Američané špehují také Brazilce a Němce. Pomáhá jim v tom Microsoft

Deník Guardian pokračuje ve zveřejňování informací z přísně tajných dokumentů, které získal Glenn Greenwald od Edwarda Snowdena. Vyšlo najevo, že Američané špehují i obyvatele v dalších zemích a že jim v tom systematicky pomáhá Microsoft.

(red)

17.07.2013 16:23

Fireshot_screen_capture_057_-_latest_news_sport_and_comment_from_the_guardian_i_the_guardian_-_www_guardian_co_uk

Deník Guardian o případu informuje na svém webu systematicky a s obdivhodnou profesní kulturou. Repro The Guardian

Již déle než měsíc britský deník The Guardian zveřejňuje informace, které získal díky spolupráci svého spolupracovníka a sloupkaře Glenna Greenwalda s americkým vynašečem choulostivých informací Edwardem Snowdenem. Díky Snowdenově smělosti se svět dozvěděl o masivním a systematickém sledování osobní komunikace občanů USA i dalších zemích, které organizovala Národní bezpečnostní agentura USA (NSA) v rámci programu Prism a dalších podobných projektů.

V Deníku Referendum jsme případu zatím z nedostatku kapacit věnovali pouze okrajovou pozornost. To se nyní pokusíme napravit. K případu budeme přinášet zhruba dvakrát týdně shrnutí základního vývoje s odkazy na původní v angličtině publikované zdroje. Většinu z nich přináší nadále deník Guardian na svých webových stránkách. Posledním z velkých zde publikovaných odhalení byly informace o systematické spolupráci korporace Microsoft s americkými bezpečnostními složkami.

Microsoft předává tajným službám klíče k šifrám svých uživatelů
Z článku, který Guardian publikoval v pátek, vyplývá, že Microsoft úzce spolupracuje s tajnými službami Spojených států. Microsoft Národní bezpečnostní agentuře mimo jiné pomáhá obcházet šifrování, kterým vybavuje své programy. Plyne to z přísně tajných dokumentů, které Guardian získal od Edwarda Snowdena.

Ilustruje se v nich ohromný rozsah spolupráce mezi korporacemi ze Silicon Valley a tajnými službami v posledních třech letech. Vnášejí rovněž více světla do způsobu, jímž funguje přísně tajný program Prism, o němž poprvé informovaly před měsícem deníky The Guardian a Washignton Post.

Podle Guardianu z dokumentů kromě jiného vyplývá:

  • Microsoft pomáhal Národní bezpečnostní agentuře obcházet své vlastní kódování, neboť agentura měla obavy, že nedokáže monitorovat konverzace na novém portálu Outlook.com.
  • Agentura má přístup k emailům odesílaným z Outlook.cm včetně hotmail.com, a to už ve fázi před kódováním.
  • Microsoft spolupracoval letos s FBI, aby usnadnil Národní bezpečnostní agentuře přístup k datovému úložišti SkyDrive, které využívá po světě na 250 milionů lidí.
  • Vloni v červenci, devět měsíců po té, co Microsoft koupil Skype, se NSA pyšnila tím, že nově může shromažďovat prostřednictvím programu Prism trojnásobek videohovorů nežli dřív.
  • Materiály získávané programem Prism běžně využívá také FBI a CIA, jeden z dokumentů Národní bezpečnostní agentury program popisuje jako „kolektivní sport“.

USA špehují občany Brazílie, Německa a většiny svých spojenců
Glenn Greenwald před týdnem publikoval se dvěma brazilskými kolegy text v riodejanierském deníku O Globo. Článek podrobně popisuje, jak NSA po léta systematicky monitorovala brazilské telekomunikační sítě, shromažďovala a ukládala emaily a telefonní záznamy milionů Brazilců.

Navazuje se tím na článek publikovaný o týden dříve v časopisu Der Spiegel, psaný Laurou Poitrasovou spolu s reportéry německého časopisu, který zase přibližuje, jak NSA shromažďovala elektronickou komunikaci milionů Němců.

Greenwald uvádí, že NSA špehovala obyvatelstvo i v mnoha dalších, spřátelených zemích; takových, kde se to nedělo, je dle něj méně než postižených. Žádný jiný stát neprovádí nic, co by se byť jen vzdáleně podobalo celosvětovému, neomezenému dohledu, o nějž se pokoušejí USA.

Oba články osvětlují, že systematické sledování obyvatelstva spřátelených zemí je součástí programu, který NSA nazvala se vzácným smyslem pro ironii Fairview. V jeho rámci Národní bezpečnostní agentura spolupracovala s americkou telekomunikační společností, jejíž totožnost zatím není známa.

Firma uzavírala smlouvy s telekomunikačními korporacemi v jiných zemích, jejich prostřednictvím získala přístup k tamějším komunikačním sítím. Data odtud putovala přímo do archivů NSA. Oba články čerpají z přísně tajných dokumentů, které vynesl Edward Snowden; a z nichž deník O Globo několik zveřejnil.

