Jihomoravský kraj navrhl omezení přístupu k informacím

ČTK, Hana Holcnerová

Poslanci budou projednávat návrh novely Jihomoravského kraje, která výrazně omezuje možnosti veřejnosti dozvědět se více o záměrech politiků. Novelu kritizuje spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek i předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Jihomoravský kraj chce omezit práva žadatelů o informace. Podle návrhu novely zákona, který dorazil do Sněmovny, by lidé neměli nárok na údaje o názorech politiků a úřady by mohly odmítnout poskytnutí informace v případě provokativní nebo obstrukční žádosti. Bývalý poslanec Oldřich Kužílek, který stál u vzniku zákona o svobodném přístupu k informacím, pokládá krajskou předlohu za návrat do socialismu.

„Celý návrh znamená velké omezení přístupu k informacím, a to omezení zcela bezmyšlenkovité a bezkoncepční," řekl v pondělí ČTK Kužílek, jenž použil i slovo paskvil. Poukázal například na to, že autoři navrhují novelizovat pasáže se zněním, které už řadu let neplatí. Jihomoravský kraj má navíc podle něho s poskytováním informací problémy, a to hlavně v souvislosti s aktivitami občanských sdružení při plánování dálnice mezi Brnem a Břeclaví.

Jihomoravský kraj tvrdí, že současná právní úprava zvýhodňuje žadatele oproti úřadům a dalším institucím, které jsou povinny informace poskytovat. Umožňuje prý právo na informace zneužívat a úřady šikanovat. Kraj nechce právo na informace upírat nebo neúměrně omezovat, ale vyrovnat postavení žadatele a úřadů, píšou předkladatelé v důvodové zprávě.

Předseda ekologického sdružení Děti Země Miroslav Patrik Deníku Referendum v pondělí řekl, že návrh je „pomstou občanům, kteří chtějí důkazy o tvrzeních politiků“. Návrh podle něj svědčí o „papalášském přístupu“ politiků k veřejnosti. Patrik považuje novelu za „neprosaditelný nesmysl a neuvěřitelnou drzost“. „Novela podporuje nečinnost a lajdáctví úředníků,“ konstatoval. Pokud by totiž úředníci vyřizovali dotazy občanů důkladně a včas, nemuseli by lidé pokládat další a další doplňující otázky a žádosti o upřesnění informací. Patrik se také pozastavil nad tím, že kraj věnuje námahu na prosazení novely proti občanům, místo aby s nimi řešil své investiční záměry.

Kužílek poukázal také na to, že úprava omezující dotazy občanů politikům vychází z konkrétní situace, do níž se kraj v minulosti dostal. „Je to opravdu velmi komický přístup," podotkl Kužílek. I možnost odmítnout informaci v případě obstrukční žádosti je podle něho v české veřejné správě nepřijatelná záležitost. Ustanovení existuje třeba ve Velké Británii, ovšem tam funguje institut informačního komisaře, k němuž se lidé mohou odvolat a který má k dispozici rozsáhlé rozbory pro posouzení, zda žádost úřady šikanuje.

Novela by také zavedla povinnost žadatele identifikovat se, prodloužila by se lhůta na odpověď. Úřady by také mohly po žadateli chtít zálohu na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím informace. Podle jednoho z nově navržených ustanovení by úřad nemusel poskytnout žadateli údaj v případě, pokud by jej už měl prokazatelně k dispozici.

Větší novelu zákona o svobodném přístupu k informacím chystá v rámci protikorupční strategie vláda. Podle Kužílka, který je v příslušné odborné skupině, kabinet patrně nebude s jihomoravskou předlohou souhlasit. S konečnou platností o ní ale rozhodne Parlament.