Bruselský skok na špek

Volby do Evropského parlamentu se blíží a občané EU budou moci volit své jediné zástupce v Bruselu. Síla rozhodování ale leží mimo parlament a je naprosto netransparentní.

Foto11

Tomáš Tožička

10.04.2014 08:50

Související

Ve dnech 23. a 24. května 2014 se volící obyvatelé ČR vydají k urnám, aby zvolili svých dvacet jedna zástupců, kteří budou součástí 751 členů Evropského parlamentu. Nejen strany, ale i organizace, firmy a komory se snaží zviditelnit své zájmy, aby naši zástupci podporovali právě to, co se tomu či onomu hodí nejvíce.

Přečetl jsem si tiskovou zprávu Czech Business Representation o jejich diskusi s některými kandidáty a kandidátkami do EP, z níž bohužel vyplývá, že povědomí o fungování Evropské unie je téměř nulové. Nemluvím tu o základních idejích, které mohou být pro různé skupiny odlišné. Mluvím o základních formálních rolích a úkolech, které jednotlivým tělesům v EU přináleží.

Brusel“ stále ještě funguje jako strašák a zároveň jako vhodný nepřítel pokaždé, když je potřeba na někoho nadávat. Ale hlavní město Belgie je v tom nevině. Až budete chtít příště nadávat na „byrokracii Evropské unie“, je třeba být konkrétnější. Můžete nadávat na Evropskou komisi, která jako jediná disponuje zákonodárnou iniciativou, a kde sedí zástupci vybraní národními vládami. Nebo na Evropský parlament, jediný lidově volený orgán EU. Nebo na Radu Evropské unie, která má stejnou pravomoc jako parlament a v níž jsou zastoupeny vlády jednotlivých států.

Pokud je někde problém, pak si buďte jistí, že je především v Radě Evropské unie, která je nejméně transparentním orgánem celé EU. Zatímco Komise i Parlament mají všechny materiály na internetu a lidé se k nim mohou vyjadřovat a dokonce třeba přímo v prostorách Parlamentu konat pro poslance veřejná slyšení, naše národní vlády v Radě něco takového nikdy nedopustily.

Kdopak ví, kdo zastupuje naši republiku v Radě? I když si to najdete (hledejte vedoucí stálého zastoupení v COREPER II), stejně zjistíte, že jste jméno toho člověka nejspíš nikdy neslyšeli. Přitom jsou to právě úředníci českého státu v Bruselu, kteří mají odpovědnost spolurozhodovat o tom, jaký návrh z komise projde k dalšímu jednání bez připomínek, nebo se bude v Radě projednávat.

Pokud někdy nějaký náš vládní politik nadával na nařízení z „Bruselu“, musíme se především ptát, proč toto nařízení nezastavil už v Radě, respektive proč nás občany na to neupozornil, abychom mohli ovlivnit své poslance v Parlamentu? Nejspíš proto, že ministři a jejich političtí tajemníci mají co dělat, aby pochopili, co se děje na jejich úřadě. Chápat procesy v EU je už nad jejich síly.

Zatímco o hlasování v Evropském parlamentu se ještě čas od času dočteme i v našich médiích o procesech v Radě se dovídáme jen velmi velmi sporadicky. Ze všech dostupných studií a průzkumů přitom vyplývá, že Rada má mnohem silnější pozici a je při vyjednáváních s Komisí i Parlamentem úspěšnější než obě instituce.


Poslanci Evropského parlamentu jsou zatím jedinými přímo volenými zástupci na úrovni Evropské unie

Pokud zase uslyšíme politiky – z vlády i z parlamentu – slyšet mluvit o Bruselské byrokracii, měli bychom se jich se jich především zeptat, co dělají oni, aby naše vládní mašinérie v Bruselu byla výkonnější.

Zájmy naší země má totiž v Bruselu hájit hlavně naše vláda.

Evropský parlament je volen na základě stranických programů, které jdou napříč Evropskou unií a evropské strany mají za úkol prosazovat tuto politiku při připomínkování podkladů Komise a návrhů Rady.

Komise je exekutivní těleso a komisaři slibují před Evropským soudním dvorem, že budou jednat nezávisle ve prospěch celé Unie a nenechají se ovlivnit žádnou vládou.

Proto když jsem četl v tiskové zprávě CEBRE, že předseda svazu průmyslu říká: „potřebujeme více svých lidí na vrcholných orgánech“, také proto abychom měli komisaře na lepší pozici, nevím, co si o tom mám myslet. „Svých“ myslí lidí stranících zájmům českého průmyslu? A lepší komisariát pro Českého zástupce z důvodu národní hrdosti? Protože komisař zastupuje v Komisi svou zemi asi jako ministr kultury Pavel Dostál zastupoval ve vládě Olomouc.

Rovněž představa, že by naši poslanci mohli nějak ovlivnit složení komise – jak si představuje opět zmíněný předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák – je mimo realitu. Parlament volí Komisi jako celek a i když má nějaké neformální nástroje, jak složení ovlivnit, záleží OPĚT především na naší vládě, jak silného kandidáta předloží, protože podle toho se bude rozhodovat budoucí předseda Komise, kam ho zařadí, aby volbu posílil, nebo aby ji naopak nepoškodil. A kdo navrhuje Předsedu, je to opět Rada, tedy i naše vláda.

Pláč prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera nad nutností spolupráce evropských poslanců s vládou a českým parlamentem je hezký, ale o hrob vedle. Pokud si pan prezident přeje zabránit průtahům v implementaci evropské legislativy, pak je tu především vláda, která ví (tedy měla by) jako první o připravované i přijaté legislativě a má nejsilnější zákonodárnou iniciativu. A v rámci tripartity by v tomto bodě zaměstnavatelé jistě našli společnou řeč s odbory.

Poslanci Evropského parlamentu jsou zatím jedinými přímo volenými zástupci na úrovni Evropské unie a jako takoví by měli zastupovat především jejich zájmy. Jejich rolí je zajistit, aby Unie posilovala svůj demokratický řád ve prospěch nás všech. Aby se nestala jen nástrojem pro mocný ekonomický a politický establishment, ale aby sloužila rozvoji všech evropských regionů ve prospěch všech obyvatel.

V evropských volbách volíme svá necelá tři procenta poslanců. Je důležité, aby zastupovali zájmy co nejširší společnosti. Ale důležité v těchto volbách je i to, že je můžeme využít i k informování o tom, jak Unie funguje a jaké jsou role jejích orgánů. Naše školství v tom evidentně hrubě selhalo.


Zapojte se do konzultací v Evropské komisi
Jak funguje Evropský parlament 

Autor kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátce Pirátů