Vždy s dělníky?

Sobotní demonstrace ukázala, že levice musí bojovat nejen proti antikomunismu, ale též proti rasismu; znamená to dlouhodobou a obtížnou pedagogickou práci.

V dobách, v kterých Rakousko-Uhersko křižovaly ještě parní lokomotivy, zatímco ve světě už jezdily elektrické, a kdy se průmyslové dělnictvo stávalo velkou části obyvatelstva, Masaryk prohlašoval: „Jdu zřídkakdy s marxisty, často se socialisty a vždy s dělníky.“ V dobách, kdy milionové dělnické hnutí tvořilo mohutnou emancipační sílu a marxismus byl jedním ze směrů tehdy dominantní, ale nikoli výlučné socialistické ideje. S tou emancipační silou to však neplatilo zcela, protože ani dělníci nikdy nebyli „ušlechtilí divoši“, jak si je mnozí socialisté idealizovali, a v případě, že humanistický socialismus selhal, obraceli svůj hněv pod praporem jiného „socialismu“ od kapitálu k dělníkům jiných národů, k ještě chudším a k Židům. S kým šel Masaryk, když němečtí dělníci rabovali židovské obchody? S dělníky, se socialisty nebo s marxisty?

Dnes však stojí otázky jinak. Postavení pracující třídy v globálním kapitalismu je nejasné. V bohatých zemích se vytrácí a je doplňována imigranty, zatímco roste zejména v Číně. Na trhu práce jsou tak „domácí“ dělníci vystavováni konkurenci imigrantů a tato forma multikulturalismu znamená konec proletářského internacionalismu a třídní solidarity, jak ukazuje Antonio Negri v knize Goodbye Mrs. Socialism. Stejně jako v dobách nástupu fašismu, když byl u dělnických mas populární socialismus, mohli s tímto pojmem operovat nacisté, tak tomu může být i dnes a ožehavou sociální otázku si může přivlastnit Le Pen.

Od 60. let 20. století, kdy bílý průmyslový proletariát přestával být jediným subverzivním činitelem společnosti a tuto úlohu pluralitně přebíralo více skupin (studenti, ženy, marginální skupiny), nebo tyto skupiny proletariát zcela nahradily, se i ze socialismu a marxismu staly socialismy a marxismy. Můžeme jít s dělníky, studenty, ženami, sexuálními či kulturními menšinami, s imigranty. S kým však, jdou-li jednotlivé skupiny proti sobě? S nástupem tzv. kulturního kapitalismu se mohlo zdát, že důležitou osou bude kulturní identita, kulturní konflikt. Globální kapitalismus však vrací zpět jako klíčové téma otázku sociální. Největší sociální konflikty severní Afriky, jižní Evropy či USA nevypukly kvůli sexuálním či kulturním problémům, ale problémům sociálním.

A v této situaci jsme na protivládní demonstraci iniciativy STOP VLÁDĚ! slyšeli ze Zavadilových úst: „Já bych si přál generální stávku, ale lidé se bojí!“ Měl na mysli především kováky, nejsilnější odborový svaz konfederace, kteří přišli demonstrovat proti vládě, ale odmítli ji svrhnout – tj. stávkovat, a uplést na sebe i ostatní bič. Ti kováci, které jsme měli možnost na Národní třídě vidět, jak odcházejí, když se slova ujal Rom, jen proto, že je Romem.

Akce 17. listopadu 2012 jasně ukázala limity nejen akceschopnosti, ale i základního demokratického a celkově lidského potenciálu české pracující třídy, organizované v odborech – jsou to ochota stávkovat a rasismus. Otázka však nestojí, zda jít či nejít proti vládě s xenofobními kováky, bez kterých žádná větší akce prakticky nemá smysl, a kteří jsou, či by měli být, objektivně vzato spojenci také Romů. Jejich jednání odhalilo odporný a smutný cynismus, hluboce zakořeněný ve všech vrstvách společnosti; ten je tím tmelem, který udržuje všechno to svinstvo pohromadě.

Tváříme se, že máme vlády a všech společenských zlořádů po krk, ale nic proti tomu neděláme a dokonce se na zlořádu, jakým je rasismus, podílíme. O systému, v kterém žijeme, ani o vládě, která nám vládne, snad již nemůže mít iluze nikdo, rasistické jednání kováků však obnažilo skutečnost, že „něžný barbar“ je šovinista. Rasismus tak rozleptává solidaritu pracujících různých kultur či etnických skupin a xenofobové mohou s uspokojením vyhlašovat smrt multikulturalismu. Pro vládu a zejména pravičáky typu Romana Jocha je tato porážka protivládního hnutí důvod ke skleničce. A protože je pro poražené v souvislosti s rasismem bolestivá, ke skleničkám dvěma.

Kde by se dnes na protivládní demonstraci ocitl Masaryk, viděl-li by, jak kováci odcházejí s projevem Roma? Šel by spíše s kováky, s Romy či s levicovými aktivisty? Vystavujeme se problému, že půjdeme-li vždy s dělníky, můžeme jít tím pádem s rasisty; a půjdeme-li s dělníky jen potud, pokud bojují za věc, kterou uznáme my, levice, za správnou, můžeme být obviněni z ideologie, dogmatismu či sektářství. A tím se dostáváme k otázce normativu.

