Volby ve Španělsku vyhrála pravice, uspěly ale i malé strany

Osm let vládnoucí socialisty vystřídají lidovci. Podle výsledků nedělních voleb budou mít ve sněmovně jasnou většinu. Socialisté v hlasování propadli, vcelku se ale dařilo malým stranám. Otázkou zůstává, jak volby ovlivnilo hnutí rozhořčených.

(pjed)

21.11.2011 16:25

Aktualizováno: 16:51

A5

Grafika známého španělského listu zachycuje poměr sil v nové Sněmovně. V pravé části jsou zachyceny zisky malých stran. Repro El País

Nedělní volby do dolní komory španělského pralamentu (Congreso de los Diputados) vyhrála jednoznačně Lidová strana - Pardido Popular. Vyplývá to ze zatím dostupných výsledků. Po sečtení více než 90 procent hlasů si hlavní uskupení španělské pravice drží 15procentní náskok před socialisty z PSOE, doposud vládnoucími. Pokud se prozatímní počty potvrdí, obsadí lidovečtí poslanci 186 křesel z 350 – nejvíce od pádu frankistického režimu v roce 1975.

Příznivci pravice už od nedělního večera oslavovali v ulicích.

„Je to nejlepší výsledek v historii naší strany,“ sdělila novinářům své bezprostřední dojmy generální tajemnice lidovců María Dolores de Cospedalová.

„Mísí se ve mě pocit ohromného uspokojení a ohromné odpovědnosti,“ dodala.

Podle agenturních analýz lidovci zaujali především kritikou minulých let vlády PSOE, kterým se propojením neoliberálních a neokeynesiánských přístupů nepodařilo ani zastavit nárůst nezaměstnanosti (nyní 23 procent), ani výrazněji podnítit hospodářský růst. Ten by měl letos dosáhnout 0,8 procent.

Kabinet PSOE čelil v posledním roce zároveň tlaku trhů a kritice protestního hnutí rozhořčených. Tlak trhů de facto vyvolal i vlastní volby, jež byly výměnou za podporu reformních balíčků uspíšeny o 6 měsíců.

Ani schválení vládních balíčků ale investory nakonec neuklidnilo – úroky z italských dluhopisů se tři dny před volbami opět zvedly nad 7procentní hranici, což podle komentáře BBC opět pomohlo lidovcům.

Nabídka pravice
Předseda Partido Popular a dnes již téměr jistý premiér Mariano Rajoy slíbil Španělům důsledně úspornou politiku, snížení rozpočtového deficitu pod 4,4 procenta HDP již v roce 2012 (loni 9,2, letos okolo 6 procent), nízké daně, zachování současných penzí i dosavadních výdajů na zdravotnictví.

Výrazněji šetřit chce naopak na veřejných zakázkách, příspěvcích regionům a některých, blíže nespecifikovaných oblastech státního sektoru. Konkrétní plány úspor má nová vláda představit do sta dní od nástupu do úřadu.

Lidovci se zároveň zavázali k pozvednutí španělské prestiže ve světě, bližší spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky a „sjednocení národa”. To je pozorovateli chápano jako přehodnocení vstřícné politiky socialistů k automním i separatistickým hnutím.

„Budu premiérem pro všechny,“ uvedl Rajoy v povolebním komentáři.

„Vrátíme Španělsku hrdost, jíž kdysi mělo. Víme, co je zapotřebí udělat (...) a budeme se snažit ze všech sil. (...) Zázraky ale slíbit nemůžeme,“ doplnil s tím, že se hned zítra pustí do práce na novém rozpočtu.

Reakce socialistů
Socialisté z PSOE se pod vedením někdejšího vicepremiéra a ministra vnitra Alfreda Péreze Rubalcaby v kampani zaměřili na minimalizaci volebních ztrát a varování před příliš velkým posilněním lidovců. S eventuálním volebním vítězstvím nepočítal téměř nikdo.

