Jaký vliv trhu?

Pokud tržní systém u nás nedokázal vyladit ceny a kvalitu zboží a služeb, zatímco v sousedním Německu ano, nebude to zřejmě jen trh, ale také odlišná kultura.

Nedaleko od mého tehdejšího bydliště na pražských Vinohradech se kolem poloviny devadesátých let objevila nová restaurace. Pro nás obyčejné smrtelníky se nehodila k časté návštěvě, ale měla příjemný, podle všeho dobře vyladěný poměr kvality a ceny. Bylo příjemné tam čas od času pobýt s přáteli. Restaurace měla i svou legendu, která se projevovala ve vnitřním vybavení a na jídelním lístku. Patřila k síti restaurací se zaručenou dobrou kvalitou. Vedle vlastního názvu mají tyto restaurace také označení této sítě. Její úspěch byl zřejmý z toho, jak se prostorově rozrůstala. Vykazovala neobvyklou stabilitu personálu v kuchyni i u stolů návštěvníků. Pamatuji si, jak jsem si tam několikrát se svými společníky pochvaloval, že nastolení tržních vztahů zlepšilo poměry. Plno kvalitních restaurací se uchází o zákazníky a předbíhají se, v čem by jim vyhověly.

Jednoho krásného dne jsem se tam nemohl dovolat, a když jsme to zkusili přijít bez rezervace, byla na dveřích cedule, že je zavřeno, napřed z technických důvodů a po pár dnech bez důvodů. Zevnitř prosvítala prázdná místnost. Rozzlobil jsem se na takovou aroganci vůči zákazníkům a našel jsem si na internetu číslo na příslušnou uznávanou síť. Manažerka, které jsem se dovolal, mi vysvětlila, že by byli museli buď výrazně zvýšit ceny, nebo snížit kvalitu, a protože nechtěli ani jedno ani druhé, restauraci zavřeli.

Věřím, že to nebyla něčí libovůle, že v pozadí nebyl zlý skřet, kterého by těšilo rozzlobit stovky klientů, nýbrž ekonomická nutnost. Asi by bylo třeba dodat, že vyšší ceny by vyhnaly část návštěvníků a snížená úroveň jinou část. Ekonomická logika tržního hospodářství zlikvidovala přiměřeně drahý podnik s vynikající kulinární kulturou a úrovní obsluhy. A zbabělý malý český člověk to vyhodnotí: Tak je nutné, proti nutnosti nemůže nic dělat.

Kdyby šlo o jeden případ, dalo by se to pokládat za náhodu. Jak by asi řekli ekonomové, kterým lidské konkrétní jednotlivosti nepříjemně míchají jinak přesná čísla, mohlo jít o singularitu. Za nějakou dobu poté zanikla vynikající restaurace umístěná v budově vedle významného divadla v centru Prahy. Ještě o něco později skvělý rodinný podnik s francouzskou gastronomií a osobním přístupem k hostům. A pokud něco zaniklé restaurace vystřídá, je to nazdobené gastronomické bahno v kýčovitém prostředí.

Vrátil jsem Všezvědovi Všudybudovi a Mámení jejich brýle a začal jsem vliv trhu na ekonomiku bezprostředně pozorovat a nepředpojatě zaznamenávat. Ve shodě s Komenského Poutníkem po labyrintu světa jsem zjistil matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalbu, bídu a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání. Zjistil jsem, že trh preferuje ze strany firem směrem k nám jako zákazníkům nízkou kvalitu zboží a služeb a vysoké ceny a z téže strany vůči nám v roli zaměstnanců vysoké požadavky na práci a nízkou odměnu za ni. Toto prosté konstatování zní možná poněkud ukřivděně, je však vedle osobních zkušeností podloženo četnými zprávami o alarmující kvalitě například potravinářského zboží a srovnáním, které zvlášť snadno mohou provést lidé žijící blízko hranic s Německem a kteří po tomto srovnání přestali nakupovat doma a stojí jim za to dojet např. z Chebu do Schirndingu či Walsassenu vláčkem nebo autem a udělat tam tradiční týdenní nákup. Srovnání propastného rozdílu našich mezd za stejný objem stejně intenzivní a stejně kvalitní práce jako u našich sousedů ukazuje hanebnost tržního systému a především falešnost jeho podpůrné ideologie, která ráda zdůrazňuje, že ideologií není.

