Exkluzivně: poslední nadějí Rusnoka je pomoc ODS

Redakce DR oslovila poslance, kteří nejsou členy žádného sněmovního klubu, s dotazem, zda dají důvěru Rusnokově vládě. I v případě, že pro vládu zvedne ruku ČSSD, KSČM a VV, rozhodující by měl být postoj právě nezařazených poslanců.

(vd)

02.08.2013 08:41

Rusnok

Bez ohledu na programové prohlášení odmítá hlasovat pro vládu Jiřího Rusnoka nejméně devět nezařazených poslanců. Foto web vlády ČR

Rusnokova vláda důvěru Poslanecké sněmovny nejspíš nezíská. Vyplývá to z postojů poslanců, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu. Média detailně veřejnost informují o jednání premiéra Jiřího Rusnoka či prezidenta Miloše Zemana s představiteli jednotlivých stran. O tom, zda vláda ale důvěru získá, rozhodnou právě nezařazení poslanci.

Sociální demokraté disponují čtyřiapadesáti poslanci, KSČM má v dolní komoře dvacet šest hlasů a klub Věcí veřejných disponuje po rozštěpení strany poslanci jedenácti. Znamená to, že i kdyby hlasovaly všechny tyto subjekty pro Rusnokovu vládu, stačit to nebude. Dohromady mají pouze jedenadevadesát poslanců.

Spekuluje se sice o tom, že by někteří poslanci TOP 09 a ODS svou neúčastí při hlasování mohli snížit kvórum. Na druhou stranu ale předseda ČSSD Sobotka jasně vystupuje proti podpoře Rusnokovy vlády. A je pravděpodobné, že přinejmenším část sociálních demokratů ve Sněmovně pro Rusnokovu vládu ruku za žádných okolností nezvedne. 

Nezařazených poslanců je v současné Poslanecké sněmovně sedmnáct. A to včetně Davida Ratha a Romana Pekárka, kteří se hlasování nezúčastní. To mimo jiné znamená, že k vyslovení důvěry bude vládě stačit sto hlasů. Samozřejmě za předpokladu, že se hlasování zúčastní všichni ostatní poslanci.

Jinak řečeno: I kdyby měl Rusnok kompletní ČSSD, KSČM a Věci veřejné, což se samo o sobě nyní nejeví jako pravděpodobné, musel by přesvědčit dalších devět poslanců. 

Redakce Deníku Referendum oslovila všech patnáct nezařazených poslanců. Z nich pouze dva – Josef Dobeš a Jaroslav Škárka – uvedli, že se o svém postupu rozhodnou až na základě programového prohlášení vlády. To by mělo být zveřejněno v pátek.

„O tom, zda budu hlasovat pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka uvažuji. Zda tak skutečně učiním, bude záviset na programovém prohlášení vlády,“ uvedl pro Deník Referendum Dobeš. 

Mezi své priority Dobeš řadí investiční pobídky nutné k nastartování ekonomiky, růst platů učitelů, narovnání dávek hendikepovaným lidem srovnatelné s obdobím před Nečasovou vládou a podporu sportu. 

Škárka chce po vládě zavedení prorůstových opatření a podporu zaměstnanosti obyvatel. „Vládu bych naopak nepodpořil, pokud by se chystala zvyšovat daně,“ zdůraznil Škárka v rozhovoru pro Deník Referendum. 

Bez ohledu na programové prohlášení ale odmítají pro Rusnokovu vládu hlasovat Lenka Andrýsová, Michal Doktor, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Jiří Rusnok, Jana Suchá a Radim Vysloužil. Dohromady tedy devět zákonodárců. Jejich stanoviska zveřejňujeme.

Devět rozhodných ne Rusnokově vládě - poslanci LiDem, Paroubek a Doktor

Lenka Andrýsová, LiDem, zvolena za VV
Aktuální vládu Jiřího Rusnoka nepodpořím. Nelíbí se mi totiž fakt, že premiér a členové této vlády kývli na nabídku ministerských postů, a to bez ohledu na to, co si myslí většina poslanců ve sněmovně. Ta jasně deklarovala a stvrdila svými podpisy, že podporuje Miroslavu Němcovou v sestavení vlády. 

Vláda Jiřího Rusnoka rozhodně není úřednická, i když se tak ráda prezentuje. Navíc na mě působí spíše jako vláda pana prezidenta Miloše Zemana. I když se můžeme shodovat v některých programových bodech, pro vyjádření důvěry je pro mě zároveň důležité, aby vláda respektovala Poslaneckou sněmovnu. 

Dagmar Navrátilová, LiDem, zvolena za VV
Od začátku tvrdím, že ctím parlamentní demokracii. Vláda Jiřího Rusnoka vznikla způsobem, který principy parlamentarismu obešel. Vláda vznikla, aniž by byl její vznik koordinován se stranami zastoupenými ve sněmovně. Proto budu aktivně hlasovat proti vládě Jiřího Rusnoka. To znamená, že neodejdu ze sněmovny a zúčastním se hlasování. 

