V chudobě žijí prakticky dvě třetiny obyvatel

Velkou publicitu v těchto dnech získává problematika chudoby a míry chudoby v české společnosti.

Za hranici, pod kterou je občan v ČR považován za chudého, je 9 683 Kč. Nemusím být velkým znalcem sociální situace v naší zemi, abych bez velkého váhání věděl, že tato částka, tato hranice, je umělou statistickou veličinou. A že nemá s reálně prožívanou chudobou tolik společného.

Schéma propočtu míry chudoby je u nás stejné, jako například v Německu či Rakousku. Propočet je odvozen od výše průměrného příjmu. A výše průměrného příjmu v Německu a Rakousku je podstatně vyšší nežli u nás. Německý a rakouský statistický chudý je pak logicky nesrovnatelně bohatší nežli ten český chudý.

Průměrný důchod je u nás 10 957 Kč. Odhadem nějakých sedmdesát až osmdesát procent důchodců má důchod kolem tohoto průměru. A pokud nemají další příjem – z podnikání či z majetku – jsou to lidé, kteří žijí reálně v chudobě.

Pokud žijí v nájemním bytě, i za malý byt platí většinou polovinu či až dvě třetiny svého měsíčního důchodu. Pokud bydlí ve svém domě, musí platit údržbu. A nedej bože, aby do domu teklo střechou anebo se musela rekonstruovat elektroinstalace. Každý majitel domu, který je senior, jen musí doufat, že za svého života se velkým výdajům na opravu domu vyhne.

Zejména důchodci a mladé rodiny s dětmi si nemohli vytvořit rezervy v úsporách, ze kterých by si přilepšovali.

Přičteme-li k tomu ještě vyšší ceny potravin, v tom základním spotřebním koši, které u nás platíme ve srovnání s Německem, je logické, že skutečná chudoba je u nás podstatně vyšší, nežli „dosvědčují“ statistiky.

Mám-li shrnout svůj pohled na chudobu v naší zemi, zdá se, že statistická čísla líčí míru chudoby podstatně příznivěji, než jaká je reálná situace.

Podle nedávného sociologického šetření agentury STEM většina lidí neví, co si počít se svými dluhy a třetina českých domácností má finanční rezervy maximálně na měsíc (!). Každý patnáctý Čech má rezervu dokonce na méně než týden. Další třetina lidí (přesně třicet pět procent) má rezervu na dva až tři měsíce.

Suma sumárum dvě třetiny lidí žije u nás s minimálními rezervami, a pokud ztratí např. zaměstnání anebo mají jednorázový vysoký výdaj např. na pokrytí havárie ve svém domě či bytě, dostávají se do finančně a lidsky těžko řešitelné situace. Jsou to lidé chudí. Statisticky většinou ne, ale fakticky ano.

Nová vláda musí proto sledovat všechny možné a racionální cesty, jak posílit příjmy obyvatelstva. Včetně například tlaku na eliminaci opatření ČNB, kterým tato instituce de facto devalvovala českou korunu.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Matr-avatar-dr

Martin Truhelka - Benešov

podivná diskrepance Sobota, 30.Listopadu 2013, 10:43:0

Včera jsem se tu v článku Lukáše Rázla zase dočetl toto:

„Sociální rozdíly mezi chudými a bohatými jsou u nás jedny z nejmenších na světě. Většina národa má práci, vlastní bydlení a něco naspořeno. Má auto, často chatu a jezdí na dovolenou. Proč? Protože většina českého národa se stala střední třídou.“

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Sobota, 30.Listopadu 2013, 17:21:47

Rázlův text je bohapustý blábol, takže mě ta diskrepance zase tolik neudivuje.

Bohumil Trávníček - Brno

Jedním z důvodů té "diskrepance" Sobota, 30.Listopadu 2013, 20:04:41

může být i to, že naši multimiliardáři jsou zatím v objemu majetku na chvostu svých soudruhů ze západních zemí i jinde. Ale dohánějí je. Čili ten trend je jasný.

Nesmyslem je ovšem tvrzení, že "většina českého národa se stala střední třídou", to nemá oporu v sociologických datech. Navíc část této "střední třídy" je jí nadluh, takže jen opticky, nikoliv fakticky.

Samozřejmě pojem "chudoba" je realtivní a jinak je vnímán v Somálsku a jinak v Německu.
Avšak vzhledem k tomu, že s Německem je ČR součástí jedné unie, mělo by být zdejší vnímání chudoby totožné.

V tom má pan Paroubek plnou pravdu.

Také z hlediska působení na psychiku většiny lidí není rozhodující jejich porovnávání s vzdálenými Somálci, ale se spoluobčany ve střední Evropě.

Nenapravitelné škody tohoto působení na psychiku vznikají zejména u dětí a mladých lidí, které (kteří) mají silnou tendenci se se svými vrstevníky porovnávat. Se silným pocitem méněcennosti se potom v principu chudé děti (i mladiství) vyrovnávají zejména 2 způsoby:
(a) rezignací
(b) agresivitou.

V tom má chudoba (RELATIVNÍ) velmi škodlivé (a)sociální důsledky: napomáhá vytvářet patologické sociální chování.

Informační železná opona už zase existuje. Neděle, 1.Prosince 2013, 17:38:58

Výhodou propagandy v Čechistanu je, že většina lidí nemůže ani srovnávat s poměry v Německu. Mají málo informací. Výjimkou jsou "cesťáci" a lidé v pohraničí. Takže ani netuší, že existují výrobky které se v "Čezku" prodávají i třikrát dráže než v Německu. Srovnání mezd snad netřeba.