Shromáždit všecko. USA zrušily soukromí na internetu
Většina informací ze Snowdenových dokumentů se týkala špehování amerických občanů. Dle Greenwaldovy rekapitulace Guardian zatím zveřejnil informace o:
V textu z 15. července Greenwald upozorňuje na rozsáhlý profil šéfa Národní bezpečností agentury Keitha Alexandra, který vyšel ve Washington Post a který dle Greenwalda již ve svém titulku obsahuje tři slova vystihující samu podstatu úsilí NSA: shromáždit všecko („collect it all“).

Podle Greenwalda mnozí posud mají za to, že v případu se jedná především o soukromí Američanů. Jak upozorňuje, jeho důsledky a souvislosti jsou ovšem mnohem širší. „Fakt, že vláda USA v naprosté tajnosti buduje aparát ke sledování nejen svých vlastních občanů, ale obyvatel prakticky celého světa, znamená, že bere za své možnost užívat internet aspoň s nějakými pozůstatky soukromí a osobní bezpečnosti.“

Glenn Greenwald upozorňuje, že vláda Spojených států tím získává ohromnou moc nad lidmi, kterým se nemusí nijak zodpovídat. Může umožnit svým spojencům, mezi něž často patří brutálně represivních režimy, těžit ze špehování jejich občanů.

Greenwald píše: „Radikálně se mění poměr sil mezi USA a běžnými občany celého světa. A vysílá se tím do světa jednoznačná zpráva – zatímco práv svých občanů si USA ještě jakž takž váží, soukromí všech ostatních pro ně neznamená už vůbec nic."

V textu, v němž odpovídá kritikům, kteří někdy namítají, zda má vůbec smysl tématu věnovat důkladnou pozornost, dále uvádí: „Vývoj směřuje k vytvoření celosvětového, všudypřítomného elektronického dohlížecího aparátu. Je to mimořádně nebezpečný děj a prvotřídní téma veřejného zájmu. Je třeba o něm informovat a upozorňovat na něj.“

Fakt, že Spojené státy budují globální dohlížecí aparát, je otázkou veřejného zájmu, která zasluhuje důkladnou debatu. A ta je možná čistě díky Snowdenovým odhalením.

Poklona Glenna Greenwalda deníku The Guardian
V textu, v němž shrnoval vývoj celého případu, se Greenwald vyjádřil i k práci vedení redakce Guardian. Greenwald sám není redaktorem Guardianu, má zde pouze sloupek, v němž se systematicky zabývá občanskými svobodami a bezpečností. Jeho angažmá v Guardianu souvisí se strategií listu expandovat svou internetovou mutací na americký (a nedávno rovněž na australský) trh.

Greenwald vzdává svým kolegům hluboký hold: „Znovu a znovu mě ohromovalo, jak neohroženě, s jakým zaujetím a smělostí vedení redakce Guardianu při zveřejňování poznatků o činnosti NSA postupovalo. Vždy tak agresivně, jak to jen bylo možné. Nikdy necouvli, nebáli se obětí a nenechali se ošálit snahou vlády různými přísliby cenná odhalení ututlat. Vynaložili výjimečné prostředky, aby zaručili své práci přesnost a sílu.

Celkově předvedli věrnost právě tomu typu principiálního novinářského étosu, který nám tu v poslední dekádě tolik scházel – viz například článek v The Atlantic, vyzdvihující roli šéfredaktorky amerického Guardianu Janine Gibsonové.

Nic z toho bych říkat nemusel, ale rozhodl jsem se tak, protože je to pravda a nechalo to na mne ohromný dojem: mí kolegové nesou velkou zásluhu na dopadu, který naše práce měla. Abych to ilustroval: jelikož pracujeme na řadě věcí o tom, jak NSA špehuje Američany, trvalo by přinejmenším týdny, než bychom mohli sami zveřejnit informace o sledování Brazilců. Vedení redakce nechtělo na tak cenných informacích sedět zvlášť v době, kdy se celá Latinská Amerika – z mnoha důvodů (1., 2.) – o Snowdenova odhalení tolik zajímá. A tak se nadchli pro mou spolupráci s O Globo, kde mohly zprávy o špehování Brazilců přinést největší užitek.

Jinak řečeno, obětovali tomu článku krátkodobou konkurenční výhodu a povzbuzovali mě, abych ho s lidmi z O Globo napsal. Nemyslím, že by mnoho mediálních institucí takové rozhodnutí přijalo, ale dokládá to právě onen druh novinářské ctnosti, kterým se mí kolegové od počátku Snowdenova případu řídí.

Více o tom, jak redaktoři Guardianu pracují s informacemi, které získali od Edwarda Snowdena, se můžete dozvědět i v rozhovoru v pořadu Charlie Rose Show, v němž vystoupili Janine Gibsonová a šéfredaktor Guardianu Alan Rusbridger.