Práva, která ztrácíme

Osmihodinový pracovní den je jedním z nejdůležitějších práv, které pod vládami Občanské platformy ztrácíme. Zdánlivě jde o nevelký kámen překážející pružnému pochodu polského hospodářství, může ale způsobit lavinu, jejíž dopady nelze předvídat.

„Několik omezených, zlomyslných hlupáků zahájilo kampaň, jejímž výsledkem bude, že skvělé podmínky, které dnes máme, přijdou nazmar – osmihodinový pracovní den bude jen chvilkovým triumfem,“ psal Morning Herald. Kritika, které australský deník v roce 1856 podrobil opatření zrovna zaváděné v Novém Jižním Walesu, nebyla ojedinělá. Obránci „skvělých podmínek“ se už sto padesát let snaží podkopat jeden ze základních zaměstnaneckých výdobytků - zákonné omezení pracovního dne na osm hodin. A právě v zemi nad Vislou dosáhli spektakulárního vítězství.

Sto let osmihodinového pracovního dne bychom v Polsku oslavili 18. prosince 2019. Ale nebudeme ho slavit. Sejm právě schválil novelu, díky níž má být náš zelený ostrov (růstu uprostřed Evropy v krizi, pozn. red.) ještě zelenější, přinejmenším pro podnikatele. Ti budou moci dle libosti přesouvat pracovní dobu v rámci ročního konta pracovní doby. Ta nevinná formulka znamená jedno: demontáž jednoho z nejdůležitějších sociálních výdobytků, o který válčily celé generace pracujících. A to i polských, protože od revoluce z roku 1905 to bylo jedno z hlavních hesel nesených na rudých praporech.

Text Władysława Landaua Osmihodinový pracovní den, ve kterém jsem našla citát z Morning Heraldu, vyšel v roce 1927 v brožuře vydané Ústavem sociálního hospodářství (Instytut Gospodarstwa Społecznego) v edici Dělnické záležitosti (Sprawy robotnicze). Vedle zpráv o permanentním překračování tohoto limitu, jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci, obsahuje řadu zajímavých argumentů, pokud jde o zdraví, přístup ke kultuře nebo vzdělání. Tuším, že od té doby důvodů k tomu, abychom museli pravidelně pracovat a, což s tím jde ruku v ruce, i pravidelně vydělávat, spíše přibylo, než ubylo. Jedním z nich je například účet za teplou vodu a teplo rozdělený na pravidelné platby, který leží na mém psacím stole. Budu ho muset platit bez ohledu na to, jestli v daném měsíci dostanu mzdu větší nebo menší.

Podle toho, jaké budou právě podmínky, budeme dřít od rána do noci, nebo budeme mít více času na odpočinek, například na dlouhé procházky. Procházky jsou naštěstí zadarmo, protože když se nevyrábí, není za co jít do kina, divadla a těžko pěstovat partnerský život. Za to, když budeme hodně chodit, můžeme v určitých obdobích najít šťovík a mirabelky, což v té době bude nezvykle důležité. V zimě se také budeme moci ohřát v knihovnách, pokud v téhle zemi do příští zimy ještě nějaké zůstanou. Zajímá mě také, jak má podle novely vypadat výpočet případných přesčasů nebo dovolených, a to zvlášť v případě smluv na dobu kratší než jeden rok. Navrhuji nemluvit během hlasování v Senátu o drobnostech a připojit možnost započítat mezi dny dovolené i spánek.

Hned mě někdo vezme za slovo a řekne, že armáda lidí pracujících na „dohody“ tak žije už dlouho. Samozřejmě. Ale to znamená, že musíme potvrdit zlou praxi tím, že z ní uděláme univerzální zákon?

Připomíná to vtip o polském pokoji v pekle, ve kterém je pořád ticho, protože když někdo vystrčí hlavu z ohnivého kotle, ostatní krajané ho hned stáhnou za nohy dolů, aby se snad neměl lépe.

Při novelizaci zákoníku práce nikdo nemyslel opačným způsobem - tedy jak za pomoci vhodných regulací zlepšit osud lidí na dohodách. A snad to za to stálo, třeba jen kvůli padajícím demografickým ukazatelům.

