NATO zpřesnilo plány pro Afghánistán a raketový štít, summit provázely protesty

Setkání čelních přestavitelů Severoatlantické aliance v Chicagu se zúčastnili i zástupci 22 dalších států. Vedle ústředních témat se debatovalo nad zřízením bezpilotní letky, vztahem k Rusku či dopady hospodářské krize na zbrojení.

(pjed)

23.05.2012 13:58

A2

NATO má v současnosti 28 členů. Američané by jej rádi ještě rozšířili. Foto archiv Severoatlantické aliance, flickr.com

Zpřesnění plánů pro odchod bojových jednotek z Afghánistánu, spuštění aliančního protiraketového deštníku, ale i řadu informací o financování válek, na nichž se členové NATO podílejí – to vše přinesl poslední summit Severoatlantické aliance, který proběhl v 20. a 21. května v severoamerickém Chicagu. Do domovského města Baracka Obamy zavítali představitelé 28 členských a 22 dalších zemí. Summit zároveň provázely mnohatisícové protesty.

Téma Afghánistán bylo dle agenturních zpravodajů diskutováno nejdéle. Zástupci osmadvacítky potvrdily strategický plán z roku 2010, který počítá s odchodem všech bojových jednotek alianční mise ISAF do konce roku 2014. Afghánská národní armáda má velet bojovým operacím už od příštího léta.

Státy Aliance též znovu slíbily, že budou financovat afghánskou policii a armádu i po svém stažení, konkrétně do roku 2024.

Podle prezidenta Obamy je proces odchodu „nezvratný“. Není však jasné, zda mají Afghánistán opustit také ty americké jednotky, které dle oficiálního zadání likvidují struktury Al Káidy. Podle závěrů summitu mají v zemi po roce 2014 zůstat jen školitelé, vojenští přidělenci a instruktoři; řečené jednotky ale působí mimo strukturu ISAF.

„Nic takového jako ideální načasování odchodu neexistuje. Přijatý plán nám ale umožní odejít odpovědně (...) Konec více než desetileté války je na dohled,“ řekl americký prezident na závěrečné tiskové konferenci.

Kdo to zaplatí?
Popsané termíny byly více či méně dohodnuty na dřívějších summitech. Většinu pozorovatelů proto nepřekvapily. Poměrně nová však byla otevřená debata nad dalším financování války i již zmíněného budování afghánských bezpečnostních složek.

Podle vyjádření čelních představitelů Aliance bude Afghánistán na bezpečnostní výlohy potřebovat v průměru 4,1 miliardy dolarů (80 miliard korun) každý rok po dalších dvanáct let. 2,3 miliardy dolarů mají přispívat Spojené státy a jejich spojenci mimo NATO. Další 1,3 miliardy mají zajistit evropští členové Aliance. Afghánská vláda samotná má na armádu a policii platit zbylou půl miliardu.

Česká republika by měla dle předběžných vládních odhadů přispívat na afghánskou válku jedním milionem dolarů, tj. necelými 20 miliony korun každý rok.

Dotovat afghánské bezpečnostní síly v dosud přepokládané velikosti (304 tisíce mužů) přesahuje současné alianční možnosti. Na summitu tak bylo dohodnuto, že se sbor do roku 2014 zmenší, a to na 228 500 mužů. Do mise ISAF je nyní zapojeno přes 130 tisíc vojáků. Pouze kontingent Spojených států má přitom 90 tisíc mužů a žen.

Bez nadšení, ale i přehnaně kritických reakcí byla dle pozorovatelů na summitu přijata pozice nového francouzského prezidenta Hollanda, který před volbami slíbil stažení vojáků své země do konce současného roku. Francie má nyní v Afghánistánu 3400 mužů a žen. Podle znaleckých komentářů budou aliančním silám chybět zejména francouzské vrtulníky. Ještě po většinu příštího roku zůstanou v Afghánistánu alespoň francouzští vojenští instruktoři.

