Nejde o nové ministerstvo, ale o strategicky pojatou vědní politiku

Pro potřeby strategicky pojaté vědní politiky je třeba vytvořit orgán, který by shromáždil veškerou agendu spojenou s řízením a financováním vědy, dosud roztříštěnou mezi vícero institucí, a zajistil rozvoji vědy dostatečnou politickou podporu.

V posledním čísle Literárních novin byl uveřejněn článek s poetickým názvem „Zakopaný pes české vědy“. Potěšilo mne, že autor projevil zájem o problematiku, která je bohužel chápána jako okrajová, přestože je stěžejní pro budoucnost naší země. Upozornil na některé neduhy systému podpory vědy a výzkumu v České republice, například nevhodné a z hlediska mezinárodního srovnání atypicky výrazné přerozdělování veřejných prostředků ve prospěch velkých podnikatelských subjektů. Naopak mne příliš nepotěšilo, že se v článku objevily některé zavádějící informace. Ráda bych zde uvedla na pravou míru dvě z nich.

Za zkreslené pokládám tvrzení článku, že předmětem návrhu reorganizace podpory vědy a výzkumu, který připravujeme spolu s paní senátorkou Gajdůškovou, a o němž nedávno informoval článek Aktuálně.cz, je „vytvořit speciální ministerstvo pro vědu a výzkum, které by soustředilo všechny roztříštěné prostředky na jednom místě“. Skutečným cílem je však něco docela jiného. To, o co jde, je nalézt cestu k překonání roztříštěnosti vědní politiky, zajistit vědě a výzkumu výraznější politickou podporu a především postupovat systematicky, tj. vytvořit realistickou strategii rozvoje vědy a výzkumu pro příštích deset let. Bez vyjasnění priorit, větší důslednosti ve vztahu k inovacím a adekvátnějšího systému hodnocení výstupů bude česká věda stagnovat.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se věnuje mimo základního školství a sportu problémům vysokých škol a tudíž i vědě. To je ovšem pro jeden řídící orgán příliš velké sousto. Tím, jak se střídají ministři školství, je i ministerstvo kompetentnější buď pro první dva stupně vzdělávacího systému, anebo pro stupeň třetí a s ním úzce spojenou oblast vědy. Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace (RVVI) je v mnoha ohledech problematická, především pro své složení. Nepochybně významné osobnosti, které v RVVI zasedají, se koncepční politice nemohou věnovat, protože na to nemají dostatek času. Přesto má RVVI fakticky největší vliv na rozhodování týkající se koncepce, hodnocení a financování české vědy. V jejím čele sice stojí premiér, ale to má spíše symbolický než praktický význam.

Vytvořit nové ministerstvo samo o sobě není nezbytné, i když například v Rakousku, Dánsku, Francii, nebo dokonce i Polsku se touto cestou vydali. Podstatné je soustředit související agendy na jednom místě, nejlépe v podobě samostatného „Ústředního správního orgánu pro řízení vědy, vývoje a inovací“, který by formuloval koncepci vědní politiky, podněcoval spolupráci, zajišťoval financování a byl partnerem pro mezinárodní instituce, jak to bylo v minulém roce navrženo v programovém materiálu ČSSD „Věda pro život“. Se zmíněným materiálem se shoduji i v tom, že stávající RVVI by měla být transformována v poradní orgán bez přímé rozhodovací pravomoci, který by však vědní politiku aktivně spoluvytvářel a vyjadřoval se ke klíčovým problémům vědy, výzkumu a inovací v naší zemi. V nejnovějších programových diskusích se o tomto orgánu uvažuje jako o „Národní vědecké radě“.

Domnívám se, že uvedené kroky povedou k systematičtější práci, a podnítí potřebné změny, které zvýší kvalitu vysokoškolského vzdělávání, vědy a inovací. Jejich prosazení nicméně bude závislé na míře politické podpory. Myslím si, že by akademická sféra měla mít ve vládě svůj vlastní hlas, například v osobě ministra bez portfeje. V některých zemích, jako například ve Velké Británii nebo Finsku, existuje také model, kdy jedno ministerstvo sdílí více ministrů. Dokáži si tedy představit také možnost, že by současná sekce pro výzkum a vysoké školství MŠMT nebyla řízena náměstkem, ale druhým ministrem.