Konkrétně Rubalcaba sliboval reformu vzdělávací a zaměstnanecké politiky či další podporu růstu, jež prý doposud nebyla možná kvůli úsporám.

Za hlavní trumf pak španělská média označila Rubalcabovu dohodu o ukončení ozbrojeného odboje s baskickými separatisty z organizace ETA a také milionářskou daň, jíž by se dalo dle kvalifikovaných odhadů získat 2,5 miliardy eur (60 miliard korun). Právo výběru této daně spadá od roku 2007 do kompetencí regionálních vlád, ty ji však nevyužívají. Lídr PSOE chtěl tento nástroj opět obnovit.

Socialisté nakonec získali 29 procent odevzdaných hlasů (oproti lidoveckým 44) a jejich zákonodárci obsadí 110 míst. Rubalcaba již Rajoyovi poblahopřál a uznal vlastní porážku.

„Vrátíme se k našim snahám o záchranu hospodářství a začneme z opozice obhajovat sociální práva,“ shrnul další stranické plány s tím, že PSOE zhodotí výsledky voleb na velkém stranickém kongresu v lednu.

Španělská média vedou v souvislosti s kongresem dohady, zdali se o Rubalcabovu pozici nebudou ucházet jeho nejvýznamnější straničtí konkurenti: dosluhující ministryně obrany Carme Chacónová a kvazipremiér Baskicka (tzv. lehendakari) Patxi López.

Úspěch malých
Četní pozorovatelé očekávali, že výsledek španělských voleb významně ovlivní aktivizace hnutí rozhořčených. To pořádalo velké protesty na počátku léta. Rozhořčení ale nakonec před volbami příliš vidět nebyli – vystupovali pouze na dílčích demonstracích proti škrtům ve školství, protržní politice a pojetí předvolebních debat, které dle jejich názoru favorizovalo velké strany.

Zřejmě i vlivem hnutí se ovšem do španělské sněmovny tentokrát dostal nezvyklý počet malých uskupení, kandidujících v různých koalicích. Vedle tradičních katalánských autonomistů (CiU, 16 křesel) baskických nacionalistů (EAJ-PNV, 5 křesel) a Sjednocené levice (IU, 11 křesel) tak budou svoje poslance mít i strany baskické levice (Amaiur, 7 křesel), sociálně-liberální pokrokáři (UPyD, 5 křesel) anebo zelení (1 křeslo).

Podle španělského listu El País musí být role rozhořčených v relativním úspěchu malých stran ještě detailně prozkoumána. Již nyní lze ale údajně říci, že hnutí neovlivnilo volební účast. Ta letos přesáhla 71 procent. V roce 2008 to bylo jen o 2 procenta méně.

Ve Španělsku se volí poměrným systémem, hlasy se ovšem přepočítávají podle D’hondtovy metody, která zvýhodňuje velká uskupení.

Dosavadní vláda PSOE v čele s Josém Zapaterem (který již nekandidoval) zůstane v úřadu ještě nejméně měsíc. Nový poslanci se sejdou poprvé 13. prosince. Mariano Rajoy se ujme premiérství nejspíše na Štědrý den.


Další informace:
BBC News Spain election: Rajoy's Popular Party declares victory
Typically Spanish Partido Popular wins the General Election and has an ample overall majority
El País Rajoy: "We take the deficit seriously and will cut back wherever possible"
The Guardian Spanish election: exit polls suggest landslide victory for People's party
El País Election campaign ends with Spain under attack by markets
El País Parties hold final rallies with country facing grim outlook
El País PSOE prepares to evaluate Rubalcaba's soft-landing strategy


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

mayoría absoluta Středa, 23.Listopadu 2011, 00:43:4

Nezdá se, že by Indignados měli na volby nějaký zásadní vliv: volební účast ani podpora PP se nesnížila. Snad leda ta podpora malých stran, kterým ale ve Španělsku pšenka nekvete; dohromady sice mají okolo 20 %, na druhou stranu pouze Izquierda Unida víc než 5 % (sluší se říct, že IU se vyšvihla ze 2 křesel na 11).

