O alternativách IV - Komunismus jako alternativa

Co je vlastně alternativou k současnému systému? Když se rozpadá víra v sociálně demokratickou cestu k sociálnímu státu, pak se znovu vrací idea komunismu.

Někdy si člověk připadá jako v divadelní hře, kterou by mohl napsat Hegel. Konec vypadá jako začátek, ale v převrácené podobě. Na začátku, v první fázi alternativ, vystupuje minulý režim jako strašidelná alternativa, která pomáhá ustavit polistopadový neoliberální kapitalismus. Pak se objevuje druhá fáze, v níž se jako alternativa jeví sociální stát. Je tu víra v sociální demokracii jako krotitele dravé zvěře. Až se naučí nové postupy nebo si vzpomene na ty staré, neoliberální kapitalismus zkrotne a nechá se vést k sociálnímu státu.

Tato víra se však drolí. Ani za dvacet třicet let, kdy vládne neoliberalismus, sociálně demokratické strany nedokázaly vztyčit hráze, které by neoliberalismus zastavily. Blairovská třetí cesta selhala, a nový recept není na světě. Sociální demokraté tak používají podobnou rétoriku, jakou známe z minulého režimu: musíme být trpěliví. Sociální stát lze udržet nebo i rozvinout a jenom pesimisté tomu nevěří. Problémy jsou, ale pouze dočasné. Překonejte pesimismus, a pomozte nám zdolávat překážky. Je třeba být optimistou, i když se realita stále více rozchází s naším cílem.

Pak přichází třetí fáze alternativ, jejímž začátkem byly demonstrace v Seattlu v roce 1999 a vznik alterglobalizačního hnutí. Když strany sociálně demokratické nedokázaly zadržet neoliberalismus, mnozí nesouhlasili. Byl to nesouhlas nejen s neoliberalismem, ale i s kompromisy, které sociálně demokratické strany uzavřely s neoliberalismem. Na začátku bylo zjištění, že tu vlastně není žádná významná síla, která by se neoliberalismu postavila rázně na odpor. Alterglobalizační hnutí se dá chápat jako reakce na dlouhodobé selhávání levicových stran.

Jak je to s alternativou? Immanuel Wallerstein mluví o duchu Porto Alegre, o představě jiného světa. Heslo „Jiný svět je možný“ především vyjadřuje proměnu politické imaginace, lépe řečeno její opětovný nástup. Zde je vidět propast mezi duchem Porto Alegre a sociálně demokratickou politikou možného. U sociálně demokratických stran je sociální stát poslední hranicí politické představivosti. Nejde se dál než k představě, že sociální stát nám zůstane. Duch Porto Alegre k nám mluví tak, že je možné to, co se pro sociální demokracie stalo nemožným: zásadní změna světa, taková, že svět bude jiný.

Hlavní není to, jak přesně má tento svět vypadat, nýbrž probuzení politické imaginace nespoutané tím, co se zrovna jeví jako reálné. V tom tkví historický přínos alterglobalizačního hnutí. Bez probuzení politické imaginace by všechny alternativy působily jako pouhé konstrukce. Po celou dobu tu byly nějaké návrhy alternativ, ba rozpracované modely jiné společnosti, ať už tržní socialismus Aleca Noveho (viz jeho „Ekonomika uskutečnitelného socialismu“), Albertova a Hahnelova participativní ekonomika, parecon, nebo Cockshottův a Cottrellův kybersocialismus spojující kybernetické plánování s radikální demokracií.

Nezáleží totiž jenom na tom, jestli existují návrhy alternativní společnosti, ale i na tom, zdali je tu hnutí, které nějakou alternativu hledá. Co duch Porto Alegre změnil, je vztah k těmto návrhům. Už nepůsobí pouze jako abstraktní teoretické diskuse, nýbrž také jako odpověď na to, co určité hnutí hledá.

Hlavním omezením alterglobalizačního hnutí však je, že se zaměřilo na boj s neoliberalismem, ale ne s kapitalismem. To byl jeden z důvodů, proč toto hnutí zůstalo nesoudržné a nedospělo k nějaké globální politické struktuře, která by něco reálného změnila. Proti neoliberalismu jsou konzervativci, socialisté, komunisté. Jejich shoda je zaplacena tím, že se neshodnou na pozitivně formulovaném programu. Je naším cílem návrat před neoliberalismus (nebo ještě dál), anebo překonání kapitalismu?