Čemu vůbec nerozumím, je to, jak autor článku dospěl k závěru, že jsem členkou ODS. I kdyby mu snad nebylo známo, že jsem byla zvolena jako nezávislá kandidátka nominovaná ČSSD, mohl by být ze svého omylu snadno vyveden, pokud by někdy navštívil oficiální internetové stránky Senátu PČR.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Jiří Janeček - Brno

Čtvrtek, 9.Května 2013, 10:48:7

Mozna by se tato reakce lepe hodila do onech Literarnich novin. Predpokladam, ze odkaz na puvodni clanek chybi proto, ze se clanek neni volne pristupny.

Takze jen par pripominek k stezejnimu odstavci teto reakce:
"To, o co jde, je nalézt cestu k překonání roztříštěnosti vědní politiky, zajistit vědě a výzkumu výraznější politickou podporu a především postupovat systematicky, tj. vytvořit realistickou strategii rozvoje vědy a výzkumu pro příštích deset let. Bez vyjasnění priorit, větší důslednosti ve vztahu k inovacím a adekvátnějšího systému hodnocení výstupů bude česká věda stagnovat."
Nevim, co si presne predstavit pod "vyraznejsi politickou podporou vede a vyzkumu". Hubou ji podporuji vsichni vice nez dost, obcas dokonce prijedou i poklepat zakladni kamen ci prestrihnout pasku...
Taky si asi predstavuji pod slovem strategie neco jineho nez to je, ale deset let mi prijde malo v kazdem pripade. Na podobnou dobu existuje strategie pro VaVPI projekty, na dobu pote je ocekavan problem...
Rekl bych, ze strategie by mela byt neco trvaleho (v horizontu "nekonecno let"), s pravidelnymi drobnymi upravami kurzu podle odhadu na dobu, kam se jakz takz vidi...

Jinak k programu "Veda pro zivot" mam stejne vyhrady jako ke zbylym castem programu CSSD - moc obecneho zvaneni, moc zvyrazneneho textu a malo veci, ktere by nebylo mozne doslova zkopirovat do programu treba ODS (v dusledku nekonkretnosti tech veci).
K centralnimu organu - muze to byt samostatne ministerstvo a stejne tak to muze to byt "Narodni vedecka rada" (1. proboha proc ale "Narodni"... Narodni uz je divadlo ci muzeum, 19. stoleti skoncilo. 2. Ta "Narodni vedecka rada" muze mit uplne stejne slozeni jako soucasna RVVI...). Myslim, ze kdyby MSMT pracovalo dobre (a vsichni bychom si meli prat, aby vsechna ministerstva pracovala dobre), tak si myslim, ze by to zvladlo taky. Ono ministerstvo zemedelstvi ma pod sebou takove odlisne oblasti jako vcelareni, rybnikarstvi ci treba upravu krajiny... A nejak to zvlada.
No a na zaver treba jeden konkretnejsi navrh - co treba uvazovat o tom, aby se penize davane na PhD studium prevedly z hromadky "Vysoke skolstvi" na hromadku "Veda a vyzkum". Co kdyby se doktorandum dala odpovidajici odmena, tak aby se to dalo delat jako spatne placena prace na plny uvazek (coz by nutne vedlo k poklesu poctu mist, takze by bylo dobre o ty prostredky nejak soutezit)...

Martin Profant - Praha 7

Trochu amaterské představy Čtvrtek, 9.Května 2013, 23:56:53

Eva Syková je nesporně vysoce kvalifikovaná odbornice a kromě svých vědeckých kvalit se může opřít také o zkušenost s řízením velké výzkumné instituce. Bohužel ona i p. senátorka Gajdušková postrádají zkušenost se státní správou. A to citelně:
a) Národní rada anebo jiný obdobný orgán by nemohl vykonávat správní funkce bez příslušného aparátu. Takže to buď bude ministerstvo pro vědu a vysoké školy, jen se to bude jmenovat jinak -- nešťastné řešení, které oddělí definitivně základní a střední školství od vysokých škol -- anebo rada, které bude poskytovat servis nějaké ministerstvo (školství anebo ǔřad vlády); servis bude podobně špatný jako ten, který má RVVI, protože se bude provozovat bokem mimo úkoly ministerstva a také mimo politickou odpovědnost ministra. Obě řešení jsou zjevně horší než přímá odpovědnost MŠMT.
b) Sjednocení vědní politiky -- nechme stranou, zda je to opravdu největší problém českého výzkumu --, které nebude obhajováno na jednáních vlády ministrem (který to děla, protože jde o jeho odpovědnost a tedy jeho kůži) bude ve skutečnosti jen příležitostí pro příslušné ministry, aby v jejím rámci prosazovali své rezortní zájmy.
c) Přetvoření RVVI tak, jak ho ES popsala, by byl pouze návrat k situaci před rokem 2007. Lepší než dnešní stav, ale v zásadě nefunkční.

