Senát odmítl pěstounství na jeden rok

Senát zamítl vládní návrh, na základě kterého mají být děti umísťovány maximálně na rok k přechodným pěstounům. Podle senátorů by tím děti citově strádaly.

Pro zamítnutí vládního návrhu novely zákona o sociálně právní ochraně dětí se vyslovilo 27 senátorů z přítomných 43. Návrh kritizovali senátoři ČSSD, KSČM a Severočeši.cz. Ve sněmovně pro návrh minulý měsíc hlasovali poslanci ODS, TOP09 a LIDEM.

Poslanci ČSSD, KSČM a VV měli k návrhu připomínky a nepodpořili jej. Sněmovna by měla o návrhu rozhodovat v září, k přehlasování senátního veta bude potřebovat minimálně 101 hlasů, před vetem stačila jen nadpoloviční většina přítomných poslanců. Novela by měla vstoupit v účinnost 1. ledna 2013, s výjimkou některých technických ustanovení, která vejdou v účinnost již dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Na základě novely má dojít ke změnám v institutu takzvaného profesionálního pěstounství. Profesionální pěstouni, kteří by mohli mít dítě v péči maximálně rok, by byli odměněni platem 20 000 korun měsíčně, ze kterých by se strhávala daň z příjmu, pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odměnu by profesionální pěstouni dostávali, i když by zrovna dítě v péči neměli. Jednalo by se o pěstouny, kteří by měli být připraveni kdykoliv (24 hodin denně, 7 dní v týdnu) přijmout dítě, které potřebuje péči. Dítě by pak podle potřeby u nich zůstalo třeba několik měsíců.

Podle MPSV a vlády by měla být nejpozději do roka buď sanována biologická rodina, nebo zajištěna adopce dítěte. S možností, že se to nezdaří, vládní novela nepočítá. Co se týče odměny, na základě novely by nastal rozdíl mezi profesionálním a dlouhodobým pěstounstvím. Běžní pěstouni, u nichž jsou děti dlouhodobě, by sice také pobírali odměnu, která by se pro účely daně z příjmu a pojistného na zdravotní, sociální a důchodové pojištění podle informací MPSV považovala za plat, tato odměna by však byla mnohem nižší, a to v závislosti na počtu svěřených dětí a jejich zdravotním stavu.

Novela jako byznys?
Všichni náhradní rodiče by měli podle MPSV i nadále procházet náročnou přípravou a prověřováním. Posuzována by mimo jiné byla jejich trestní bezúhonnost, charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav či předpoklady vychovávat dítě. Dále motivace, která žadatele vedla k podání žádosti o náhradní rodinnou péči, stabilita manželského či partnerského svazku, prostředí v rodině a tak dále. 

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí stanovuje minimální počty hodin takové přípravy (minimálně 48 hodin pro běžné pěstouny a 72 hodin pro profesionální přechodné pěstouny. Následující roky si budou moci pěstouni zkušenosti doplnit v minimálním rozsahu 12 hodin za rok. V této souvislosti senátor Zdeněk Škromach (ČSSD) upozornil na dvě společnosti, které jsou spjaty s vysokými státními úředníky a mohly by na účinnosti návrhu participovat.

Jednou z nich je obecně prospěšná společnost Centrum pro transformaci založená ředitelem odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí Miloslavem Macelou, která předsedá její správní radě - mezi možné činnosti o. p. s. patří mimo jiné školicí aktivity pro pěstouny, v budoucnu by se tak mohla stát příjemcem dotací ze strany státu.

Výhrady opozice i odborné veřejnosti se týkají především institutu profesionálního pěstounství na určitou dobu. Lhůty by podle nich neměly být stanovovány zákonem, ale potřebou - někde biologickou rodinu sanovat lze, jinde ne, pro některé dítě se adopce najde, pro jiné ne. Nic není černobílé. Problém může být také nepřipravenost pěstounů třeba pečovat o děti s postižením. Návrh sice ústavní zařízení přímo neruší, ale má přispět k jejich postupnému zániku.

