Kdo nám vlastně vládne?

Václav Klaus si opět postěžoval na přístup politiků ke krizi, demokratický deficit EU i svoje evropské kolegy. Svým způsobem by tentokrát mohl mít i pravdu.

Čtenář novin mohl 26. listopadu narazit v Právu na další z výborných karikatur Vladimíra Renčína, v níž astroložka jakémusi muži sděluje: „Z vašeho horoskopu vyplývá, že se dostanete do učebnic. Nevyplývá z něj bohužel, budou-li to učebnice historie nebo psychiatrie.“

Kdo si otevřel vzápětí Lidové noviny z téhož dne, byl omráčen palcovým titulkem „Klaus: Vládne nám Sarkozy a Merkelová“.

Titulek shrnoval hlavní poselství dlouhého rozhovoru s českým prezidentem, po jehož přečtení si leckdo mohl klást otázku, zdali onen muž v Renčínově karikatuře není náhodou Václav Klaus.

Prezident nám tajemně sděluje, že sice existují „nominálně existující, formální instituce“, ale v každém lidském společenství existují také instituce neformální, které mohou být stokrát významnější. Tandem Sarkozy – Merkelová je prý dnes nejvýznamnější institucí EU, jakkoliv není založena na žádném paragrafu ve smlouvách. Podle Klause má tento tandem ohromnou sílu prosadit jakékoliv rozhodnutí, k němuž dospějí a které se bude týkat celé EU včetně České republiky.

Člověk méně znalý skutečného pozadí evropské politiky by si mohl naivně myslet, že jakkoliv jsou Sarkozy a Merkelová coby představitelé největších zemí EU jistě nejvýznamnějšími politiky Unie, všechny jejich dohody podléhají – navzdory jejich „ohromné síle prosadit jakékoliv rozhodnutí“ – schválení celé EU, což je také jeden z důvodů, proč EU přešlapuje na místě, a proč ji za nerozhodnost ohrožující ekonomickou stabilitu celého světa kritizuje dnes kdekdo.

Na otázku, proč nepředloží vlastní návrhy na řešení krize eura a evropské integrace, Václav Klaus poněkud smutně konstatuje, že on není na návrhy tázán. Kdyby prý cítil politickou šanci, že se svými návrhy může něco dělat, tak by prý hned začal psát balíček opatření. Ale na jeho návrhy prý není nikdo zvědav.

Skromně pozapomněl dodat, že když sepsal svůj poslední slavný balíček opatření v roce 1997, vedlo to k domácí ekonomické recesi a přispělo k pádu jeho vlády.

Navíc prezident to se svou skromností trochu přehání, protože jen pár dní před rozhovorem v LN opět oprášil svůj smělý návrh z roku 2005, aby se EU přetvořila do jakési Organizace evropských států, založené na „společné víře v to, že jsou členské státy schopné – v jistých oblastech – jednat společně.“

Možná si tento jeho smělý návrh tandem Merkelová – Sarkozy zatím neosvojil i proto, že má jisté zkušenosti s dosti impotentní Organizací spojených národů, která je též založena na předpokladu, že jsou její členské státy schopné – v jistých oblastech – jednat společně, což mnohé z nich bohužel, na rozdíl od členských států EU, nikterak neodradí od toho, aby spolu v jiných oblastech čas od času neválčily, neporušovaly lidská práva a v jejich čele nestáli brutální diktátoři.

Vraťme se ale k prezidentově myšlence, že lidským společenstvím často vládnou neformální instituce, které mohou být stokrát významnější než ty formální. V kontextu toho, co slýcháváme z prezidentova okolí, je to úvaha jako vystřižená z konspiračních teorií vicekancléře Hájka nebo novináře a člena „hradní partičky“ Adama Bartoše, kteří se do učebnic psychiatrie derou ještě o poznání vehementněji než pan prezident.

Na druhou stranu, pokud vynecháme konspirační paranoiu, již se v okolí pana prezidenta velmi daří, a nebudeme se tudíž zabývat celosvětovými spiknutími, jejichž cílem je „světová vláda“, které se po úzkostech způsobených „humanrightismem“, „NGO-ismem“, „environmentalismem“ a „europeismem“ nyní velmi děsí i pan prezident, musíme konstatovat, že na myšlence o neformálních institucích, které nás ovládají, něco je.

Mohli bychom mluvit například o soukromých ratingových agenturách, jejichž áčka, béčka a céčka, jež udělují jednotlivým státům, jsou pro českou vládu tak důležitá, že nemine dne, aby někde něco neškrtala nebo „nereformovala“. Jedno z posledních hodnocení těchto agentur rozjařilo premiéra Nečase natolik, že o vynikajícím výkonu své vlády v tomto směru napsal hned několik novinových textů.

Pan prezident sice nedávno označil práci ratingových agentur za „nevědeckou“, tak říkajíc pod jeho rozlišovací úrovní, ale proti nadšení premiéra Nečase pro slova uznání ze strany těchto neformálně formálních institucí se nijak neohradil.

