Slovenský SME: Experti zpochybnili zneužívání nouzových dávek Romy

Podle expertizy Světové banky čerpají většinu slovenských dávek ve hmotné nouzi mladí bezdětní jednotlivci. Takových je přitom dle zkušenosti znalců v romských osadách minimum. Jásot nad vyvrácením všech protiromských mýtů nicméně není zatím na místě.

(pjed)

13.04.2012 19:38

A2

Podle expertních odhadů žije na Slovensku asi půl milionu Romů. K romské národnosti se z nich však hlásí jen menšina. Foto archiv CKR Košice

Na 62 procent dávek ve hmotné nouzi bylo na Slovensku v roce 2010 vyplaceno bezdětným jednotlivcům starších 25 let. Ukázala to expertiza Světové banky, kterou si objednalo slovenské ministerstvo sociálních věcí. Na skutečnost upozornil již v březnu deník SME. Zprávu postupně přebrala i některá česká média.

Podle průvodního komentáře deníku vyvrací expertíza stereotyp, dle něhož čerpají příslušnou dávku zejména Romové z východoslovenských osad. Znalci, na něž se SME odvolává, totiž připomínají, že v romských osadách žije jen minimální počet příslušníků uvedené skupiny.

„Štruktúra zloženia obyvateľov v osadách a segregovaných rómskych usadlostiach sa vyznačujú mnohopočetnými rodinami s viacerými deťmi. Jednotlivec má nárok na dávku väčšinou až po tom, ako mal 25 rokov. V rómskych osadách nenájdete v tomto veku slobodného rómskeho chlapca alebo dievča. Určite je zopár jednotlivcov, ale je to zanedbateľné percento,“ cituje deník ředitele komunitního sdružení Romano Asaben Igora Duždu.

„Je to skôr súčasť negatívneho rasistického stereotypu rozšíreného na Slovensku. Pre marginalizované rómske komunity sú totiž charakteristické mnohodetné rodiny,“ uvádí pro SME též Marek Hojsík, řiditel slovenského Fondu sociálního rozvoje.

Podle údajů z tematické tiskové zprávy ministerstva čerpali příslušníci rodin s více než čtyřmi dětmi v daném roce pouze 3 procenta z celkové částky. 8 procent čerpali lidé z bezdětných párů, 11 procent jednotlivci s jedním až čtyřmi dětmi a 16 procent lidé z párů s podobným počtem potomků. V oněch 62 procentech jednotlivců bylo nejvíce osob ve věku 25 a 26 let.

Celkově bylo za daný rok na Slovensku na dávkách v hmotné nouzi vyplaceno 283 milionů eur (6,8 miliardy korun), a to 190 tisícům lidí. Průměrná výše dávky tedy dosáhla 124 eur (3 tisíce korun) za měsíc.

SME se pak ještě odvolává na socioložku Zuzanu Kusou, podle níž nemohou lidé ze jmenovaných lokalit dávky čerpat často i proto, že žijí v ilegálních chatrčích. Marek Hojsík dodává, že Romové čerpají spíše rodičovské příspěvky, s nimiž se příjem dávky ve hmotné nouzi vylučuje.

Konec mýtu?
Zpáva deníku SME vyvolala zvláště na sociálních sítích debaty, v nichž se hovoří o vyvrácení celého mýtu o vysokém romském podílu na čerpání sociálních dávek. Podle rozboru Mateje Hrušky ze serveru Mediálne.sk by ale bylo takové konstatování na základě uvedených faktů předčasné. Znalci z Banky se podle dostupných informací nevěnovali jen dávkám ve hmotné nouzi. Výsledky jejich zjištění ve vztahu k dalším dávkám se ovšem zpráva SME nezabývá.

Deník nemohl mít podle Hrušky k dispozici původní expertízu Banky, neboť ta nebyla ještě publikována. Podle tiskovky ministerstva se navíc expertíza proměnným jako je etnicita či národnost přímo nevěnovala. Fakt, že v romských osadách žije jen minimum bezdětných jednotlivců nad 25 let je sice podepřen výroky Džudy a Hojsíka; o tom, jaké je podíl Romů v ostatních skupinách (jednotlivci s dětmi, páry s jedním až čtyřmi dětmi, atd.) se ale ve zprávě SME nepíše.