Jak souvisí osmihodinový pracovní den s počtem rodících se dětí? Jednoduše. Upozorňoval na to už Landau před sto lety, když vypočítával, že proletářka pracující deset hodin denně a nadto se věnující ještě domácím pracím, nemá ve skutečnosti žádný čas na odpočinek, kulturu nebo vzdělávání, a že jediný volný den – neděli – tráví u větších domácích prací. Zní vám to povědomě? A opravdu se někdo zamyslel nad tím, jaký blázen se rozhodne pro narození dětí v zemi, kde pracovní doba v tom málu školek a zavíraných škol nechce být ani trochu elastičtější? Kolik bude rodiny stát zajištění péče o děti v době, kdy budou „skvělé podmínky“ a kdy rodiče nebudou vycházet z práce? A jak ty děti uživí, pokud si budou muset najednou vzít měsíční dovolenou?

Mohl by mi na ty otázky někdo chytrý odpovědět?

Až budeme jednou vzpomínat na vlády Občanské platformy, budeme je hodnotit nejen podle čím dál dražší teplé vody, což mi připomíná ten nešťastný účet na stole. Občanská platforma se do historie trvale zapíše osekáváním dalších a dalších práv, která se nám kdysi podařilo vybojovat. Práva na informace, práva na přístup ke kultuře, práva svobodného shromažďování i rozhodování o svém nejbližším okolí, protože o to jde při šťourání se v zákonech, které má za cíl zavřít ústa protestujícím proti těžbě břidličného plynu nebo jiným škodlivým investicím. Zlaté tele práva vlastnit je čím dál více oslabováno nejrůznějšími zvláštními zákony. Samozřejmě se to týká vlastnictví obyčejných lidí, bohatí mohou v Polsku spát klidně.

Osmihodinový pracovní den je jedním z nejdůležitějších práv, které pod vládami Občanské platformy ztrácíme. Zdánlivě jde o nevelký kámen překážející pružnému pochodu polského hospodářství, může ale způsobit lavinu, jejíž dopady nelze předvídat. Před více než stoletím byly továrny v Lodži plné dělníků na pokraji vyčerpání a ulice plnili nezaměstnaní nuzáci. To byla cena za skvělé podmínky. Čím zaplatíme my?

Text vyšel v pátek 14. června ve varšavském Dzienniku opinii pod názvem Prawa, które tracimy.

Přeložil Patrik Eichler.

A co si myslíte vy? Diskuse (25 příspěvků)

Lukáš Hofman - Praha

Celkem zajímavé téma, Pátek, 21.Června 2013, 21:27:47

které by si možná zasloužilo vysvětlení. Např. v čem spočívá novela polského zákoníku práce, jaké jsou jeho limity a proč by to mělo být dobře / špatně.

Škoda, že já jako člověk, který není obeznámen s novelou polského zákoníku práce a ani neumí polsky, si z toho vezmu pouze tyto informace:

- v Polsku prošla novela zákoníku práce, která upravuje konto pracovní doby,
- autorce se to nelíbí,
- autorka nemá ráda Občanskou platformu,

a dává to najevo velmi emotivním způsobem.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Klíčová odpověď Sobota, 22.Června 2013, 00:09:20

Děkuji Lukáši Hofmanovi, že zodpověděl klíčovou otázku: Proč si práva, která generace našich předků vybojovaly, necháváme tak snadno brát.

My ani nevíme, že nám berou práva. Většina z nás vůbec nechápe, co se děje. Odnaučili jsme se myslet. Mnozí z nás už neumějí ani číst.

„Sto let osmihodinového pracovního dne bychom v Polsku oslavili 18. prosince 2019. Ale nebudeme ho slavit.‟ To se dá říct i stručněji, snad srozumitelněji: V Polsku byl zrušen osmihodinový pracovní den.

Jak?

„[Podnikatelé] budou moci dle libosti přesouvat pracovní dobu v rámci ročního konta pracovní doby. ‟ Je na tom něco nejasného? „Podle toho, jaké budou právě podmínky, budeme dřít od rána do noci, nebo budeme mít více času na odpočinek, například na dlouhé procházky.‟

Tím je pro každého, kdo umí číst, dostatečně vysvětleno, co se na zákonné úpravě pracovní doby v Polsku mění.

