Vyšla studie o ekonomických dopadech rozdílných scénářů péče o šumavský park

Studie dokládá, že představy politiků o spásném rozvoji národního parku stavbami lanovek a omezením velikosti stanovišť ponechaných přírodě k jejímu nerušenému rozvoji by značně poškodily ekonomickou situaci a kvalitu života místních obyvatel.

(vd)

21.01.2014 11:06

190051_mediafax_richard_benes

Studie vážně zpochybňuje ekonomický přínos založený na stavebním rozvoji a takových projektech, jako je například vybudování lanovky a sjezdovky na Hraničník. Foto Richard Beneš, Mediafax

Rozhodování o divočině v Národním parku Šumava bude mít zásadní vliv i na místní ekonomiku. Kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podpoří ekonomický rozvoj regionu, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé.

To je hlavní závěr nové studie, kterou za účasti expertů představili v pondělí Ian Dickie, obchodní ředitel EFTEC a vědci z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Celkový ekonomický přínos národního parku vyčíslila studie na čtyřiačtyřicet miliard korun ročně, a to zejména díky existenci vzácné a málo porušené přírody. Bezzásahové zóny s divočinou přitom přinášejí víc peněz než místa, kde zasahuje člověk.

Studie Ekonomické dopady rozdílných scénářů péče o NP Šumava hodnotí tři možnosti vývoje: pokračování současného stavu, přijetí zákona navrženého bývalým ministrem Tomášem Chalupou, který jde na ruku velkým developerům, a přijetí návrhu zákona, připraveného vědci a ekologickými organizacemi. Vědci předají tuto studii novému ministru životního prostředí, který rozhodne o dalším osudu našeho největšího národního parku.

„Rozšířit v NP Šumava území divočiny představuje dvojnásobnou výhru: pro šumavskou přírodu i pro místní ekonomiku. Toto řešení zajistí parku unikátní pozici na rostoucím evropském trhu s ekoturismem a prožitkovou turistikou,“ uvedl obchodní ředitel EFTEC a ředitel Aldersgate Group z Velké Británie Ian Dickie.

Naopak scénáře, jež slibují rozvoj Šumavy prostřednictvím velkých developerských projektů a snížením rozlohy divočiny, by podle něj poškodily jak přírodu, tak na i na ni navázanou turistiku. „Příležitost k udržitelnému růstu místní ekonomiky by byla ztracena ve prospěch zisku několika velkých investorů a dočasných pracovních příležitostí,“ zdůraznil Dickie.

Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity je studie prvním skutečně vědecky fundovaným socioekonomickým rozborem situace. „Jednoznačně ukazuje, že naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku stavbami lanovek a omezením velikosti stanovišť ponechaných přírodě k jejímu nerušenému rozvoji by značně poškodily ekonomickou situaci a kvalitu života místních obyvatel,“ zdůraznil Kindlmann.

„Tito lidé by byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili. Studie ukazuje řadu pozitivních způsobů, jak využít nezměrného obchodního potenciálu člověkem nerušené přírody na Šumavě pro blahobyt lidí, kteří zde žijí,“ dodal. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí DUHA materiál přesvědčivě dokládá, že rozšiřování oblastí ponechaných divoké přírodě přinese růst turistiky, ze které bude profitovat celý region.

Otázka podle něj je, proč někteří politici na její úkor prosazují těžbu dřeva a developerské záměry. „Studie dokládá, že jde o ekonomicky sporné projekty, ze kterých nebudou mít prospěch místní lidé, ale velcí investoři a pozemkoví spekulanti. Oproti tomu příjmy z nárůstu turistiky jdou drobným podnikatelům v regionu, ovšem ti nesponzorují politiky a politické strany. Uvidíme, čemu dají hlas noví poslanci při schvalování zákona o Národním parku Šumava - jestli turistům, divoké přírodě a zdravé místní ekonomice, nebo těžařům a developerům,“ uvedl Bláha.

Experti ve studii dokládají, že ekonomické důsledky případného přijetí ministerského zákona a v menší míře i zachování současného nekoncepčního přístupu k managementu NP Šumava negativně ovlivní současnou turistiku za přírodou a potenciál jejího rozvoje, sníží hodnotu národního parku jako oblasti s divokou přírodou a vysoce kvalitními ekosystémy a tím oslabí marketingovou hodnotu území jako atraktivní turistické a rekreační destinace.

Studie zároveň vážně zpochybňuje ekonomický přínos založený na stavebním rozvoji a takových projektech, jako je například vybudování lanovky a sjezdovky na Hraničník. Naopak návrh na rozšíření bezzásahových oblastí ponechaných přírodě považují experti za ekonomicky životaschopný scénář, který využije globální růst ekoturismu, vytvoří ekonomické příležitosti rozvojem turistiky v nových územích divočiny a zároveň nepoškodí vzácnou přírodu a nepodkope ekologickou integritu národního parku.

Experti poukazují na ekonomicky dobře fungující Národní park Bavorský les, který „má 53 % divočiny a velkou návštěvnost: spočívá v ikonické hodnotě ‚značky‘ divočina, v přírodní krajině a pocitu odlehlosti, která se k ní váže". Připomínají také, že tristika vynahrazuje ztráty z lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Větší podíl příjmů z turistiky oproti dřevařství navíc zůstává v regionu.