Jiřímu Janečkovi
Změnit přístup k Ph.D by bylo velmi žádoucí, ale nejde o změnu kolonky. Nechci vypadat jako odporný centralista, ale Ph.D, které uděluje universita bez vlastního vědeckého výzkumu, který by stal za řeč, za práce, které by neměly být obhajitelné ani jako diplomky -- to je opravdu zásadní problém vědní politiky u nás.

Jiří Janeček - Brno

Pane Profante Pátek, 10.Května 2013, 08:26:52

Já mluvil zjednodušeně o změně kolonky, ale jde mi o totéž... Jistěže se nechá najít spousta způsobů, jak situaci zlepšit, ale řekl bych, že problém začíná u způsobu, jakým MŠ rozděluje peníze na PhD mezi školy. (Nevím, jak to přesně vypadá, ale představuju to podobně jako prosincové čerpání peněz z jakýchkoli rozpočtů - někde na MŠ se zodpovědný člověk či komise neustále zaklíná, že pro letošek máme tolik a tolik a pokud se to nevyčerpá, tak narok dostaneme o to méně)...
Dá se překopat GAČR a vést každý rok kapku cinknutou loterii o doktorské granty... Může se sestavit komise, která rozhodne, že fakulta X může, fakulta Y ne; nebo fakulta X může 12, fakulta Y 4... V záchvatech technokracie a individualistického libertariánství mne napadají i takové věci jako třeba umožnit vedení PhD studia každému vědci, který podle kafemlejnku namele nějaký počet bodů (bez ohledu na to, zda je z VŠ či z AV)...
Podstatné je, že je tu problém a jsou nějaké způsoby jeho řešení. Já jsem bohužel v materiálu "Věda pro život" nenašel ani pojmenování problému... Ani 15-ti jiných, které můžu najít... Natož naznačení optimálního řešení, mezního řešení kam až jsme schopni couvnout a neakceptovatelného řešení.

Jinak s vašimi argumenty ohledně správního orgánu také souhlasím. Obzvlášť ta nesprávnost odstřižení VŠ od ostatního školství je důležitá věc. Zatímco vyčlenění Ministerstva včelařství by byla jen zbytečná, oddělení VŠ od MŠ by mohlo být systémově škodlivé.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Janečkovi - pár nesoustavných poznámek k doktorskému studiu Sobota, 11.Května 2013, 13:28:5

První potíž představuje sám pojem „doktorské studium“. Vyvolává představu, že se jedná o pedagogický proces a vysoké školy se této představě radostně přizpůsobily. Semináře, dílčí zkoušky a jako protiplnění kapitační platby. Kontrola ve formě splnění podmínek atestace, přitom zcela nejdůležitější požadavek je vyvedení prvních úspěšných doktorandů z hnízda v předem stanoveném termínu. A ti doktorandi přitom své práce obhajují před komisí, kterou sestavuje instituce s evidentním zájmem na udržení doktorského studia. Akreditační komise nemá ani aparát, ani dost silné oprávnění k tomu, aby vyvolala případnou diskusi o kvalitě obhájených prací.
Fascinující přitom je, že přinejmenším v humanitních oborech (praxi v ostatních neznám), nikdo nesleduje vazbu tématu doktorské práce na výzkum, který provozuje příslušná školící instituce; běžně se setkáš s obhajobou prací s tématy, o nichž nikdo z odborných pracovníků katedry nemá více než velmi povrchní znalosti a také nikoho na katedře odborně nezajímají.

Považoval bych za rozumný minimální požadavek:
a) podmínit financování doktorského studia prokázanou aktuální výzkumnou činností školícího pracoviště;
b) ustanovit jako rozhodné kriterium prokazatelnou vazbu doktorské práce na výzkum na školícím pracovišti; možno nahradit smlouvou s pracovištěm, na kterém se vhodný výkon provozuje (AV ČR apod.)
c) pravidelné hodnocení školících pracovišť komisí vytvářenou z odborníků z ostatních konkurenčních pracovišť;
d) stanovení poměru přijatých do doktorského studia (a ještě lépe k těm, u kterých nebylo ukončeno studium nejpozději po 24 měsících – to je dost dlouhá doba na to, aby školitel poznal, že je doktorand neschopný) k těm, kteří neodevzdali práci dva roky po termínu; při překročení určité prahové hodnoty vyvolat řízení, které by mohlo vést – a spíše z pravidla vedlo – k odebrání oprávnění k provozování doktorského studia.
e) nevázat obhajobu doktorské práce na doktorské studium, umožnit předložit práci a popřípadě složit zkoušku (to druhé považuji za nadbytečné);