Vysvětlení, proč je to špatně, se věnuje větší část textu, opakovat ji by bylo příliš dlouhé a tomu, kdo číst neumí, by to stejně nepomohlo.

Dovolím si spekulovat, že Lukáš Hofman je mladší než já. Je živoucím důkazem, že musíme bojovat za školství, bránit jeho devastaci. A také se musíme věnovat neformálnímu vzdělávání, učit se nevzájem, co nás nenaučili ve škole.

Lukáš Hofman - Praha

Pane Macháčku, mladší než Vy pravděpodobně budu. Sobota, 22.Června 2013, 02:35:43

A evidentně za Vašich mladých let bylo školství podstatně lepší, když si na základě jedné věty obsažené v tendenční stati dokážete učinit perfektní a přitom velmi radikální názor na danou problematiku.

Mně osobně, evidentně produktu zdevastovaného školství, ale chybí informace, jak to bude prakticky fungovat:

- o kolik lze prodloužit jednotlivou konkrétní směnu? Vsadím se, že jiná ustanovení zákoníku práce nebudou zaměstnavateli umožňovat zaměstnanci nařídit, aby 2 měsíce v kuse makat šestnáctky. I v Polsku snad mají ustanovení o době odpočinku. Nebo ne? jaké jsou další zákonné limity této možnosti?

- znamená přesouvání konta pracovní doby to, že mu můžete nařídit delší směny? nebo to znamená jenom/také to, že ho v březnu pošlete do práce v sobotu, zatímco v květnu zůstane ve čtvrtek doma?

- není to náhodou v zásadě to samé, co máme v českém zákoníku práce od roku 2006 (§ 86), byť za lehce přísnějších podmínek, využívá to pár velkých firem (např. škodovka) a, ačkoli nejsem odborník, jsem si nevšiml, že by si na to někdo významně stěžoval?

- není to do určité míry výhodné i pro zaměstnance, kteří tak mají stabilní práci a stejnou měsíční mzdu po celý rok bez ohledu na počet zakázek v daném období? Popravdě řečeno, mně by se možná i zamlouvalo, kdybych v lednu dělal místo osmiček desítky a v březnu bych zůstal v pátek doma a měl celý den třeba na dlouhé procházky.

Mimoto prosím nedělejme z osmihodinové denní pracovní doby fetiš. I podle českého ZPr nemáte stanoveno 8 hodin denně, nýbrž 40 hodin týdně a max. 12tihodinovou směnu, kterou rozvrhuje dle vlastní libosti zaměstnavatel (jinak by ostatně ani nemohl fungovat systém krátký-dlouhý týden v hospodách). Kromě toho může zaměstnavatel nařídit práci přesčas 8 hodin týdně a 150 hodin ročně a více po dohodě se zaměstnancem(...ale víte, jak to je, když je jedna strana hospodářsky silnější). V Polsku se holt místo příplatku za přesčas bude dávat více náhradního volna v slabších měsících (ale náhradní volno za přesčas známe i my).

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Mají stabilní práci a stejnou měsíční mzdu po celý rok? Neděle, 23.Června 2013, 00:31:48

Tak ještě jednu větu z článku: „Procházky jsou naštěstí zadarmo, protože když se nevyrábí, není za co jít do kina, divadla a těžko pěstovat partnerský život.‟ Řečeno sušeji a snad srozumitelněji: když člověk nevyrábí, nedostává mzdu.

I podle českého Zákoníku práce nedostává zaměstnanec stejnou měsíční mzdu po celý rok, ale za každý měsíc mzdu za hodiny, které v něm odpracoval.

Lukáš Hofman - Praha

Pane Macháčku, tohle Vás asi neučili ve škole, tak to zkusím tady neformálně Neděle, 23.Června 2013, 01:36:29

Když máte podle našeho zákoníku práce konto pracovní doby, tak berete stálou mzdu, která musí být aspoň 80 % průměrného výdělku. To máte jisté. Když vás budou po vyrovnávací období posílat do práce tak, že si nenapracujete ani na těch 80 %, nemusíte nic doplácet. Pokud napracujete víc, zaměstnavatel vám musí všechno doplatit. Z hlediska zaměstnance to může být výhodnější, než aby ho zaměstnavatel v důsledku sezónních rozdílů ve výrobě, hospodářské krize, úpadku odběratele nebo čehokoli jiného např. propustil a následně najal jako brigádníka, OSVČ nebo jako agenturního zaměstnance.

