Klaus za mejdan nezaplatí

Ústavním soud svým rozhodnutím ve věci obžaloby Václava Klause legislativní mantinely pro činnost prezidenta nezpřesnil. Jako by se tím jen pokračovalo v právní nejistotě provázející život české politiky.

Václav Klaus před soudním tribunálem nestane. A to se prý osobně chystal účastnit přelíčení. Myslím, že všichni, co jsme ve zdraví přečkali dva jeho pětileté prezidentské mandáty, jsme si soudní drama s nádechem tragikomiky zasloužili. Hollywood by získal čerstvou inspiraci. Snad se těšil i Klaus. Nikde není psáno, že by prohrál. A i tak by za sebou mohl shromáždit houf příznivců, kteří by mu za znění plamenných projevů a ublížených pohledů pomohli k návratu do exekutivního patra české politiky.

Místo toho se musí Klaus protloukat jako obyčejný občanský aktivista a psát jménem Institutu Václava Klause politické komentáře, například ten tleskající odstranění Jiřího Dienstbiera z vedení ČSSD. První týdny civilního Klause jsou nuda, jako by jen jedno akvárium, hradní, vyměnil za druhé, kdesi na Hanspaulce.

Jediné vzrušení přinesla zpráva o možné Klausově kandidatuře do Evropského parlamentu. Těžko si představit, že by skutečně stál o maličkou umakartovou kancelář v nenáviděném Bruselu. Kdyby se ale přesto rozhodl o hlasy voličů ucházet, mělo by to několik výhod. Asi by zrovna nenásledoval Jima Hackera z britského seriálu Jistě, pane ministře, který radikálně změnil názor na „bruselské vyžírky“, jakmile dostal příležitost se mezi ně zařadit. Ale Klausovy názory by nutně musely být obrušovány. Kromě toho by jeho kandidatura mohla zvýšit zájem o volby do EP i o Evropskou unii samotnou. A koneckonců, méně bychom ho vídali na tom našem malém suverénním dvorečku.

Ovšem méně slávy by mu dělal fakt, že je mužem podezřelým z hrubého porušování ústavy a zákonů. Klausovu kůži před Ústavním soudem podle prvních informací zachránilo především to, že již opustil svoji funkci. Což rozhodně neznamená očištění. A kritické pohledy civilizované Evropy už na Klausovi spočinuly.

„Tato kauza byla varovným příkladem, kam až u nás může klesnout úroveň a způsob politiky,“ píše se v prohlášení Klausova mluvčího k verdiktu ÚS. Onu hloubku dokreslují i dřívější slova, jimiž Václav Klaus učinil žalující senátory včele s Dienstbierem odpovědnými za zdraví a život ženy, která na exprezidentovu podporu držela hladovku. Po narážkách na národnost a původ rodiny Karla Schwarzenberga další pěkná ukázka Klausovy záliby pohybovat se v politickém suterénu.

Kdo čekal, že Ústavní soud zpřesní legislativní mantinely, v nichž se prezident pohybuje, musí být nutně zklamán. „Páni soudci a paní soudkyně vyšli z toho, že účelem řízení o ústavní žalobě není podávat výklad takzvaného objektivního ústavního práva, ale pouze rozhodnout o tom, zda se prezident dopustil nebo nedopustil deliktního jednání. (...) Já se ovšem domnívám, že účel naopak spočívá v objektivním výkladu ústavního práva,“ řekla v České televizi senátorka a bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová.

Jakýkoli prezident po Klausovi teď ví, že s blížícím se koncem funkčního období si může počínat svévolněji a svéhlavěji. Prostě jeden velký mejdan bez zábran. Trestně je prezident nepostihnutelný a s ústavní žalobou lze uspět jen během jeho hradního působení. Zajímal by mne názor Miloše Zemana. Nebo alespoň komentář k věcné podstatě Klausových prohřešků. Že ve svém oposmluvním partnerovi vidí nevinného a že se sám hlásí k extenzivnímu výkladu ústavy (včetně prezidentských pravomocí) víme už dávno…

Proč to ale vůbec řešit. Vždyť žijeme v zemi, kde si ministerstva bez opory v zákoně uzavírají obchodní smlouvy. V zemi, kde je normální, když lídr politické strany bez postihu rozdává svým poslancům napěchované obálky. V zemi, kde může zákon či rozhodnutí soudu pokládat prezident jen za cár papíru. A ústavní soud k tomu nemá co říct.

„Ti, kteří tu žalobu z politických důvodů podpořili, by nyní měli zvážit, jestli mají vůbec dále působit ve veřejných funkcích,“ dodal nejspravedlivější mezi spravedlivými a nejnevinnější mezi nevinnými, Petr Nečas. Mimochodem ten, který nese ústavní odpovědnost za novoroční amnestii, jež výrazně podryla důvěru v právní řád. No řekněte, neodplivli byste si před těmi, co soustavně a programově torpédují naši politickou současnost a házejí klacky pod nohy autorům stávající prosperity a skvělé občanské nálady? A kdyby si přesto jednoho dne musel Nečas sbalit svých pět švestek, nesmrtelný, devíti kočičími životy obdařený Klaus tu s námi bude navždy.