Němečtí Zelení uspěli v dalších volbách, v Bádensku sestaví i vládu

Petr Jedlička

Kandidáti Bündnis 90/Die Grünen si v nedělních zemských volbách zajistili vstup do vlády v Porýní-Falci i Bádensku-Württembersku. Podle agentur jim pomohla zejména protijaderná kampaň. Nárůst obliby německých Zelených je ale dlouhodobý a má více příčin.

Dvojího významného úspěchu se podařilo o víkendu dosáhnout německému politickému uskupení Bündnis 90/Die Grünen - spolkové straně zelených. V zemských volbách v Porýní-Falci si polepšilo o deset procent, čímž si získalo téměř jisté místo ve vládní koalici se sociálními demokraty (SPD); v Bádensku-Württembersku pak o třináct, díky čemuž sestaví poprvé v historii Německa zemskou vládu.

Jak v jedné, tak v druhé zemi sice v absolutním součtu vyhrály hlavní německé strany: SPD v Porýní-Falci se 35,7 procenta a křesťanští demokraté (CDU) v Bádensku-Württembersku s 39 procenty. Rozdíl mezi výsledkem Zelených v minulých a současných volbách je ovšem tak velký, že média většinou označují za vítěze právě je.

„Dosáhli jsme historického úspěchu,“ připustil také v komentáři k výsledkům předseda bádenskowürttemberských Zelených Franz Untersteller. „Je to sen, který se stal skutečností, (...) ještě před několika dny jsme o podobném výsledku vskutku jen snili.“

Německá média všech ideových orientací se v podstatě shodují, že za příslušným úspěchem zelené strany stojí především dlouhodobé angažmá v protijaderném hnutí. To se zmobilizovalo již na podzim poté, co vláda spolkové kancléřky Merkelové (CDU) schválila prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Po nedávné havárii v japonské Fukušimě navíc získalo novou sílu, kterou manifestovalo i při sobotní sérii celostátních demonstrací. Dle různých odhadů vyšlo do ulic až čtvrt milionu lidí.

„Ano (...) Volby rozhodla energetická politika. Bylo to referendum o jádru a vzkaz je jasný,“ řekl k volebním výsledkům předseda menší koaliční strany, liberální FDP Guido Westerwelle. „Nás výsledky samozřejmě nepotěšily,“ dodal.

FDP získala v Bádensku-Württembersku jen 5,3 procenta (minule 10,7). V Porýní-Falci se její kandidáti do zemského sněmu s 4,2 procenta vůbec nedostali.

Mimo sněmy zůstala také pátá z velkých německých stran — levicová Die Linke. V Porýní-Falci skončila s třemi procenty, v Bádensku-Württembersku pak s 2,8 procenta.

Příčin je více

Navzdory dominanci jaderného tématu v předvolebních i občanských kampaních posledních měsíců je ale vzestup obliby Zelených dlouhodobým jevem. V Bádensku-Württembersku se Bündnis 90/Die Grünen postavil již loni na jaře do čela hnutí proti kontroverznímu stavebnímu projektu Stuttgart 21, v rámci nějž mělo být přes odpor mírné většiny obyvatelstva přestavěno místní nádraží a část městského parku na komerční a dopravní centrum. Projekt vyvolal vlnu protestů, která na podzim 2010 vyústila v dohodu, že o budoucnosti Stuttgartu 21 rozhodne až příští vláda. Tu nyní sestaví právě Zelení.

Bündnis 90/Die Grünen také již více než rok hlasitě kritizuje hospodářsko-sociální politiku spolkové koalice. Ta je dle makroekonomických údajů spíše úspěšná, odborníci však připomínají, že stávající vláda těží zejména z protržních reforem, které prosadila ještě rudo-zelená koalice kancléře Schrödera.

Němečtí Zelení se tímto dostávají do politicky výhodné pozice nalevo od SPD, v níž mohou odčerpávat hlasy jak sociálním demokratům a Linke, tak liberálům z FDP. Právě ti se i ve spolkových volebních modelech pohybují už skoro rok na hranici volitelnosti.

I když tak CDU-CSU Angely Merkelové stále vede v celostátních průzkumech volitelnosti (měsíčně aktualizovaný volební model listu Der Spiegel jim přisuzuje 32 až 35 procent hlasů), bez přirozeného koaličního partnera ztrácí někdejší sílu. Německo má navíc za sebou období vlády kritizované velké koalice (2005-2009), a tak je stále pravděpodobnější, že vládu v celé spolkové republice dříve či později převezme spojenectví sociálních demokratů a Zelených. Vzhledem k současným úspěchům i politickému stylu se přitom očekává, že by druhá ze jmenovaných stran měla v takové koalici daleko větší slovo než naposledy, v letech 1998-2005.

