Dlouhá léta jsi pracoval v sektoru komerčních rádií. Pak jsi ale změnil své zaměření a začal ses pohybovat ve stanicích komunitních. Tvoje organizace Radio Expert se snaží vytvořit světové zázemí pro jejich podporu. Proč ses rozhodl takto změnit svou působnost? V čem jsou podle tebe lepší?

Bylo to moje osobní rozhodnutí postavené na dlouhodobém zájmu o sociální problémy. Jako student americké univerzity v raných sedmdesátých letech 20. století jsem byl aktivistou proti válce ve Vietnamu. Účastnil jsem se mnoha pouličních demonstrací, zabýval jsem se i jinými problémy.

V sektoru komerčních médií jsem pracoval z toho důvodu, že jsem byl zároveň nadšencem do rádií, a v té době komunitní sektor v USA nefungoval. Pouze v komerčních organizacích jsem měl příležitost pracovat.

Já myslel, že komunitní média v USA mají dlouhou tradici. Kdy se tam začal vytvářet tento sektor?

Popravdě tam už nějaká taková rádia fungovala. Původní komunitní rádio patřící do sítě tichooceánských rozhlasů v Berkeley mělo svoje frekvence již od padesátých let. Ale až poté, co organizace regulátorů změnily zákony a vytvořily dostupné nízkofrekvenční FM, se začala rádia vytvářet. V Americe existuje spousta komunitních televizí, do kterých mají volný přístup všichni zájemci o vlastní pořad, jsou jich stovky, otevřených rádií je ale mnohem méně.

Až Zákon o telekomunikacích z roku 1996 vytvořil vhodné právní prostředí, které do budoucna umožnilo vznik komunitních stanic (tento zákon podepsaný prezidentem Clintonem měl za cíl zvýšit konkurenci na americkém mediálním trhu. Měl umožnit vstup nových subjektů do rozhlasového éteru. Ve skutečnosti ale vedl k další centralizaci vlastnictví a zániku některých alternativních rádií - pozn. autora). Až zákony z roku 2003, které zpřístupnily nízkodosahové frekvence FM neziskovým subjektům, podnítily rozmach takových rádií.

Změna zákona se pravděpodobně odrazila v realitě Spojených států. Co zákon způsobil a jak bys zhodnotil současný počet komunitních rádií?

Změny, které u nás proběhly na začátku tohoto desetiletí, zpřístupnily frekvence komunitním organizacím pouze na venkově. Netýkalo se to velkých měst. V amerických vesnicích je nyní celkově asi osm set komunitních rádií. Až teprve letos, pod vládou prezidenta Obamy, dojde ke změně a frekvence FM se zpřístupní občanům i ve velkých městech. Podle odhadů vzniknou další čtyři stovky rádií.

Komunitní rádia jsou z principu zaměřena na malé skupiny lidí, které sdílejí stejný zájem, bydlí na stejném místě, jsou příslušníky jedné menšiny. Myslíš, že komunitní rádia mohou prospět společnosti jako celku? Existuje nějaký důvod, proč by o jejich vznik měla mít zájem celá společnost?

Jistě. Myslím si, že společnosti prospívá, když jsou všechny její části živé a mají příležitost účastnit se chodu celku. Komunitní rádia pomůžou tomu, aby nikdo nebyl vyloučen a marginalizován. Společnost je složena z lidí různých ras, národností a sexuálních orientací, kteří by se měli v rámci demokracie podílet na chodu všech složek společnosti. Média jsou jednou z takových složek.

Můžeš popsat, jak může komunitám pomoci, když budou mít svá vlastní rádia?

Uvedu příklad Velké Británie, kde zájemci dostanou licenci až poté, co prokážou, že jejich stanice bude zlepšovat život místních komunit, bude představovat přínos pro společnost. To se v různých případech prokazuje například redukcí kriminality, zlepšováním školních výsledků studentů pocházejících z komunit nebo zlepšením zdraví populace. Jinak obecně záleží na typu komunity.

Tvoje organizace Radio Expert nyní zahájila projekt, který chce vytvořit síť romských rádií. Doslechl jsem se, že když jste v jeho úvodní fázi hledali moderátory do romského pořadu na internetovém studentském Rádiu R, přihlásilo se velké množství zájemců. Výběrovým řízením ale prošla jen jedna dívka. Jsi si přesto jist, že může tvůj projekt pomoci této menšině?

Pravděpodobně zahajujeme velice experimentální projekt. Je zřejmé, že problémy romské menšiny jsou nejtíživější nejenom v České republice, ale i napříč Evropou. Bylo vyzkoušeno mnoho způsobů, jak je vyřešit, ale málo z nich se setkalo s úspěchem. Chceme zkusit, zda právě rádio není pro tuto menšinu vhodné. Cílem projektu je vytvářet rádia zaměřená na romské teenagery, protože si myslíme, že je možné je ovlivňovat. Možná dojde ke změně jejich přístup ke vzdělání, ke snížení kriminality, a tak i k celkovému zlepšení jejich postavení. Projekt bude zcela nepochybně obtížný, ale mám rád výzvy a jsem zvědav, jak náš pokus dopadne.

