Na univerzitách v Anglii se stává mimořádné školné normou

Vláda Davida Camerona umožnila anglickým vysokým školám zdvojnásobit a ve výjimečných případech i ztrojnásobit školné. Univerzity však onu „výjimečnost“ pojaly po svém. Studentům tak bude příští rok účtováno v průměru 8 385 liber – 265 tisíc korun.

(pjed)

08.08.2012 17:46

A4

Schválení příslušné reformy v prosinci 2010 provázely mohutné protesty. S pomocí menší z koaličních stran však opatření nakonec prošlo. Foto archiv Wsws.org

Koncept mimořádného školného, jejž začnou využívat anglické univerzity letos na podzim, funguje přesně tak, jak předpokládali jeho kritikové – jako norma. Vyplývá to z přehledu chystaných poplatků za studium, které zveřejnil britský Úřad pro spravedlivý přístup (OFFA) na konci července. Vládou Davida Camerona prosazená reforma vyššího vzdělávání z prosince 2010 posunula hranici maximálního školného ze 3 000 liber za rok na dvojnásobek. Ve výjimečných případech pak dostaly univerzity právo vybírat až 9 000 liber. Aktuální přehledy přitom ukazují, že si anglické vysoké školy vyložily slovo „výjimečně“ po svém – těm, kdo začnou studovat na podzim 2012, bude dle OFFA naúčtováno v průměru 8 385 liber – 265 tisíc korun za jeden akademický rok.

„Během projednávání zvýšení školného v parlamentu ministři slibovali, že školné nad 6 000 liber bude odchylkou, nikoliv pravidlem. Současné údaje ovšem potvrzují naše původní předpoklady – školné blížící se mimořádnému maximu se nestalo výjimkou, ale normou,“ řekla reportérům PA Sally Huntová, generální tajemnice učitelského odborového svazu University and College Union.

„To, že jsme měli pravdu, nás pochopitelně příliš netěší ... zvláště, když uvážíme, že počet přihlášek na vysoké školy po zvýšení školného poklesl o 10 procent. Rozhodnutí co a kde studovat by mělo být učiněno na základě individuálních studijních schopností, nikoliv ceny oboru,“ dodala Huntová.

Podle dat OFFA si chce 77 procent ze 122 anglických univerzit účtovat 9000-librové školné za alespoň za jeden z oborů. Na celé třetině škol se navíc stal maximální poplatek standardem.

Jak ukazuje zpřehledněná tabulka ve Financial Times, průměrné školné okolo šestitisícové hranice se bude vybírat v roce 2012/2013 pouze na několika vysokých školách typu College. Z univerzit plánuje nejnižší školné vybírat London Metropolitan Univerzity, a to 6 483 liber. Většina ostatních si účtuje průměrnou částku v rozmezí 7 600 až 8 900 liber.

„(Příslušná data) ukazují, že představa o školném jako nástroji konkurence mezi školami selhala,“ píše v reakci na průvodní filozofii reformy místopředseda české Rady vysokých škol a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška v deníku Právo.

„Prakticky neexistující diferenciace školného – a tedy nemožnost považovat je za prvek tržní hodnoty – panuje v celém VŠ systému (...) Žádný efekt zvýšené konkurence se prostě nedostavil,“ stojí ve Zlatuškově komentáři dále.

Zaplatí prý až pak
Nový systém zavedla v Anglii zmiňovaná reforma, jež prošla parlamentem těsnou většinou před rokem a půl. Stalo se tak po velkých studentských protestech a exemplárním porušení předvolebního slibu menší z koaličních stran – Liberálních demokratů.

Do šestitisícové hranice si mohou anglické vysoké školy zvyšovat školné bez omezení. Při zvýšení nad ni musejí prokázat, že jde o opatření podložené mimořádným studijním režimem či výukovými podmínkami. V příslušných žádostech bylo doposud nejčastěji argumentováno vysokou náročností výuky, univerzitními tradicemi, rozsáhlých sociálními programy a stipendii, náklady na vybavení specializovaných učeben nebo nutností údržby velkých školních areálů.

Školné v Anglii neplatí studenti hned, ale až poté, co dosáhnou na určitý plat. Tato hranice je v současnosti stanovena na 21 tisíc liber za rok (cca 660 tisíc korun), přičemž na splátky má jít vždy devět procent z toho, co se vydělá nad stanovenou sumu.

Podle obhájců takto pojatého (tzv. odloženého) školného rozvíjí systém spoluodpovědnost studentů a zároveň chrání sociálně slabší z nich. Kritikové však namítají, že velká část absolventů oné platové hranice nikdy nedosáhne a celý život ponese ohromný dluh. Ten jim pak například znemožní získat hypotéku na bydlení.

Současně s implementací reformy zrušila vláda Davida Camerona velkou část státních grantových programů pro vysoké školy. Mnozí děkani proto připomínají, že školné zvyšovat musí, i když nechtějí.


Další informace:
Financial Times English university fees: the complete list
The Guardian University tuition fees to rise in England next year
BBC News Tuition fees set to rise again next year
BBC News University tuition fees list
Aktuálně.cz Jiří Zlatuška: Britové vyvrátili pověry o školném