V Argentině opět klid. Prozatím

Země prezidentky Cristiny Fernándezové-Kirchnerové zažila velkou policejní stávku doprovázenou výtržnostmi a rabováním. V posledních dnech se situace sice poněkud zklidnila, skutečné příčiny vyhrocení však odstraněny nebyly.

Argentina zažila v posledních týdnech hodně divokých dní. Policejní stávka, která postupně zasáhla devatenáct ze čtyřiadvaceti provincií, přinesla vlnu rabování a výtržností. Podle deníku El País bylo nejméně osm lidí zabito, stovky zraněny a napáchány milionové škody. Zvýšení platů policie ve všech problematických provinciích si vyžádá další mimořádné náklady. A celá záležitost má už i závažný politický rozměr.

Všechno začalo v Córdobě, kde stávka trvala do 4. prosince; jen tady zemřeli za krátkou dobu dva lidé. Guvernér José Manuel de la Sota, jeden z prominentních opozičních politiků, nakonec ustoupil a zvýšil plat protestujícím policistům o 33 procent. Během několika dní následovaly příkladu další policejní sbory a další guvernéři, včetně toho v Buenos Aires. Platy policistů se zvýšily nejméně o třetinu, v mnoha případech o polovinu.

Celá záležitost se rychle zpolitizovala. Zástupci opozice obvinili prezidentku Cristinu Fernándezovou ze špatné bezpečnostní situace v zemi a vyzvali ji k okamžitému řešení. Hlava státu odpověděla útokem; podle ní stojí za výtržnostmi opozice, která měla v úmyslu narušit oslavu výročí třiceti let argentinské demokracie 10. prosince. „Nejsem naivní, nevěřím na náhody.“ prohlásila prezidentka, které v Argentině neřeknou jinak než prostě Cristina. Vyhrocení situace mělo být opozicí plánováno s „chirurgickou přesností.“

Takové tvrzení se ovšem zdá nepravděpodobné; není totiž vůbec jasné, kdo by měl na několikadenním neklidu politicky vydělat. Provincie, ve kterých vládnou největší potenciální oponenti Cristiny v příštích prezidentských volbách, jím totiž byly mimořádně silně zasaženy. Sám de la Sota byl považován za možného kandidáta na prezidenta, a byl to on, kdo se musel s krizí potýkat jako první. V Buenos Aires musel další potenciální prezidentský kandidát, dosud velmi populární Daniel Scoli, zcela přepracovat městský rozpočet, aby mohl vyjít stávkujícím policistům vstříc. Události z posledních dnů jejich pozici rozhodně neposílily, spíše naopak; podle průzkumů je bezpečnost naprostá politická priorita argentinských voličů. Stejně však dopadlo mnoho kandidátů z vládních řad, například guvernér Tucumánu Alperovich, manžel neoficiální nástupkyně Fernandézové v prezidentském úřadu.

Pravděpodobnější příčinou napětí a následných nepokojů je tak velmi vysoká inflace, která podle neoficiálních statistik dosahuje 26,8 procenta a stejně jako v okolních zemích souvisí především s nevybíravou politikou americké centrální banky. Vládní statistiky sice uvádí inflaci méně než poloviční, ale jejich věrohodnost už několikrát zpochybnil Mezinárodní měnový fond a na začátku tohoto roku pohrozil dokonce sankcemi, pokud Argentina nezačne dodávat realistická data.

„Toto je první rok, kdy v zemi došlo k poklesu reálných mezd,“ tvrdí Luciano Cohan, hlavní ekonom argentinského serveru Elypsis. Podle agentury MercoPress je pokles reálných mezd nejviditelnější právě ve státním sektoru, kde ostatně dochází k poklesu dlouhodobě; zatímco za posledních deset let se reálné mzdy zaměstnanců soukromých firem zvedly o 51 procent, státní zaměstnanci si o 7 procent pohoršili. Včetně bezpečnostních složek. Těm se podařilo díky policejní stávce trend zvrátit, dosud ovšem není jisté, z jakých zdrojů se bude výrazné zvýšení platů financovat.

Nyní se v každém případě zdá, že se krizi podařilo zažehnat a Sergio Berni z ministerstva obrany slibuje „klidné Vánoce, jaké si Argentinci zaslouží.“ Avšak napětí trvá. Ve čtvrtek došlo v hlavním městě k násilnému střetu vyprovokovanému nechvalně proslulými fanoušky fotbalového klubu Boca Juniors, proti kterým musela zasáhnout federální policie. Jak si však povšiml Buenos Herald Tribune, metropolitní policie se akce vůbec nezúčastnila.