Chci být nepřizpůsobivý

Média informují o Romech jako o nepřizpůsobivých a na situaci se přiživují i sociálnědemokratičtí politici. Hněv lidí se nenapíná tím správným směrem, je ovlivněn mediální masáží a nemíří k původcům problémů.

O českém obyvatelstvu se říkalo, že není rasistické. Dokud se nedělo nic mimořádného, mohlo se zdát, že to platí. Situace se prudce mění poté, co se zintenzivnila a zviditelnila permanentní krize vládnoucího systému.

Přicházejí vlny ekonomické deprese a stát všemožně zvýhodňuje kapitál a masivně šetří na těch, kdo jsou odkázáni na nedůstojný prodej vlastní pracovní síly a na těch, kterým není dopřáno pracovat. Tím se snižuje koupěschopnost obyvatel a krize se dál prohlubuje. Většina obyvatel je tímto malströmem stahována stále níž, až ke dnu. Lidé to aspoň tuší a bere jim to naději. Takové situace přirozeně vyvolávají hněv a hněv si žádá cíl. Lidé drcení systémem se neobracejí proti systému. Neobracejí se proti skutečným držitelům moci ani proti jejich poskokům v parlamentních a vládních pozicích. Nevyužívají svých občanských, např. voličských možností. Nepromýšlejí svou dramatickou situaci a řídí se pocity. Za terč jim bohužel posloužili ti, které systém postihl ještě mnohem víc. Takto začíná reálný politický extremismus v praxi.

Na romskou komunitu dopadl současný systém těžce. Vedle lidí dlouhodobě bez práce a lidí bez domova jsou i Romové, až na výjimečné jednotlivce vyřazeni z běžného života. Tyto tři skupiny se proplétají. Pro kulturní identitu Romů není v systému místo. Sociální vyčlenění u všech těchto skupin vede k různým typům kriminality. V poslední době i k občasnému násilí vůči lidem z většinové populace. To mnohým stačí jako dostatečná záminka k tomu, že se chaotický vztek lidí postižených systémem, v poslední době např. ve šluknovském výběžku obrací vůči Romům.

Pro rozhněvané severočeské obyvatelstvo je těžké odpoutat se od okamžité situace a hledat příčinu příkoří, které se jim děje. Nacionalističtí populisté umí pojmenovat jejich potíže. Mají na rozdíl od demokratické levice odvahu otevřeně kriticky mluvit o systému. Není na první pohled zřejmé, že jim místo emancipace přinášejí další represi. Obyvatelstvu poštvanému proti Romům se nelze divit, když vláda a její úřady okázale ignorují schválené projekty integrace sociálně vyčleněných lokalit a situace v ghettech se stále zhoršuje.

Je-li možno rozezlené Severočechy chápat a volat spíše po racionálním usměrnění jejich hněvu, je naprosto netolerovatelné to, co v této situaci činí některá média včetně České televize a někteří politici. Je mimořádně smutné, že se k protiromskému pomlouvání a štvaní připojili lokální sociálně demokratičtí politici. Za totální zklamání je nutno označit to, že populární sociálně demokratický poslanec Stanislav Křeček uveřejnil 6. září na svém blogu na Aktulne.cz odporný rasistický pamflet pod názvem Romský problém není problémem sociálním. Pokud by se ČSSD od těchto projevů nedistancovala, je nutno ji v humanistickém úsilí pokládat za diskvalifikovanou do doby, než se vrátí ke své tradiční kombinaci sociálního a liberálního principu v rámci demokracie.

Čteme nebo slyšíme o dvou stranách sporu, z nichž jednu tvoří „nepřizpůsobiví občané“. Každý samozřejmě dobře ví, kdo je míněn, ale nikdo nenapíše, že jde o Romy. Napíše se „nepřizpůsobiví“, a čtenář, divák nebo posluchač jakoby zahlédl nenápadné spiklenecké mrknutí. Připsat Romům výslovně to, co se říká o „nepřizpůsobivých“, to by mohlo mít za následek opletačky se zákonem. Mohlo by jít o hanobení rasy, národa, etnika nebo přesvědčení nebo o vyvolávání nenávisti vůči skupině obyvatel pro jejich etnickou příslušnost. Zvolí se tedy výraz „nepřizpůsobiví“ jako mimikry. Na přímý dotaz nám tito žurnalisté a politici odpoví, že samozřejmě nepřizpůsobivý může být člověk jakékoli etnické či rasové příslušnosti, a mají vystaráno.

Proč Česká televize ve svých příspěvcích systematicky o Romech mluví jako nepřizpůsobivých? Je jejich úkolem se někomu nebo něčemu přizpůsobit? Vypadá to, že pilíř svobodné demokratické společnosti, totiž uznaná a oceněna pluralita, je už na překážku. Romové mají jazyk, jímž aspoň částečně někteří mluví, mají svou hudbu, svá jídla. Bylo to dosud v pořádku a je to najednou v nepořádku? Mohou vypadat jinak, ale musí aspoň mluvit, zpívat, jíst, oblékat se, vyprávět pohádky stejně jako většinová společnost? Nebo musí být vše pro všechny prefabrikované?
Někdo by řekl, že Romům jejich kulturu dopřeje, ale žádá jejich přizpůsobení v tom smyslu, že mají dodržovat zákony. To je ovšem komické, či vzhledem k důsledkům spíš tragikomické přání. Dodržují snad zákony ostatní? Budeme se štítivě odtahovat od drobných krádeží spáchaných možná špinavýma rukama a budeme raději kvůli bezpečí tolerovat velké zlodějiny bílých límečků? Šaty přinesené z čistírny a vymydlené tělo nečiní zločince lepším. Slýcháme, že soudy dostatečně netrestají „nepřizpůsobivé“, přičemž opak je pravdou. Rom je pro policii vždy první podezřelý. Mafiánský sofistikovaný lupič si může vždy policistu, státního zástupce, a jak se v poslední době ukazuje, i soudce koupit a mnozí etnicky a rasově bezvadní dlouhodobě unikají potrestání.

