Daň EU z finančních transakcí schválila už i Rada, její zavádění však potrvá

Rada ministrů financí a hospodářství EU schválila kompromisní návrh z loňského října. Poplatek tak má být zaveden nejprve jen v jedenácti zemích.

(pjed)

23.01.2013 20:17

C3

Zavedení daně jen v části EU omezí předpokládané výnosy. Poplatek je ale důležitý i jako symbol. Foto Michael Fleshman, flickr.com

Plán na zavedení daně EU z finančních transakcí je opět blíže svému uskutečnění. V úterý 22. ledna jej schválila i Rada EU ve složení ministrů financí a hospodářství členských zemí – tzv. ECOFIN. Oficiální schválení odpovědným tělesem umožnila dohoda z loňského října, v rámci které se vlády, jež s daní nesouhlasí, uvolily plán neblokovat, bude-li zaveden nejdříve v omezeném rozsahu – s platností pro jedenáct souhlasících zemí. Ministři Německa, Francie, Itálie, Španělska a Portugalska tak v úterý hlasovali společně s belgickými, estonským, slovenskými, slovinskými, rakouskými a řeckými kolegy pro. Zástupci Británie, Švédska, České republiky a dalších třinácti nesouhlasících zemí se přitom jen zdrželi.

„V daňové politice EU jde o milník, který umožňuje ambicióznějším členským státům těsněji spolupracovat a pokročit ve sjednocování příslušných politik, i když důslednější verze opatření nezískala potřebnou jednoznačnou podporu,“ uvedl pro agentury Algirdas Šemeta, komisař pro zdanění, celní unii, audit a boj s podvody.

„(Daň EU z finančních transakcí) získala konečně právní základ,“ doplnil pro server Nasdaq.com Thomas Steffen, odpovědný náměstek na německém ministerstvu financí.

Schválený koncept daně počítá předběžně s 0,1procentní přirážkou při obchodu s akciemi či dluhopisy a 0,01procentní přirážkou při obchodu s deriváty; konkrétní podobu však získá poplatek teprve v legislativní předloze, kterou teď připravuje Evropská komise.

Výnos z poplatku, jenž je při zavedení daně v jedenácti státech odhadován na deset miliard eur ročně, by měl dle původního záměru Komise směřovat do unijního rozpočtu. Daň je však podle svých obhájců především nástrojem k omezování spekulativních transakcí s vysokou četností, které v posledních letech zaplevelují, znepřehledňují a nezřídka destabilizují finanční trhy.

Nejen stoupenci levice pak vnímají poplatek i jako nástroj, jímž může finanční sektor přispět k řešení krize, kterou spoluzavinil.

Proč to tak trvá?
Zavedení daně jedenácti státy schválil už v prosinci také Evropský parlament. K jejímu prvnímu výběru však nedojde dříve než za dva roky. Jak připomněl francouzský ministr financí Pierre Moscovici stanicím BFMTV a RMC, Komise musí nejprve dopracovat detailní legislativní návrh, který pak projde celým schvalovacím procesem. I při předjednání základních parametrů opatření – jež úterní hlasování v Radě de facto završuje – prý nelze očekávat, že norma bude implementována před koncem roku 2014.

V rámci eurozóny i celé EU se jedná o opatření už od roku 2010. Na úrovni EU jej ale nejprve zablokovaly Velká Británie a Malta, které vyjádřily ochotu přijmout jen celosvětovou variantu daně; na úrovni eurozóny jej potom odmítlo Nizozemí, Irsko, Finsko a Lucembursko s požadavkem, aby daň zavedla minimálně celá EU.

Zavést daň alespoň ve stávající podobě umožňuje jejím stoupencům režim tzv. posílené spolupráce. Ten opravňuje skupinu alespoň devíti států EU pokročit v určitém aspektu integrace dále než ostatní. Podmínkou je, že režim zůstane otevřený pro další zájemce.

Podle zpravodajů z velkých agentur byla stávající varianta daně „nejradikálnější verzí“, jíž byly Británie, Nizozemí či Švédsko ochotny ne-vetovat.

Stoupenců přibývá
Daň EU z finančních transakcí byla v původním návrhu inspirována jednou z mutací Tobinovy daně, jež ale měla být globálním poplatkem, případně daní pokrývající všechna finanční centra. Tyto podmínky nová daň splňovat nebude. Její odpůrci proto namítají, že se jí půjde snadno vyhnout přesunem obchodování mimo jedenáctku.

Stoupenci poplatku naopak poukazují na vstřícné reakce z některých velkých bank, na relativní nízkost daně a na předpoklad, že ji postupně zavede i zbytek EU.

Podle agenturních zpráv je změně názoru nejblíže mezi dosavadními odpůrci daně Litva a Nizozemí, jež mají od podzimu nové vlády. Dánsko, Švédsko, Polsko a Lucembursko jsou ochotny jednat. Finský kabinet je nad otázkou rozdělený. Maďarsko začalo v lednu tohoto roku vybírat vlastní variantu poplatku. Vedení české sociální demokracie se pak nechalo už loni v říjnu slyšet, že pokud sestaví příští kabinet, zapojí ČR do režimu také.


Další informace:
BBC News Financial transactions tax in Europe given go-ahead
NASDAQ.com ECOFIN: Germany, France Hope for Quick Implementation of Transaction Tax
The Guardian EU approves financial transaction tax for 11 eurozone countries
Deutche Welle Moscovici: Transaction tax not before 2015
Deutche Welle EU paves way for transaction tax group
Europarl.europa.eu Financial transaction tax: clearing the next hurdle