V Litvě povládne levice, o nové jaderné elektrárně mlží

Druhé volební kolo i celé parlamentní volby vyhrála sociální demokracie. Vládnout chce se Stranou práce, která zvítězila v kole prvním. Budoucnost výstavby elektrárny Visaginas přitom zůstává nejistá – navzdory referendu i dřívější rétorice obou stran.

(pjed)

29.10.2012 16:26

A1

Čelní představitelé nové koalice si mnohé předjednali už v minulých týdnech. Zde zleva Algirdas Butkevičius, Rolandas Paksas a Viktor Uspaskič. Foto Luko Balandžio, flickr.com

V Litvě povládne nová levicová koalice složená ze tří stran – sociální demokracie, Strany práce (LP) a strany Za pořádek a spravedlnost (TT). Dohodli se na tom jejich předsedové. Litevským novinářům byla informace potvrzena v neděli v noci – pár hodin po ukončení druhého kola voleb do Seimasu, jednokomorového parlamentu.

„Dohodli jsme se, že vytvoříme koalici s většinovou podporou z našich tří stran. Zároveň bylo dohodnuto, že vládu povede člen sociální demokracie,“ vybrali zprávaři z Baltic Course ze slov Algirdase Butkevičiuse, předsedy sociálních demokratů, kteří letošní volby vyhráli.

„Shodli jsme se také, že začneme bez prodlení pracovat na vládním programu. Hned v příštím týdnu též představíme změny, jež chceme zanést do aktuálního návrhu státního rozpočtu,“ uvedl Butkevičius dále.

Koalice se bude ve 141členném Seimasu opírat o 78 poslanců. 38 z nich získali sociální demokraté, 29 lidově levicová LP Viktora Uspaskiče a 11 populistická TT Ronaldase Paksase.

Podle Butkevičiuse, který se s největší pravděpodobností stane premiérem, se koalice přidrží zásad fiskální disciplíny doporučovaných EU a nedopustí růst deficitu; větší část daňové zátěže však bude přenesena na bohaté a také se zvýší minimální mzda. Ta nyní v Litvě činí po přepočtu asi 6000 korun. Levice počítá s jejím zvýšením na 7000.

Krom toho se už trojice stran shodla na jednoročním odkladu zavedení eura, státní podpoře zateplování domů a celkové reformě teplárenství. Zvláště Butkevičius kladl v kampani důraz na systematické využití peněž fondů EU k transformaci odvětví do podoby, která umožní většině domácností topit plynem, převážně ekologicky vyráběným.

Zlepšit, resp. normalizovat chce nová koalice i vztahy s Ruskem – stále největším obchodním partnerem země.

Další výsledky
Jak již naznačeno, do litevského Seimasu se volí ve dvou kolech. V prvním, jež letos proběhlo 14. října, se vybírá 70 poslanců proporčním systémem, tedy ze stranických kandidátek. V druhém – nedělním – se volí zbylých 71 většinově, z jednomandátových obvodů.

První volební kolo vyhrála tento rok Strana práce následovaná sociálními demokraty. V druhém zvítězili sociální demokraté, leč po nich nejvíce poslanců získal Svaz domovina – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) Andriuse Kubiliuse, dosud dominantní vládní strana.

Vedle uvedených levicových a 33 poslanců TS-LKD zasedne v novém parlamentu i 10 zástupců pravicového Liberálního hnutí, 8 nominantů křesťanskodemokratické Volební akce litevských Poláků, 7 zástupců nového protikorupčního hnutí Cesta odvahy, jeden poslanec za Svaz rolníků a zelených a tři nestraničtí kandidáti. Poslední místo zůstane zatím neobsazené, protože v jednom obvodě byly volby odsunuty kvůli podezření z manipulace s výsledky.

Účast v prvním volebním kole dosáhla průměrných 53 procent. Ve druhém propadla dle zatím neoficiálních údajů na 35 procent.

V Litvě se na vládě podílí také prezident, který má silné slovo při výběru jednotlivých ministrů a formulaci zahraniční politiky. Nová hlava státu se ale bude volit až příští rok. V současné době má země prezidentku, bývalou eurokomisařku Daliu Grybauskaitė, jež byla zvolena jako nezávislá kandidátka.

Témata voleb
Kampaň před vlastními volbami letos probíhala převážně okolo hospodářských a sociálních témat. Nyní odstupující kabinet předsedy TS-LKD Kubiliuse se dostal k moci v roce 2008 – po osmileté vládě liberálů a sociálních demokratů a v první fázi krize. Jejím důsledkům – prohloubeným o značné zadlužení Litevců u skandinávských bank – se snažil Kubilius čelit úsporami, škrty a přizpůsobením daní podnikatelům.

