Poslanci přijali zavedení přímé volby hlavy státu

Sněmovna schválila zavedení přímé volby prezidenta, a to navzdory tomu, že se koalice s opozicí na dopolední schůzce neshodla na ČSSD požadovaném omezení pravomocí přímo volené hlavy státu. Zákon nyní putuje do Senátu, kde má opoziční ČSSD většinu.

(vd)

14.12.2011 11:53

Aktualizováno: 12:22

Pra_sk_hrad

O tom, zda bude veřejnost příštího prezidenta volit v přímé volbě, či zda bude opět pouze přihlížet volbě nepřímé, rozhodne Senát. Foto Anna Bekárková, Wikimedia

Poslanci ve středu ústavní většinou přijali zavedení přímé volby hlavy státu. Předlohu podpořili zákonodárci všech stran v dolní komoře až na komunisty, kteří se hlasování zdrželi. Pro hlasovali i sociální demokraté, a to navzdory tomu, že se jim nepodařilo prosadit omezení pravomocí prezidenta při jmenování členů bankovní rady. ČSSD navrhovala buď nutnost souhlasu Senátu, nebo podpis premiéra.

ČSSD naopak uspěla s návrhem, který se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.

Pro jmenování bankovní rady ČSSD nabízela dvě možnosti - byl by nutný podpis premiéra, nebo souhlas Senátu. Koalice to odmítla. Podle premiéra a předsedy ODS Petra Nečase je požadavek sociálních demokratů na změnu jmenování bankovní rady pouhou záminkou, aby ústavní zákon ČSSD zamítla v Senátu, v němž má většinu.

„Sociální demokracie žádnou přímou volbu nechce," řekl Nečas. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky má ale centrální banka rozsáhlé pravomoci a není možné, aby její bankovní radu jmenoval jeden člověk, tedy prezident. Změna by podle něj byla pojistkou nezávislosti České národní banky a protikorupčním opatřením.

Podle Nečase by ale přijetí právě této změny pravomocí nebylo odpovědné v čase ekonomických turbulencí. Údajně by tím politici dali možnost zpochybňovat nezávislost bankovní rady a ČNB, která má ve světě dobrý zvuk. „Připustit debatu, kdy by změna způsobu jmenování mohla být vykládána jako cesta k politizaci výběru členů bankovní rady a ohrožení nezávislosti ČNB, bych považoval za výraz krajní nezodpovědnosti," řekl na tiskové konferenci Nečas.

S Nečasem krom opozice nesouhlasí i prezident Václav Klaus, který považuje za naprostý nesmyl, aby členy bankovní rady ČNB jmenoval výhradně prezident. „Já jsem se strašně zlobil před deseti dvanácti lety, kdy se do naší ústavy dostalo, že členy bankovní rady jmenuje prezident," uvedl Klaus pro ČTK.

Návrh sociálních demokratů také minulý týden přivítala politoložka Vladimíra Dvořáková, podle které jsou výroky o údajném ohrožení nezávislosti národní banky v případě navrhovaného omezení prezidentských pravomocí při jmenování členů bankovní rady v rozporu se základy politologie.

Dvořáková naopak píše, že nezná příklad jediné demokratické země, kde by všechny členy bankovní rady jmenovala jedna jediná instituce (prezident, vláda, horní či dolní komora). „Naše ústavní úprava v tuto chvíli představuje skutečnou výjimku, na což nejen ústavní právníci dlouhodobě upozorňují,“ uvedla politoložka.

Podle ní ja také zarážející tvrzení, že kontrasignace může zhoršit rating České republiky. „Rating může zhoršit mnoho věcí, ale kontrasignace či jiný způsob sdílení pravomocí při jmenování členů bankovní rady nikoli,“ nepochybuje Dvořáková.

Bankovní rada by totiž podle Dvořákové neměla být ani nástrojem vlády ani nástrojem proti vládě, proto se podle jejích slov vždy sleduje, jak je zajištěna možnost „říci politikům ne“ tím, že složení rady není přímo závislé na jedné konkrétní politické většině.

„V této chvíli představuje největší nebezpečí to, že ponecháním této pravomoci při přímé volbě prezidenta, která bude vyžadovat velké finanční náklady na volební kampaň, se může vytvořit velmi korupční prostředí,“ napsala Dvořáková s tím, že by to v České republice nebylo poprvé, kdy je prostředí pro korupční chování institucionálně nastaveno.

Koalice nemůže prosadit zavedení přímé volby prezidenta sama. Pro přijetí návrhu je nutná ústavní, třípětinová většina ve Sněmovně i v Senátu. Hlasy opozice jsou potřeba v dolní komoře a zejména v komoře horní, v níž má ČSSD většinu.

Další informace:
Českénoviny.cz Sněmovna schválila zavedení přímé volby prezidenta
Českénoviny.cz Schůzka koalice a ČSSD k přímé volbě změnu postojů nepřinesla
Aktuálně.cz Dohoda o přímé volbě zkrachovala, její osud je nejistý


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

VĚJIČKA PRO PROSŤÁČKY. Pátek, 16.Prosince 2011, 17:16:24

Pokud je potřebné náš politický systém obrodit o nějaký prvek přímé demokracie, tak určitě teprve na jednom z posledních míst je přímá volba prezidenta a to z mnoha důvodů. V prvé řadě jde o podvod ze strany politických stran, protože pokud existuje mediokracie, čili vlastnění všech médií oním proslulým jedním procentem bohatců, tak ti vytvoří před volbou pro určitého kandidáta až příliš životodárné klíma. Za druhé, kromě mediokracie zákon tiše počítá i s partokracií, když kandidáta na prezidenta může navrhnout doslova pár ústavních činitelů, ale jediných nositelů moci na to musí být padesát tisíc. Za třetí, pokud lid má právo pouze si svého budoucího vladaře zvolit, ale nemá stejné právo ho odvolat, pak jde už dokonce o výsměch aktivistům za přímou demokracii. Za čtvrté, přímá volba nemění vůbec nic na postmonarchistické tradici prezidentské funkce v naší zemi, ba dokonce ji ještě posiluje. Za páté a to je nejpodstatnější, přímá volba prezidenta fakticky působí proti samotnému smyslu přímé demokracie, protože dává jedinci mnohem silnější mandát, než má kterákoliv jiná kolektivní mocenská, ústavní instituce, takže posiluje centralizaci. Suma sumárum, politická třída si zase ze svého „lidu“ vystřelila.