Ředitel ÚSTR Daniel Herman bude ve středu zřejmě odvolán

Pokud na středečním jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů dojde k hlasování o odvolání jeho současného ředitele, bude to znamenat, že Daniel Herman v čele ústavu skončí. Vyplývá to z vyjádření většiny členů Rady.

(vd)

09.04.2013 18:08

549499_10200228047481145_744724263_n

Lukáš Jelínek (zde jako host březnového Salonu Deníku Referendum): „Celkově mám občas dojem, že metody některých lidí v ÚSTR připomínají metody předlistopadových bezpečnostních složek, které ústav zkoumá." Foto Martina Dobrovolná

Středeční jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů může znamenat konec Daniela Hermana v jeho čele. Stačí k tomu maličkost: navrhnout jako jeden z bodů jednání Rady hlasování o jeho odvolání. Pokud k němu dojde, nejméně čtyři ze šesti radních budou hlasovat pro Hermanovo odvolání. Vyplývá to ze zjištění redakce Deníku Referendum.

Rada ÚSTR má pravomoci personální – může vyměnit ředitele, ekonomické – schvaluje podklady pro návrh rozpočtu a vědecko-organizační – určuje cíle práce Ústavu a schvaluje metody k jejich naplnění. Středeční jednání Rady začne ve 14:00.

Rada je v současné době složena ze šesti členů. Kromě Naděždy Kavalírové, která svůj mandát na sklonku loňského roku obhájila a předsedkyně Rady Petrušky Šustrové, jsou jejími členy nově také politologové Lukáš Jelínek a Jan Bureš, sociolog a antropolog Michal Uhl a archivářka Emílie Benešová. K odvolání Hermana z funkce ředitele ÚSTR se přiklánějí Šustrová, Uhl, Jelínek a Bureš. Pro by byla nejspíš také Benešová, proti pouze Kavalírová.

Podle kritiků Daniela Hermana nevedlo jeho působení ve funkci ředitele ÚSTR k vyšší efektivitě práce ústavu, k posílení jeho renomé a stabilizaci vnitřních poměrů. Podle zjištění členů Rady ÚSTR i události posledních týdnů naznačují, že veškeré problémy byly pouze zametány pod koberec. ÚSTR podle nich není symbolem otevírání a zveřejňování, nýbrž spíše utajování a účelově selektivní práce s informacemi.

„Záměrem Rady je zkvalitnit práci Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek (ABS) a kloním se k názoru, že to se současným ředitelem není možné,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum předsedkyně Rady Petruška Šustrová. Na otázku, zda by tedy případně hlasovala pro jeho odvolání, odpověděla kladně.

„Ano, hlasovala bych pro odvolání,“ zdůraznila Šustrová a připomněla své výhrady k práci současného ředitele ÚSTR. „Některé mé výhrady jsou dlouhodobé, jiných jsem nabyla po prostudování odpovědí na sérii otázek, které Rada řediteli položila od začátku letošního roku. Odpovědi mne ani další členy Rady neuspokojily, řízení ÚSTR se nám jeví poněkud chaotické a neodpovídá požadavkům, které jsou na tuto důležitou instituci kladeny,“ vysvětlila Petruška Šustrová.

„Jsem pro odvolání Hermana,“ doplnil Šustrovou Lukáš Jelínek s tím, že ale musí znát harmonogram dalších personálních kroků. Zároveň zdůraznil, že plánem Rady je zkvalitnit a profesionalizovat dosud kontroverzní práci ÚSTR. „Výměna ředitele může být pouze cestou, která vede k tomuto cíli, nikoli cílem samým. Ale ano, k výměně ředitele podle mého soudu dozrála doba,“ vysvětlil Jelínek pro Deník Referendum.

A pro odvolání Hermana by hlasovali také Michal Uhl a Jan Bureš. „Vzhledem k tomu, že jsem nespokojen s prací i přístupem pana Hermana, budu v případě takového návrhu hlasovat pro odvolání,“ uvedl pro Deník Referendum Uhl. Jeho základní výhrada vůči práci Hermana ve vedení ústavu spočívá v absenci koncepce odborné práce.

„Ano, budu případně hlasovat pro Hermanovo odvolání,“ uvedl pak v rozhovoru Jan Bureš s tím, že k tomu má několik důvodů. Mezi hlavní řadí to, že ústav pod vedením stávajícího ředitele postrádá prestiž mezi odbornou veřejností. „Není vnímán jako nezávislá badatelská instituce, nýbrž jako politický nástroj. Za to samozřejmě nese odpovědnost právě ředitel ústavu,“ vysvětlil Bureš pro Deník Referendum.