Vládě se podařilo snížit rozpočtových schodek z 9,4 na 5,5 procenta a stimulovat hospodářství. Litevský HDP roste v současnosti o 5,8 procenta, což je v dnešní EU srovnatelné jedině s Estonskem.

Zároveň se ale za Kubiliusova vládnutí zdvojnásobila nezaměstnanost (nyní 15 procent). Podle Eurostatu je Litva dnes v rámci EU zemí s největším podílem osob, jimž hrozí akutní pád do chudoby, a státem, z něho odchází největší procento populace do zahraničí. Problém sociální emigrace trápí Litvu už od počátku minulé dekády. Mezi politiky se tak vede intenzivní boj o to, kdo doma „mladé“ udrží.

Posun na levici
Zásadní nesouhlas s vládní politikou způsobil před letošními volbami i značnou nezvyklost – těsnou spolupráci stran levice. Ta byla v litevských poměrech až dosud vzácná. Sociální demokraté totiž vnímali Stranu práce původně ruského potravinářského magnáta Uspaskiče jako příliš populistickou a v koalicích upřednostňovali pravici. Uspaskič byl všeobecně považován za agenta Kremlu. Jeho nápad využít k předvolební kampani etikety na sklenicích od okurek, které vyrábějí jeho podniky, platil dlouho za vrchol politického nevkusu.

Nevalnou pověst přitom mělo i uskupení Za právo a spravedlnost kolem exprezidenta Paksase. Bývalý akrobatický letec byl v roce 2004 sesazen z nejvyšší funkce impeachmentem, a to za zneužití osobních pravomocí, privatizační kontroverze a prozrazení citlivých informací známému ruskému mafiánovi. Dlouho pak nemohl v nejvyšší politice vůbec působit. Právo kandidovat do parlamentu bylo Paksasovi vráceno teprve loni, na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Litevští komentátoři se v hodnocení povolení situace různí. Většina se však shoduje, že pozitiva vládnutí pravice – byla-li jaká – se projeví až v příštích letech, a tak je vítězství opozice logické.

Otázka jádra
Souběžně s prvním volebním kolem se Litvě konalo i velké referendum o výstavbě nové jaderné elektrárny Visaginas. Dosluhující vláda Andriuse Kubiliuse projekt podporovala s argumentem, že sníží energetickou závislost země na Rusku. Opozice výstavbu odmítala jako nadbytečnou, zbytečně drahou a potenciálně nebezpečnou.

Ve vlastním referendu se více než 60 procent účastníků vyslovilo proti. Hlasování však mělo jen konzultační charakter, a tak se konečným rozhodnutím čeká až na novou, resp. nově nastupující reprezentaci.

Vzhledem k původním názorům levice se osud projektu zdál jasný; Butkevičius i Uspaskič však nyní spíše mlží. Podle předsedy sociální demokracie se nová sněmovní většina zařídí podle přepočtu očekávaných nákladů. Předseda Strany práce pak uvedl, že sám využití jádra podporuje, ale že musí přihlédnout k celkovému kontextu.

Proti výstavě, resp. za respektování výsledku referenda se v Litvě v současnosti mobilizuje koalice občanských sdružení. Není však jasné, jakou bude mít v posledku sílu.

Podle zpravodajů litevských agentur je na každý pád nepravděpodobné, že by země přestala využívat jadernou energii úplně – vlastní zdroj sice nemá, 65procent spotřeby však kryje z dovozu. Právě u jejích hranic by přitom měly v budoucnu vyrůst další dvě jaderné elektrárny. Jedna se staví již od února 2012 v ruské Kaliningradské oblasti. Druhá má začít růst v roce 2016 v běloruském Astravci, 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.

Pravici naklonění komentátoři tak dlouhodobě tvrdí, že nastupující vláda svým odporem k projektu Visaginas jen hájí ruské zájmy.


Další informace:
The Baltic Course SocDems get majority of mandates in Lithuania's run-off voting
The Baltic Course Butkevicius: minimum wage in Lithuania to be EUR 290 in 2 months, euro in 2015
Deutsche Welle Lithuanians vote for clear change of course
BNN Opposition wins Lithuania election
BNN Visaginas NPP – a dilemma for Lithuanian politicians
Avaaz.org Implement decision of the referendum against the construction of a new nuclear power plant