Squaterství nebo barbarství

Squatting je konkrétní realizací socialistických vztahů tady a teď, je socialistickou odpovědí na kapitalistické barbarství. Proto by každá levicová nebo levicově liberální strana, hodná toho jména, měla mít v programu legalizaci squattingu.

Profilovka_2

Tomáš Schejbal

03.09.2013 08:00

Související

Kluci já du k vám, s nim je strašná nuda“, volal v neděli 1. září na Pohořelci, asi kolem páté, jeden policajt na svoje kámoše, kteří mi bránili ve vstupu do jimi již násilím vyklizené budovy, kde se měla od pěti hodin konat plenární schůze a akce. Nekonala. „Von akorát chrápe a pořád mlčí… a jediný co řekne, když přijedeme do Berouna, je ‚Beroun‛ “….

Námětem konverzace mezi policisty, kteří dostali za úkol násilím chránit prázdný, nevyužívaný dům za kuplířství souzeného absolventa plzeňských práv Radovana Vítka, byl mezi lidem oblíbený normalizační film Vesničko má středisková.

Ačkoli dnes musí být každý policista nejméně maturantem, nic se nemění na tom, že typický policajt pochází z nižší či nižší střední vrstvy a trpí autoritářskou poruchou osobnosti, protože byl vychováván násilím.

Důsledkem je omezený rozhled a není divu, že alternativní kultura tento policistův horizont překračuje, na což reaguje strachem. Velmi ochotně, s přesvědčením a nenávistí pak bude zakročovat vůči squatterům – v jeho očích elitním dětem z bohatých rodin, které nemusí pracovat a snaží se zničit stát a tím i profesi policisty. Vedle revizorů a exekutorů jen další sociálně patologická profese, postrádající legitimitu.

Squatting a alternativy k vnitřnímu rozkladu kapitalismu
Chicago, Detroit, Manchester – tři největší bašty průmyslové revoluce, města s největší koncentrací továren, a tedy i kapitálu, buržoazie a bohatství na jedné straně a práce, proletariátu a chudoby na druhé straně. Snad v poválečných slavných třiceti letech s největší koncentrací blahobytu.

Od 70. let 20. století díky technologickým změnám a liberalizaci trhů dochází k obratu – díky růstu reálných mezd v blahobytných desetiletích začínají firmy stěhovat výrobu do zemí s lacinější pracovní silou – Mexiko, Indie, Čína atd. Automatizace výroby zvyšuje počet lidí, kteří jsou pro kapitál nadbyteční.

Z pracující třídy se stávají nezaměstnaní, bezdomovci či vězni, střední vrstvy se stěhují z předměstí a opouštějí své domy, z tradičních afroamerických ghett, kde se zrodily jazz a rocknroll, vznikají ghetta chudoby, odstřihnutá od ekonomiky, a vzniká house a hip hop.

Místa tří měst zaujímají Mexico City a především Šanghaj. Americká a britská velkoměsta jsou stále předvojem vývoje euroamerického okruhu kapitalismu. Dnes jsou však předobrazem úpadku a zániku produkce, sociálního rozkladu a vakua.

Tento proces rýsuje různé alternativy. Jednou z nich je rozvinutý systém chudoby, ghetta, kriminalita, vězeňský systém, vakuum, deprese. Jinou možností je, že lidé bez ohledu na kapitalistické vztahy, které v daných místech zkrátka už nejsou, vezmou své životy a svá města do svých rukou, začnou organizovat vlastní výrobu a prázdné domy obsadí a budou v nich bydlet.

Navíc squatting není jen tak nějaká alternativa. Je to socialistická, respektive komunistická alternativa. Nejen v západním světě (západní Berlín nevyjímaje) byl squatting chápán od 60. let jako komunitní, komunistický styl bydlení a života.

Také squatteři ve východním Berlíně, inspirovaní západními kolegy, chápali a úřadům NDR obhajovali squatting jako socialistický, družstevní, na státu nezávislý způsob bydlení. Byli však odmítnuti s tím, že jde o kapitalistický import ze Západu….

Kapitalismus ve své současné fázi nesměřuje k ničemu jinému než k rozkladu městské civilizace, kterou sám vytvořil a v které vznikl. Likviduje podmínky vlastní existence. Squatting je konkrétní realizací socialistických vztahů tady a teď, je socialistickou odpovědí na kapitalistické barbarství. Proto by každá levicová nebo levicově liberální strana, hodná toho jména, měla mít v programu legalizaci squattingu.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Psychologický profil typického policajta Úterý, 3.Září 2013, 09:56:44

Vážený pane Schejbale,

vaše zobecňující charakteristika "typického policajta" je urážlivá a myslím, že toto do DR nepatří.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pasolini Úterý, 3.Září 2013, 10:36:7

On je to i třídní profil. Něco podobného ironicky komentoval Pier Paolo Pasolini v šedesátých letech: podle něj se tehdy při studentských bouřích v Itálii rvaly děti z buržoazních rodin s proletářskými policisty za komunismus proti kapitalismu. Ten pocit nadřazenosti, který autor má, je zarážející.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 4.Září 2013, 17:19:50

Z věty "typický policajt pochází z nižší či nižší střední vrstvy a trpí autoritářskou poruchou osobnosti, protože byl vychováván násilím" soudím, že T. Schejbal patrně pochází z vyšší nebo vyšší střední vrstvy (jaká to vlastně je?!), neboť zřejmě násilím vychováván nebyl. Anebo je zářnou výjimkou, která potvrzuje pravidlo?