Litevci odmítli jadernou elektrárnu i další vládu pravice

Většina hlasujících se v nedělním referendu ztotožnila s tezí, že je výstavba nové elektrárny zbytečná a její provoz rizikový. Ve stejný den proběhly i volby do poloviny parlamentu. Vyhrála levice, jež slibuje zlepšení vztahů s Ruskem.

(pjed)

16.10.2012 01:24

Aktualizováno: 09:45

A1

Nová elektrárna Visaginas měla stát kousek od komplexu Ignalina. Poslední reaktor černobylského typu zde odstavili 31. prosince 2009. Foto neznámého autora, flickr.com

Většina litevských voličů se v neděli vyslovila jak proti výstavbě nové jaderné elektrárny, tak proti pokračování dosavadní vlády pravice. S ohledem na výsledky to konstatují litevská zpravodajská média. Litevci hlasovali jednak v referendu o vládním návrhu na výstavbu elektrárny Visaginas a jednak v prvním kole voleb do Seimasu, svého jednokomorového parlamentu. V referendu se proti výstavbě vyslovilo 64,8 procenta zúčastněných. Ve volbách zvítězila levicová Strana práce s téměř 20 procenty hlasů a druhá skončila sociální demokracie s více než 18 procenty.

Výsledek referenda není dle litevských zákonů závazný. Jasná většina ale dle agenturních komentářů představuje významné sdělení pro poslance, kteří o projektu rozhodují.

První volební kolo zase určuje obsazení jenom 70 ze 141 míst. Vládní konzervativci ze strany Svaz domovina – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) v něm ovšem se ziskem necelých 15 procent výrazně ztratili.

Předseda vítězné Strany práce Viktor Uspaskič se již v neděli sešel s předsedou sociální demokracie Algirdasem Butkevičiusem a předsedou další úspěšné strany Řád a spravedlnost, exprezidentem Rolandasem Paksasem. Podle večerního vyjádření pro tisk už započali jednání o nové levicové vládě.

„Vytváříme pracovní skupinu, v rámci níž budou probíhat rozhovory o vládním spojenectví,“ řekl novinářům Uspaskič.

„O obsazení ministerských postů a funkce premiéra zatím nemluvíme. Až jak dopadne druhé kolo,“ uvedl dále.

Zmíněných 70 ze 141 poslanců volených v prvním kole se do litevského Seimasu vybírá ze stranických kandidátek. Zbylých 71 je voleno ve druhém kole většinově, z jednomandátových obvodů.

V prvním kole platí též 5procentní klauzule pro vstup do sněmovny. Letos ji překročily vedle čtyř jmenovaných ještě tři další uskupení: protikorupční volební hnutí Cesta odvahy (7,9 procenta), křesťanskodemokratická Volební akce litevských Poláků (5,8 procenta) a Liberální hnutí (8,5 procenta).

Prvního kola litevských parlamentních voleb se tento rok zúčastnilo 50,8 procenta z 2,5 milionu oprávněných voličů, což je o čtyři procenta více než minule. Účast v referendu byla o něco vyšší – 52,1 procenta.

Druhé volební kolo proběhne přespříští neděli 28. října.

Kontext referenda
Vlastním volbám, ale zejména referendu o elektrárně předcházela bouřlivá debata. Vláda výstavbu prezentovala jako celobaltský projekt a jednu z cest, jak snížit závislost na Rusku. Novou elektrárnu o plánovaném výkonu 1350MW mělo dle jejích plánů spoluvlastnit i Lotyško a Estonsko. Pětina podílu pak měla připadnout japonské korporaci Hitachi.

Opozice projekt odmítala jako nadbytečný, zbytečně drahý a potenciálně nebezpečný. Argumentovala, že firma Hitachi plánuje spolu s americkým partnerem GE využít „ne dostatečně prověřené technologie“ a že je zapotřebí hledat alternativní cesty: rozvoj plynových elektráren a obnovitelných zdrojů, úsporné technologie a modernizaci budov.

Obhájci stavby přitom dle litevských médií využívali také nostalgie po jaderné elektrárně Ignalina, která sytila do roku 2009 většinu litevské spotřeby z reaktorů černobylského typu a jíž předchozí vlády po dohodě s EU uzavřely. Přestože Unie poskytla za tentok krok Litvě kompenzaci v celkové výši 1,45 miliardy eur (36 miliard korun), většina Litevců se s opatřením neztotožnila.

Ještě před čtyřmi lety se 91 procent účastníků tehdejšího referenda vyslovilo pro porušení dohody s EU a ponechání druhého ignalinského reaktoru v chodu. Účast však v roce 2008 nepřesáhla požadovaných 50 procent, a tak referendum nebylo uznáno za platné.

Nedělní referendum a tematické průzkumy přitom dle agentury LETA dokazují, že ona nostalgie už vyprchala. Ačkoliv měla nová elektrárna Visaginas stát přímo u starého ignalinského komplexu a využívat jeho zachovanou část, a i když je „nezávislost na Rusku“ v Litvě stále silný argument, většina se rozhodla jinak.