Pod heslem vyžadované přizpůsobivosti se zjevuje, co se děje se současnou demokracií. Pro udržení politické moci v situaci krize, v době, kdy jsou lidé právem rozzlobeni, už nemusí stačit propaganda. Demokratické mechanismy už nemusí vyhovovat. Lidé by se mohli doopravdy pokusit volbami něco změnit. Vzali by vážně, že jsou občany a voliči. Proto je třeba chránit systém razantnějšími prostředky. V první polovině 20. století v podobných situacích nastoupil italský fašismus, španělská a portugalská konzervativní diktatura, rakouský korporativismus se značně omezenou demokracií, prostě tyranské režimy různého zabarvení.

Dnešní pokračovatelé této metody nouzové ochrany systému se poučili. Už jen někteří z nich, dnes např. Dělnická strana sociální spravedlnosti, kritizují kapitalismus. Ostatní spojují radikální konzervativismus, nacionalismus a diktátorské tendence s kapitalistickým tržním systémem. Uvádělo se, že to tak dlouhodobě spojit nelze, ale i příklad Číny ukazuje, že to možné je a že je to přímá cesta k efektivitě a konkurenceschopnosti.
V demokratické mytologii čteme chválu komunit a jednotlivců, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit mocným a tvrdě, za cenu obětí hájili právo své a právo ostatních na jedinečnou identitu, na odlišnost, na vlastní cestu. Nepřizpůsobivost byla jednou ze základních ctností liberální demokracie. Dnes, kdy už by odlišnost mohla být riskantní, se oceňuje přizpůsobivost, konformita, uniformita. Vše musí běžet v daných kolejích. Kdo se vymyká, je vyřazen. Přesahovat nebo nedosahovat průměr se bude asi trestat. Jakákoli omezení svobody a plurality se omlouvají terorismem. Západní společnost si vyzbrojila a vycvičila teroristy, kteří ji na oplátku pomáhají nastolit autoritativní pořádky.

Je-li možno parafrázovat výrok z podobné situace, řekl bych po událostech na nejzazším severu Čech, že dnes jsme všichni nepřizpůsobiví.

A co si myslíte vy? Diskuse (23 příspěvků)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

neúcta k voliči Pondělí, 12.Září 2011, 11:17:54

Odporný Křečkův článek, účast Foldyny a současně spíš vyčkávací postoj vedení ukazují hloubku ideové krize ČSSD. V takovéto situaci musí mít strana hlásící se k Masarykovi odvahu kritizovat za dění na Šluknovsku nejen vládu (a tím dělat politické body), ale i občany, resp. některé jejich aktivity. Úcta k voliči nespočívá v tom, že budu populisticky nadbíhat každému jeho projevu, i v situaci, kdy se projevuje jako zvíře a jedná vlastně proti řešení situace, jež ho oprávněně nahněvala; to právě velká úcta není a hlavně je takto získaná popularita velmi nestálá. Nezapomínejme, že kdyby se za hilsneriády hlasovalo o vině, tak byl asi Hilsner odsouzen. ČSSD musí umět v situaci, kdy se jedná o její ideový profil samotný, říct lidem i toto: to, co děláte, jednoznačně odsuzujeme, a nejsme politickou silou, která by nabízela ten typ řešení, který na takových demonstracích zaznívá. Řešení musí začít tím, že podobné pochody skončí!

Úcta k voliči se v tomto případě má projevovat tak, že se snažím zabránit tomu, aby se projevoval jako bestie, a vysvětlit mu situaci tak, aby rozuměl souvislostem. Snažit se oslovit to lepší v něm, to, co se z něj dělá demokrata, ne fašistu, to je úcta k voliči!

Lepenka

Michal Špína - komparatista

"aby se neřeklo": Pondělí, 12.Září 2011, 14:27:42

http://www.cssd.cz/inews/aktualne/odmitame-projevy-rasismu-a-nesnasenlivosti-necasova-vlada-musi-krizovym-regionum-venovat-komplexni-pozornost

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pondělí, 12.Září 2011, 16:54:24

Tak přeci jen. I když ani Sobotka se nevyhnul tomu šílenému termínu "nepřizpůsobiví", který je používán s mrazivou samozřejmostí...

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Psí hlavu Křečkovi? Pondělí, 12.Září 2011, 17:24:51

Přečetl jsem si Křečkův „odporný rasistický pamflet‟, a nijak zvlášť odporný nebo rasistický mi nepřipadá.

Nejhorší je ten nadpis. Úvod na něj navazuje a skutečně obviňuje Romy, že si za své sociální problémy mohou sami. Křeček kádruje národnosti a sklouzne k zavádějícímu srovnání s Vietnamci, v němž poněkud zanedbává fakt, že sociálně slabých cizinců se naše skvělá civilizovaná společnost jednoduše zbavuje, že cizince, kteří ztratí práci, prostě vykopneme, odkud přišli, a to tak rychle, aby ani nestačili soudně napadnout nezákonnou výpověď nebo vymáhat nezaplacenou mzdu; teprve druhá generace těch úspěšných, ať už v zaměstnání nebo v podnikání, kteří se tu udrželi nejméně pět let a dosáhli přes všechny překážky aspoň trvalého pobytu, má šanci zůstat na našem území i v případě, že sama neuspěje.