Ekonomická krize napomohla tím, že vrátila do hry pojem kapitalismus. To je změna perspektivy. Neoliberalismus se začíná chápat jako určitá varianta kapitalismu. Neběží jenom o neoliberalismus, protože problém leží hloub, na rovině celého socio-ekonomického systému, založeného na soukromé akumulaci bohatství. K tomuto poznání se však dospívá oklikou, tím, že všechen odpor proti neoliberalismu, který zůstává pouze u kritiky neoliberalismu, se ukazuje jako bezúspěšný.

Jakmile se dostaneme až sem, pak se to s alternativami začíná vyjasňovat. Co je vlastně alternativou vůči kapitalismu? Alternativou je systém, který se zakládá na společném vlastnictví základních zdrojů bohatství. Ať už jej pojímáme jakkoliv, jako soustavu samosprávných ekonomických jednotek nebo systém participativního plánování, nevymyslíme přesnější název než komunismus. „Socialismus“ zůstává víceznačný. Za socialistu, třebaže národního, se může prohlásit i Hitler, za komunistu nikoliv. Komunismus je ono hledané slovo pro alternativu vůči dnešnímu systému.

A co si myslíte vy? Diskuse (52 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Studente Hausere, píšu Vám jedničku s hvězdičkou Pátek, 25.Března 2011, 11:50:48

Promiňte ten reflex starého kantora marxismu. Ale opravdu - tady bylo dobré dílo korunováno svým závěrem. Původně jsem se domníval, že v seriálu půjde jen o obvyklé neomarxistické krasodušství a popis různých smě+rů hledajíích východisko, ale Michal to nakonec shrnul v perfektní a hluboké abstrakci postihující průběh toho procesu hledání alternativ. Snad bych ve své nenasytnosti přidal ještě to, že tu komunistickou alternativu bude schopno prezentovat jen to hnutí či ti teoretici, kteří se po cenných poučeních praxí i podněty z hledajících směrů, včetně neomarxismu, alterglobalismu apod., kajícně vrátí k autentickému marxismu, pozvednou ho na vyšší úroveň, opraví dobové chyby klasiků, ale využijí jejich logiky. Společenskou podmínkou tohoto procesu v oblasti poznání a prognostiky ovšem musí být proces "přezbrojení" industriálního proletariátu - původního nositele té obrovské emancipační role, kterou objevil Marx (nemůže sebe sama osvobodit jinak, než když osvobodí celou společnost, člověka jako takového) - na kognitariát (sociálně ekonomickými určeními totožný s industriálním proletariátem, ale s větším manévrovacím prostorem daným charakterem kognitariátní výroby a práce) a dále pak na třídu samosprávných společenských vlastníků (Cockshottův model neberu). Bohužel - v tomhle jediném asi se shodnu se sociálními demokraty -musíme mít trpělivost, zrání nového nejpropgresivnějšího sociálního subjektu bude pomalejší než by nám - krátce žijícím lidem, zvláště nám, kteří se už, jako já, pomalu chystáme zajet do Pelhřimova do krematoria, abychom věděli, do čeho jdem - bylo milé.
jen bych se chtěl předem zastat Michala, na kterého za jeho apoteózu komunismu jako jediné alternativy se hned vrhnou ti, kteří vědomě či nevědomě přijali tu konotaci komunismu, kterou do společnosti perou "učení lokajové" (Leninův termín) a propagandisté vládnoucí buržoasie obávající se o své zisky - totiž konotaci gulagů, zákazu cestování, asketismu, nekontrolované moci, front na banány a toialetní papír a hlavně bezduchého kolektivismu potlačujícího rozvoj individua. Kdo kdy četl základní práce klasiků včetně Lenina ví, že je to naprostý nesmysl, že projekt komunismu směřuje k vysove humánním cílům a skutečnému otevření prostoru pro SVOBODU, pro to, abychom nebyli jen stádní"průměrná třídní individua", ootroci své sociální role, ale individua skutečná. Samozřejmě ani potom nebude žádný konec dějin, ale myslím, že máme svých problémů dost, než abychom si začali cucat z prstu problémy komunistické společnosti.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 25.Března 2011, 13:48:13


Nemůžu si pomoci, ale mně se slovní spojení "alternativa ke kapitalismu" zdá matoucím a málo zásadním výrazem ... slovním spojením málo jdoucím na kořen věci (kořen latinsky radix - proto radikální).

Nejde přece o pouhou alternativu ke kapitalismu - jde o to, že asi počínaje Starým vyspělým světem, přestane být časem vůbec možné reprodukovat "kapitalistický stav věcí" na úseku reálné produkce - to znamená, že už bude čím dál obtížnější, aby dílčí (soukromé) vlastnictví dílčí kapacity REÁLNÉ výroby na tomto území neslo zisk.

