Báječní muži s kytarou

Písničkáře Tomáše Kluse považují hlubokomyslní odborníci z pražské kavárny za povrchního, neupřímného, a navíc podle nich není žádný velký zpěvák. Nedokážou připustit, že má vlastní pohled na svět, styl, kytaru a umí básnit tak, aby tomu rozuměli mladí i staří.

Kdybych měl to nadání a mohl své sloupky zpívat, dělal bych to. Ať už pro malebnost muziky, nebo pro dopad na jiné, snad i širší publikum.

Vyzpíval bych vám „svá dění i svá snění“ – třeba jak bych zatočil s kmotry ovládajícími ODS, potažmo celou prodejnou vládu, nebo se zabedněnci z pražské ČSSD, kteří kvůli nekončícím sporům s Jiřím Dienstbierem zavrhli senátní kandidaturu jím navržené Anny Šabatové. To už parafrázuji a volně aktualizuji Miroslava Horníčka recitujícího do hudby Ivana Mládka svůj text písně „Zpívat se nebude“ z roku 1989. „Jak já bych pěl… Jak? Tak že bych asi neuspěl…“ Má to ten Horníček recht. Zpívat se nebude. Tedy aspoň tady a teď.

Ovšem smekám před těmi, kteří své názory na společnost vyzpívat dokáží. Zvláštní slabost mám pro báječné muže s kytarou. Zmiňme jen tři, co se vyšplhali až na výsluní popularity.

V první řadě Karla Kryla, z jehož čerstvě vydané sbírky porevolučních politických komentářů „Země Lhostejnost“ (vydal Torst, Praha 2012) by tu šlo citovat týden co týden. Kryl byl mimořádně citlivý a ve svých glosách, zpívaných i psaných, přesný.

Za druhé Jaromíra Nohavicu. Vím, jedny štve tím, že si kdysi stihl s kýmsi temným zadat, další pak hvězdnou kariérou, některé i tím, že jeho srdce dlouho tlouklo pro topolánkovskou pravici. Ovšem Nohavica je básník od boha, jeho hra se slovy je nenapodobitelná.

A konečně tu máme Tomáše Kluse. Právě jeho se chci dnes zastat. Prý je – když shrnu soudy několika publicistů, hudebních i politických - povrchní, neupřímný, vyšlechtěný marketingovými metodami, a navíc žádný velký zpěvák.

Kritika se snesla zejména na Klusovy „angažované“ songy Pánubohudooken („Léta už tajím svoji příslušnost, k zemi co vyměnila hrubost za slušnost, bo se mi nelíbí morální předlohy, čili papaláši hrající si na Bohy… Tak si tu pomalu každý svůj život hnije, z úcty k tradici ruka ruku myje, upřímně řečeno trochu teskno mi je, že nám stačí DEMO-Demokracie…“) a Iniciativní („Vidím, jak mafii živí magistrát, jak kmotr krmí ministra…Nebát se lhát, toť Věc Veřejná, padá, padá prach na vytunelovanou Blanku, jsem hrdý sponzor korupce, pokaždé volím zas tupce, zbývá jen zastavit stát, pakliže něco zbylo…Jsem poněkud na vážkách, jak plesniví Hrad za Vaška…Zase se blýská na další Nečasy, "Sobotku nestrávím," doma reptá syn, a kníže Miroslav na koni - je to on?, Kočí místo otěží svírá diktafon…“).

V Hospodářských novinách se 13. dubna přidal v širších souvislostech i Jindřich Šídlo: „Klus by byl za normálních okolností trochu legrační postavou zbojníka z McDonalda, bohužel za stávající situace se pro nemalou skupinu lidí stává hrdinou, který se „TO nebojí říct“, což se tedy opravdu bohužel nebojí. V tom se bohužel ze všeho nejvíce podobá nikoliv Karlu Krylovi, který šel na konci života zcela programově proti tehdy převládajícímu optimistickému tónu „klausovských let“, ale Tomio Okamurovi. Na druhou stranu, tihle revolucionáři pod heslem „podržte mi ty chrty, já si také hodím kámen na té vaší demonstraci“ dobře znají své hranice, protože vědí, že i po bouři, kterou přivolávají, musí zbýt dostatek stejně rozhořčených ochotných utratit na koncertě celé kapesné od rodičů.“