Deštník a Rusko
Již den před prezentací závěrů jednání o Afghánistánu upozornil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen média na aktivaci aliančního protiraketového štítu. Jde zatím o první ze čtyř fází aktivace, která sestává z rozložení velitelské odpovědnosti a propojení radaru v turecké Malatyi, řídícího centra v Německu a jedné americké lodí s protiraketami ve Středozemním moři. Štít má být plně funkční až v roce 2020 či 2022. Do té doby jej mají doplnit radarová centra a baterie střel v Polsku a Rumunsku a ještě další tři plavidla se systémem Aegis.

Podobně jako starší, prezidentem Obamou opuštěný projekt americké protiraketové obrany, jehož součástí měl být radar v Brdech, je také součastný alianční deštník kritizován Ruskem. Čelní představitelé Aliance sice i na summitu zopakovali, že deštník není namířen proti Rusku a že se Rusko může ke společné obraně připojit; Moskva však požaduje písemnou garanci obojího a poskytnutí detailních informací o systému, což menší skupina států NATO odmítá.

Kvůli spuštění deštníku nepřijel na summit ani prezident Putin, ani premiér Medveděv. Moskvu tak zastupoval pouze přední odborník na Afghánistán z ruského ministerstva zahraničí Zamir Kabulov, jehož americké agentury označily za nevýznamného úředníka.

Vedle zmíněného se na summitu dohodlo přibližně dvacet projektů dílčích obranných iniciativ, jako jsou zřízení perutě bezpilotních letounů či změny ve struktuře leteckých hlídek nad územím pobaltských států.

V souvislosti s nynější potřebou úspor v jednotlivých členských státech se debatovalo i o adekvátním přizpůsobení alianční struktury. Konkrétní závěry přijaty nebyly, podle vyjádření některých premiérů je ale nejpravděpodobnější, že se armády jednotlivých států začnou víc specializovat. Součástí toho procesu má být i zřízení centra pro výcvik vrtulníkových pilotů v České republice.

Hlasy kritiků
Summit provázely už od neděle protesty odpůrců války, militarismu, obchodu se zbraněmi i Aliance jako takové. Obvyklá síla demonstrací při summitech NATO (2 až 10 tisíc lidí) byla tentokrát překročena nejméně dvojnásobně. K protestům se rovněž připojilo asi 50 veteránů z afghánské a irácké války, kteří okázale zahazovali svoje medaile.

„Tyto řády a ocenění jsme získali za službu během globální války s terorismem, jež byla založena na lži a neúspěšné politice. Zemřely při ní stovky tisíc lidí, byly promrhány biliony dolarů a její účastníci pozbyli část své lidskosti. To je důvod, proč tu jsme,“ cituje server CommonDreams slova jednoho z protestujících.

V neděli prošli demonstranti Chicagem v několika průvodech, přičemž se skupinky radikálů střetly s policií. Zadrženo bylo přibližně 45 lidí. V pondělí se pak demonstrovalo zejména před sídlem korporace Boeing, jíž protestující kritizovali za vydělávání na válce a neplacení daní.

Pořádek v Chicagu ve dnech summitu pomáhala hlídat i třítisícová policejní posila. Mnoho demonstrantů si stěžovalo na její brutalitu a nevybíravé chování, podle odpovědného velitele Garryho McCarthyho však k žádnému nepřiměřenému užití násilí nedošlo – někteří demonstranti prý pouze předstírali vážná zranění, k čemuž se potřísnili červenou barvou.

Chicagská policie během demonstrací použila i sonický emitor na rozhánění davů LRAD – zařízení, jež je při potlačování protestů v posledních letech čím dál oblíbenější.


Další informace:
RFE/RL NATO Unveils 'Working' European Missile Shield At Chicago Summit
Al Džazíra NATO leaders agree to Afghan exit strategy
BBC News Nato endorses Afghanistan withdrawal timetable
BBC News Nato Chicago protests target Boeing and Obama HQ
CommonDreams.org Shut Down the War Marchine!: Thousands in Anti-NATO Rally
CommonDreams.org Protesters March to Boeing Headquarters as NATO Summit Continues