Romové bez budoucnosti?

Podle senátora Františka Bublana Romové nemají budoucí čas, a proto žijí ze dne na den. Naivní a zkratkovité závěry tohoto typu jsou ale více projekcí vlastních předsudků a fantazií než čímkoli jiným.

Viktor_elsik

Viktor Elšík

03.12.2013 08:23

Související

Edward Said, klasik postkoloniální kritické teorie, si povšiml, že Romové jsou jedinou skupinou, o které je povoleno – bez rizika zpochybnění a námitek – říkat cokoli. Zakladatel moderní lingvistiky Ferdinand de Saussure zas poznamenává, že málokterý předmět poznání vyvolává více předsudků, iluzí a fantazií než jazyk.

František Bublan, sociálnědemokratický senátor, se na nedávné schůzi horní komory Parlamentu České Republiky rozhodl oba postřehy ilustrovat v praxi, když k „romskému tématu“, kterým si zastupitelé zpestřovali první den 16. senátní schůze (27. listopadu 2013), mj. doplnil:

Oni [tj. Romové] taky nemají v tom slovníku budoucnost. Oni nemají budoucí čas doslova. Je to pro nás nepochopitelné, ale oni skutečně žijí ze dne na den a také to tak vnímají.

Tento pozoruhodný výrok čtu následovně: 1. Jazyk Romů nevyjadřuje budoucí čas. 2. Protože jazyk Romů nevyjadřuje budoucí čas, nejsou Romové schopni kognitivně reprezentovat (vnímat) budoucnost. 3. Protože Romové nejsou schopni kognitivně reprezentovat budoucnost, nejsou schopni plánovat své (zvláště ekonomické) aktivity (žijí ze dne na den).

Jinými slovy, František Bublan tímto výrokem zastává radikální verzi tzv. jazykového relativismu – jazyk determinuje myšlení a myšlení determinuje chování – a aplikuje ji na Romy.

Začněme východiskem Bublanova výroku, tj. tvrzením, že jazyk Romů nevyjadřuje budoucí čas. Toto východisko je – v kontextu České republiky, o který zjevně jde – fakticky nesprávné. Většina variet romštiny, včetně všech těch, kterými se mluví v Česku, gramatickou kategorii budoucího času má a běžně ji používá. Romské futurum se v české romštině (ať už jde o romštinu centrální nebo olašskou) tvoří přidáním sufixu a k tvaru prézentu, například kerel „dělá“ → kerela „udělá, bude dělat“.

Pokud jde o češtinu Romů, které by se Bublanův výrok také mohl týkat, nejsou ani v tzv. romském etnolektu češtiny (a zde je třeba připomenout, že zdaleka ne všichni čeští Romové mluví češtinou etnolektní) doloženy žádné odchylky v tvoření a užívání budoucího času.

V lepším případě tedy František Bublan projevuje svou nekompetenci v romistice (a pak je otázka, proč se k jejím tématům veřejně vyjadřuje), v horším případě pak vědomě konstruuje chybné východisko ze závěru, ke kterému chce dojít.

Ačkoli bohaté a mnohostranné souvislosti mezi jazykem, myšlením a kulturou zcela jistě existují, už mnohokrát se ukázalo, že naivní a zkratkovité závěry toho typu, které veřejnosti předložil František Bublan, jsou více projekcí vlastních předsudků a fantazií než čímkoli jiným.

Pokud na okamžik přistoupíme na Bublanovu tezi, že romština budoucí čas nevyjadřuje a že tato strukturní vlastnost jazyka nějak souvisí se „způsobem života“ Romů, pak se nutně musíme ptát, jak je tomu u jiných skupin, které mluví jazyky bez futura. Zajímaly by mě proto Bublanovy postřehy o myšlení, kultuře a životním stylu například Finů (finština na rozdíl od romštiny budoucí čas od přítomného skutečně gramaticky nerozlišuje).

Zábavné v této souvislosti je, že docela nedávno, v březnu tohoto roku, proběhla (i českými) médii zpráva o výzkumu amerického ekonoma Keithe Chena, který dochází k přesně opačnému závěru než František Bublan: Mluvčí jazyků bez jasného gramatického značení budoucího času jsou s výrazně nižší pravděpodobností ohroženi nejen zadlužením a nižšími příjmy v důchodovém věku, ale i alkoholismem, nikotinismem a obezitou.

