Mává naší politikou stres?

Vše, co se v české politice děje, může mít jednoduché vysvětlení – na vině je stres. Může i za to, že v redakci týdeníku Respekt považují Miroslava Kalouska za zachránce naší demokracie před Milošem Zemanem? Nepotřebují se ale navzájem?

Stres je prevít. „Dostal jsem se do situace, kdy jsem přestal vnímat realitu,“ uvedl Roman Janoušek na omluvu loňského sražení řidičky na Pankráci, které nyní řeší soud. Prý se na něm podepsal stres ze zveřejněných odposlechů s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem.

Aha. Tím se vysvětluje mnohé i z tuzemských událostí posledních týdnů. Když se dostanete do stresu a přestanete vnímat realitu, začnou se dít věci. Podlehnete sekretářce, zanevřete na manželku a ještě připustíte její špehování. Pro realizaci svého politického programu uděláte i nemožné – třeba rozdáte podnikové trafiky i svým nejtvrdším kritikům. Ostatně i oni mohou být ve stresu, není totiž snadné zavděčit se voličům, spolustraníkům i sponzorům zároveň.

Ve stresu z pádu vlády a ztráty pašalíků můžete začít měnit názory. Nevíte, zda Sněmovnu rozpustit, či nerozpustit, jestli se na volby těšit, nebo se jich hrozit. Ve stresu se i z těch, co mají zálibu v pošlapávání pravidel, mohou stát jejich vášniví obhájci. Ve stresu lze strašit justičním státem i štvát proti policejním plukovníkům a podplukovníkům.

Co když byl ve stresu i Nejvyšší soud, který kvůli nezvykle široce pojaté imunitě vyňal z mlýnů justičního soukolí trojici stíhaných modrých exposlanců? Klientelistická stopa přivedla vyšetřovatele už do kanceláře Libora Grygárka, bývalého náměstka pražského vrchního zástupce. Co když je nějaká cestička z dob legendárního Pavla Kučery, účinkujícího mimo jiné v kauze tzv. justiční mafie, vyšlapána i na Nejvyšší soud?

Jasně, jsou to spekulace. I já jsem ve stresu – z toho přívalu událostí, zpráv, reakcí a reakcí na reakce. Vypadá takto stabilní demokracie? Navíc je unikátem hradní pán, který vykládá Ústavu jako školák z první třídy měšťanky.

Při Janouškově logice se tedy i na nevůli pravicových poslanců k předčasným volbám podepisuje stres. Ztráta mandátu, návrat do běžného života, potíže se splácením hypoték a u některých i policisté v patách…

Jenže proč pak trpí absencí vnímání reality i někteří novináři, například staří dobří známí z týdeníku Respekt? Jakýsi popleta v redakčním komentáři „Rozpuštěná, vypuštěná“ 15. července napsal, že rozpuštěním Sněmovny by poslanci přistoupili na prezidentovu interpretaci, že jsou mu podřízení a na tezi, že je to on, kdo rozhoduje, kdo má v dolní komoře většinu. Čtu to tam a zpátky – a nechápu. Nebo co si počít se spekulací, že prezident chce předčasné volby a prosazuje je, parlament neparlament?

Kde na to probůh v Respektu přišli? Premiér Rusnok opakuje, že předčasné volby jsou nevýhodné, mimo jiné kvůli sestavení rozpočtu na příští rok, a lobbuje za setrvání své vlády do jara (léta?) příštího roku. Miloš Zeman se přimlouvá za to, aby Rusnok získal prostor pro práci a argumentuje úsporami, spojí-li se sněmovní volby s volbami do Evropského parlamentu.

Dosud nikdo nevyvrátil, že prezidentovi jde o posouvání jeho kompetencí. Jeho pozice bude v české politice silnější, když zde bude oslabené stranické spektrum, zejména ČSSD, a lidé budou viset na rtech spíše „odborníkům“ než politikům.

Zkrácení trápení a posun k silnější Sněmovně, neřkuli vládě není v Zemanově zájmu. Buď to v Respektu nechápou, anebo rozehráli jinou partii. Ta nese název: Kalousek coby štít před Zemanem. Ve srovnání s Bohuslavem Sobotkou, Karolínou Peake a neexistujícím šéfem ODS Respektu vychází, že zde „máme jasného a jediného oponenta Miloše Zemana“ – Miroslava Kalouska.

O pár stránek dál, v analýze Marka Švehly „Kalousek proti Zemanovi“, čteme znovu: Kalousek srší energií a „stává se nejviditelnějším oponentem prezidenta, jenž v rozporu s ústavními zvyklostmi vykročil k budování poloprezidentského systému na úkor parlamentu.“

Tak pro pořádek: 1. Poloprezidentský systém je věcí změny Ústavy, ne Zemanových tužeb. 2. Pokud nějaký Zeman Kalouskovi vadí, tak Pavel. A spolu s ním Ivo Ištván, Lenka Bradáčová či Robert Šlachta. 3. Miloš Zeman se Kalouskovi hodí, aby se ve střetu s ním sám rehabilitoval v očích rozmrzelých voličů. O nějaká pravidla mu nejde, to by se jimi řídil ve vztahu k parlamentní opozice už dříve.