Dalšími neformálními institucemi, jejichž právo rozhodovat o nás není „založeno na žádném paragrafu“, a přesto o nás rozhodují, jsou například nadnárodní korporace a finanční trhy. Ty jsou ztělesněním jiné „neformální“ instituce, kterou ovšem pan prezident na rozdíl od tandemu Merkelová – Sarkozy vzývá, tedy neviditelné ruky trhu.

Ta si s nějakými lidskými společenstvími nedělá moc velké starosti. A pokud si finanční trhy, které podle jejich vykladačů pořád něco cítí, začnou z nějakého důvodu dělat po Řecku, Irsku, Itálii a Španělsku starosti například s Českou republikou, nepomůže nám ani skutečnost, že máme za prezidenta profesora ekonomie.

To samozřejmě zní jako science fiction, protože máme přeci vlastní měnu, údajně výborné reformní výsledky, a prý i kompetentní vládu, v níž je hned několik úplně nejlepších ministrů od vzniku samostatného českého státu, jenže oněm vždy citlivým finančním trhům se může přestat například líbit, že dle některých, i mezinárodně působících médií, jako je Financial Times, vládnou České republice spíše než Merkelová a Sarkozy obyčejní čeští kmotři.

Český mafiánský kapitalismus je neformální instituce par excelence. Navíc, na rozdíl od Merkelové a Sarkozyho, pracuje s nejlepším systémem anonymních akcií na světě, takže vlastně ani nikdo neví, kdo tyto neformální struktury tvoří a do kterých kapes vlastně plynou desítky miliard z rozkrádání státních zakázek.

Je zvláštní, že tyto neformální instituce, které kontrolují i politiku, a z české demokracie činí frašku, panu prezidentovi nevadí. Děsí se raději jakési evropské „postdemokracie“, která ovšem ve srovnání s českou „demokracií“ jeví ještě stále jako velmi demokratická.

Když už je řeč o demokracii a neformálních institucích, do učebnic historie, ale možná i do učebnic psychiatrie, se nejspíš zapíše, „tajná dohoda“, s jejíž pomocí prezident na sklonku minulého roku zachránil Nečasovu vládní koalici.

Na tiskové konferenci na Hradě po jednání s koaličními představiteli, 21. 12. 2010, kterou přenášela ČT24, Klaus prohlásil:

„Nesepisovali jsme žádnou dohodu, u které bychom si odsouhlasili jednotlivá slova. Ale všichni souhlasili s tím, že garantem dohodnutých věcí je prezident republiky... Já jsem připraven vše, co jsem zástupcům stran slíbil, v následujících dnech a týdnech splnit. “

O čtrnáct dní později, 3. 1. 2011, předstoupil tentýž Václav Klaus před novináře, kde jim sdělil, že 21. 12. 2010 před hlasováním o nedůvěře vládě nebyla uzavřena žádná tajná dohoda. „Žádná dohoda tam uzavřena nebyla. Vůbec ne na papíře, ale ani bez papíru…“.

Tak to už snad raději toho Sarkozyho a Merkelovou, ne?

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

M_ga_ko_2

Daniel Ševčík - Olomouc

Oslí můstek Pondělí, 28.Listopadu 2011, 12:44:40

Děkuji za Vaše texty, pane Pehe. Kromě souhlasu a občasného uchechtnutí si s tímto článkem nutně spojuji také aktuální politologický příspěvek o podobách (nejen českého) populismu:

http://www.denikreferendum.cz/clanek/11988-babis-skvrn-a-spiny-se-zbavis

Stanislav Hošek - Český těšín

Mafiánský kapitalismus? Pondělí, 28.Listopadu 2011, 17:02:43

Tento pojem do českého povědomí přinesl Havel. Podle mého soudu ho použil jako svou omluvu vůči veřejnosti, aby ukázal, že jí sice v listopadových dnech roku 1989 zamlčel, že si přeje kapitalismus, ale on v žádném případě nechtěl takový, čili mafiánský. Pravdou podle mne je, že není mafiánským kapitalismus, ale česká polistopadová politika od dob Klausovské privatizace, takže s plnou odpovědností tvrdím, že Klaus je osobně kmotrem všech u nás působících mafií.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

starý režim, revoluce, nový režim Úterý, 29.Listopadu 2011, 00:19:36

Tocqueville napsal pozoruhodnou knihu "Starý režim a revoluce", kde popsal, jak se ve starém režimu rodil režim nový a jak naopak v novém režimu dál působí ten starý. Jeden už nežijící výborný religionista a teolog vždy říkal: Revoluce většinou přinese změnu názvu ulic a náměstí a změnu politiků a vedoucích činitelů, lidé a společnost se příliš nezmění. Vzhledem k tomu, že jsem ve starém režimu žil 30 let a v novém 21 let, vidím, že kromě voleb a možnosti cestovat se tak mnoho nezměnilo. Jistě, tyto změny jsou důležité a podstatné a měli bychom usilovat o to, aby oněch demokratických změn bylo více, například, aby u nás platila slušná etická a demokratická pravidla, zvětšila se možnost účinné občanské participace, politici nás museli brát vážně, byla u nás dodržována lidská práva, tedy abychom nejprve sami byli schopni respektovat své bližní v jejich odlišnosti a ctili zákony, aby nám záleželo na tom, abychom žili ve spravedlivé společnosti, atd. Něco z toho, co jsem jmenoval se děje, mnohé však ne. Vytrvalým občanským úsilím, kritickou reformní prací bychom možná mohli dosáhnout více než romantickým voláním po revoluci.

