo, že existuje určitá souvislost mezi konzumací marihuany a hloubkou depresí, jestliže má člověk k příslušnému onemocnění dispozice. Fyzická závislost na marihuaně ale prokázána nikdy nebyla.

Na druhé straně je s rostlinou spojována řada léčebných a přirozeně tišících účinků, díky nimž narůstá počet zemí, v nichž ji lze získat na lékařský předpis. V USA jde nyní o 21 států a federální distrikt, v němž leží hlavní město. V České republice je prodej marihuany na lékařský předpis legální od loňského roku, ale ve skutečnosti doposud nefunguje.

Prakticky beztrestně lze dnes marihuanu konzumovat asi ve třetině zemí světa. Nejliberálnější přístup mají Bangladéš, Peru, Španělsko a od ledna letošního roku také americký stát Colorado, kde se obyvatelé v podzimním referendu vyslovili pro legalizaci maloobchodního prodeje marihuany k osobnímu použití. Občan Colorada si tak může koupit najednou až 28 gramů drogy, občan jiného státu pak sedm gramů, a to v každém z licencovaných obchodů, který navštíví.

V tradičně liberálním Nizozemsku trvá zásada, že se vlastnictví méně než pěti gramů marihuany nestíhá a prodej stejného množství drogy v specializovaných obchodech nevyšetřuje. Poslední vlády s konzervativní většinou však provoz tzv. coffeeshopů omezily.

Poměrně liberálně přistupuje ke konzumaci marihuany také Rusko, Brazílie či Argentina. Naopak přísně spotřebu, prodej a šíření drogy stíhají arabské země, Čína, státy východní Evropy a trochu překvapivě i Norsko a Švédsko.

V České republice je trestné vlastnit více než pět gramů marihuany, což odpovídá přibližně deseti až dvanácti jointům. Spotřeba drogy v ČR je odhadována na 10 tun ročně, tedy asi na polovinu uruguayského množství. Latinskoamerická země má přitom třikrát méně obyvatel.

Cena jednoho gramu marihuany se na českém černém trhu pohybuje mezi 75 a 250 korunami.


Další informace:
MercoPress Licensed pharmacies in Uruguay will sell marihuana at a dollar a gram
BBC News Uruguay marijuana legalisation: Details unveiled
AP Uruguay Releases Legal Marijuana Market Rules
El País Tres cigarros de marihuana por $ 20
RT Uruguay’s president nominated for Nobel Peace Prize for legalizing marijuana