Jako by jasné gramatické rozlišování mezi přítomností a budoucností ztěžovalo vnímání soulehlosti těchto dvou časových domén, a znemožňovalo tak mluvčím takových jazyků efektivní plánování jejich životů. Není snad třeba dodávat, že závěry Chenova výzkumu jsou mezi lingvisty považovány za kontroverzní, byť jsou – na rozdíl od Bublanova výroku z říše nevědomosti a fantazie – podloženy rozsáhlým a statisticky testovaným empirickým výzkumem.

Celé vyjádření senátora Bublana bychom na pozadí toho, co na adresu Romů toho dne v Senátu chrlili někteří jeho kolegové, mohli považovat za vstřícné, byť paternalistické (například „Náš přístup je někdy trošku jednostranný, omezený, je to práce na desetiletí, než se nám podaří skutečně pochopit, co je to integrace, a tu romskou populaci integrovat do naší společnosti tak, aby nebyla narušena jejich lidská podstata.").

Bublanovo cvičení z jazykového relativismu navíc bledne ve srovnání s rasistickými fantaziemi senátora Stanislava Juránka, který chvíli před Bublanem mj. tvrdí, že „romský mozek“ (doslova „co mají v sobě a co je pro ně naprosto přirozené") okamžitě vypočte složitý násobek (376 x 4312), ale není schopen si poradit s jednoduchou rovnicí obsahující abstraktní proměnnou (3 + x = 5).

I výše uvedený Bublanův výrok je však podle mého názoru společensky nebezpečný a rozhodně nemá potenciál přispět k integraci této politicky slabé a sociálně marginalizované menšiny. Místo fundovaného poznání jinakosti romské kultury totiž přispívá k umělé exotizaci Romů, k jejich konstrukci jako nezměnitelně odlišného a nepochopitelného „oni“.

Nejvíce mě znepokojuje, že senátor Bublan toto romské „oni“ dává do explicitního kontrastu s etnicky majoritním „my“ – když říká „je to pro nás nepochopitelné", logicky nemůže myslet všechny občany republiky, včetně Romů, a jistě nemá na mysli pouze členy Senátu, ke kterým se přímo obrací – právě na půdě ústavní instituce našeho občanského (!) státu. Skutečně v Parlamentu reprezentuje jen etnické Čechy?

Je zřejmé, že ve společnosti, kdy se i v zásadě „vstřícní“ členové politických elit uchylují k podobným předsudečným, neinformovaným a vydělujícím výrokům, nemají Romové důvod vidět svou budoucnost příliš růžově.


Internetové zdroje:


Stenozáznam z 1. dne 16. schůze Senátu Parlamentu ČR
Chenův výzkum
Zpráva o Chenově výzkum v českých médiích; Jaroslav Petr, 27. 3. 2013
Vybrané lingvistické reakce na Chenův výzkum

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Martin Profant - Praha 7

Trochu bych se Bublana zastal Úterý, 3.Prosince 2013, 14:44:54

Určité oslabení, v extrémním případě absence rozlišování mezi přítomností a budoucností bývá u různých sociálně exkludovaných skupin zaznamenáno dost často. Četl jsem kdysi diplomovou prací založenou na výzkumu o dětské drogové závislosti v romských osadách na východním Slovensku. Autorka -- dost šokovaně, nebyla na to jako budoucí psycholožka připravena -- popisovala a dokládala tento fenomén ztráty časovosti u dětí, ale i u dospělých obyvatel osady hned vedle výskytu skupinově sdílených fantazií. Jistě, nejde o jazyk jako gramatický systém, ale jeho určité patologické používání. Ovšem Bublan není lingvista, on popisuje svůj zážitek z doby, kdy pracoval vedle skupiny romských kopáčů.
A zdůrazňuji, pracoval vedle nich -- nikoli spolu. To "my" a "oni" nevytváří senátor Bublan v roce 2013 ve své promluvě v plénu parlamentu, to přebírá z žité zkušenosti někdejšího kopáče Bublana. Zkušenosti, kterou udělala asi každý, kdo pracoval (sloužil na vojně apod.) na jednom místě s Romy. Ale právě tak má podobnou zkušenost s jasně vymezeným "my" a "oni" moje žena, která občas má na archeologickém výzkumu skupinku vietnamských či ukrajinských kopáčů -- solidárnost fixovaná nejistou v cizím prostředí na jedné straně a vědomí o tom, že je jednodušší jednat s autoritativním mluvčím skupiny než riskovat nedorozumění (jazykové, kulturní atd.) s jednotlivci, teprve v druhé řadě pouze potenciálně xenofobní ostražitost českých kopáčů na straně druhé -- a máte tu faktické "my" a "oni" hutné tak, že byste si o něj mohl opřít kolo.
Společné „my“ -- „my“, občané České republiky, Evropské unie, světa; „my“, lidé; „my“, kteří žijeme ve stejných dějinných podmínkách spoluurčujících naše osudy – takové my je v prvé řadě morální úkol a určitě nevznikne tím, že budeme zavírat oči před existencí oněch reálně vystupujících a působících „my“ a „oni“. A tím spíše nezmizí, když budeme dělat blbce anebo alespoň potenciální rasisty z těch, kteří o takových „my“ a „oni „ mluví; když jim budeme implicitně podkládat zlou vůli. To je jako kdybych tvrdil, že si Viktor Elšík nejspíše vyšlápl právě na Františka Bublana, protože se článek píše snáze, když si vytvoříš fackovacího panáka a senátor je ideální, politiky nemá nikdo rád a útočit na ně vypadá statečně; mimoto je Františkovi Bublanovi notoricky známo, že je to slušný člověk a určitě se nebude mstít. Nefér osočení? Jistě, ale jednotlivá tvrzení jsou pravdivá.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 3.Prosince 2013, 20:22:36