Pokud ale tržní systém u nás nedokázal vyladit ceny a kvalitu a v sousedním Německu ano, nebude to zřejmě (jen) trh, co rozhoduje o výši platů a cen a o výběru a kvalitě zboží a tím o praktické podobě lidských vztahů. Nabízí se možnost, že v zúčastněných zemích je odlišná kultura, třebaže v širším celku evropské civilizace západního střihu. Tam, navzdory historickým diktátorským deviacím a vlastně dost krátké zkušenosti s demokratickým a liberálním pořádkem, je to kultura demokratická a občanská. Člověk tam má svou lidskou hodnotu a systém ji respektuje. Tak jako se tamní obyvatelé po špatných zkušenostech nenechají sekýrovat státem, tak si také zachovávají schopnost vzdorovat i vůči zaměstnavatelům a dodavatelům zboží a služeb. Tady se po okouzlení liberalismem a demokracií z počátku devadesátých let rychle vrátilo zbabělé, upocené čecháčkovské přikrčenectví. Obyvatelstvo dovolí, že v systému s formálními demokratickými pravidly nenápadně narůstají represivní a kontrolní přístupy a že se pozvolna prosazuje vrchnostenské pojetí státu. V obyvatelstvu se daří rozesévat protievropské, nacionalistické, izolacionistické, ba i rasistické tendence. Autoritativní nacionální konzervativismus vzbuzuje obavy jen u hrstky podivínských intelektuálů a jinak se jeví jako standardní součást politické scény. Důslední obhájci demokracie nejsou zatím trestně stíhání a nemají obvykle potíže v zaměstnání, zvláště pokud je zaměstnavatelem stát, ale ocitají se s občanskými iniciativami, v nichž se tomu věnují, na veřejně dostupných seznamech extremistů.

Možná by trh vedl k optimálnímu vyrovnání ekonomických zájmů zúčastněných osob, možná by trvale zajišťoval udržitelný život, možná dokonce udržitelný rozvoj, kdyby se odehrával v jiném kontextu. Pokud se politicky prosadí lidská důstojnost a respekt k člověku, uplatní se spíše podpůrný než ničivý vliv trhu.

Občané vytvoří politické prostředí pro produkci a obchod jen když budou občany a ne poddanými. Pokud se budeme subjektům ekonomické a politické moci bezvýhradně podřizovat, pokud na sobě necháme dříví štípat, pokud budeme odměňovat voličskými hlasy ty, kdo nám otevřeně a veřejně škodí, není žádná šance. Zloba rozšířená ve dnes už širokých společenských vrstvách a vyvolaná stále slabší pozicí v pracovních a obchodních vztazích, vztek na jednotlivé politiky a úředníky za to, že nás okrádají, se vybije, možná násilně a jistě bezvýchodně. Situace se jen zhorší. Sama špatná situace většiny obyvatelstva, zejména lidí závislých na současných „chlebodárcích“ k nápravě nepovede. Je potřebná analýza, je potřebná vize, ale hlavně je žádoucí ochota a odvaha něco udělat pro sebe a sobě blízké.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Jak čelit trhu Pondělí, 13.Srpna 2012, 16:34:4

Skoro se nabízí srovnání trhu s ohněm. Stejně jako oheň je i trh "dobrý sluha, ale zlý pán". Tam, kde ho chceme a potřebujeme mít, si ho musíme hlídat. Tam, kam rozhodně nepatří, ho musíme (nejlíp společně) hasit. Nemůžeme ho zrušit, ale nenechávejme si ho přerůstat přes hlavu. Nenechávejme si vzít svou lidskou hodnotu. A když už jsme donuceni "nést na trh svou kůži", v žádném případě ji neprodávejme lacino.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Role odborů chybí zvlášť v menších a středních podnicích Pondělí, 13.Srpna 2012, 21:27:2

Role odborů byla v devadesátých letech cílevědomě zesměšňována a lidé od nich odcházeli. Teď aby špendlíčkem hrabali. To je také jeden z rozdílů mezi námi a např. Německem, kde chrání nejen platy, ale i lidskou důstojnost.
Divím se, že přese všechno udržuje naše hlavní odborová centrála tak kvalitní ekonomický tým s přesnými predikcemi (viz články p.Švihlíkové ad.) Vůbec by naše odbory zasluhovaly i větší pozornost ze strany nezávislé žurnalistiky a podporu a účast občanů.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Úterý, 14.Srpna 2012, 19:42:9