Podle výzkumů, na něž odkazuje zpravodajský server BNN, se Litevci před referendem obávali zejména dluhů, jež by si stavba elektrárny vyžádala (cena výstavby byla odhadována na pět až sedm miliard eur), a také případné havárie. K menším poruchám docházelo již na Ignalině, a jelikož komplex stojí u běloruské hranice, byly incidenty hojně medializovány. Roli sehrála i řada skandálů, které provázely nakládání s finanční kompenzací do EU. Největší vliv na postoje Litevců však měla katastrofa ve Fukušimě, uvádí BNN.

Dle dalších zpravodajských zdrojů je ovšem nepravděpodobné, že by Litva přestala využívat jadernou energii úplně – vlastní zdroj sice nemá, 65procent spotřeby však kryje z dovozu. Právě u jejích hranic by přitom měly v budoucnu vyrůst další dvě jaderné elektrárny. Jedna se staví již od února 2012 v ruské Kaliningradské oblasti. Druhá má začít růst v roce 2016 v běloruském Astravci, 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.

Vládě naklonění komentátoři tak dlouhodobě tvrdí, že opozice hájí svým odporem proti nové elektrárně ve skutečnosti jen ruské zájmy.

Atmosféra voleb
Kampaň před vlastními volbami letos probíhala převážně okolo hospodářských a sociálních témat. Nyní dosluhující kabinet předsedy TS-LKD Andriuse Kubiliuse nastoupil v roce 2008 – po osmileté vládě liberálů a sociálních demokratů a v první fázi krize. Jejím důsledkům – prohloubeným o značné zadlužení Litevců u skandinávských bank – se snažil Kubilius čelit úsporami, škrty a přizpůsobením daní podnikatelům.

Vládě se podařilo snížit rozpočtových schodek z 9,4 na 5,5 procenta a stimulovat hospodářství. Litevský HDP roste v současnosti o 5,8 procenta, což lze v dnešní EU porovnávat jedině s Estonskem.

Zároveň se ale za Kubiliusova vládnutí zdvojnásobila nezaměstnanost (nyní 15 procent). Podle Eurostatu je Litva dnes v rámci EU zemí s největším podílem osob, jimž hrozí akutní pád do chudoby, a státem, z něho odchází největší procento populace do zahraničí. Problém sociální emigrace trápí Litvu už od počátku minulé dekády. Mezi politiky se tak vede intenzivní boj o to, kdo doma „mladé“ udrží.

Zásadní nesouhlas s vládní politikou způsobil před letošními volbami i značnou nezvyklost – přímou spolupráci stran levice. Ta je dle znalců v litevských poměrech vzácná. Sociální demokraté totiž po léta vnímali Stranu práce původně ruského potravinářského magnáta Uspaskiče jako příliš populistickou a v koalicích upřednostňovali liberály. Uspaskič byl všeobecně považován za agenta Kremlu. Jeho nápad využít k předvolební kampani etikety na sklenicích od okurek, které vyrábějí jeho podniky, platil dlouho za vrchol politického nevkusu.

Nevalnou pověst přitom měla i uskupení kolem exprezidenta Paksase. Bývalý akrobatický letec byl v roce 2004 sesazen z nejvyšší funkce impeachmentem, a to za zneužití osobních pravomocí, privatizační kontroverze a prozrazení citlivých informací ruskému mafiánovi Borisovovi. Dlouho pak nemohl v nejvyšší politice vůbec působit. Právo kandidovat do parlamentu bylo Paksasovi vráceno teprve loni, na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Nyní se – nicméně – zdá, že právě Uspaskič, Paksas a sociální demokrat Butkevičius se stanou lídry nové vládní koalice. Podle předvolebních prohlášení chtějí přenést větší část daňové zátěže na bohaté, zvýšit minimální mzdu a odložit vstup Litvy do eurozóny alespoň o jeden rok. Zlepšit, resp. normalizovat chtějí též vztahy s Ruskem – i dnes největším obchodním partnerem země.

Litevští komentátoři se v hodnocení povolení situace různí. Většina se však shoduje, že pozitiva vládnutí pravice – byla-li jaká – se projeví až v příštích letech, a tak je vítězství opozice logické. Určitou úlohu sehrál i již zmíněný odchod mládeže ze země – podíl venkovské populace v zemi narůstá a s ním i Uspaskičova volební základna.

V Litvě se jinak na vládě podílí také prezident, který ovlivňuje složení kabinetu a spoluformuje zahraniční politiku. Litevská hlava státu je volena přímo na pět let. V současné době je jí Dalia Grybauskaitė – bývalá eurokomisařka, jež vykonává funkci od roku 2009. Grybauskaitė byla zvolena jako nezávislá kandidátka.


Další informace:
BBC News Lithuania election: Voters 'dump austerity government'
AFP Lithuania parties open talks on new coalition govt
The Baltic Course Labour Party wins parliamentary elections in Lithuania
LETA Provisional results: left wing populists win the elections in Lithuania
BNN Lithuanian pre-election mood: leaders vow to put off euro