Důvod odvolání: Herman nepředložil žádnou koncepci
Podle předsedkyně Rady Petrušky Šustrová Daniel Herman po celou dobu svého působení v čele ÚSTR nepředložil žádnou koncepci, dle které by se měl výzkum nedávné minulosti provádět. „Chybí mi rámcová vize, do které by jednotlivé projekty zapadaly,“ upřesnila Šustrová.

Taktéž Michal Uhl se pozastavil nad absencí koncepce odborné práce. Projekty jsou podle něj přerušované, často měněné a nezřídka osiřelé. „To je dáno i velkou fluktuací zaměstnanců, jejíž příčinu spatřuji mimo jiné i v nevhodné personální práci ředitele. V současné době dokonce řešíme stížnost zaměstnance, které byl propuštěn poté, co napsal odborný text, který se neslučoval s představami vedení, takové praktiky považuji za skandální,“ vysvětlil Uhl pro Deník Referendum.

„Daniel Herman sice tvrdí, že ÚSTR stabilizoval, ale stalo se to za cenu odchodu řady renomovaných historiků mladší generace, místo nichž mnohdy nastoupili lidé, kteří právě ukončili školu. Nezpochybňuji jejich kvality, neznám je, ale přece jen si myslím, že nemá smysl propouštět odborníky a přijímat lidi, z nichž se možná odborníci za tři nebo pět let stanou,“ připomněla také Šustrová špatnou personální politiku Daniela Hermana.

Ta se nelíbí také Lukáši Jelínkovi. „Ukazuje se, že výběr pana Hermana, který není ani historik, ani manažer, pouze navázalo na éru prvního ředitele Pavla Žáčka, který nyní pracuje jako ředitel Hermanovy kanceláře. Pan Herman je zodpovědný za personální nestabilitu ústavu, neexistenci ucelené koncepce zkoumaných témat, chaotickou skladbu výzkumných projektů či neprofesionálně prováděnou digitalizaci,“ uvedl Jelínek.

Podle Uhla Herman rovněž veřejně deklaruje, že odmítá vést seriózní debatu o tématech a pojmosloví, které se v současné době intenzivně řeší v akademických kruzích. Uhl také připomněl loňské monotematické vydání Soudobých dějin Akademie věd (1/2012), které se věnovalo právě diskusi o tom, zda v Československu byl totalitarismus. „Ředitel vědecké instituce by měl takovou debatu respektovat. V neposlední řadě jsou to veřejné výpady proti členům rady, což považuji za mimořádně neprofesionální,“ dodal Uhl.

Šustrová nakonec připomněla, že se ÚSTR sice honosí pětadvaceti monografiemi, zdůraznila ale, že jen malá část z nich skutečně vznikla z práce ústavu. „Často jsou to přepsané diplomové nebo disertační práce, které jejich autoři napsali ještě před příchodem do ÚSTR, nebo dokonce práce, s jejichž vznikem nemá ÚSTR kromě finančního příspěvku nic společného,“ vysvětlila předsedkyně Rady ÚSTR.

Za problém radní považují také digitalizaci. Šustrová v této souvislosti v rozhovoru pro Deník Referendum uvedla, že bez řádného archivního popisu nemá skenování archiválií mnoho smyslu. „Ani jeden fond není převeden do digitální podoby jako celek. Postrádám také systematický plán digitalizace,“ dodala.

Podle Uhla probíhá digitalizace chaoticky a neodborně. „V nastoleném systému se nemůže vyznat kdokoliv z venku. Existují archivářské postupy, které jsou standardizované a umožní s materiály zpracovat tak, aby bylo možné v nich vyhledávat. Děsím se toho, že práce digitalizujícího pracoviště přijde vniveč, musíme počítat, že výsledky archivnické práce musí být použitelné třeba i za sto, dvě stě let,“ vysvětlil Uhl.

„Pro mne osobně poslední kapkou byly výroky ředitele o tlacích na jeho osobu souvisejících s digitalizací dokumentů represivních složek, o jeho zvažovaném politickém angažmá i jeho snaha ovlivnit hlasování Senátu o členech Rady ÚSTR,“ doplnil Jelínek důvody, jež ho kromě jiného vedou k hlasování pro odvolání Hermana.