Nemyslím, že Viktor podkláda Bublanovi zlou vůli, hovoří o "říši nevědomosti a fantazie", což sice není zrovna lichotivé, ale v zásadě to asi odpovídá.

Btw, většinu rasistických výroků, které lze v této společnosti zaslechnout, bych vůbec nepřipisoval zlému úmyslu. Člověk prostě interpretuje svět tak, aby mu rozuměl a aby toto rozumění potvrzovalo jeho důstojnou, morálně úctyhodnou pozici v něm. Definovat se jako ne-cikán (ne-barbar) je ekonomicky efektivní způsob, jak toho dosáhnout.

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Škabrahovi Úterý, 3.Prosince 2013, 21:24:39

Ale já Viktora E. z ničeho takového neosočuji. Vyčítám mu, že používá interpretační kliše, které tu zlou vůli podsouvá implicité. V říši nevědomosti a fantazie žijeme všichni, politika by se ostatně stala filosofií, kdybychom místo toho žili v říši pravdy, to věděl už Platón. Dost odporný výhled.
A btw, definovat se jako ne-rasista (ne-barbar) je mnohem efektivnější způsob (poměr intelektuální investice versus uspokojení) jak si užívat morálně úctyhodnou pozici než identifikace ne-cikán.

Filip Outrata - Praha

Totéž, co Středa, 4.Prosince 2013, 20:20:44

František Bublan v jedné debatě o Romech řekl romský evangelický duchovní. Že Romové nemají budoucí čas a neplánují. Tak mám pocit, že podle pana Elšíka je každý, kdo o Romech mluví jinak než jeho teorie, je společensky nebezpečný. To se mi velmi nelíbí.

Viktor Elšík - lingvista a romista

Děkuju za reakce! Středa, 4.Prosince 2013, 21:32:51

Ano, ten odstavec o „my“ a „oni“ vzbudil kritické reakce i na straně mých romistických přátel. Jeden třeba píše: „I na půdě zastupitelstva musí být povoleno mluvit o skupinách (třeba podnikatelé, odboráři, lékaři) a cítit se příslušný k jiným či ne-jim. On nemusí každým dechem hovořit za všechny občany.“

Napadá mě, jestli nejsem přílišný purista. Jak se měl pan Bublan vyjádřit, abych byl spokojen? Třeba takhle: „Pro toho, kdo mluví jazykem, který budoucí čas vyjadřuje, – tj. i pro mě a pro většinu z vás, vážení senátoři a vážené senátorky, protože jak tu sedíme, většinou jsme etničtí Češi a rodilí mluvčí češtiny – je to nepochopitelné.“ Příliš dlouhé a směšně korektní, že? Pan Bublan prostě použil neškodnou zkratku, která – jak píše pan Profant – navíc odráží jednu z faktických a „hutných“ dichotomií v naší společnosti.

Jenže každé takové zkratkovité „my“ z úst politika či z pera novináře posiluje dojem, že „my“ (etničtí Češi, Neromové atd., podle kontextu) jsme ti normální a bezpříznakoví občané, kterým přirozeně patří tenhle stát a kteří z přirozenosti ovládáme veřejný diskurz. „Oni“ (Romové) jsou příznakoví „spoluobčané“, o kterých je „nám“ dovoleno říkat a psát cokoli. Každé takové zkratkovité „my“ zhutňuje onu společenskou dichotomii, ne na základě faktických odlišností mezi skupinami, ale na základě mocenské převahy jedné z nich.