Jinak pokud opustíme konto pracovní doby, každý měsíc se od hodiny platí možná tak na dohody, ale standardně platí, že máte mzdu sjednanou v pracovní smlouvě nebo v platebním výměru. Na tu máte nárok bez ohledu na to, kolik odpracujete, protože zaměstnavatel má povinnost vám přidělovat práci. Pokud se normálně dostavíte do práce (nemáte překážku na straně zaměstnance) a není pro Vás práce, protože zrovna nejsou zakázky, tak máte nárok na náhradu mzdu ve výši průměrného výdělku. Podle odpracovaných hodin se pak počítají jen přesčasy apod.

Neznám polské pracovní právo, ale zhruba podobně to je po celé Evropě. Proto mi přijde nepravděpodobné, že v sousedním postsocialistickém Polsku by to mělo být jinak. Není spíše podstatou novely to, že v lednu budu posílat zaměstnance do práce i v sobotu a dám mu peníze, jako kdyby makal 5 dní v týdnu, ale v dubnu ho zase nechám v pátek doma, ale zaplatím ho, jako kdyby makal 5 dní v týdnu? A co když ho za celých 12 měsíců nevytížím? Já bych předpokládal, že ho musím zaplatit stejně, jako kdyby byl řádně v práci, protože je zaměstnanec a toho zákon chrání. Jaké jsou další limity, jako např. největší délka směny? Já nevím, já se ptám...

A protože mi sarkastické líčení sběru šťovíků a mirabelek připomíná spíše jen snahu rýpnout si do Občanské platformy, než seriózní analýzu dopadů novely zákoníku práce, napsal jsem ten první komentář...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

jak lépe regulovat podmínky práce Neděle, 23.Června 2013, 09:25:6

právo na práci je provázeno ošetřením podmínek práce - pro dobroy pochipotelně obojí nedosatečně. Je ale pevná pracovní doba stejná jako před sto lety ?
Platilo to v tradičních průmyslových ekonomikách - s posunem charakteru práce se to ale mění.Méně lidí dnes stojí u mašiny, svázaná tovární disciplínou vzrůstá váha samostatného rozhodování o způsobu jak práci udělám.
Stále více oborů není o tom být v práci, ale udělat a odevzdat onu práci - a rozložení pracovní doby je na vás.prostě práce se stává více flexibilní.
Nevím jestli konkrétní ustanovení o kontech pracovní doby není příliš a nzda není zneužitelné zaměstnavatelem. Ale nemohu nevidět trendové proměny v charakteru práce.
Takže se taky ptám. Možná by bylo dobré uvažovat v některých oborech o fondu pracovní doby jinak - nejen kolik hodin v pracovním dnu či týdnu, ale celkově (včetně možností si vzít volno, státních svátků a tp.)

Lukáš Hofman - Praha

V zásadě souhlas, pane Dolejši, Neděle, 23.Června 2013, 10:08:28

ale popravdě řečeno si myslím, že daná ustanovení mají reálný význam právě v těch továrních provozech. Ono ostatně pracovní právo ukládá zaměstnavateli tolik omezení a zaměstnavatel je tak sešněrovaný, že faktické dodržování zákoníku práce stejně funguje jen ve velkých provozech, 1) kde do toho zaměstnavateli mluví odbory, a 2) na něž se zaměřuje inspekce práce: tedy velké fabriky, automobilky a nebo třeba hypermarkety. A právě tam jde spíše o tom, být v práci a montovat to auto / markovat zeleninu, než odevzdat kvalitní projekt.

Na druhé straně tam, kde jde o to, udělat (kvalifikovanou) práci, než sedět v kanclu, tam se na zákoník práce zpravidla nehledí a vypadá spíše jako úsměvná pohádka. Zkuste si ve velkých advokátních kancelářích nebo třeba v PWC nebo E&Y nebo podobných provozech nadnést téma dodržování pracovní doby. Společně se dobře zasmějete.