Viktor Paggio, LiDem, zvolen za VV
Vláda SPOZ vyvzdorovaná na Poslanecké sněmovně mou důvěru nedostane, již před jmenováním pana Rusnoka jsem deklaroval připravenost podpořit předsedkyni Němcovou. Prapodivné je i personální složení vlády, na poslední chvíli splacené dluhy nebo rychlé čistky ve státních podnicích a na ministerstvech prováděné ve spěchu a bez důvěry parlamentu.

Karolína Peake, LiDem, zvolena za VV
Nejraději bych jen odkázala na svá předchozí vyjádření, ale tedy alespoň krátké shrnutí: Vyjádřila jsem podporu Miroslavě Němcové jako společné kandidátce na premiérku. Z toho vyplývá nemožnost hlasovat pro důvěru Rusnokově vládě. 

O jiném postupu bych mohla uvažovat pouze za podmínky neexistence 101 hlasů pro Miroslavu Němcovou, zároveň nalezení dostatku hlasů pro Jiřího Rusnoka na prosazení jeho programu a za podmínky, že se s takovým programem ztotožním. 

Dosud tento program neznám, stejně jako neznám názor kteréhokoliv z poslanců na takové programové prohlášení vlády.

Jiří Rusnok, LiDem, zvolen za VV
Neznám důvod, proč bych hlasoval pro důvěru vládě, která vznikla obejitím Parlamentu ČR.

Jana Suchá, LiDem, zvolena za VV
To, zda podpořím vládu Jiřího Rusnoka není otázka podmínek. Jednání schůze se zúčastním a budu aktivně hlasovat proti takové vládě. Mou podporu má nadále Miroslava Němcová. 

Důvod je jednoduchý - jde mi o zachování parlamentní demokracie, a proto jakékoliv snahy o prezidentskou "diktaturu" nebudu podporovat, jde mi tedy o princip, nikoliv o konkrétní výhrady vůči konkrétním osobám. Jestliže Parlament disponuje minimálně 101 většinou, mám za to, že není co řešit. 

Radim Vysloužil, nestraník, zvolen za VV
Za současného stavu věcí a po všem, co se stalo v uplynulých týdnech, takové podmínky neexistují. Tím, že jsem svým podpisem potvrdil svou podporu Miroslavě Němcové na premiérku a tím, že existuje i druhý a třetí pokus pro sestavení vlády, tedy i možnost pro Miroslavu Němcovou, jsem vyloučil svou podporu vládě Jiřího Rusnoka. 

Nesouhlasím navíc s jeho jmenováním prezidentem Zemanem ve chvíli, kdy existovala podpora 101 hlasů ve sněmovně pro jiného kandidáta. Proto nemohu a nepodpořím vládu Jiřího Rusnoka. 

Michal Doktor, Jihočeši 2012, zvolen za ODS
Už jsem na tuto otázku odpověděl snad tisíckrát. Rusnoka nepodpořím.

Jiří Paroubek, LEV-21, zvolen za ČSSD
Národní socialisté ve sněmovně nepodpoří Zemanovu vládu. Prostě proto, že není levicovou vládou. Rusnok, Fischer, Balvín, Holcát jsou jasni pravičáci. Většina vlády pak diletanti, viz postup ministra dopravy. M. Zeman přes deset let svou zavilou mstou poškozoval zájmy levice. 

Rusnokova naděje? ODS a snížení kvóra
K poslancům, kteří vládu nepodpoří, lze nejspíš připočítat také Petra Bendu a Radima Fialu, jejichž odpovědi se nám nepodařilo sehnat. 

Benda je členem národních socialistů a z vyjádření Jiřího Paroubka vyplývá, že budou oba hlasovat proti vládě. Radim Fiala byl zvolen do sněmovny za ODS. Už z tohoto prostého důvodu je nepravděpodobné, že pro Rusnokovu vládu ruku zvedne. 

To samé nejspíš platí o Martinu Vackovi, který nám také neodpověděl, avšak vzhledem k tomu, že patři mezi politiky hlasující se stranou LiDem, je nepravděpodobné, že vládu podpoří.

Posledním politikem, jehož odpověď jsme neobdrželi, je Kristýna Kočí. I kdyby ale Benda, Fiala, Vacek a Kočí hlasovali společně s Dobešem a Škárkou pro vládu, stačit to k vyslovení důvěry Rusnokově vládě nebude. Spolu s ČSSD, KSČM a VV by to bylo pouze sedmadevadesát hlasů. Samozřejmě to platí v případě, že se některé z poslanců do středy nepodaří motivovat ke změně postoje.

V opačném případě je jedinou nadějí pro Rusnokovu vládu to, že se hlasování nezúčastní všichni zákonodárci. K vyslovení důvěry je potřeba většina všech přítomných poslanců. A některá média již spekulují, že prezident Zeman bude chtít po občanských demokratech splacení dluhu. 

Byl to totiž právě Zeman, kdo umožnil vznik Topolánkovy vlády. Za tehdejším přeběhnutím Miloše Melčáka a Michala Pohanky z ČSSD k vládnímu táboru byl vliv současného prezidenta. Pokud by se tedy například podstatnější část klubu ODS hlasování nezúčastnila, Rusnokova vláda by mohla důvěru nakonec získat.