Ministr vnitra Radek John (VV) opět odmítl kritiku ze strany policejních a hasičských odborářů. Na pondělní tiskové konferenci řekl, že dostal mandát od voličů a vlády, nikoli od odborů. Petici odborů bezpečnostních složek za odvolání Johna podepsalo více než 35 tisíc lidí, z toho přes 26 tisíc policistů a zaměstnanců policie a přes 4500 hasičů a zaměstnanců hasičského sboru. Odboráři petici v úterý předají premiérovi Petru Nečasovi (ODS).

„Mandát jsem dostal od voličů, daňových poplatníků, občanů a vlády, ne od odborářů, respektive nikoli od některých odborářských předáků. Ti s mým mandátem nemají vůbec nic společného," reagoval John. Uvědomuje si prý, že „některé skupiny" by jeho odchod přivítaly. „Vyhovovalo by jim, kdyby se ministerstvo vnitra vrátilo ke starým pořádkům, ekonomické blahovolnosti a vyznávání principů ruka ruku myje," prohlásil ministr.

Odbory mu mimo jiné vytýkají, že nezajistil pro resort dostatečné množství peněz. Nelíbí se jim ani pokles platů, prý je navíc vyšší, než bylo avizováno. Příslušníkům bezpečnostních složek se od ledna snížily platové tarify o deset procent. Odbory ale namítají, že například kvůli škrtání různých příplatků je propad vyšší.

Organizátorům petice vadí i způsob, jakým se John vyjadřuje o policistech a hasičích. Vedle toho kritizují také propouštění občanských zaměstnanců.

K protestní akci se dnes vyjádřil někdejší ministr vnitra František Bublan (ČSSD), podle něhož by měl Nečas petici věnovat „mimořádnou pozornost a zvážit, zda ministra vnitra skutečně neodvolat". Podle Bublana se potvrdilo, že John není schopen se za podřízené postavit. „Obětoval kvalitní fungování policie na úkor tupých rozpočtových škrtů. Dospěli jsme tak do neutěšené situace, kdy je vedení ministerstva nuceno pokrývat provozní náklady z platů," míní Bublan.

Podle Johna z petice vyplývá, že není adresována pouze jemu, ale celé vládě, „protože ta jednotně trvala na razantních úsporách a nezbytných omezeních". Z finanční situace v resortu viní ministr i jednoho ze svých předchůdců - Ivana Langra (ODS), který podle něj „v čase hojnosti" zatížil úřad řadou dluhů, nehospodárně nakupoval a uzavíral nevýhodné smlouvy.

Odboráři se v pondělí kriticky vyjádřili k několika Johnovým výrokům z minulosti. Ministr před časem například uvedl, že policejní sbor obdrží každé čtvrtletí zhruba padesát milionů korun na odměny. Místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR (NOSP) Petr Tomek k tomu dnes řekl, že se obává, že odměny uvidí „jen někteří". Další místopředseda NOSP Daniel Bláha pak přirovnal částku padesáti milionů korun pro 41 tisíc lidí k „odplivnutí na poušti". „Než to dopadne, tak to uschne. Připomněl bych, že dvacetinu této částky, která je určena pro 41 tisíc lidí, dokázal pan ministr vyčerpat na vánoční odměnu pro svých deset nejbližších spolupracovníků," prohlásil.

John v reakci zopakoval, že je letos na odměny rezervováno 212 milionů korun, odměny budou podle něho udělovány „mnohem častěji" než v minulosti řadovým policistům. S policejním prezidentem Petrem Lessym se prý navíc dohodl, že se změní způsob odměňování policistů. „Právo udílet odměny bude přeneseno už na velitele územních odborů, aby se odměny dostaly skutečně až k řadovým policistům na základě znalostí výsledků jejich práce. A další změny a úpravy budou následovat," řekl ministr.

Odborům se nelíbí ani předchozí jeho slova o tom, že policejní sbor by měl mít optimálně čtyřicet tisíc příslušníků. Existují prý kvůli tomu tlaky na vedoucí obvodních oddělení, aby se zbavili určitého počtu policistů. Zastupující místopředseda odborové Unie bezpečnostních složek Zdeněk Buřič dnes řekl, že počet čtyřicet tisíc je „číslo naprosto střelené od boku".

John se brání tím, že hranice čtyřiceti tisíc mu byla navržena minulým vedením policejního prezidia jako „návrh ekonomické stabilizace". S Lessym se prý dohodl, že do listopadu policejní prezident vypracuje analýzu, která stanoví parametry služeb pro výkon policie, z čehož budou vyplývat i personální potřeby a potřebné počty. „Právě při tvorbě personální strategie a standardů služeb vidím stěžejní roli odborů," řekl John.

Respektuje prý právo na petici a konstruktivní kritiku. Aby dostál i některým požadavkům obsaženým v petici, musí dotáhnout do konce své rozpracované návrhy, uvedl. Konkrétní „pozitivní výsledky" by podle něho měly přicházet v horizontu týdnů a měsíců. Cílem jeho i Lessyho je prý „stabilizace a odpolitizování" policie, k čemuž potřebují „klid na práci a konstruktivní dialog s partnery včetně odborů".