Zbytek textu ovšem s nadpisem místy vysloveně kontrastuje, hlavně když se v Křečkovi ozve veterán boje za práva nájemníků: „Senátor a starosta doporučující přijmout zákon, který by zakázal problematickým osobám se přistěhovat by snad měl nejprve požadovat zákon, který zakáže jejich vystěhovávání...‟

K problémům Křečkova textu patří, že argumentace se místy logicky rozpadá a rozbíhá a konec, jak se mi zdá, vyznívá zcela zmatečně do ztracena.

Myslím, že jak dopadají místní referenda o stavbách domů Na půli cesty nebo psychiatrických léčeben, Křeček kritizuje, ale říct na plnou hubu, že bychom se za to měli stydět a změnit to, to zase ne. Nepochopil jsem, zda slovy: „Právo totiž funguje jen tehdy, je-li porušováno občas a některými,‟ naráží na všeobecnou zkorumpovanost současné české společnosti (čemuž by nasvědčovala teze, že represe není řešení, nicméně schází jakékoliv přímé obvinění vůči horním deseti tisícům), anebo míří po rasisticku na (údajnou) masivní romskou kriminalitu (čemuž by nasvědčovala velká část kontextu, zejména nadpis, úvod a protesty proti „salonním ochráncům všelikých práv‟, ale nejde to příliš dohromady s kritikou represe a schází usvědčující důkaz v podobě vyvozených důsledků). Zdá se, že Křeček odmítá drábkisticko–řápkistické odebírání sociálních dávek, ale těžko říci, kam slovy „Odebereme-li sociální dávky těm, kteří z nich žijí, lhostejno zda oprávněně či nikoliv, dojde k tak rozsáhlému porušování platného práva, že nebude dost policistů, vyšetřovatelů, soudců ani věznic,‟ vlastně míří, když naváže, a článek uzavře, žehráním na kritiku od „korektních“ evropských politiků.

Při prvním čtení mi Stanislav Křeček: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stanislav-krecek.php?itemid=14160#c hodně připomněl Annu Jančaříkovou: http://www.denikreferendum.cz/clanek/11423-vinni-jsou-utocnici-nikoli-
vsichni-romove#comment_13815

Když jsem ho teď komentoval a citoval, lépe jsem si uvědomil, že nejen že Anna Jančaříková podává sevřenější a ucelenější popis situace na Šluknovsku, ale také Stanislav Křeček sklouzává přece jen více ke skutečně rasistickému slovníku. Přesto si stále myslím, že hlavní problém netkví v Křečkově xenofobii, ale v jazykovém míjení. A že k příčinám tohoto jazykového míjení patří vedle soustavného tlaku pravicové pronacistické propagandy také politická korektnost.

Jsem si téměř jist, že se v základních názorech na problémy Šluknovska a celé naší společnosti shodnu s Ivanem Štampachem, Martinem Škabrahou i Annou Jančaříkovou, a považuji za vysoce pravděpodobné, že všichni čtyři bychom se docela dobře shodli i se Stanislavem Křečkem, nejpozději ve chvíli, kdy bychom si vyjasnili pojmy, které užíváme, a našli společný jazyk. Nedávno jsem se takhle pohádal s kamarádem ze studií, a když už jsme oba hodně zvýšili hlas, musel jsem uznat jeho argument, že ho přesvědčuji převážně o tom, co si myslí taky: byli jsme zcela zajedno v tom, že místo pronásledovat chudé za drobné krádeže je třeba zatrhnout bohatým jejich miliardové tunely, ale málem jsme se poprali, protože jsme mluvili každý trochu jiným jazykem, a tak já jsem měl dojem, že on příliš obviňuje Romy a neoponuje dostatečně nacistům s jejich plány na transporty do koncentráků, zatímco jemu připadalo, že já popírám jakékoliv kulturní rozdíly mezi Romy a Čechy, a tedy vlastně samotnou existenci romské národnosti (nebo české).

Osobně nemám rád politickou korektnost, považuji ji za trapnou šaškárnu maskující nedostatek slušnosti — a už tím si koleduji o nedorozumění s Martinem Škabrahou, v jehož slovníku je politická korektnost synonymem slušnosti. Tabuizace některých výrazů nám ztížila domluvu, odřízla nás od sdílených tradic jazyka a vnutila nám nové vyjadřování, méně zažité, rozdílněji chápané. Zároveň vedla ke vzniku často obludné novořeči, za kterou se dokázaly schovat i ty nejzrůdnější projevy xenofobie, rasismu a nacismu.

Raději bych se Stanislavem Křečkem hledal společný jazyk, než ho zatracoval, protože rasisté nemají ve zvyku kritizovat spekulanty s byty nebo strach „slušných občanů‟ z někoho, kdo se liší, neřku-li potřebuje pomoc. Krom toho rasisté většinou nemluví ani o Romech. Ti malí, špinaví, nevzdělaní, pěstovaní těmi velkými, nažehlenými, diplomovanými na špinavou práci, posílají do plynu Cikány. Ovšem ti nejhorší, skuteční strůjci zla, ti s diplomy z Plzně a vysokými posty v politice nebo sdělovacích prostředcích, ti dnes mluví o Nepřizpůsobivých.