Myslím, že se není čemu divit. Když je v rozkladu stát, je i vše, co s tím souvisí. Že jsou u nás drahé potraviny? Vždyť platíme dvakrát takové DPH jak Němci. Navíc jsme si nechali rozložit potravinový maloobchod a tvorbu cen fakticky převzaly ZAHRANIČNÍ řetězce. Nic je nenutí mít stejné ceny jako v mateřských zemích. Naše kontrola kvality je naprosto bezzubá a tak tlačí nákupní ceny drasticky dolů, zvyšují si zisky, které odvádí mimo ČR, státní rozpočet je pak prázdný, navíc vinou rovné daně 15 %. Kalousek tedy zvyšuje DPH, od příštího roku zase o kousek, Drábek pak mrazí důchody a spousta lidí přichází o práci. Lidé tím pádem méně nakupují, za DPH se vybere ještě míň než s nižším DPH, řetězce nemají tržby, zvyšují tedy ceny a spirála se roztáčí. A víte, že v Německu je stabilní DPH už 5 let zatímco nám se za tuhle dobu změnila sazba třikrát. A bude hůř, mnohem hůř...

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Vnitřní Praha Úterý, 14.Srpna 2012, 22:36:6

přestává být místem pro "normální" lidi ve více směrech, a restaurace jsou toho jen jedním (byť velmi výrazným) projevem. Ne, že by na tom neměl trh žádný podíl, ale z velké části za to může i nedostatek akce ze strany města.

Nejde taky o nic snadného. Restaurace v Praze poblíž centra má podle mě v podstatě dvě možné strategie - zaměřit se na zahraniční turisty a bohatou domácí klientelu, nebo na pivní štamgasty z okolí, doplněné o dělníky ze staveb, kteří sice nikdy moc neutratí, ale zato přijdou každý den. Jako ta knajpa pod Petřínem, kdoví jestli tam ještě je. Nebo u Kazdů na Křižíkově ulici. Do obou jsem občas chodil ještě jako student, nicméně posléze s rodinou už jsem tam nezavítal. Ani nikam jinam do centra. Nějak jsem měl dojem, že tam to prostě pro "normální" rodiny není. Vzhledem k blbému zvyku mnoha rádobylepších podniků nevystavovat ceny jídel jsem měl zkrátka obavu, že bychom si po přinesení jídelního lístku objednali každý jednu topinku.

V Zürichu mi to tak hrozné nepřijde - tedy, pizza tam může být klidně dvaapůlkrát dražší než tady za rohem na Schönau, ale zas ne že by si člověk spletl cenu v eurech s cenou v korunách.
Je to ale jistě hlavně tím, že rozdíl mezi kupní silou průměrného turisty a průměrného občana tu není tak markantní, jako v Praze. A i v té Praze se ten rozdíl zvolna zmenšuje.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 15.Srpna 2012, 04:53:38

Ono nejde ani tak o to, aby restaurace v centru vařily levněji, jako o to, abychom za svou práci (která u nás není horší než v Německu) měli na skutečnou kvalitu. Pan Hlávka se zmiňuje o roli odborů a jejich (cílevědomém!) zesměšňování v 90. letech. I dnes jsou odbory někomu jen pro smích a nejsou vůbec brány vážně. V souvislosti s tím se mi vnucuje citát:
"...když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány robil, jak prve...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 15.Srpna 2012, 05:13:14

Skutečný respekt totiž vzbuzují jen vlastníci. Dokud pracující budou pracovat na cizím a ne na svém vlastním, tak to nebude lepší.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 15.Srpna 2012, 05:30:2

A ještě podotýkám, že vaření kvalitního jídla není něco, k čemu bychom potřebovali světovou ekonomiku, že by to tedy vlastně mělo být z dosahu jejího vlivu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Labyrint trhu? Úterý, 11.Září 2012, 05:19:23

Z labyrintu se nakonec poutník Théseus dostal jen díky Ariadně, která mu dala své klubko. Muži by si měli žen víc vážit a přičinit se o to, aby byly šťastné. Když bude šťastná žena, bude šťastný celý svět.