4. Není náhodou, že média jsou plná Kalouska a jeho žákyně Langšádlové, zatímco Karel Schwarzenberg mlčí. Proslýchá se, že řádný předseda TOP 09 si uvědomuje, že dlouhé šafářování prezidentské vlády oslabí ČSSD natolik, že pak lehce podlehne viru „zemanismu“. Pokud si Schwarzenberg v minulosti stěžoval na podobu sociální demokracie, tak může vzít jed na to, že po volbách v řádném termínu v příštím roce bude ještě zbědovanější.

To už jsme asi opravdu na dně, vidí-li zde někdo zachránce demokracie v Miroslavu Kalouskovi. A je úplně jedno, jestli za nevnímáním reality stojí stres nebo letní horka v některých pražských redakcích.

Jedno je ale fakt. Zeman je silný hráč a Kalousek je silný hráč. Oba mají rádi silné hráče…, protihráče…, spoluhráče… Třeba se Miloši Zemanovi už jeho kamarád Václav Klaus do hry nevrátí. S kým si bude přihrávat pak? Kdo by asi tak mohl za deset měsíců být lídrem druhé nejsilnější (a nejsilnější pravicové) partaje, s níž by z popudu neformálního lídra levice na Hradě šlo uzavřít opoziční smlouvu vzor 2014? Kteří politici se tu u nás vzájemně potřebují?

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Kalousek a sociální demokracie Čtvrtek, 18.Července 2013, 12:54:50

Respekt potřebuje nějakého politika na pravici, který by ji sjednocoval a vedl. Miroslava Němcová to zřejmě nebude, ODS se sice trochu otřepala a vyrazila do protiútoku pro Ištvánovi, to však občanům stačit nebude. Takže Kalousek se začal sám prezentovat jako obránce parlamentní demokracie a Respekt mu v tom pomáhá. Kalousek se vymezuje vůči Zemanovi a Zeman se bude vymezovat vůči Kalouskovi, tedy stará známá hra Klaus - Zeman v trochu jiném, ale v zásadě podobném složení.

Sociální demokracie není Zeman, tedy musí se umět dost jasně vymezit vůči oběma stranám, jak pravicové koalici vedené Kalouskem a Kubou, který pro jistotu předstrčil Němcovou, aby se uchoval pro lepší časy, tak vůči Zemanovi, kterému jde o jeho přátele, podporovatele a SPOZ.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Otázka na L. Jelínka Čtvrtek, 18.Července 2013, 13:27:2

Pořád se operuje s tezí, že volby v řádném termínu strašlivě oslabí socdem a ublíží jí. Ale bylo by dobré, kdybyste shrnul politologické argumenty, proč to považujete za jasný fakt.

Já si myslím, že bude-li ČSSD šikovná (tj. bude-li se vymezovat jak proti pravici, tak proti Rusnokově vládě, ale pomalu a postupně) a udrží-li strana jednotu, pak volby pro ni tak katastrofálně dopadnout nemusí. Musí se ale projevovat důvěryhodně, tj. skutečně jako silný hráč. Pak ji budou klidně volit i podporovatelé Zemana, tedy většina českých levičáků...

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Opoziční smlouva. Čtvrtek, 18.Července 2013, 14:38:58

Já vám nevím, pane Jelínku.
Opoziční smlouva se často na levici vydává za kořen všeho zla, za prazdroj, ze kterého vyrostly nešvary současnosti, obzvlášť vysoká míra korupce.
Pravice o ní raději mlčí.
Jenže korupce je spíše výsledkem toho, že se rychle privatizovalo, že se "rozdávaly" majetky a politici byli zkrátka "in". Vždyť korupce spojená se ztrátou paměti smetla pravicovou vládu před opoziční smlouvou..........
Zajímavý článek na tohle téma vyšel v úterním právu - Václav Žák, Opoziční smlouva: o čem se po patnácti letech nepíše.
* * * * * * * *
Tedy ne že by opoziční smlouva byla nějaké terno, ale osobně si myslím, že mnohem horší byla Topolánkova "nulová tolerance", která se stala oficiální doktrínou pravice.
To je postavení politiky na hlavu.
A projevuje se tvrdě dodnes - a to obzvláště v případech, kdy by široká dohoda byla velmi žádoucí.
Vezměme třeba církevní restituce - že budou, bylo jasné, a měly je v programu všechny relevantní politické síly Česka.
Člověk by čekal schválení ústavní většinou po otevřené debatě.
Jenže jak to dopadlo? Byly schválené v noci, s přispěním na rychlo získaného poslance, nepravomocně odsouzeného za korupci, s nejasnými hausnumery...........................
(a rozhodně neplatí, že by to bylo z toho důvodu, že ČSSD restituce nechce a tento postup byl nezbytně nutný - není to tak dávno, co Martin Stropnický, který byl svého času "styčný důstojník" mezi ČR a Vatikánem, v MFDnes popsal, že podobný (a snad ještě velkorysejší - ale to byly časy velkého hospodářského růstu) rozsah restitucí navrhovala za své vlády i ČSSD - - - není složité uhodnout, kdo byl tehdy tvrdě proti - ODS)