Neříkám, že prima facie musí být polský návrh dobrý, ať je jakýkoli, ale soudím, že konto pracovní doby může mít i sociální rozměr: zaměstnavatel, který po půl roku nemá pro zaměstnance zakázky a druhého půl roku má práce dost, raději některé zaměstnance propustí a zbylým nařídí přesčasy nebo si najme jiného přes agenturu práce, protože ho to vyjde levněji. Právě zde může být dohoda o kontu win-win situation.

Je jasné, že snad každé ustanovení je zneužitelné. Ale zrovna v provozech, kde je tohle relevantní (tj. zejména těžký průmysl), kde jsou odbory a kde je narůstající nedostatek kvalifikované pracovní síly, bych se toho tolik nebál.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nadšení ani strach nepomohou Pondělí, 24.Června 2013, 09:45:42

no on čert nakonec bude v detailu - jak konta pracovní doby aplikovat (a kde z nějakých ochranných důvodů ne ). Vždyť i pojem "flexicurity", na který trochu podrážděně reagují odbory a který propagoval i komisař Špidla je z velké částí spíš slohové cvičení, než otestovaný nástroj.

Patrik Eichler - novinář, Praha

Středa, 26.Června 2013, 12:08:31

@LH: Jak jsem to pochopil, jsou to naše konta pracovní doby, novelu jsem ale na "první dobrou" nenašel, takže jsem ji ani nečetl.

Důležité jsou dvě jiné věci:

- Že odbory to berou jako jeden z důvodů ke generální stávce, které se v Polsku asi odehraje na podzim.
- Že si máme všimnout změny, která mění nějaký tradiční způsob uvažování (zde o práci) a zvážit, zda tu změnu opravdu chceme.

Jistě lze "zrušit osmihodinový pracovní den", proč ne, ale uhájíme si pak práva, kvůli kterému jsme za něj před sto lety bojovali?

Samotný zákon si může stáhnout nějaký zprávař a napsat o něm - třeba do Haló novin...

Patrik Eichler - novinář, Praha

Středa, 26.Června 2013, 16:53:53

A abychom to měli komplet, tak zrovna teď odbory oznámily, že kvůli liberalizaci zákoníku práce (čehož je tohle důležitou součástí) opouští všechny odbory tripartitu a chtějí stažení návrhu na liberalizaci zákoníku práce a demisi ministra práce.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Jak osvěžující Čtvrtek, 27.Června 2013, 03:43:27

V porovnání s propagandistickou prázdností původního textu polské autorky je vskutku radost číst zasvěcený text LH

Kdyby měla autorka za manžela chlapa, co jezdí po montážích, asi by přivítala, že na nich dělá více než osm hodin denně. O to více by pak s ní a dětmi mohl být doma

Koncept flexicurity (proměnlivosti jistoty) práce není slohové cvičení, je to reakce na proměny samotného charakteru a možností práce

Více a lépe však výše LH

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

B.Molnár Čtvrtek, 27.Června 2013, 07:11:5

kdo by zažil polemiku odborůl s obhájci konceptu felxicurity, tak by se bohužel dočkal té obecné stylistiky (propagandy). Na jedné straně strach s proražení 8 hodnové pracovní doby a na druhé straně obecné úvahy o potřebě pružných úvazků.
Obojí je oprávněné - jenže praxe ukazuje že problém flexicurity vzniká tam kde se zyvšuje flexibllita (pružnost) na úkor security (bezpečí). A že u složitých regulací je život jako voda, vždycky si cestu najde a někdy jinou než jsme chtěli.
Proto jsem napsal že čerta tu máme v tom detailu - tedy v otestovaném nastavení oněch pravidel. Abychom se nehrdlili jen o symboly...

Petrasek Milan - penzista

Zájmem zaměstnavatele je snížení sociálních nákladů Čtvrtek, 27.Června 2013, 09:36:9

a zájmy zaměstnavatelů povětšinou hájí partaje. které prosazují neoliberální přístup k humánímu kapitálu. A ten se vyvinul ve velmi vyspělých státech tak, že někteří zaměstnanci denně absolvují dvě zaměstnání, poté frontu na sociálním úřadě na příspěvek dorovnávající životní minimum, a poté velmi krátký bezesný spánek s vyceněnými zuby.
Tento aktuální a virulentní trend je nutno brát v úvahu, při diskusi o tom, jak klausiáni zachraňují ekonomiku před stagnací........poznamenal bych.