Celá ta senátní debata o Romech a jejich vyfantazírovaných odlišnostech byla vedena v etnické perspektivě. Pan Bublan dobrovolně přispěl svou troškou a bez ohledu na to, jaké byly jeho úmysly (a já v textu píšu, že mám pocit, že celý jeho příspěvek vyznívá spíš vstřícně), se svým předsudečným a exotizujícím výrokem zapojil do diskurzivního útlaku jedné v zásadě bezbranné skupiny občanů. Mně pochopitelně nevadí František Bublan (a už vůbec se z jeho strany neobávám nějaké msty), mně vadí pár věcí, na tom, co a jak řekl.

A dovolte ještě dovětek: Proč právě Bublan, když by se k rozčílené reakci mnohem lépe nabízeli třeba jeho kolegové Juránek a Kubera? No, prostě měl tu „smůlu“, že se otřel o romské futurum, a to já mám moc rád.

Viktor Elšík - lingvista a romista

Pane Outrato, Středa, 4.Prosince 2013, 21:45:21

víte, kolik Čechů (jistě včetně evangelických duchovních) kolik blbostí vyslovilo o češtině a o české kultuře? Kdybych slyšel onoho romského faráře, taky se ozvu; ale já ho neslyšel.

A co přesně máte na mysli "mou" teorií? Že romština má budoucí čas? Není nic snazšího, než tuhle "teorii" dokázat: otevřte si jakoukoli gramatiku nebo učebnici romštiny, anebo si nechte od jakéhokoli mluvčího romštiny přeložit pár vět.

Martin Profant - Praha 7

Viktorovi Elšíkovi Čtvrtek, 5.Prosince 2013, 17:47:17

Aha, chápu. Diskursivní útlak, zvláště popírání romského futura, to jsou ty opravdové zločiny. Ať jde politik, který svého času jako ministr vnitra udělal kus pořádné práce pro potlačení nediskursivního násilí na Romech, někam, když se toho dopouští. Takového jako spojence v boji proti anticigánismu nepotřebujeme. Zatímco Kubera se diskursivního nasilí určitě nedopustí, není toho intelektuálně schopen, a to, že podněcuje k tomu fyzickému, se mu dá odpustit.

btw. Kde v Čechách toho mluvčího romštiny najdu? Tedy rodilého mluvčího. A jakoukoli učebnici romštiny bych také nedoporučoval. Viděl jsem, z čeho se učili budoucí "romští asistenti pedagoga" na maturitní zkoušku z romštiny (asi náhoda, ale všichni v té maturitní třídě se s romštinou setkali poprvé při výuce, na Chánově ji nějak nebylo slyšet) -- a nejsem si jist, jestli bych z toho gramatického guláše zjistil, že má romština buoucí čas.

Martin Profant - Praha 7

Oprava Čtvrtek, 5.Prosince 2013, 17:50:53

Ne buoucí, ale budoucí čas. Aby to nevypadalo jako záměrné komolení, ono přece jen buo- má v příliš mnoha indoevropských jazycích konotaci s dobytkem :-)

Filip Outrata - Praha

Pane Elšíku, Čtvrtek, 5.Prosince 2013, 18:41:18

vůbec jsem nechtěl zpochybňovat romistiku a romské futurum už vůbec ne - jako vystudovaný lingvista bych ani nemohl; velmi si vážím všech,kdo se zastávají romského etnika, a asi proto mi vadí, když tito zastánci, zajisté v dobrém úmyslu, svou kritiku vyslovují příliš radikálně, bez ohledu na kontext - což je, nezlobte se, podle mě Váš případ v tomto článku. Nemyslím, že to prospívá dobré věci, Ale mohu se ovšem mýlit. Buďte zdráv, přeju všechno dobré.

Viktor Elšík - lingvista a romista

Pane Profante, Čtvrtek, 5.Prosince 2013, 19:35:52

říkáte tedy, že nesmím kritizovat nějaký výrok, jestliže ten, kdo ho vyslovil, udělal spoustu dobré práce jindy a jinde, nebo jestliže někdo říká nebo dělá horší věci než kritizovaný. Takže jednou dobrodinec automaticky získává „imunitu“ a status nekritizovatelného a všichni se teď budeme povinně věnovat severokorejskému režimu nebo genocidě Papuánců ze strany indonéské vlády? Ten svět je ale jednoduchý!