Snahy o omezení počtu dětí v ústavní péči jsou podle opozice chvályhodné, musí to jít ale pozvolna. Kritika se snášela také na to, že sociální pracovnice, jejichž počet se nemá navyšovat, nebudou stíhat nové úkoly. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) kupříkladu uvedla, že návrh novely likviduje, co Česku svět závidí (tedy systém péče o ohrožené děti), a zavádí to, o čem jinde už pochybují (přechodné pěstounství).

Děti ztracené v systému
Institut profesionálního pěstounství existuje kupříkladu ve Spojených státech amerických. Tamní psycholožka, orientující se především na traumata a deprese, Susanne Babbel, upozorňuje na to, že ohrožené děti se tam naprosto ztrácejí v systému. Navzdory tomu, že mnozí pěstouni jsou velmi kvalitní, mnozí z nich nezvládají péči o děti s postižením.

Mnoha dětem (nejen s postižením) mnohdy není zajištěn dostatečný komfort, ale především strádají citově. Za dětský život vystřídají několik pěstounů, u nikoho nemají bezpečí. V některých případech dochází i k týrání dětí. Až 50 % dětí z pěstounských rodin podle Babbel končí na ulici v prvním roce a půl poté, co poslední pěstouny opustily.

S pozměňovacími návrhy vrátil Senát sněmovně novelu zákona o výkonu ústavní výchovy. Horní parlamentní komora chce docílit toho, aby byl návrh více provázán právě se zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Jedním z návrhů Senátu je, že výchovná zařízení a střediska spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte.

Na základě projednávané normy budou moci rodiče ještě pět let žádat o to, aby bylo dítě s poruchami chování dočasně umístěno v diagnostickém ústavu. Do rodin, kde se vyskytnou problémy, by častěji docházeli dobrovolníci, z důvodu, aby se předešlo umístění dětí do ústavních zařízení. Mělo by dojít k rozšíření poraden. Norma také mimo jiné navyšuje kapesné pro děti v dětských domovech - z 300 na 360 korun měsíčně či rozšiřuje možnosti, aby dítě mohlo v domově zůstat i po 18. narozeninách.

„Navrhujeme například nově poskytovat náhradní výchovnou péči dětem ambulantně. Smyslem ambulantních služeb je jak zkrácení pobytu dětí v zařízení, tak i pozitivní vliv na stavy dítěte s jeho rodinou tak, aby mu mohla být ústavní výchova zrušena a mohlo se vrátit do svého přirozeného prostředí. Poskytovat takové služby budou odborníci se zapojením rodiny a s ohledem na individuální potřeby dětí,“ uvedl v Senátu ministr školství Petr Fiala.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Marie Pražáková - Hradec Králové

Úterý, 24.Července 2012, 20:42:30

Náročná příprava...celých 72 hodin, považte.

Michael Beníšek - Praha 10

pěstoun vs. ústav Středa, 25.Července 2012, 23:54:17

I profesionální pěstoun je podle mě lepší než profesionální vychovatel a profesionální rodina lepší než profesionální výchovný ústav. V první řadě by však mělo jít hlavně o to, aby děti nebyly ze svých původních rodin vůbec odebírány a pokud ano, tak jen v extrémních případech, kdy dítě jednoznačně trpí (týráním, zneužíváním). Důvodem pro odebrání by neměla být za žádnou cenu ekonomická situace rodiny (včetně nedostatečného bydlení apod.) a důvodem pro odebrání by nemělo být ani třeba to, když rodiče dítě neposílají do školy (protože ani to ještě neznamená, že dítě v rodině strádá).
Rozhodně si nemyslím, že by navrhovaná novela byla ideální, přesto je jakoukoli snahu po omezení výchovných ústavů třeba uvítat. Proto je pro mě zklamáním, že ji senát shodil ze stolu.
Uvedené negativní příklady profesionálního pěstounství z USA jsou bezpochyby fakt, ale stejně tak by šlo argumentovat, jak citově strádají a mnohdy špatně dopadají děti odrostlé v ústavech.