PP má tedy pod kontrolou de facto všechny vrstvy zbývající politické moci: velká města, autonomní společenství, parlament. "Sjednocování národa" a "navracení hrdosti" může vesele začít. Na Plaça de Catalunya se už jistě nemohou dočkat.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 23.Listopadu 2011, 10:17:39

Ano, zatím to tak vypadá.

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 23.Listopadu 2011, 13:11:53

Pro objasnění výsledků voleb ve Španělsku je třeba položit si otázku : proč proti levicové vládě vzniklo levicové hnutí /jestli je možno Indignados takto nazvat/ ? Odpověď je v současné politice evropských levicových stran. Jak jsou schopny se tyto strany vypořádat s MMF, SB, různými ratingovými agenturami a dalšími seskupeními banksterů? Vcelku nijak. Do střetů s těmito organizacemi nejdou, takže výsledek jejich vlád je o jemnou, voliči nepostřehnutelnou, nuanci jiný, než výsledek vlády pravice. Vše je nutno podtrhnout zvýšeným zájmem médií, kdy sebemenší chybička a vlastně každé korupční jednání je řádně zveličeno a neúnavně presentováno občanům. V zahraniční politice jsou pak levicoví politici schopni se spřáhnout s neocons /Blair+Bush/ a pak to někdy opravdu vypadá, jako by vůdcové levicových stran byli nastrčenými vábničkami pravice proto, aby voliči nešli skutečně doleva. Proč by se třeba u nás pro tohle mělo zvednout 40 % nevoličů a jít volit levici?

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Středa, 23.Listopadu 2011, 18:57:5

Pan Ševčík položil výbornou otázku, jdoucí k jádru pudla: "proč proti levicové vládě vzniklo levicové hnutí (jestli je možno Indignados takto nazvat)?"

Odpověděl bych asi takto: protože levice už dávno není levicí, ale ani pravice není pravicí. Proč? Protože politika není politikou. (Myšleno na tradiční struktury, jako jsou strany, vláda, parlament.) Došlo k "depolitizaci" politiky, k její "ekonomizaci"...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad: Došlo k "depolitizaci" politiky, k její "ekonomizaci"... Čtvrtek, 24.Listopadu 2011, 13:50:2

Za povšimnujtí ovšem stojí, že se ve Španělsku volby vůbec ještě konaly.

Jinak to totiž vypadá, že se novým modelem stává utváření vlád bez konání voleb, takříkajíc "na pokyn shora"- viz Řecko a Itálie. Předcházely tomu mediální kampaně zdůrazňující nutnost nalézt zachránce, spasitele.....
Výraz "ekonomizace" to ale vystihuje jen částečně. Metody PR agentur přetvářejí politiku v show-business. Mladší generace novinářů to už do sebe nasála s mateřským mlékem.

Poslouchá-li člověk prosté lidi v metru či v obchodě, je patrné, že to funguje. Konvenuje to jejich elementárnímu přesvědčení, že politika je svinstvo a politické strany (tudíž) jen jejím stejně zavrženíhodným nástrojem.
Politické strany, včetně těch takzvaně levicových, se tomu přizpůsobují a jakékoli skutečné politice se pokud možno vyhýbají (také proto nemají příliš zájem nabírat členy!). Verbální projevy jejich funkcionářů na tom sotva něco změní. Tím se ovšem kruh uzavírá - občan dostává denně důkazy o tom, že politické stranictví je především cestou ke korytům.
Přidá-li se pak takto znechucený (ale především degradovaný!) občan k "indignados" (u Španělů to bylo silně patrné) - zůstává na přesně stejné koleji a sehrává předvídatelnou a tedy manipulovatelnou roli pěšce na pseudopolitické šachovnici.