Prolomení těžebních limitů by způsobilo externí náklady 1,3 biliónů, tvrdí studie

Podle studie, kterou si nechaly zpracovat ekologické organizace, by spálení uhlí, které se nalézá v oblastech s ekologickými limity, vedlo k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun. Náklady by byly spojeny hlavně s dopady na lidské zdraví.

(vd)

01.03.2012 19:15

Prunerov_by_petr_tefek

Studie kalkuluje dopady, které by vznikly spálením uhlí za limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba. Foto Petr Štefek

V případě, že by bylo v českých elektrárnách a teplárnách spáleno uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, vedlo by to k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun. Podle dokumentu, jehož zadavateli byli Greenpeace ČR a občanské sdružení Kořeny Litvínov, by uvedené náklady byly spojeny především s dopady na lidské zdraví či s důsledky klimatických změn. Zahrnují ale například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov.

Vyplývá to ze studie Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina, kterou zveřejnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.

Studie přitom kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí za limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba, poškozením krajiny nebo bouráním obcí.

„Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu,“ uvedl k výstupům studie Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace.

Podle něj by ve skutečně tržním prostředí tyto náklady musely nést těžební a energetické firmy. „Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého," doplnil Rovenský. Podle jednoho z autorů studie Jana Melichara z Centra pro otázky životního prostředí UK spojují veřejnost i odborníci otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství.

„Považovali jsme proto za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval – jak vysoké budou dopady, tzv. externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách? Naše studie není normativní – neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat,“ vysvětlil Melichar,

Podle něj dokument pouze popisuje, jaké dopady by modelovaný vývoj měl. „Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému," doplnil Melichar.

Zatímco v současnosti platné limity omezují rozšiřování celkem šesti těžebních lokalit, studie kalkuluje pouze s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA. Současně se dokument nezabývá ekonomickými přínosy prolomení limitů, ať už by se jednalo o tuzemskou bezpečnost dodávek energie nebo o zaměstnanost.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Pár doplňujících čísel Pátek, 2.Března 2012, 15:42:58

Pár doplňujících čísel k této studii je uvedeno zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-doplneni-studie-o-dopadech-prekroceni-tezebnich-limitu