A jak vidno z poznámky Martina Škabrahy, která tu přibyla, než jsem dopsal svůj elaborát, ani to slovo „nepřizpůsobivý‟ samo o sobě není vizitkou neonacisty, vždycky záleží na tom, jak kdo které slovo používá: co se to svým jazykem snaží říct.

Martin Profant - Praha 7

Bohužel, trochu mimo mísu Pondělí, 12.Září 2011, 18:03:12

Slovo "nepřizpůsobiví" má hnusnou pachuť a velmi hnusnou a krvavou historii. Jeho použitím v ČT (a také na Nově, na Primě nevím) by se měla zabývat příslušná mediální rada a pokud by místo pokuty doporučila, aby redaktoři ČT absolvovali povinně elementární kurs dějin rasismu a xenofobie ve střední Evropě po roce 1871 se zvláštním přihlédnutím k německému nacismu a českému fašismu, dobře by udělala.
Nicméně v případě těch měst na Šluknovsku bych se přece jen držel v konkrétnější rovině. Je pozoruhodné,že jak v Sobotkově prohlášení, tak v tzv. Šluknovské výzvě iniciované Kocábovým okruhem, chybí politika sociálního bydlení -tedy ten problém, který šluknovský malér odpálil a od kterého ho jedině jde začít řešit. U Kocába et cons. není divu, on totiž vzal zasvé už v těch integračních politikách, na které se signatáři peitce odvolávají.
Zřetel ke konkrétní situaci chybí ovšem i ve Štampachově článku. Oni v Rumburku náhle nezblbli a nezačali věřit Vandasovi a jeho straně. Mají tam dost vážný problém, který obtěžuje a snižuje kvalitu života. Problém, který se rozvinul téměř ze dne na den a vyvolala ho zchytralá chamtivost realitních spekulantů (či spekulanta?) A DSSS nabízí řešení. Nejde asi o to, že by místní očekávali deportaci Romů, ať již do Indie nebo do plynu, ale dalo by se realisticky očekávat, že kravály Romy zastraší a oni odejdou jinam sami anebo že si vláda spočítá, že nabídka přesídlení části kapacity ubytovny přijde levněji než posílené hlídky v ulicích a každosobotní manévry.
Samozřejmě,v českých zemích je rozšířená xenofobie a intolerance. Ono kde není? Ale česká maloměšťacká vypočítavost ji drží na uzdě,v rovině hospodských plků, politické využití spíše neuvažuje,protože ji připadá neúčinné a příliš nákladné. V případě romské exkluse existuje mnohem vážnější nepřítel než těch pár otevřených rasistů.Lhostejnost,se kterou ten problém odsouváme z dohledu. Anebo ho zakrýváme moralistními kecy,ve kterých si dokazujeme, že jsme lepší než rasisisti.

p.s. On ovšem ten Sobotka vystoupení politiků ČSSD na demonstracích neodsoudil a od té Křečkovy slátaniny se nedistancoval. Trochu málo pro nápravu důvěryhodnosti.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Divide et impera! Pondělí, 12.Září 2011, 18:28:13

Vládnoucím skupinám a médiím, která jim opravdu nahrávají, pochopitelně nevadí ani Romové ani jejich údajná "nepřizpůsobivost", už z toho důvodu, že s nimi prakticky nepřijdou do styku. Zato se jim náramně hodí protiromské nálady, které se ve společnosti začínají rozmáhat. V době krize, kdy se nemilosrdně zviditelňují hlavní rozpory systému, se pozornost odvede jiným směrem, jako by tam ležely příčiny problémů. Lidé se neobrátí proti politikům, ale proti sobě navzájem. To je přece z historie známé. Takhle se to dělá odedávna, ale může to být pro společnost docela nebezpečné.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Padouch, nebo hrdina? Pondělí, 12.Září 2011, 18:36:12

Jeden z rasistických padouchů z řad ČSSD, Jaroslav Foldyna, má na svědomí i lepší skutky než nacistickou demonstraci: http://www.denikreferendum.cz/clanek/10929-litomericka-verejnost-demonstruje#comment_11721 plus řada zmínek dále.

Podporuje on jak litoměřické gymnázium, tak neonacisty, prostě proto, že je populista? Nebo podporuje litoměřické gymnázium z upřímné dobroty, ale zároveň je i populista, nebo dokonce rasista, a tak podporuje i neonacisty? Anebo to nakonec i s tou demonstrací „proti kriminalitě‟ myslel v zásadě dobře, jenom to příšerně zpackal?

Čili: Měla by ČSSD, jestli chce skutečně usilovat o lepší život pro lidi, vyhnat ze svých řad neonacisty, jako jsou Křeček a Foldyna, nebo by spíše měla posílit vzdělávání svých členů, aby lépe věděli, co činí, aby dokázali lépe vyjádřit, co chtějí říct, a aby si uměli dát větší pozor na neonacisty a léípe se vůči nim vymezit?

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Jak se spojit? Pondělí, 12.Září 2011, 18:50:19

Neonacistická propaganda, zejména ta plíživá ve sdělovacích prostředcích, úspěšně štve chudé Čechy proti ještě chudším Romům. Zároveň se možná podaří opoziční politiky a intelektuály rozeštvat vzájemnými spory o míru vlastního rasismu. Co proti tomu?

Pro mne osobně bude možná těžší než se nějak domluvit s Křečkem a Foldynou domluvit se s Romy. Mlít hubou, že mají rovná práva, mi vcelku jde, ale skutečně se s nějakými spřátelit, zvlášť s někým z řad těch beznadějně chudých, promluvit si s nimi, co přesně oni chtějí, někomu konkrétnímu nějak pomoci a na něčem s nimi spolupracovat, to už bude nad moje síly.