Německá média dále připomínají, že (de facto) neúspěch CDU v Bádensku-Württembersku má pro křesťanské demokraty ještě jiný nepříjemný důsledek. Strana byla v této bohaté a tradičně konzervativní zemi s podobným počtem obyvatel jako Česká republika u moci nepřetržitě od roku 1953. Za téměř šedesát let plně prorostla s místní podnikatelskou elitou a lze očekávat, že příslušné vazby budou novými vládci odhaleny.

Další informace:

FAZ Die Führungsdebatten beginnen

TAZ Sie können alles, auch wählen

BBC News Germany: Angela Merkel 'loses key state election'

The Local — Germany CDU suffers historic loss in Baden-Württemberg

The Local — Germany New protests erupt over Stuttgart 21 rail project

Spiegel On-line Greens Score Big in Key German State

    Diskuse
    March 28, 2011 v 18.07
    Jiří Čáslavka (SZ) píše:
    No, němečtí Zelení nejsou rozhodně nalevo od SPD. Mají vlastní témata, které nelze zařadit do pravo-levé škály.

    Lukáš Kraus (ČSSD) píše:
    Když němečtí zelení kolaborují s konzervativní CDU, nejsou, jsou vymazáni jako v Hamburku, kde sociální demokraté berou s přehledem přes 50% mandátů. Toliko k té mantře prý překonané pravo-levé škály šířené u zelených v ČR. Celá zelená politika je integrální součástí levicového hnutí. Můžete se s tím v ČR smířit, nestydět se za to, nebo budete velmi lehce vymazáni stejně jako v Hamburku.
    March 28, 2011 v 18.22
    Robin Kraffer píše:

    "Ať už máme názor na jadernou energetiku jakýkoliv, je povinností každého sociálního demokrata zpochybňovat svoji jistotu v otázce JE, tedy jak ryze kladného, tak ryze záporného vztahu k JE. Přeci nemůžeme věřit tomu, že jsme naprosto pochopili otázku jaderné energetiky ve všech možných (představitelných i nepředstavitelných) ohledech - kontextech."
    March 28, 2011 v 18.33
    Lukáš Kraus píše:

    Že existují témata nepravolevá, to bezesporu, ale základní směr to nemění…

    Jiří Čáslavka píše:

    Souhlasím, že programově máme blíže k levici než k pravici, to je jasné. Nesouhlasím však, že jsme integrální součástí levicového hnutí. Podle mého názoru reprezentujeme naprosto autonomní směr. Hlavně jsem však polemizoval s tím, že autor článku v DR zařadil německé zelené nalevo od SPD.
    March 28, 2011 v 19.22
    Důvody zasazení Zelených nalevo
    Díky za reakce. Posuzovat pozici či dávat rady českým zeleným nechci, ale rád bych se zastavil u tématické námitky Jiřího Čáslavky k mému zařazení těch německých. Vyšel jsem při něm z interpretací německého tisku. Na jejich základě si všímám:

    A) mimo oblast specifické profilace v energetické politice a politice životního prostředí kritizuje B90 nejen současnou vládu, ale i předchozí sociální reformy prosazené SPD, a to jak v rámci velké koalice, tak v závěru Schroderovy vlády, na níž sám participoval. V programu B90 schváleném na loňském podzimním sjezdu se takto objevil mimo jiné požadavek zvýšení sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, příspěvků na děti a rovněž daní obecně o tři procenta

    B) v čele vedení B90 došlo v uplynulých letech k výměně na čelních postech. Jak shrnul v listopadu ve velkém přehledovém textu Der Spiegel, v širším vedení strany upevňují pozice takzvaní idealisté jako Hans-Christian Ströbele či Renate Künastová, kteří se dostali na okraj za éry Joschky Fischera a podpory humanitárních vojenských intervencí na konci devadesátých let. Tito představovali vnitřní opozici i při přijímání protržních balíčků jako Hartz IV.

    C) B90 se v posledních letech víc než kdy dříve zapojují do většiny současných protestních hnutí, zhusta podporují odbory a od tematického kongresu v roce 2007 prosazují přísně protiválečnou politiku

    Vedle tohoto jsem si vědom, že většina nových voličů skutečně v uplynulém půl roce přišla k zeleným zprava – z CDU a zejména liberální FDP. (Podzimní šetření skupiny sociologů placených německou televizí ARD navíc odhalilo, že největší nárůst obliby strana zaznamenala u lidí předdůchodového věku (o devatenáct procent) a u živnostníků (o jednadvacet procent)). Toto však přeci není pro klasifikaci ideo-politické profilace to určující.