Sám Klus se ke svým vážným písním vyjádřil už 25.listopadu 2009 v rozhovoru pro server Musiczone.cz: „Písničkář by měl být zpívající názor, shluk dojmů, jimž se snaží vštípit jména. Dožíváme se opět tendence vládyků, manipulovat s člověkem, by jsme měli všichni nasazeny klaunské frňáky. Štve mě to a proto o tom chci zpívat, neb jinak to křičet neumím. Nechci však publikum uvrhnout do posmutnělosti, hledám tak rovnováhu, vyváženost mé osoby, těžké téma odlehčit, bych pak nezatíženě mohl užít dialog...“

Tak se v tom přeberme. Klusovo vystupování, včetně mluvy, není zbaveno pozérství. Naopak. Je celebrita, ví to o sobě a pracuje s tím. Buďme však vděční, že má skvělé vzory, přemýšlí a své postoje přehledně formuluje. Možná občas tápe, má na to ostatně věk a vlastně i duši umělce. Jeho senzory jsou však citlivé a má výjimečný dar oslovovat skupinu, možná i celou generaci těch, co jinak politické zpravodajství, natožpak publicistiku nesledují. Události jim pomáhá usazovat do souvislostí, poměřovat hodnotami. To není málo. Nedělá si z politiky byznys. Nemám dojem, že by chtěl kamkoli kandidovat. A coby písničkáře by jej uživily i plytké romantické balady. Pouze pokládá za důležité nevyhýbat se věcem veřejného významu.

Ještě bližší mi je Jonáš Červinka alias Lipo z hiphopové kapely BPM, který kdysi pronikl do marasmu liberecké politiky mnohem hlouběji, než si troufá v obecné rovině se pohybující Klus. Pamatujme však na dopad jejich aktivit. Zjednodušeně řečeno, televizní hvězda a držitel nespočtu cen Tomáš Klus si může dovolit pořádat doslova kobercové nálety na veřejné mínění. Přejme mu to, zvlášť když víme, jak moc se nechává inspirovat Krylem.

Ne, druhý Kryl se už nenarodí. Ale ani druhý Klus. Každý jsme originálem. Nadto se mění i doba. Máme jiné nepřátele, jiné cíle, jiné priority. A taky jiné nástroje, jiné výrazové prostředky, které můžeme používat.

Tím spíš mne mrzí, že Tomáš Klus, který - ač Slezan – úspěšně vstoupil do prostředí pomyslné pražské liberální „kavárny“, je od sousedních stolů, obsazených štamgasty, kteří leckdy plují po povrchu přinejmenším stejně naivně jako on, okřikován, že není autentický a kdo ví co ještě… Inu, je svůj. Má vlastní pohled na svět, styl, kytaru a umí básnit tak, aby tomu rozuměli mladí i staří.

Možná je v tom cosi iracionálního, ale tohoto vrstevníka předloni úspěšně zesměšněné dvojice Mádl-Issová pokládám za ctihodného spojence.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Jiří Pallas - Analytik, Stockholm

Přisprostlé osočování podle Klausovy metody ... Sobota, 28.Dubna 2012, 22:43:15

Inteligentní autor by si měl stokrát rozmyslet osočovat někoho nejmenovaného z kavárenského čehokoli - nechce li být zařazen do Klausova (Hrad) stádečka. Pavel Klusák není žadný kavárenský remcal, ale hudební kritik a jeho článek zde: http://klusak.blogspot.se/2012/04/iniciativnim-klusem.html?spref=fb skvělým způsobem vysvětluje proč není Tomáš Klus písničkářem. Další z kritiků (kavárenských povalečů) je Jan Burian, ale ten také nestojí za jmenování. Dovolujise připojit svůj kavárenský názor na T. Kluse - připomíná mi produkt bolševického šouprůmyslu Boba Frýdla (nebo to byl Frídl) ...