Přitom podle francouzského Neviditelného výboru http://bloombloom.toile-libre.org/index.php?option=com_content&view=article&id=48:linsurrection-qui-vient-fr-en&catid=35:le-comite-invisible&Itemid=55 jsou novou revoluční třídou, poté co kapitál úspěšně modernizací a reorganizací výroby rozprášil dělnictvo, právě nezaměstnaní: ti, kteří nemají práci ani školu, nebyli a nejsou jimi disciplinováni k poslušnému životu ve stádu státu. V českých podmínkách tedy především Romové.

Martin Profant - Praha 7

Rasistický padouch Foldyna? Pondělí, 12.Září 2011, 19:21:16

Jaroslava Foldynu jsem neviděl už drahně let, ale pokud se nezměnil, tak není rasista, ale vlastenec -v obou významech slova (patriot i nacionalista). S určitým sklonem k romanticky zabarvené slovanské vzájemnosti.
Ono tam i tam může jít o dobro národa - v Litoměřicích o jeho vzdělání, v Rumburku o jeho integritu. Foldynovu účast na té demonstraci bych nechápal jako program,ale jako pomýlení - jenomže tím spíše bych čekal jasné korektivní vystoupení ČSSD, už jenom proto, aby si ten omyl uvědomil.
Osobně mě mnohem víc děsí Křeček. Kultivovaný, vzdělaný a stale více populistický. Rasistický padouch z oportunismu :-)

Mluvit s Romy? Mluvite snad s Čechy o tom,co oni přesně chtějí? Ne, mluvíte s některými Čechy a a pravděpodobně je obvykle nepovažujete za reprezentanty národy, ale za lidi s individuálními názory. Svého času jsem měl profesi díky které jsem tu atam mluvil s nějakým Romem, některé z nich dodnes rád potkávám (a doufám,že třeba i oni mě). Nikdy mě nenapadlo s nimi mluvit jinak než s těmi ostatními, se kterými mluvím česky či slovensky.

Martin Pleva - pedagog, Brno

ČSSD voličsky nestojí na levicových intelektuálech, ale nižší střední vrstvě Pondělí, 12.Září 2011, 21:15:36

To je myslím třeba vnímat jako základní kontext toho, jak se strana k rozmáhajícímu se rasismu staví. Není to omluva, jen nezbytné politologické vysvětlení.
O to více je třeba si vážit vyjádření B. Sobotky, jenom je otázkou, zda bylo projednáno a schváleno na ÚVV, anebo zda se jedná jen o "soukromý názor" předsedy.

Že ovšem naprosto kardinálním a nanejvýš aktuálním úkolem pro celou levici zůstává vysvětlovat právě nižší střední a nižší vrstvě skutečné příčiny současné mizérie, to je myslím nabíledni. Když to neudělá levice, udělají to náckové. Mají usnadněnou úlohu v tom, že vidět nepřítele v Romovi je jednoduché a snadno pochopitelné (každý Roma na ulici pozná), kdežto chápat složité a velmi abstraktní mechanismy fungování dnešního ruletového finančního kapitalismu a vidět nepřítele ve finančním spekulantovi - to je mnohonásobně těžší. Přesto to nesmíme vzdávat. Zároveň se ale ukazuje ještě jedno: bez obnovení některých marxistických pojmů to nepůjde.

V tom je totiž past, do které upadli lidé jako M. Škabraha. Protože postmoderně odmítají vidět společenskou skutečnost strukturovanou (primát ekonomiky) a protože striktně lpí na diskurzu politické korektnosti, vzdalují se nejen myšlení běžného občana, jehož nedokážou pochopit, ale především nemohou ani zahlédnout podstatu toho nynějšího nedorozumění, onoho nebezpečného Babylonu, o němž píše velmi pěkně H. Macháček. S lidmi je třeba mluvit, jejich oprávněným steskům (třeba i na "romskou" kriminalitu) je třeba naslouchat a je třeba překládat z korektního intelektuálského newspeaku do jazyka lidu. A dělat to lépe než ultrapravicoví populisté. Příspěvek H. Macháčka jde dobrou cestou.

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Plevovi Pondělí, 12.Září 2011, 22:52:52

Strana, která zná pravdu "o skutečných příčinách současné mizerie" a vysvětluje jí střední a nižší vrstvě - nezlobte se, ale to je pohrdání občany. A dokonce "překládání do jazyka lidu".
Ona k tomu ČSSD už klesla za Paroubka, když se domnívala, že se má a musí podle marketinkových průzkumů podbízet voličům a vymezit si vrstvu,kterou chce oslovit. Výsledkem byla optimistická sázka na představu, že "co volič, to vůl" a prohrané "vítězné" volby.
Slušná politická strana musí mít čitelný postojový profil a vytvářet svojí programovou nabídku. Vytvářet, nikoliv opisovat z výsledků hodnotových průzkumů veřejného mínění. Pokud se nedokáže kobčanům chovat jako k partnerům, nebudou se tak chovat oni k ní. A k dobrému partnerství patří i ochota říct: Nezlobte se,ale na tomhle trváme,i když víme,že se Vám to moc nelíbí.
Mluvíte o politologickém vysvětlení, ale berete si z plejády politologických pojetí stran to extrémní,které chápe politické strany jako elit nabízejících své programy jako produkt na voličském trhu. Ale o takový koncept přece nemůže opírat svojí politiku žádná levicová strana- i ze zcela pragmatických důvodů,když pomineme ty ideové.


Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

vysvětlení k politické korektnosti Úterý, 13.Září 2011, 09:51:59

K tomu, co výše psal Honza Macháček: nepovažuji politickou korektnost za "synonymum slušnosti", pojem slušnost je daleko obecnější. PK především vychází z reflexe faktu, že jazyk není jen tak nevinný nástroj, kterým prostě vyjadřujeme svoje myšlenky, ale že je historicky a kulturně zatížený významy, které jsou často mimo naše vědomé záměry a kterými pak naše myšlenky a závěry mohou být ovlivněny a usměrňovány. Jazyk v tomto smyslu patří k těm strukturujícím faktorům, které zmiňuje pan Pleva a které redukuje na "primát ekonomiky". Mimochodem, (neo)konzervativní kritikové politické korektnosti ji běžně označují za formu (neo)marxismu a tedy za nástupce komunismu. To vůbec není tak šílené, jak to může na první pohled vypadat, politická korektnost, pokud ji nepochopíme banálně jako "jen jazykový" problém, totiž reaguje na to, co Antonio Gramsci označoval slovem hegemonie - nadvláda určitých myšlenkových schémat a navyklého chování, které lidé považují za samozřejmost, ale které jim vtiskává určité kulturní vzorce, spojené s určitým uspořádáním společnosti (to spojení ale rozhodně není přímočaré a jednosměrné).

Tohoto typu jsou i mnohá rasistická schémata, která kolují v české společnosti a jsou čím dál "samozřejmější" - neříkejte, že neznáte tu situaci, kdy se začnou ve společnosti vyprávět vtipy o cikánech nebo dělat podobné narážky a předpokládá se, že všichni budou rozumět (budou srozuměni). Absolutní většina rasistických vyjádření, kam spadá i používání termínu nepřizpůsobiví, není podle mě toho typu, že by vycházela z vědomého vyznávání rasismu, ale toho typu, že neuvědoměle přebírá určitá schémata. To je to, co mě nejvíc zajímá, a je to pro mě nebezpečnější než ten vědomý a důsledně teoreticky vypracovaný rasismus, kterého je mizivé procento.

Role politické korektnosti v podobných souvislostech je ta, že nás nutí vyjadřovat se přesně, zamyslet se nad jazykem, kterým mluvíme - to červené světýlko, které se nám má rozsvítit při nutkání použít nějaký problematický pojem, je varováním před samozřejmou autoritou většiny nebo tradice. Mohu opravdu říct "cikáni kradou"? Je to přesné? Nezhorším problém už tím, že se budu vyjadřovat nepřesně a tím pádem vlastně i vycházet z nesprávné analýzy situace?

Každý princip lze ale pochopitelně vyprázdnit a proměnit v jeho parodii. Když např. místo "cikáni kradou" řeknu "Romové kradou", tak sice dodržím literu politické korektnosti, ale vysměju se jejímu duchu. To ale není chyba toho principu, to je chyba toho, kdo jej realizuje.

Andrea Cerqueirová - Brno

díky Kateřině a Džamile Úterý, 13.Září 2011, 11:54:2

Díky za text i diskusi. Za současnou situaci může podle mě jednoznačně stávající vláda svými asociálními kroky (a je mi líto, že i někteří politici ČSSD se projevili populisticky a xenofobně). V minulém období tomu bylo jinak: díky SZ, konkrétně iniciativě Džamily Stehlíkové a Kateřiny Jacques,
vznikla agentura pro sociální začleňování, jejímž cílem bylo, aby v jednotlivých ohrožených regionech koordinovaly spolupráci jednotlivé složky: samospráva, neziskovky, policie, církve, školy atd. Kateřina Jacques pro řešení problémů v lokalitách mnoho udělala již ve funkci vládní úřednice, mající na starosti právě lidská práva. Do míst jezdila, koordinovala kroky se samosprávami i Romy, s většinovou společností, ve funkci poslankyně na problém upozorňovala, ve sněmovně navrhovala kupříkladu změnu pravidel pro sterilizace, které byly v minulosti nuceně prováděny na především romských ženách. U Romů i samospráv má Kateřina respekt. Bohužel, stávající vláda nechala vše dojít do krajností - situaci neřeší sociálními programy, ale sestěhováváním lidí do ubytoven (na čemž nemorálně vydělá vají různé realitky a pod.) a vodními děly. Tím problém nevyřeší, ale eskaluje. Ve funkci zmocněnkyně pro lidská práva je žena, která situaci neřeší. Je to sociální problém, který bude "reformami" eskalovat. Agentura potřebuje oživit. Vláda štve jedny proti druhým, sousedy proti sousedům, nenaslouchá bohužel nikomu. Kateřino, Džamilo, vraťte se!

Petrasek Milan - penzista

hegemonie a evropanství Úterý, 13.Září 2011, 17:47:2

Zatím co sousední evropané se vypořádávají s nadvládou myšlenkových schémat a navyklého chování voličů strany zelených, které jsou považovány za samozřejmý kulturní vzorec, zde dominuje fascinace nad hegemonií kulturního vzorce, kterým je mišmaš tradičního maloněšťáckého snobství, postotalitního trauma a místního neoliberalismu. Jak s tím do Evropy?