Česká republika nemá kromě Romů, případně menší populace Vietnamců, příliš veliké menšiny. Početné německé obyvatelstvo, které obývalo pohraničí naší země, bylo vystěhováno. Měla by se česká komunitní rádia na koho zaměřit?

Ve Spojených státech se velké množství z osmi set rádií nezaměřuje na jednotlivá etnika. Někteří se chtějí podílet na médiu, které nabízí nevětšinový obsah, je věnováno alternativnímu umění nebo propagaci místní kultury a podobně. Někdy není komunita definována rasou, ale lokalitou. A na zlepšení života v daném místě nemusí mít zájem jen jedna skupina, ale veliká směsice lidí. Podobně to platí i pro komunitní televize. Na nich se podílejí rozmanití členové místních komunit, kteří se spojí pod jedním cílem.

Uvažuji o tom, zda by mohl vznik tohoto mediálního sektoru podpořit české občanské organizace. Na jednu stranu jim mohou nabídnout prostředí, ve kterém budou volně vyjadřovat své názory a informovat o svých aktivitách a cílech. Na druhou stranu není mnoho z nich dobrých v PR. Co si o tom myslíš?

Podle mé zkušenosti jsou takové organizace rády, když se jim podaří získat prostor v médiích. Když nějaké médium napíše veliký článek o jejich aktivitách, když nějaký jejich člen může vystoupit v televizi. Ale sektor, o kterém mluvíme, jim může nabídnout něco zcela výjimečného. Rádio si totiž mohou vytvořit samy a nebo ve spolupráci s jinými sdruženími, se kterými sdílejí totožné cíle. Potom bude obsah tohoto média záležet jenom na nich samotných a získají nezávislost na veřejnoprávních a komerčních médiích, do kterých je pro ně často obtížné získat přístup.

Domnívám se, že když porovnáme česká rádia veřejné služby proti komerčním, vyjdou z toho co do obsahu mnohem lépe ta veřejnoprávní. Některá z nich, například Český rozhlas Vltava, nabízí program, který je často alternativní vůči mainstreamu. Naproti tomu obsah komerčních rádií je nudný a stále stejný. V průběhu devadesátých let jsi byl přítomen vzniku komerčních rádií v České republice. Co na to říkáš nyní?

Když přemýšlím o svých zkušenostech a průzkumech veřejnoprávních rádií po celém světě, musím uznat, že Český rozhlas je velmi kvalitní. V porovnání s jinými státy jde o dobrou organizaci s vhodnými cíli, která nabízí velikému množství posluchačů kvalitní obsah. Komerční stanice jsou v České republice velmi homogenní, sevřené a příliš zaměřené na zisk. Takže je jejich obsah omezený a veřejnost nemá možnost se na něm podílet. Ale chápu to jako výbornou příležitost pro nás. Mnoho posluchačů může hledat stanici, která by poskytovala pestrý a zajímavý program otevřený alternativám, která by kladla větší důraz na lokální témata. Která by byla odlišná od toho, co bez přestání poskytují komerční rádia. A až jim někdo takovou stanici nabídne, možná jednoduše přeladí.

Přesto, myslíš si, že princip komerčních rádií má nějaké výhody oproti rádiím veřejné služby?

Samozřejmě, jejich vlastníci mohou mít zisk. To může být výhoda, ale zároveň obtíž. Když ale mluvíme o obsahu, nejsou závislé na institucích veřejné správy. Samy si mohou vybrat, čím se budou zabývat. Obsah si vybírají na základě vlastního přání, nikoliv podle toho, kdo je zrovna u moci.

Domnívám se, že komerční stanice mají v ČR velikou moc. Sám jsi před pár týdny mluvil o tom, že některá z nich získala loni licenci až na patnáct let, což je velmi dlouhé období. To se prý stává ve světě velmi zřídka. Domníváš se, že existuje v České republice možnost vytvořit sektor komunitních rádií?

Je pravda, že společně jsou v této zemi velmi silná. Mají velký vliv na zákonodárce, vládu i regulátory. Ale není podle mne nemožné, aby si občanské organizace vytvořily vlastní rádia. Musí vyhledávat sociální, ekonomické a technické příležitosti. Bude to obtížné, ale díky novým technologiím, například digitalizaci rozhlasového vysílání, se může uvolnit mnoho FM frekvencí. Možná se podaří vytvořit sociální hnutí, které bude požadovat zpřístupnění frekvencí komunitám a jejich organizacím.

Profil:

Henry Loeser v současnosti učí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vede občanskou organizaci Radio Exrpert, která poskytuje podporu komunitním rádiím na celém světě. Kromě toho je členem organizací CMFE, AMARC Europe a ComMediaLab European Research Project.