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

v Česku už jsme 8-hodinový pracovní den dávno ztratili Čtvrtek, 27.Června 2013, 10:16:53

Vždyť co jiného je neplacená půlhodinová pauza na jídlo?

Ve výsledku jste v práci 8,5 hodiny, kdežto zaplaceno máte jenom hodin 8.

Vzato do důsledků, ony by se vlastně neměly platit ani pauzy na toaletu - vždyť který zaměstnavatel by chtěl zaměstanance platit za nějaké sr...?

Lukáš Hofman - Praha

Jo, jasně, pan Dolejš mluví rozumně Čtvrtek, 27.Června 2013, 20:06:4

práce flexibilní být musí, ale proti tomu stojí zájmy zaměstnanců, kteří si je také prosazují, takže jde o to, najít nějakou shodu mezi protichůdnými zájmy.

Jinak nechci panu Petráskovi kazit revoluční nadšení, ale moc jsem si nevšiml, že by tento příspěvek měl nějakou přímou souvislost s diskutovaným tématem. Snad jen v tom, že někdy až přehnaná rigidnost (nejen ohledně prac. doby, ale i třeba ukončování poměru) a náročnost (administrativní, finanční aj.) standardního pracovního poměru je přinejmenším jedním z důvodů, proč zaměstnavatelé dávají přednost jiným formám spolupráce: DPČ, kratší poměry, dočasné přidělení anebo zaměstnance rovnou nazvou mandatářem, jeho práci předmětnými činnostmi, z dobré vůle mu povolí "placené přerušování poskytování činností", čímž zaměstnanec přijde o veškerou ochranu (včetně třeba prac. úrazů, zákazu započtení na mzdu, plnění od Úřadu práce v případě úpadku zaměstnavatele apod.).

PH: No u nás se pracuje většinou 8 hodin proto, že 40/5=8. Nejsem moc filosof, sociolog, právní teoretik nebo sociální inženýr, ale z hlediska mé obecné představy spravedlnosti mi nijak nevadí, když někdo pobírá peníze za dobu, kterou strávil prací, a ne za dobu, kterou nepracuje - jakkoli lze namítnout, že touhle logikou lze zrušit placenou dovolenou (i když tam to vlastně také není pravda, protože dovolená musí být nutně zohledněná v celkové mzdě). Navíc i kdyby se uzákonila placená půlhodina na oběd, polepšení zaměstnanců by bylo stejně zcela iluzorní: prostě by dostali o půlhodinu méně peněz.
A komentář o pauzách na toaletu si snad ani žádný komentář nezasluhuje.

Petrasek Milan - penzista

Kontrarevoluční nadšení pane Hofmane, kontrarevoluční Pátek, 28.Června 2013, 07:53:32

je postoj pana Petráska se kterým sleduje, jak s rozvážnou zálibou nakládáte (s) plody konzervativní revoluce.
Jemu totiž nechutnají ........... vybírá si raději nalevo.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

V řadě zaměstnání je pracovní doba stejně přežitek Pátek, 28.Června 2013, 21:47:39

a dodržuje se jen velmi přibližně. Běžně si čtu v práci noviny, bavím se s kolegy u kafe, dneska jsme šli (to ale výjimečně) na oběd do hospody kde jsme zkysli skoro na dvě hodiny. Na druhou stranu jako správný přisluhovač kapitalismu běžně pracuju i po večerech nebo o víkendech když nemám nic lepšího na práci. Vsadím se, že to v průměru dělá přes 40 hodin týdně, ale celkem nijak mi to nevadí. Stejně není hodina jako hodina.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