Martin Profant - Praha 7

Milanu Petráskovi Úterý, 13.Září 2011, 18:29:20

Myslím, že se spíše jedná o ohavnou českou nectnost sebemrskačství, popsanou již Šaldou. Na Šluknovsku dělá pár neonácků brajgl, k tomu se přidali místní, protože je štve přehršle sestěhovaných rodin - to není nic divného,všude v Evropě se místní a jejich samosprávy brání např. zřizovavání asylových center a utečenenckých táborů, protože co kdyby - a média mají téma v polookurkové sezóně, navíc by jinak musela psát o věcech jako je zpackaná důchodová reforma. Par intošů,včetně mé maličkosti, má potřebu osvědčovat svojí citlivost pro ohrožení tolerantního prostředí a přitom jsme příliš líní, abychom se problému věnovali pořádně. Normálůní Evropa.
A ovšem intelektuál, které se bojí svého odtržení od pracujících mas (jenže ty už jaksi neexistují) a příliš intelektuální,nerealistické politiky masové levicové strany. Ten jediný se na západ od našich hranic hledá dost špatně, ale on je to i u nás vzácný druh.

Martin Pleva - pedagog, Brno

M. Profantovi Úterý, 13.Září 2011, 21:42:50

Lidi nejsou hloupí, ale velké většině z nich chybí solidní společenskovědní rozhled. Proto si neumějí vysvětlit řadu (zejména negativních) jevů, které je pálí - respektive jsou náchylní k tomu, vysvětlovat si je scestně, sednout na lep demagogii. Platí to často i pro vysokoškoláky, zejm. pokud mají technické aj. nehumanitní vzdělání. Mnoho z nich si myslí, že naše obory jsou "kydologie", jak říkal svého času jeden můj kolega - učitel informatiky - a průšvih je pak na spadnutí...

A pokud jde o úkol politické strany v tomto ohledu, pak myslím, že není třeba se bát "ideové práce". Termín je Paroubkův, ale býv. předsedovi ČSSD lze myslím právem naopak vyčíst to, že právě tuto ideovou práci neprováděl. Minulá volební kampaň strany byla přehlídkou pragmatismu, nikoli ideogičnosti. Ostatně pravice si ty své věrné voliče taky vychovala a ideologicky vyškolila, jistě, má výhodu v tom, že jí pomáhají média.

A poslední poznámky "k politickému trhu": no, s trochou jízlivosti by se dalo říct, že jediná oblast, kde dnes trh funguje, je právě ta politika. Kdyby nebyla poptávka po levicové politické straně, žádná by ve vysoké politice neexistovala. Kdyby u nás byli lidé tak nasáklí neoliberalismem jako třeba v Británii nebo Irsku, neprotestovala by naše socdem proti školnému nebo poplatkům u lékaře (v Irsku se platí 30 euro ! za jednu návštěvu). Prostě ano, tady platí, že poptávka určuje nabídku. Ale (levicová) politická strana nemůže být POUZE založena na politickém marketingu, to je jasné. Jinak skončí nakonec špatně.

Martin Pleva - pedagog, Brno

M. Škabrahovi Úterý, 13.Září 2011, 22:10:4

Způsob, jakým ve svém posledním příspěvku vysvětlujete "politickou korektnost", je mi sympatický. Jistě, slova mají velkou moc. Já nejsem ekonomický redukcionista, plně uznávám význam jazyka pro lidskou společnost (a do značné míry autonomii lidské kultury vůbec), ale stojím na tom, že Marx měl pravdu, pokud jde o prvotnost ekonomické základny. Současnost to potvrzuje snad každý den.

Jenže potíž je právě v tom, že pokud uznáme "romský" problém za sociální (tedy původně vlastně ekonomický) a nikoli etnický nebo dokonce rasový, pak proti vzmáhajícímu se rasismu nelze bojovat idealistickými prostředky (používám ten výraz v marxistickém smyslu). Již více než deset let se např. v učebnicích děti dočtou o romském holocaustu, už dvacet let se oficiálně používá označení Rom místo Cikán atd. - a výsledkem je, že anticiganismus stoupá a rasismus má zelenou. Ba co víc, původně dobře míněné snahy posílit empatii vůči Romům a jejich dějinám se zvrhávají ve svou strašlivou parodickou travestii. Tak např. dnešní mládež (to mám z vlastní zkušenosti) vnímá údaje o někdejším tvrdém pronásledování Romů jako velmi zábavné a přímo inspirativní.

Co z toho tedy plyne? Pokud nezačneme měnit "společenské bytí" samo, tak protirasistická, humanistická kázání nejen že nezaberou, ale mají dokonce opačný efekt a rasismus spíše posilují. A společenské bytí můžeme měnit jen za toho předpokladu (pochopitelně to není podmínka dostačující, ale aspoň nutná), že uznáme onen "primát ekonomiky".

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 14.Září 2011, 05:30:35

Já myslím, pane Plevo, že pokud chce někdo lidi takto "vychovávat" (např. jak se mají chovat k menšinám), pak to musí dělat buď skrytě (aby to nepoznali), což v tomto případě nejde, nebo musí mít u těch lidí přirozenou autoritu a respekt; jinak to může mít přesně opačný účinek. Nemám na mysli autoritu konkrétních osob, ale obecně celé společnosti, která je reprezentována nejen vládou a parlamentem, ale i ostatními politiky jako celek. Já bych řekla, že lidé si myslí asi tohle: Co ti nám mají co vykládat, jak se máme chovat...

