Za Matrix krásnější?

Vyjeďte za hranice a vyprávějte tam o našich volbách tak, aby to šlo pochopit. Leccos pak vypadá jinak než zevnitř.

Shodou příjemných okolností a zásluhou Institutu Karla Rennera jsem měl možnost ve Vídni čtrnáct dní před českými volbami povídat asi padesáti novinářům o naší předvolební situaci. Když přejíždíte hranice, mění se perspektiva pohledu na vlastní zemi. Dávno mi dělá dobře vklouznout do jiného jazyka, mění se pak i tok myšlenek. Chodím pak do jiných obchodů, jinak čtu návod na používání měst.

Před volbami je ale těžké vyprávět cizímu publiku český příběh. Zvláště, když se o výsledku tuší tak málo, jako nyní. Rakušané také mají divnou politiku, tak jak jim povídat o jinak divné? Je to jak když má krtonožka něco hučet do mořského koníka. Nakonec mi vyšlo asi takového instantní sdělení:

- jde o největší politickou proměnu v České republice od roku 1989
- proměna nastala poté, co se vyčerpal model politiky ODS a TOP 09 uštědřila několik smrtících ran svým koaličním partnerům
- strany bez opory jsou u nás stejně jako v Rakousku ty, které nelze zařadit ke křesťanskému, socialistickému, liberálnímu nebo zelenému proudu v Evropě. Tyto strany, pro zjednodušení nazýváme populistické. V České republice strany bez opory jen obsazují prostor, který vyklidily strany zařaditelné. Děje se tak přestože zařaditelné strany dostávají za hlasy slušný státní příspěvek, srovnatelný s poměry v zavedenější Evropě. Úbytě zařaditelných stran jsou tedy od nich zevnitř, ne zvenku, a je to alarmující. Z tohoto úhlu pohledu by byl žádoucí návrat lidovců do parlamentu, ať si o nich kdokoli myslí cokoli.
- strany bez opory lze přirovnat k automobilu bez otvoru do nádrže a bez ukazatele spotřeby. Můžou být různě vybavené a různě luxusní, ale nikdy nevíte, kdy jim dojde šťáva. Strany s oporou je možné přirovnat k bicyklu. Jede to pomaleji, má to ale jednoduše pochopitelnou konstrukci a při šlapání do pedálů je možné se střídat.
- je to u nás poprvé, co symbolická témata (antikomunismus, levice jako nebezpečí, privatizace, státní dluhy) plně nahradila témata sociální. Lidé si v těchto volbách uvědomují svůj praktický zájem. Pokud bude přesto bodovat symbolické téma přímé demokracie, které reprezentuje Úsvit, je to příznak nemoci
- volby rozhodnou malí lidé, přesně ti, na které stát i obecné povědomí 23 let kašle. Ke vstupu do Sněmovny totiž různým subjektům chybí řádově několik tisícovek hlasů nebo ještě méně. Tyto hlasy patří těm voličům, se kterými u nás léta nikdo nepočítá
- snad i proto mají jediný celkem předvídatelný výsledek komunisté, pro které jsou sociálně znevýhodňovaní voliči cílovou a vedle nostalgiků dost stabilní skupinou. Počet komunistických hlasů lze odhadovat tak, že si početnou, byť vymírající, členskou základnu vynásobíme cca deseti
- česká sociální demokracie je přes podstatné problémy standardní evropskou sociálně demokratickou stranou, která netrpí ani nacionalismem ani málo demokratickou představou o vládnutí. Této její vlastnosti si v nastalé tlačenici je těžké všimnout. Sociální demokracie ze své standardnosti bude v těchto volbách těžit minimálně. Může se stát, že se tato strana pak pokusí odstandardnit
- v českých volbách kandiduje řada „populistů“, ne však extrémisté. To je velmi důležité a dodává to celému nepřehlednému klání trochu operetní přídech.
- přítomnost stran bez opory v českém parlamentu je předem daným faktem. Proto je třeba mezi nimi rozlišovat. Hnutí Ano je strana bez opory, která má potenciál prospět českému politickému systému. Fenomén Babiš nutí ostatní politiky vyjadřovat se srozumitelně a přidat na výkonu. Ať je program ANO jakkoli gumový, ANO soustředilo zajímavé osobnosti i na vládní angažmá. Hnutí je schopné za pochodu opravovat postoje povětšinou k racionálnějším řešením (například změna pohledu na Temelín směrem k tomu, že jeho rozšíření je hloupost). Andrej Babiš má zkušenosti s evropskými dotacemi, má významně investováno v Německu a patří ke ctitelům německého společenského modelu. Svým etnickým původem je Babiš automaticky chráněn od pokušení ohánět se českým nacionalismem.

Na otázku, zda si myslím, že prezident republiky zkusí zavést svůj systém podle hesla „rozděl a panuj“, jsem odpověděl, že se podle mého názoru se pan prezident pokusí vejít do dějin jako otec vlasti, který se zasloužil o reindustrializaci země a další veskrze technická vylepšení. Pokud nadále v Parlamentu budou dopoledne existovat stojedničkové většiny a odpoledne už nikoli, je to samozřejmě pokušení i pro prezidenta republiky.

Na otázku, zda si myslím, že hnutí ANO bude ve vládě, jsem odpověděl, že bych v takovém případě měl větší obavy o hnutí ANO než o Českou republiku. Nové strany se mají nejdříve usadit v Parlamentu a pak teprve vládnout.

Jinak si ale umím pana Stropnického staršího představit jako ministra kultury i zahraničí, pana Zlatušku na školství, několik dalších lidí z hnutí podobně vysoko a pana Babiše leckde. Nemyslím si, že hnutí Ano nabízí horší personál, než je dlouhodobý český průměr a pro své ministry horší stranický servis, než se dostávalo jejich hned několika předchůdcům za sebou.

Pro sebe jsem si nechal jazykové glosy, které by naznačovaly, že se nám to u nás celé dál virtualizuje. Považte:

Ano, Les, Lidem Bude líp

Zněla by koláž z názvů nesystémových útvarů ještě v létě. Najdeme zde stromy i lidi.

Úsvit, Ano, Hlavu vzhůru Bude líp

Zní to dnes. Prostě čím dál abstraktnější. Stromy pryč, lidi pryč, jen tělocvik a výseč ze slunečního koloběhu.

Na otázku v kuloárech, zda si myslím, že je pravděpodobné, že sociální demokracie nakonec vůbec nebude ve vládě, jsem odpověděl, že se mi docela líbí slovo Matrix v ústech pana Babiše. Popisuje dlouholetou zkušenost Čechů, Moravanů a Slezanů s iracionálním řízením věcí, které jde proti soudržnosti společnosti a zájmům většiny obyvatel země.

Může u nás vzniknout situace, kterou můžeme přiblížit heslem „Za Matrix krásnější“. A v zahraničí je možné s hlavou normálně nahoře říci, že si myslím, že kultura mé země je na tom dost dobře na to, aby unesla tyto i další dohledné volby. Kdyby se politika rozhodla nezkrášlovat Matrix a rozhodla číst a rozvíjet kulturu země, bylo by to opravdu příjemné.

Reálná šance a svoboda tu je. Když to nevyjde teď, vyjde to příště. Nadhled mě přešel ještě před hranicí. Důvěru ve změnu k lepšímu si ale nenechám vzít ani v sobotu po sečtení hlasů. Návrh na první anketní otázku našim nově zvoleným zástupkyním a zástupcům po volbách?

Hodláte se v příštích letech za privilegované peníze z daní zabývat politikou nebo redesignem Matrixu?