Do Čech se vracejí vlci, důkaz podal snímek z fotopasti

Podle čerstvě zveřejněných informací byl vlk zachycen pomocí fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet.

(vd)

07.04.2014 09:55

Vlk

Vlk, kterého zachytila fotopast, pochází pravděpodobně z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Fotopast Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

V minulých dnech se podařilo jednoznačně doložit, že se do Čech po více než sto letech opět vracejí vlci, důkaz podal snímek z fotopasti, kterou v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala kvůli dlouhodobým indiciím, že se tato vzácná šelma v oblasti pohybuje, instalovali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Národní přírodní rezervace leží nedaleko města Doksy.

Vlk, kterého zachytila fotopast, pochází pravděpodobně z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Experti odhadují, že tam žije v několika smečkách více než sto jedinců. Zda byl vyfotografovaný vlk samotář, nebo se pohybuje ve smečce, ukáže další průzkum území. O jeho výskyt se zajímají nejen pracovníci státní ochrany přírody, ale i českolipského muzea a vojenských lesů.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle Miroslava Kutala z Hnutí DUHA je návrat vlků do severních Čech roky očekávanou událostí. V posledních letech se totiž vlci ukázali v Krkonoších nebo na Šluknovsku, kam přišli ze Saska.

„Věrohodně zdokumentován byl vlk pomocí fotopasti na česko-německých hranicích na podzim 2012. Území našich pohraničních hor a vojenských prostorů poskytuje vlkům dostatečný prostor k životu. Je proto jen otázkou času, kdy tu založí smečku,“ tvrdí expert na ochranu velkých šelem.

Připomíná také, že v Evropě není novinkou, kterak vlci přicházejí do oblastí, kde byli dříve vyhubeni. Na východ Německa se vlci vrátili koncem devadesátých let z Polska a jejich počet se stále zvyšuje díky každoročně narozeným mláďatům, která následně osídlují nová území. V celém Německu žije šestadvacet vlčích smeček a párů, tedy jistě více než sto zvířat, z toho čtrnáct smeček se vyskytuje právě na území historické Lužice, sousedící s Českem a Polskem.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska – v posledních několika letech ale spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, jako jsou velké silnice. Na sever Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.

Z evropských zemí žije nejvíce vlků na Iberském poloostrově (okolo 2000), v Itálii (okolo 800), karpatských pohořích a nebo na Balkáně (po ccca 5000). Jinde, jako ve Skandinávii, Francii a Německu jich přežívají pouze stovky.

„Vztah člověka a vlka je opředen mnohými pověstmi a ta o červené Karkulce je opravdu jen pohádka. Za posledních zhruba dvě stě let nebylo věrohodně v Evropě a Severní Americe zaznamenáno zabití člověka vlkem. Vlci jsou totiž velmi plaší. Jejich výskyt v okolí národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednoznačným dokladem významu tohoto území, které by se mělo brzy stát součástí rozšířené chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj,“ připomněl Pelc.

„Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný. Úmrtí způsobené vlkem ostatně nebylo v Evropě doloženo více než sto let. Vlci také nejsou symbolem zcela nedotčené přírody, které u nás zůstalo jen velmi málo. Dokázali, že jsou schopní žít i v kulturní krajině, ačkoliv to nemají jednoduché,“ doplnil Kutal.