To jsou vlastně všechno požadavky na kvalitu školící instituce. Financování by podle mého názoru pak mohlo sestávat ze dvou složek:
a) Financování z prostředků na konkretní výzkumný projekt – v ideální případě by se plat doktoranda v projektech pro grantové agentury počítal ve vyhrazené kolonce a při hodnocení by se tato položka hodnotila svým způsobem jako bonus.
d) Financování studijního programu; tedy jako dnes, ale s povinně vyhrazenou částkou odměny pro školitele a s jasnou odpovědností školitele (pokud si vezmu deset doktorandů, z toho čtyři po pěti letech stále ještě neodevzdají práci, tři neobhájí a dva odejdou, pak je to moje chyba a ukázalo se, že nejsem jako školitel vhodný, třebas bych byl jinak špičkový odborník).

Jiří Janeček - Brno

Pane Profante Středa, 15.Května 2013, 23:31:23

Je zjevné, že o konkrétním bodě jsme schopni nějak diskutovat, a dost možná, že po několika iteracích bychom došli k vzájemně akceptovatelnému průniku... Bohužel, je to popisování "jitrnice, jakou svět neviděl" nad prázdným talířem... A vo tom to je... Je 20 důležitějších oblastí než VaV (a I), kde by ČSSD mohla a měla něco říci, a nezmůže se na více než na to obecné žvanění o hovně...
Poslední odstavec vaší reakce ("povinně vyhrazená odměna školitele") mi nicméně připomněl, že jsem možná mohl zvolit jinou "jitrnici", než PhD studia... Se svým omezeným verbálním aparátem bych to nazval asi "standardizace pracovních podmínek" (a to zejména platových; a dost možná nivelizace)... A to je téma, které výrazně přesahuje oblast VŠ či VaV. Neznám přesná data, ale tam kde jsem byl, se uváděl průměrný plat akademického pracovníka cca na dvojnásobku tehdejšího docentského tarifu (a 2.5 násobku mého tehdejšího asistentského hrubého). Onehdy tu na DR jeden autor (omlouvám se za zapomenutí jména) v sérii článků o úřednickém zákoně psal, že jsme evropští rekordmani v podílu nadtarifní složky mzdy ve státní správě (s asi 40 %). Myslím, že pokud by SocDem prosazovala ze všech sil nivelizované odměňování (ve "veřejném" sektoru), byl by to krok správným směrem (připomínám nedávný článek Jana Černého o hledání programu levice pro 21. století - první mnou zaregistrovaný Černého text z kategorie "nic moc" - zejm. protože tu jsou dluhy v programu ze století 20.)...
Momentálně pobývám ve Francii a ve smlouvě mám nárok na maximálně 12 % něčeho jako osobní ohodnocení (a dostávám 0 a jsem osmkrát spokojenější než jsem byl doma [kde jsem měl cca 10 %, do okamžiku než jsem si stěžoval AS, že náš ředitel ústavu zaměstnává na ústavu manželku])... Když jsem byl jako postdok v SRN, měl jsem ve smlouvě i na pásce stejnou částku, jako všichni lidi stejné úrovně kolem mne... A jsem přesvědčen, že můj šéf tehdy měl stejný plat bez ohledu na to, kolik měl grantů, doktorandů či postdoků... Protože jich měl hodně, tak se z 5-letého W1 (nebo jaké měli ty klasifikace) profesora (na "druholigové" TU Mnichov) prokopal k doživotnímu W4 na FU v Berlině...
No a v tom Německu ta standardizace jde tak daleko, že bez ohledu na předchozí zásluhy je profesor v 65 letech odejít do penze. Ne že by před ním zamykali či měnili zámky... Dokonce vím o jednom, který z druhého pilíře koupil RTG spektrofotometr a dál pracoval ve "své" laboratoři... Jen prostě není šance, aby dostal mzdu z kolonky "výuka" či aby přednášel nějaký základní předmět či seděl v čele institutu...
Nevím, jak by se tam tvářili na moudra ženy, která v 68 letech, po svém zvolení do horní komory parlamentu, zůstává v čele instituce s pár stovkami zaměstnanců...