TOP 09 chce obnovit veřejnou službu

Předseda Moravskoslezské TOP 09 Pavol Lukša vyzval ministra práce, aby znovuzavedl veřejnou službu pro nezaměstnané. Podle něj je veřejnost frustrována tím, jak se někteří lidé vyhýbají práci a zároveň mají vysoké příjmy z dávek sociálních systémů.

(vd)

19.09.2013 12:53

Top_09

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg při zahájení předvolební kampaně. Foto web TOP 09

Předseda Moravskoslezské TOP 09 Pavol Lukša vyzval ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, aby zvážil znovuzavedení veřejné služby. Tu přitom v listopadu loňského roku zrušil Ústavní soud, byla totiž v rozporu s celou řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod. Konkrétně podle ústavních soudců porušovala například čl. 26 odst. 3 Listiny – právo na přiměřené hmotné zajištění občanů, kteří bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Lukša zdůraznil, že se situace v Moravskoslezském kraji, i v jiných částech republiky, se stává neudržitelnou. Připomněl, že přibývá protiromských demonstrací, násilností a dalších podobných aktivit. „Pracující a poctiví lidé, které v žádném případě nelze řadit do extrémistických proudů, jsou podle něj frustrováni a naštváni z toho, že se často vyplatí pobírat dávky a aktivně nehledat, či dokonce odmítat práci. Proto jsem vyzval dopisem ministra práce a sociálních věcí, aby co nejdříve obnovil účinný nástroj veřejné služby,“ zdůvodnil svůj krok starosta Čeladné.

„Právě v našem kraji se veřejná služba nejvíce osvědčila, jak dokazují přiložené statistiky. Zpřísnění v roce 2012 vedlo k tomu, že při odmítnutí nabídky práce se dotyčným nezaměstnaným snižovala výše dávek či byly dokonce odebírány. Notoričtí zneužívači dávek a odmítači práce tak byli motivováni si své dávky odpracovat,“ upozornil Pavol Lukša.

Podle něj byla veřejná služba účinným nástrojem proti „zneužívačům" dávek a notorickým „nepracantům“. „Bohužel, levicoví politici toto nazývali ,novodobým otroctvím´ a díky jejich podnětu Ústavní soud zrušil důležitá ustanovení, bez nichž se institut veřejné služby stal bezzubým. Stejní levicoví politici jako kdyby zapomněli na svou tehdejší kritiku a nyní se dožadují toho, aby se proti odmítačům práce zakročilo,“ připomněl předseda TOP 09 v Moravskoslezském kraji.

„Já i Vy dobře víme, že lze velmi snadno a rychle vyhovět názoru Ústavního soudu a současně vrátit veřejné službě svou účinnost z minulosti. Proto si Vás dovoluji požádat, aby Vaše ministerstvo urychleně provedlo úpravy, které by umožnily opět užívat tohoto účinného nástroje. Každý ztracený měsíc představuje další zhoršování problému,“ uzavřel Lukša dopis ministrovi práce.

Lidé podle něj očekávají jednoznačné gesto a opatření, že se vyplatí pracovat, ne sedět doma a pobírat dávky. „Jsem přesvědčen, že ve Vašich silách je toto učinit a připravit návrh, který bude okamžitě předložen nové sněmovně vzešlé z nadcházejících voleb,“ vysvětlil Lukša.

Ústavní soud loni v listopadu rozhodl, že rozsah veřejné služby prosazený Nečasovou vládou po dobu až dvaceti hodin týdně již po uplynutí dvou měsíců, kdy je uchazeč v evidenci, nebyl vhodný a přiměřený prostředek k prevenci před sociálním vyloučením a udržením pracovních návyků.

Podle Ústavního soudu byla zároveň povinnost uchazečů o zaměstnání přijmout nabídku tzv. veřejné služby a vykonávat ji, v rozporu se zákazem nucené práce podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soudci totiž dospěli k závěru, že veřejná služba je v případě uchazečů o zaměstnání vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti.

„Rozsah až dvaceti hodin týdně navíc představuje nepřiměřené břemeno pro uplatňování zákonem vymezených práv, jež jsou uchazečům přiznána jako součást hmotného zajištění,“ vysvětlili soudci s tím, že tato povinnost může s ohledem na její vnější prvky způsobovat u jednotlivých uchazečů ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti.

Veřejná služba byla také podle ÚS v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny. Za odměnu ve smyslu tohoto článku přitom Ústavní soud neuznal plnění poskytovaná uchazečům o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti, hrazení zdravotního pojištění apod.), jejichž rozsah je stejný bez ohledu na to, zda se uchazeč o zaměstnání povinnosti konat veřejnou službu podrobil, anebo zda k jejímu výkonu ani povolán nebyl.

Zavedení veřejné služby Nečasova vláda prosadila předloni v listopadu v rámci balíku reformních zákonů. Podnět k Ústavnímu soudu podala opoziční ČSSD.