    Čili: argumenty, které by ukazovaly, že programově a vlastní činnost stojí B90 napravo od SPD, mi stále chybějí. Prosím, pane Čáslavko, anebo další, kdo jste opačného názoru, napište mi sem tak pět bodů, ve kterých je podle vás B90 méně důrazný v kritice vlády než SPD, nebo ve kterých (opět v rozporu s SPD) s vládou souhlasí. Nad nimi se pak můžeme bavit dále ... debata o tom, zda B90 MÁ PATŘIT napravo, nalevo, nebo být alternativou ke všemu je jiná záležitost.
    March 29, 2011 v 1.33
    Lenka Alžběta Dušková (SZ) z Německa velmi správně hovoří o nových a starých strukturách. To je myslím zásadní ukazatel a hodnotící kritérium, kde se jaký subjekt s podobným programem nachází. Oproti konzervativcům levice vždy preferovala změnu, tedy progresivní změnu, ideu změny, pokrok, hleděla do budoucnosti a nespokojila se s holou aktuální a determinující realitou. Proto považuji zelené za integrální součást levicové politiky, jelikož sice nesou i témata, která se nedají jednoduše zařadit do dvourozměrného prostoru, ale nástroje, kterými chtějí dosahovat svých programových cílů, jsou levicové. Regulace trhu, inovace, zodpovědnost, empatie a společenská kooperace. Levice se vždy snažila změně otevřít dveře, tedy modelovat podmínky pro změnu a další vývoj společnosti. Proto souhlasím s Petrem Jedličkou z Deníku Referendum, který staví německé zelené nalevo od SPD, jelikož je to legitimní pohled, i když o sociálních dávkách ano či ne to myslím není, to je pouhý popis nástroje. Přesto toto ukotvení „více nalevo“neplatí vždy a všade. Za starou strukturu můžeme totiž považovat zelené působící v koalici s CDU třeba v Hamburku. Progresivní změnu, tedy hlavní levicový indikátor, tam představovala opoziční SPD, která následně ve volbách získala přes padesát procent mandátů.


    March 29, 2011 v 16.06
    Jiří Čáslavka píše: Tak já jsem především psal, že posuzovat zelenou politiku (jak v Německu tak v ČR) prizmatem pravo-levé dichotomie je chyba. Zelená politika je alternativou jak k levici tak k pravici (ještě jednou dodávám, že k levici máme programově blíže...), takže se mi do té pravo-levé debaty vlastně vůbec nechce. Když už jsem však polemizoval, tak je samozřejmě slušné odpovědět.
    Nebudu se zde rozepisovat o specificky zelených tématech jako je ochrana životního prostředí či energetika (tam je vymezení vůči všem celkem jasné), ale soustředím se na ty tři body, které naznačil Petr Jedlička:
    A/ V oblasti sociální politiky panuje podle toho co jsem četl a slyšel mezi Grünen a SPD celkem shoda, Zelení jsou snad méně sociálně konzervativní, tedy více reflektují změny na trhu práce a tolik nelpí na tradičních institucích sociálního státu - což je v rámci pravo-levého dělení posunuje do středu.
    B/ Protiválečná politika - zde nám může sloužit jako příklad stanovisko k Libyi, kde mezi postoji obou stran nebyl žádný podstatný rozdíl. Německá společnost je vzhledem k historii naladěna na pacifistickou notu, protiválečný postoj je tedy tak trochu mainstream. Zásadovější v tomto jsou ale asi Zelení.
    C/ Protestní hnutí - zde se Zeleným v Německu podařilo postavit do čela (alespoň co se týče protijaderných demonstrací) a oslovit i voliče napravo od středu politického spektra.
    Přestože se němečtí Zelení s SPD na řadě věcí programově shodnou či mezi nimi panují jen malé rozdíly, např. v průmyslové politice to již tak harmonické není a otázkou také je nakolik to SPD myslí s vystoupením z jádra opravdu vážně. Postoje stran k průmyslu se však také nedají lehce odstupňovat na pravo-levo. Nalevo od SPD (i napravo samozřejmě) to ale bude ještě horší. Neznám přesně program Die Linke, ale naši komunisté jsou pěkní betonáři a jaderníci a růst HDP je pro ně vším.