p.Petrasek Sobota, 29.Června 2013, 08:54:20

samozřejmě že zaměstnavatel má zájem na snížení nákladů práce aže na tomto tématu se zračí konflikt práce a kapitálu. Ale než začnu mluvit o konzervativní kontrarevoluci je dobré si říci jak konkrétně a hlavně účinně reagovat ze strany práce na objektivní vývoj (pracovat pružněji, méně a přitom s větší produktivitou práce).
Uvádíte (vedle tématu flexicurity) také další faktor pracovní doby a to je růst pracovního vytížení (lidé mají vedlejšáky, a jiné formy nadpráce aby se dostali k příjmu, který potřebují).. Asi znáte již tradiční levicový požadavek na zkracování pracovního týdne (např. na 38 či 36 hodin - viz Německo, Francie). Trendově jistě - proč dělat v 21. století tolik hodin jak v století 19., že ?
Navív v ČR je počet odpravovaných hodn ve srovnání s EU nadprůměrný (asi o 10%)což při nižších mzdách indikuje větší míru vykořis´tování. jenže problém je že kdyby se ze zákona zkrátila rpacvní doba, tak při nízkých zdách budou lidé dělat nad zákonný rámec stejně. Prostě problém jak od požadavky na levo se dostat k fungující realitě.
Tím se opět dostáváme k účinnosti regulace - zda je schopna spojit obecně dobrý úmysl na uzákonění zkracování pracovní doby s ochranou před ekonomicky vynuceným jiným pracovním vytížením které nota bene nemusí být dostatečně chráněné. Pokud vím tak víše zmíněné země, kde to zkracování pracovního týdne již zkusili, z tohoto požadavku poněkud
vycouvali právě proto, že to nemohli uregulovat.

P.S. poněkud tento český trend vyššího pracovního vytížení koriguje taktika firem - v době krize některé dávají přednost částečným úvazkům (kurz arbeit) před propouštěním , průměrný fond pracovní doby může korigovat i sezoní vlivy (delší zima např. omezí stavebnictví či zemědlěství). což ale provází také stagnance, či dokonce nominálí pokles mezd.

Petrasek Milan - penzista

Jak reagovat na objektivní vývoj změn pracovní motivace Neděle, 30.Června 2013, 08:17:54

v souvislosti se snižováním nákladů za humání kapitál?
Příkladně jak se vypořádat s výdajemi za následky probíhající výměny důležitého společenského paradigma - výměny negativistického postoje za postoj positivistický.
Současná globální společnosti přejímá dispozice pozitivistického modelu. Namísto odstraňování negativ represivním dozorem, nastupuje zdůrazňování positiv. Disciplinovanost doposud prosazovaná nátlakem „muset vykonat“, ustoupila disciplinovanosti vycházející z pozitivní nabídky „smět vykonat“. Takováto dispozice přináší podstatnou změnu způsobu výkonnostní motivace. Je založena na vypjaté vůli jedince po pozitivním výkonu, kterou je možno nazvat agresivním pozitivismem. Ve vědomí jedince se tak stává nepřítelem pouze vlastní nervová kondice. Není to již nebezpečný konkurent či represivní dozorce, ale nebezpečí vlastní nervové konstituce, když selže tváří v tvář neschopnosti využít nabízené možnosti. Jedinec se tak dostává do situace, kdy chce udeřit nepřítele, ale trefí pouze sám sebe. A je vystaven takovým onemocněním , kterým doposud neumí čelit.
Dokladem je nárůstu řady neuronálních defektů, jakým jsou hyperaktivní syndrom, borderline, burnout či podobné formy depresivních stavů a jejich následků.
Nejde jen o odpracované hodiny ........... jak by řekl lékař.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

deprivace - ráj pro populisty Neděle, 30.Června 2013, 21:28:57

ano, to rozhodně je vážný problém - frustrace nejen sociální ale i jednotlivce, debilizace bulvárem a šidítka zástupných informací.
Určitě to má vliv nejen na pracovní výkon ale i na "výkon" občanský" - mocná strana kapitálu tak i v informační éře zkanalizuje kdejaký tlak.
Nejsem lékař, osvětu např. od F. Koukolíka beru jen jako připomenutí tohoto faktu, ale svět práce s tím prostě neumí zacházet.
A tak se naše hemžení na sociálních sítích a v různch inciativách věnuje falešným problémům zablokováni těmito měkkými zdroji moci.
Bojujeme minulé války a jen tlumíme tlak na slábnoucí regulační systém. vázaný na překonanou dělbu práce.
Iracionální chování staré sociální báze těžko povede k účinné strategii a tak se opravdu mužeme umlátit sami.
Jaká tedy je adekvátní odpověď na tyto nové vlivy ?