Zlepšení vztahů ve společnosti bude patrně možné jen při změně výrobních vztahů a nepůjde to tak rychle.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

M. Plevovi Středa, 14.Září 2011, 11:51:46

á jsem ale nikdy nezpochybňoval, že se musí vždy brát do úvahy i ty ekonomické souvislosti. Jenom odmítám "primát ekonomiky". V každé konkrétní společnosti jsou ty ekonomické a jiné faktory tak do sebe prorostlé, že představa "změníme výrobní vztahy a začne se měnit i to ostatní" je naprosto iluzorní. I samotné výrobní vztahy ostatně nelze redukovat na ekonomické faktory, už na této rovině je tam příliš mnoho "nadstavby". A když to domyslíte, tak "primát ekonomiky" je udržitelný jen na takové rovině abstrakce, že to je empiricky nepodložitelné, lze to dokazovat stejně úspěšně jako opak toho tvrzení. Pokud je něco cenného na marxismu, tak je to historičnost toho materialismu, tj. důraz, že "základna" a "nadstavba" se vždy vzájemně ovlivňují - tohle pochopit je daleko důležitější než samotná "základna" a "nadstavba", což jsou jen metafory, které nelze brát doslovně, jsou trochu jako žebřík, jenž je třeba odhodit poté, co po něm vyšplháme. Bojovat o to, co z toho má primát, je právě fixací na jeden z těch pólů místo na proces, který probíhá mezi nimi a jehož ony jsou vlastně jen relativními sedimenty.

Hegel postavený z hlavy na nohy je pořád Hegel, a proto materialismus se pro mě od idealismu (v marxistickém smyslu) zásadně neliší :-)

Petrasek Milan - penzista

pane Profante Středa, 14.Září 2011, 16:29:37

nechtěl jsem přifouknout masochismu, ale přifouknout uvažování nad perspektivou zdejšího zájmu o různá radikálního řešení. Tedy nastolit otázku za jakých podmínek se radikálně orientovaný volič začne zajímat o SZ. Jde také o přínos k odpovědi na otázku centrifugálních sil v eu. Tedy otázku prohlubování či vyrovnávání výrazně odlišných lokálních paradigmat v rámci eu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Když už byla řeč o výrobních vztazích... Čtvrtek, 15.Září 2011, 05:15:6

Výrobní vztahy se musejí změnit, protože brzdí rozvoj výrobních sil. K těm spadá nejenom technika, jak se to většinou chápe, ale patří sem i lidská pracovní síla, tedy i lidská tvořivost. Proč ta by se měla stále podřizovat nějaké šílené tržní mašinérii, která ji blokuje? Tvořivostí by mohl za určitých podmínek disponovat každý člověk, včetně Romů, když už diskutujeme právě o nich. Samozřejmě, že nemůže automaticky nastat všeobecná společenská harmonie, jakmile se změní výrobní vztahy. A samozřejmě vím, že Marx to tak možná nemyslel, jak já to podávám. Ale já si to myslím.

Stanislav Hošek - Český těšín

ROM Neděle, 23.Října 2011, 12:21:27

Pokud si vzpomínám, tak slovo „rom“, znamená v jejich jazyku „člověk“. Takže už fakt, že ho u nás píšeme s velkým počátečním písmenem, je nonsens. Až každý z nás a dalších mudrlantů kolem jakéhosi fiktivního „romského problému“, bude přistupovat ke každému cikánovi jako ke každému jinému člověku, tak bude větší část těžkostí zažehnána. Především proto, že se z nich nebude rekrutovat nejsilnější vrstva vyloučených. V žádném případě nejsou cikáni nepřizpůsobiví, jsou zbytkem společnosti prostě a sprostě z ní vylučováni. Všestranně. A to je hlavní „romský problém“, který není problémem cikánským, ale problémem našim.

Martin Profant - Praha 7

Pamět je křehká, pane Hošku... Neděle, 23.Října 2011, 13:08:15

Slovo "rom" neznamená člověk. S hodně velkou dávkou básnické licence by se mohlo přeložit jako "bližní",ale nejspíše jako ten, kdo je způsobilý k příbuzenství, prostě "náš člověk".
Pokud slovo "Rom" používáme jako etnonymum, pak je velké písmo zcela korektní; ostatně nějaký význam v nějakém jazyce má či měla většina etnonym a přesto nepíšeme slovo, které znamená " ten, co nemluví naším jazykem jakoby byl němý" s malým písmenem, pokud s ním označujeme příslušníky sousedního německého národa.
Vím, ono to vypadá jinak u etnonyma, které bylo vytvořeno a prosazeno uměle s naivní představou, že se do něj nepřenesou případné negativní konotace spojené s etnonymem "Cikán".Nefunguje to a my jsme si to v našich zemích už jednou vyzkoušeli - Marie Terezie zakázala označení Cikán pro tehdy administrativně usazované Romy a nahradila ho Novými Maďary, tedy plnovýznamově Novými rolníky.

Jinak máte pravdu, romský problém je naším problémem a nepostoupime v jeho řešení, pokud ustoupíme z myšlenky, že Romové,Češi, Slováci atd. jsou stejně tak lidé a jsou nadáni stejným rozumem a stejnými právy. Právě tak ale bude to řešení kulhat, pokud nevyjdeme z faktu, že většina Romů se rodí do jiné situace než většina Čechů či Slováků - dědičná bída, absence sociálního kapitálu ve výchozí rodině, vysoká šance na konfrontaci s rasismem již v předškolním věku atd. Tato kultura chudoby petrifikuje a zvýznamňuje přežitky "tradiční romské kultury",vesměs fungující jako integrační zábrana. Rozumné řešení našeho "romského problému" musí podle mého přesvědčení tuto historickou nahodilostí vzniklou odlišnost uvažovat a pracovat s ní.