Já pana Bublana nikam neposílám a vůbec mě nenapadlo o něm uvažovat v termínech spojenec, nebo nepřítel (ačkoli: poslal jsem mu na Facebooku žádost o virtuální přátelství a svůj názor na jeho výrok do zprávy, ale nijak nereagoval, jistě je zaneprázdněn). Minulé aktivity pana senátora neznám a je možné, že kdybych se s nimi seznámil, měl bych ho v úctě. Nemůžu si ho ale vážit za to, co nedávno řekl v Senátu.

K rodilým mluvčím romštiny v Česku: Podle nedávného sociolingvistického výzkumu na školách a v rodinách romských žáků (např. Červenka et al. 2010) má aktivní kompetenci v romštině zhruba třetina romských dětí školního věku, další zhruba třetina má kompetenci jen pasivní, pro poslední třetinu je romština jazykem zcela nesrozumitelným. Mezi staršími Romy je romština pochopitelně živější. V každém případě je počet mluvčích romštiny u nás v řádu desetitisíců. Míra vitality romštiny závisí na množství – včetně velmi lokálních – faktorů, jako je subetnická skupina (třeba tzv. olaští Romové mluví romsky v zásadě všichni), socioekonomický status a aspirace rodiny, síla rodinných vazeb na Slovensko apod. Nelze říct „v severních Čechách Romové romsky mluví, a v jižních ne.“

Jestli má někdo (nejen rétorický) zájem o seriózní popisy romštiny, rád pošlu odkazy do emailu, sem se to – mám pocit – nehodí. Můj email: viktor.elsik@ff.cuni.cz.

Viktor Elšík - lingvista a romista

Pane Profante, Čtvrtek, 5.Prosince 2013, 19:38:16

možná máte pravdu, ještě to promyslím a prodiskutuju (a to fakt nemyslím ironicky). Vše dobré i vám.

Filip Outrata - Praha

Pane Elšíku, Pátek, 6.Prosince 2013, 09:57:55

ještě na vysvětlenou, proč tak hájím Františka Bublana - spolu s ním jsem v křesťansko-sociální platformě spolupodepsal v posledních dvou letech dvě prohlášení odsuzující protiromské pochody a obecně protiromský extremismus na severu Čech. Pana Bublana znám a vím, že není žádný protiromský xenofob. Vy jste ho z něj ale, kvůli jednomu výroku, na kterém navíc není nic extremistického, udělal.

Viktor Elšík - lingvista a romista

Pane Outrato, Pátek, 6.Prosince 2013, 19:28:34

moje odpověď z 5. 12. 19:38:16 měla patřit Vám, omlouvám se, spletl jsem jména.

Já Vám i i panu Profantovi rozumím: proč se za jeden – v kontextu vyhroceného anticiganismu u nás skoro banální – výrok obouvat do někoho, kdo je v zásadě na "naší" (řekněme: protixenofobní) straně.

Přesto musím – po slibovaném zamyšlení – trvat na tom, že jednotlivé výroky ani takových ("našich") lidí nemůžou být imunní vůči kritice. Někdy si ani neuvědomujeme, co svými slovy činíme (jaké praktiky implicitně podporujeme, konzervujeme, prohlubujeme atd.). Na to jsem chtěl upozornit. A opravdu si nemyslím, že na mém rozboru Bublanova výroku je cokoli radikálního.

Co jsem ochoten připustit, je možná netaktičnost zveřejnění mých námitek. Jednak jsem ale p. Bublanovi nejdříve psal, jednak jsem v termínech taktiky (nebo spojenectví vs. nepřátelství) neuvažoval, protože je mi cizí.

Budiž tedy řečeno velmi jasně: Pana Bublana jako osobu za extremistu, xenofoba nebo anticiganistu nepovažuju. Jeho výrok mě však skutečně (z výše uvedených důvodů) znepokojil. Doufám, že můj text bude (i panem Bublanem) vnímán jako kritika, a ne jako osobní dehonestace.

Filip Outrata - Praha

Díky, pane Elšíku, Pátek, 6.Prosince 2013, 22:19:57

za odpověď. Souhlasím s Vámi, fundovaná kritika je potřebná. Navíc snad není přehnané očekávat, že čtenáři DR si Váš text nevyloží jako obviňování z extremismu, ale skutečně jako kritiku jednoho výroku.

V jádru mi jde hlavně o tohle: aby se zaangažovaní lidé ve své kritice nestávali pro ne tak zaangažovanou veřejnost nesnášenlivými a netolerantními, lehce obviňujícími za věci, které nejsou tak závažné. Neříkám, že je to Váš případ, ale problém to může být. Ale pořád je to mnohem menší problém než neangažovanost.

Jak znám F. Bublana, tak Váš výrok skutečně bude vnímat jako opodstatněnou kritiku.