P.S. už praxe sociálního fora potvrzují že strategie sítí může tlumit ale nepomáhá v tvorbě - hierarchické zprostředkování zůstává potřebné.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

No, pane Petrásku, Pondělí, 1.Července 2013, 09:18:4

lidé si prací ničí zdraví už odnepaměti - na polích, v dolech, v továrnách, a dnes i v kancelářích. To, že jde více o duševní zdraví a méně o to fyzické, to je holt pokrok. Všichni (snad) ví, že nejzdravější by bylo v jednom kuse chodit po horách, číst si poezii a občas si zaplavat v jezeře, ale málokdo si tím vydělá na živobytí.

Petrasek Milan - penzista

Lanovkou na kopec pane Hájku a pěšky dolů je jak známo príma Pondělí, 1.Července 2013, 10:21:15

ale vykonávat do úpadu víceméně monotóní práci s vědomím, že za mé deprese a i větší mizerie si nesu zodpovědnost jenajen sám, je zcela jiná situace ve které není viníkem dráb, ale vždy vy sám.
Adliswil není sice epicentrum asociálního kapitalismu - pouze servisní zóna globálního kapitalismu - ale kdoví jak jsou na tom u vás párijové u kasy v discountu a menežment ve stresové bance.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Páriové u kasy Pondělí, 1.Července 2013, 14:42:6

si přijdou na platy okolo 3.5-4 tisíc franků. Viz např. http://www.arbeiten-bei-migros.ch/entloehnung/mindestlohn-fuer-ungelernte/
http://www.coop.ch/pb/site/medien/node/74602520/Lde/index.html
Hůře jsou na tom přistěhovalci pracující pro různé podnikatele. Ale jak je ve Švýcarsku zvykem, už existuje i iniciativa http://www.mindestlohn-initiative.ch/ která by chtěla uzákonit minimální mzdu ve výši 4000 franků plošně. Podle průzkumů má slušnou šanci. Průměr je něco málo přes 6 tisíc, takže to budou dobré dvě třetiny. V česku je, nepletu-li se, poměr poloviční.
Jak vždycky hlásím domů, ve Švýcarsku v zásadě panuje socialismus, akorát mu místní tak neříkají.

Petrasek Milan - penzista

Co s novými vlivy nových duchů doby. Pondělí, 1.Července 2013, 22:21:34

Jaká tedy je adekvátní odpověď na tyto nové vlivy ?
Ponejprv pokusit se je ozřejmit. Třeba že výše platu ztrácí svúj původní význam, když disciplinovanost prosazovaná nátlakem „muset vykonat“ ustoupí disciplinovanosti vycházející z pozitivní nabídky „smět vykonat“. Jedinec jehož disciplína je založena na vypjaté vůli po pozitivním výkonu, nevnímá plat jako stěžení uspokojující satisfakci za pracovní výkon.
Hyperaktivní syndrom, borderline, burnout či podobné formy depresivních stavů jako následku agresivního pozitivismu jsou onemocnění všech příjmových skupin.
Žít agresivní pozitivismus svěže a růžolícně si žádá extra supr psychickou kondici a to i v Adliswilu .....řekl bych.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ano, jaká je adekvátní odpověď Úterý, 2.Července 2013, 08:21:59

asi by to chtělo přesnější analýzu těch nových vlivů - pružnější práce je opravdu trend (tedy statisticky významná věc). U nepeněžní motivace si tím už nejsem tolik jistý - samozřejmě že takoví lidé, pro které je seberealizace důležitější než zvýšení platu existují.
Obávám se že jsou však v našich zeměpisných šířkách spíše výjimkou, protože jak nutnost hradit náklady domácností tak úspory na stáří jim nedají potřebnou jistotu, že nedopadnou během své životní dráhy příliš tvrdě na zem.

P.S. : mezi levičáky oblíbené koncepty jako tzv. základní příjem či tzv. demogrnaty - tedy elementární platby na hlavu bez ohledu na pracovní výkon byi na úrovni almužny nebyly ufinancovatelné z veřejných rozpočtů.