Podle něj by ústav v budoucnu neměl jako dosud působit v přítmí. „To plodilo i kauzy jako Kundera, Dienstbier, atentát Mašínů na Gottwalda,“ připomněl Jelínek. „Pokud za úniky falešných, zkreslených, neobjektivních či neúplných informací nebyl ÚSTR jako celek, tak jeho někteří zaměstnanci. Celkově mám občas dojem, že metody některých lidí v ÚSTR připomínají metody předlistopadových bezpečnostních složek, které ústav zkoumá,“ vysvětlil Jelínek.

Nový ředitel musí vnést do ústavu řád a profesionalitu
Klíčovým úkolem nejen Rady ÚSTR, nýbrž i budoucího vedení je proto zaštítit ústav – což se v minulosti opakovaně nedařilo – před politickými vlivy, učinit jej personálně stabilním, transparentním a přátelským ve vztahu k badatelům i široké veřejnosti. Zároveň musí být ÚSTR i ABS institucemi, jejichž základní charakteristikou bude odborná profesionalita, interní pravidla či expertní archivářské a historické zásady.

„Případný nový ředitel by měl především dát chodu instituce jasná pravidla. Koncepci by měl předložit on – s tím, že mu Rada řekne své připomínky, a on je zapracuje, anebo vysvětlí, proč je zapracovat nehodlá. Vědecká část práce ÚSTR by měla být podobná práci jiných, podobně zaměřených institucí. Rada nehodlá a ani by neměla zasahovat do konkrétních projektů, a už vůbec ne do toho, jak mají historici minulost interpretovat,“ vysvětlila Petruška Šustrová.

Jelínek připomněl, že konkrétní nová koncepce bude věcí ředitele, který by ji měl radě navrhnout ke schválení. „Podle mého názoru by se měla zakládat na dostupnosti maxima digitalizovaných dokumentů pro odbornou i laickou veřejnost a v nezávislém, nikým neovlivňovaném svobodném zkoumání klíčových období a témat doby nesvobody a totality. Významné jsou také publikační a vzdělávací, osvětové výstupy z ÚSTR, které by měly obstát v náročné konkurenci,“ nastínil svou představu Jelínek.

„Důležitá je diverzita pamětí, chci, aby byla v instituci zajištěna svoboda bádání,“ nastínil svou představu budoucnosti ústavu Uhl. Podle něj není možné, aby nadále docházelo k propouštění pracovníků, kteří mají odlišný či inovativní pohled na dějiny.

„Domnívám se, že pokud se z minulosti máme poučit, je nutné ji zkoumat v celé její celistvosti. Jedině tak vznikne v rámci možností nevychýlený obraz doby minulé. Vyrovnat se s minulostí znamená především ji pochopit a pochopit ji nelze ani přikrašlováním, ani očerňováním,“ vysvětlil Uhl.

Uhl také připomněl, že Rada je kolektivní orgán a pokud přistoupí k jakémukoliv kroku, bude to po vzájemné domluvě o nadcházejících krocích. Pokud tedy členové Rady odvolání Hermana připouštějí, lze z toho dovodit, že se již rýsuje plán postupu, který Rada následně přijme.

Všichni přitom vylučují, že by součástí onoho plánu bylo zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. „Jsem přesvědčena, že by byla škoda ÚSTR rušit nebo omezovat, ale je potřeba zkvalitnit jeho práci,“ tvrdí například Šustrová.

„Chápu zákon jako vymezení doby, které se má ÚSTR věnovat. Svoboda vědeckého bádání by snad měla být v demokratické zemi samozřejmostí, takže ideologicky motivovaný výklad historie by neměl připadat vůbec v úvahu,“ dodala Šustrová. Jelínek pak připomněl, že ústav je ideologickým, politickým dítkem a tento cejch si sebou ponese neustále. Proto také podle něj budí takové vášně politiků a občanských aktivistů.

„Vznikl z politické vůle, schválený těsnou politickou většinou a do vínku dostal ideologií zaplevelený zákon. Prosekat se touto džunglí je dost obtížné. Ovšem vzhledem ke 150 milionům ročně ze státního rozpočtu to je nutné,“ připomněl Jelínek s tím, že by tyto peníze určitě nedostala ani Akademie věd, ani žádná historická katedra nebo nějaký archiv.

„Za dané prostředky by proto měl ústav odvádět práci poctivou a neideologickou. Současná Rada se o to snaží, ale výsledek je ve hvězdách,“ upozornil Jelínek. Hodně podle něj bude také záležet na politicích, zda se dohodnou na další existenci ÚSTR, na doplnění Rady a na případné změně zákona.