Souhlasím s tvrzením diskutujících, že Klaus je kmotrem českého korupčního kapitalismu, který neoprávněně nazývá demokracií.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Úterý, 29.Listopadu 2011, 03:49:14

Kdo nám vlastně vládne?

Za „reálného socialismu“ vládla KSČ a dala si to do Ústavy. Když byl příslušný článek z Ústavy vyňat, systém se zhroutil

Dnes máme v Ústavě dělbu politické moci a volnou hru politických stran. Když zrušíme celou Ústavu, systém se nezhroutí

Dnes vládnou ti, kteří mají ne ústavní, ale ekonomickou moc. Jejich moc není právně upravena, vyplývá z podstaty sociálně ekonomického systému

Vedoucí úloha politické strany a vedoucí úloha bank (mafií) …

Totalita a demokracie …

Petrasek Milan - penzista

Je možné, Úterý, 29.Listopadu 2011, 10:54:46

že u pana Klause dochází - s dobou řečeno - k nezáměrně, ale podmíněně spotánímu propojení toku neurónů v mozkové hmotě. K projevu tohoto - po staru řečeno - přenosu dochází při silném poškádlení jeho silné podvědomé touhy po mocenské pozici a roli alla Šarkozy, kteráje natolik silná, že deformuje koherenci jeho vědomí a výpovědi. A to natolik až jeden žasne nad tím jak zachází se svým nadprůměrným talentem a inteligencí. Příjemným následkem pro občanstvo je, že uplatnění jeho racionálně vedené touhy po moci tím silně upadá.

Petrasek Milan - penzista

oprava exkisé Úterý, 29.Listopadu 2011, 10:59:19

ř. 5 - alla Merkozy

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 29.Listopadu 2011, 11:43:58


Historické trauma Němců z hyperinflace po I. světové vede Němce k tomu, že dnes paralyzují spolupráci na úseku eurobondů a stáhnou nás pod hladinu asi všechny.

Hitlera žádná inflace k moci nepřivedla - ale deprese, deflace, nezaměstnanost.

Vůči svému HDP nejzadluženější stát světa Japonsko, které neustále 20 let startuje ekonomiku dluhovými penězi a motor nedluhové už výroby ne a ne naskočit, žádnou inflaci nemá

ani USA ...

hrozí opak.

Fiskálně nezodpovědné je jen Řecko - ti ostatní jsou v pořádku a stejně jim všem hrozí kolaps.

Pominutost Němců jejich historickými německými traumaty si všichni šeredně odskáčeme ...



Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

s eurobondy opatrně Úterý, 29.Listopadu 2011, 12:39:26

nemyslím, že kličové u eurobondů jsou historické reminiscence - spíše jde o to zda "dluhovou unii" financovat s pomocí ECB (kromě jiného to nejde i podle "ústavy" EU). A tedy jak mají zejm. Němci přispívat na dluhovou spirálu generovanou zejm.v jižním křídle Euro Area.
Osobně si také nemyslím, že sypat tímhle evropské peníze do téhle dluhové díry je rozumné - pokud eurobondy, tak na rozvojové projety EU, které zvýší její konkurenceschopnost.
I tak to může mít inflační efekt - ale kromě restrukturalizace dluhů je inflace druhým a vlemi nepříjemným způsobem jak snížit evropská pasiva.
Tady pak je na místě zvážit zda ECB má být orientována pouze na inflační cílení a nebo jako FED komplexněji.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Středa, 30.Listopadu 2011, 08:29:57


hm, kdo bude za chvíli patřit do klubu té dluhové díry?

Nebude tam kromě Skandinávie a Německa za chvíli každý?

A všichni tam patří, protože byl "fiskálně nezodpovědní"?

Nevím myslím, že cesta zvyšovat konkurenceschopnost je sice obecně správná, ale kam vlastně vede?

Petrasek Milan - penzista

Popř. pane Tejkle - Středa, 30.Listopadu 2011, 11:21:40

konkurenceschopnost jako měřítko je za deregulovaných podmínek obecně nesprávná. A přesto nutná globální regulace zůstává stále pouze zbožným přáním. Lidská schopnost vnímat a regulovat problematiku uspořádávání větších skupin se nachází stále v plenkách. Nazírání na oněch 7 miliard jako na pokrevně bližní je velmi okrajovým projevem.