Petrasek Milan - penzista

pan Klusák je přísný k oběti systému Neděle, 29.Dubna 2012, 11:04:2

Kdo z nás tu nepěje mizerně, nechť první hodí kamenem po postmoderně pějícím Klusovi.
Pan Klus pějíce, pouze době poplatně Komunikuje.
A doba je plna mlhavě mizerných společenských magorií.
Je mizerná v tom, že není schopna čelit pozadí téhle mizerie - velmi mizerným-konfuzním představám o základních předpokladech funkčního demokratického režimu.

Petr Litschmann - M.Žižkov

hudební kritik Klusák.. Neděle, 29.Dubna 2012, 14:57:34

..je první, díky němuž vím, že jsem se nespletl, když mi přišla ta melodie taky poněkud (sobě)ukradená (viz Racek), to mi fanynka T.K. schopna prozradit nebyla, tedy díky pane Pallas. Ovšem jakkoliv bývá odborná kritika vkus tříbící, většina národa nejspíš asi jaksi nedbá hlasu recenzistů a drží se svých hrdinů. Láska k umění malinko většího než malého množství poznání. Dilema (aspoň malé) účinnosti versus (možné) kontraproduktivnosti příliš malých krůčků však L.Jelínek asi nepociťoval nebo nepřiznal.
(PS: Srovnání zrovna s Krylem se mi také jeví jako lichotka větší než malá).

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Je báječný Neděle, 29.Dubna 2012, 22:16:33

Tomáš Klus je báječný, již několik let ho sleduji a obdivuji jeho schopnost vyjádřit básnicky myšlenku, aniž by to znělo toporně, jeho spontánnost při tvorbě textu obecenstvu aktuálně přímo na pódiu. Myslel jsem si, že nejsilnější je v lyrických písních, které nejsou prvoplánové, vždy ještě odhalují další rozměr vztahu, ale při poslechu jeho politických písní se nedivím, že mladá generace jde za ním - jdu s nimi také, ač starší :-)
Je skutečně signifikantní, že se najdou plivatelé ve stylu Steigerwalda z MF Dnes jako je i výše zmíněný kritik. To je známka, že umění T.Kluse zasahuje na citlivých místech a to je dobře!

Petr Litschmann - M.Žižkov

díky za tip Pondělí, 30.Dubna 2012, 15:00:45

Vánoce jsou sice ještě daleko, ale blíží se každým báječným okamžikem.. doufám že má oblíbený autor toto léto volné a stihne navázat na Báječná léta 2 volným pokračování Báječná léta s Klusem, teď ještě jestli pan Michal chodí na stránky DR, balící papír jsem si již nachystal - no není to báj-ečné?

Magdalena Křížová - Praha

k tomu Nohavicovi Úterý, 1.Května 2012, 01:09:58

Díky za sympatický článek. Kluse zrovna nemusím, ale intelektuálské ohrnování nosu a naprosto absurdní srovnávání s Tomio Okamurou (panebože, proč? kde? jak?), případně ještě s Danielem Landou, mi dost pije krev. Vy jste to pojmenoval velmi přesně. Proto taky úplně nechápu zdejší na pohled lehce lunatické diskusní příspěvky.

Ale k té chvále Nohavici: nedávno mi bylo dopřáno slyšet, ke všemu naživo, jeho velmi podivný "aktuální" šlágr s názvem Dežo, který je reakcí na dění ve Šluknovském výběžku. Můj oblíbený Ostravan tu prokázal značnou necitlivost k tomu, jakou moc má takový text, když působí na dav jeho fanoušků (stála jsem v tom kotli a bylo mi fakt docela úzko), a moc ho neomlouvá, pokud to myslel jako nevinný vtip. Vtipná ta píseň asi je a nic proti boření upjaté politické korektnosti, ale ve stávající společenské náladě by se měl písničkář jeho postavení (lidový, takřka národní bard) krotit.