Hruška pak dále poukazuje i na jiné průzkumy, které vyvracejí, že dávky ve hmnotné nouzi čerpali především lidé ve věku 25 a 26 let. Podle ministerské Zprávy o sociální situaci obyvatelstva za rok 2010 tvořily nejpočetnější skupinu příjemců příslušné pomoci ženy nad 60 let.

„Ak existuje stereotyp o tom, že dávky berú najmä Rómovia, jeho základom môže byť aj skutočnosť (..), že ich podiel na objeme vyplácaných dávok je (bol) disproporčný k ich podielu na celkovej populácii,“ uvádí Hruška v závěru svého textu. Právě na tuto disproporci poukazuje například studie Nadace otevřené společnosti Straty z vylúčenia Rómov z roku 2009.

Ani taková skutečnost by se dle Hrušky neměla stát „ospravedlnením stereotypov“, nýbrž „východiskom pre hľadanie riešení založených na popise reality“. Stále však musí platit, že „aj boj proti škodlivým stereotypom a predsudkom si vyžaduje poctivé argumenty.“

Politický kontext
Deník SME zveřejnil svoji zprávu v závěru slovenské předvolební kampaně. Svoje zjištění tak dává do souvislosti s konkrétními projevy příslušných stereotypů v dané době, jmenovitě pak s projektem slovenské alternativy sociálních karet (tzv. e-pay karet). Ty chtěly zavést zástupci pravicové strany Svoboda a Solidarita ve vládě Ivety Radičové. Na karty měly převáděny všechny sociální dávky. Úřady pak měly sledovat, za co sociálně slabí utrácejí a dávky podle toho modifikovat. Politikové si od projektu slibovali, že naučí příjemce dávek s penězi lépe hospodařit. Karty měly být pilotně odzkoušeny právě v romských osadách.

Světová banka dle deníku SME ministerstvu doporučila, aby celý sociální systém přepracovalo a přednostně odňalo dávky těm, kdo na ně nejsou přímo odkázaní – například bohatým, jež stále pobírají přídavky na dítě.

Způsob práce slovenských politiků s tématy, které se váží k životu Romů v zemi, zajímá slovenská média i aktuálně. Novinkové servery si například všímají, že nový premiér Robert Fico doposud koketuje s nápadem vzdělávat romskou mládež ve speciálních internátech. Fico a jeho současný ministr školství Čaplovič tuto iniciativu představili médiím už v roce 2010. Tehdy počítali s tím, že by do internátů se zvláštní výchovou byli umísťováni žáci pátých až devátých tříd, a to po souhlasu jejich rodičů.

„To, aby sme sypali peniaze na jednotlivé projekty do rómskych osád, problémy nevyrieši,“ uvedl v době původní prezentace návrhu Čaplovič.

Dnes mluví Fico o myšlence také, spíše ale jen obecně. Uvádí přitom, že musí případný postup nejprve konzultovat s experty a se zástupci EU.

Server Pravda.sk si aktuálně všímá také kroku nového ministra hospodářství Tomáše Malatinského, který se na sociální síti Facebook přihlásil do skupiny „Chcem reálne riešenie cigánskeho problému!“. Podle zjištění novinářů jde o jedno z debatních fór slovenských rasistů. Mluvčí ministra na dotaz Pravdy uvedl, že se Malatinský do skupiny přihlásil omylem a svoji účast co nejdříve zruší.


Další informace:
SME.sk Dávku berú najmä mladí, nie Rómovia
Mediálne.sk Ako je to s dávkami, Rómami a stereotypmi
MPSVaR SR Reformy ministerstva práce sa opierali o jedinečné výskumy Svetovej banky
TVNoviny.sk Fico už zase spomína internáty pre Rómov. Kaník vidí márnosť
Pravda.sk Malatinský má problém. 'Cigánsky'