Konsensem české společnosti je přinejmenším od 80. let antikomunismus zejména středních vrstev a anticigánský rasismus zejména nižších, často dělnických vrstev, a je to levice, která proti tomuto konsensu bojuje. Vláda lidu, po které voláme, se zvrhá v despocii lidu, není-li omezena normativy, na kterých se lidé dohodnou, tzn. konsensem. Vláda lidu, řídící se dohodnutými pravidly, je znakem kulturní vyspělosti tohoto lidu, tak jako vyspělý jedinec, který respektuje pravidla, nezbytná pro život společnosti.

Jestliže je pak rasismus a antikomunismus překážkou této skutečné demokracie, pak se ukazuje, že lid, například kováci, nejsou zralí, aby si vládli podle pravidel, na kterých se dohodnou. Při překonávání rasismu čeká levici dlouhodobá a nesmírně obtížná pedagogická práce s neurčitým výsledkem. Roman Joch si zatím může nechat chutnat.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Anticigánský rasismus Úterý, 20.Listopadu 2012, 10:05:57

Anticigánský rasismus je rozšířen ve všech společenských vrstvách a třídách a praktikuje ho minimálně 80 % Čechů. Mezi známými mám i vysokoškoláky, kteří tento postoj zastávají. Pokud se octnete v společnosti (např. v restauraci) a budou tam zastánci anticiganismu ve menšině bude to zázrak. Anticiganismus je v podstatě jedna z mála sdílených věcí, která spojuje celý národ-:)

Současná tristní situace ale i možnosti zlepšení leží hlavně na novinářích. Ti určují do značné míry jestli se toto bude zhoršovat nebo zlepšovat.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 20.Listopadu 2012, 14:15:28

Tenhle článek jsem asi dost dobře nepochopil. Co je vzláštního na tom, že i dělníci smyšlejí rasisticky? Jak píše pan Šťastný, tak přece smýšlejí i vysokoškolsky vzdělaní a na mnohem vyšších postech pracující lidé. Problém není v tom, jestli utlačovaný člověk nesmýšlí o svých bližních jako altruista, problém je v tom, že je utlačovaný. Co se týká rasismu, ten je především podněcován neoliberály, protože pomáhá rozkládat jednotu utlačovaných. Pod mediálním tlakem iracionálně přemýšlejí i lidé s vysokým IQ, nebo aspoň lidé s vysokým vzděláním. Proč by mu měli dokázat lépe vzdorovat dělníci? Nevyčítejme lidem že se chovají xenofobně, pojďme jim vysvětlit, že tohle chování jde proti jejim zájmům.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 20.Listopadu 2012, 19:25:32

Problémem vedoucím ke xenofobii až rasismu může být, pane Ševčíku, když se například vedle sebe ocitnou dělníci z různých kultur, mající rozdílné požadavky na výši životní úrovně, délku pracovní doby atd. Jak mají spolu "držet basu", když ti cizinci jsou ochotní pracovat za mnohem horších podmínek? Jaké jsou potom jejich společné zájmy? Možná vzdáleně jsou, ale oni to stejně nebudou chápat. Jak jim to chcete vysvětlit nebo jak je donutit ke spolupráci?

Ondřej Marek - Ostrava

Středa, 21.Listopadu 2012, 15:06:12

Předpokádám, že ten konkrétní romský projev na demonstraci 17.11., o kterém článek píše, nebyl vůči vládě a jejím "reformám" o nic méně kritický než projevy dalších účastníků demonstrace, jinými slovy předpokládám, že romský řečník "držel basu" s dalšími řečníky. (v Praze jsem 17.11. nebyl). Pokud tomu tak bylo a odboráři začali přesto houfně (demonstrativně) odcházet, tak to je tedy skutečně alarmující, když ani společně sdílený zážitek a energie z demonstrace nedokázaly tyto jejich předsudky přehlušit. Něco nepředstavitelného např. na demonstracích v r. 1989, kde Romové také vystupovali.

Lepenka

Michal Špína - komparatista

odcházení Středa, 21.Listopadu 2012, 17:21:18

Ovšemže Štefan Tišer držel basu s dalšími řečníky. A řekl taky, že tu Romové byli, jsou a budou, neboť je to i jejich země.

Odcházení kováků jsem zaregistroval a vážně by mě zajímalo, zda šlo o odcházení demonstrativní, nebo jen trapně načasované (lidi se troulsili pořád a postupně jich ubývalo). Romea ani Strana rovných příležitostí o tom nic dalšího nepíše.

Velké iluze si nečiním. Ačkoli podle nedávného výzkumu pan Šťastný anticikanisty kupodivu nadhodnotil:
http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/aktualni-pruzkum-stem-vetsina-verejnosti-ma-k-romum-negativni-vztah-ale-se-silovymi-resenimi-sympatizuje-jen-mensina-lidi