Jenom v rámci komunity, v rámci okruhu veřejných rozpočtů je potom možno dosáhnout (v REÁLNÉ produkci a to Starého vyspělého světa!) potřebného "neziskového" přebytku na základě mechanismu, který není "kapitálem", ale společenským zhodnocováním veřejných rozpočtů - čili jakýmsi "sociálem", který zahrnuje kapitál už pouze jen jako moment nového reprodukčního procesu (kapitál je tedy dialekticky zrušen "zahrnutím" ...)

Myslím, že toto bude časově asi předcházet těm výrobním silám, na které netrpělivě čeká Papík Heller a které by měly vlastně zlegitimizovat samosprávný model jako přirozený - a vytlačující kapitalismus jako dominatní systém ...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Tak tímhle spolehlivě všechny odradíte Pátek, 25.Března 2011, 22:09:41

Přiznávám, milí kolegové Hausere a Hellere, že v určitém diskursu má volání po komunismu jakožto alternativě logiku a smysl, ale naprostá většina lidí v soudobé (evropské) civilizaci bude vždy natolik vystrašena tím pojmem komunismus, že uteče hned, jakmile o této alternativě začnete hovořit. Od pojmu komunismus zkrátka NELZE odpreparovat ani gulagy, ani fronty na toaletní papír. Možná je to smůla a škoda, ale je to tak ...

Vím, že Žižek, Badiou aj. plédují pro komunismus, který je - na rozdíl od socialismu - podle nich založen na univerzalitě, ale nemůžu se zbavit dojmu, že toto je nejlepší cesta, jak nadobro z celého hnutí hledání alternativy udělat jen levičácké intelektuální tlachání, které širší společenský dosah mít nemůže.
A propos, jak si představuje dr. Hauser přechod ke komunismu? Jako světovou revoluci? Kdo ji provede? A jeví-li se porážka neoliberalismu jako téměř nemožná, jak bude možné provést něco mnohem složitějšího a zásadnějšího, totiž porazit samotný kapitalismus? Já si to při zapojení veškeré své imaginace představit nedokážu...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Milý dr Hellere, Pátek, 25.Března 2011, 22:21:17

u vás aspoň vím, jak si cestu ke konci kapitalismu představujete, máte nový revoluční subjekt: kognitariát.
Ale pokud se vrátím k vašim odpovědím na mé námitky z minulé diskuse, jsou vaše koncepty zajímavé (samosprávné vlastnictví skýtá určitě nemalý potenciál), ale stále mi není jasné, jak se nová - a přitom tržní - společnost obejde bez kapitálu, resp. jak bude schopna jeho sílu a moc neutralizovat. Podnikání bez kapitálu nebude - obávám se - možné nikdy, a kde je kapitál (obávám se dále), tam se dříve nebo později vynoří i kapitalisté. Ostatně, pokud vám nestačí současná Čína, počkejme si, co za pár let nastane na Kubě.

Michael Hauser - filosof, Praha

Komunismus jako cvičení Pátek, 25.Března 2011, 23:12:21

Pojem komunismus se dá chápat i jako prostředek na cvičení. Za prvé tu je definice či idea komunismu (např. ekonomika nemá nadvládu nad společností, pouze tu minimální), za druhé jsou tu historické zkušenosti s tzv. komunismem (podvod, ani Stalin ani Husák netrvrdili, že už vybudovali komunismus), a pak tu jsou otázky typu, jak přejít ke komunismu. Pokud teď nevíme, jak k němu přejít, tak to prý vyvrací myšlenku komunismu. Nevíme, jak právě teď přejít k sociálnímu státu, tak to vyvrací myšlenku sociálního státu?

Je to pojem zatížený tím, co všechno se jeho jménem ve dvacátém století provádělo. Cvičení rozumu by mohlo být v tom, že i při vědomí všech hrůz s ním spojených dokážeme vidět jeho definici či ideu. Pojem komunismu jako posilování rozumu.

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Tak to se mi zdá příznačné Sobota, 26.Března 2011, 03:04:8

Filosof označí natvrdo jako alternativu kapitalismu komunismus a pedagog se obává, jak to lidé přijmou

Pro filosofa je komunismus především idea či definice oné alternativy, pro pedagoga je to strašák, připomínka odmítané praxe minulého režimu, který je všeobecně (?) za komunistický považován

Filosof se pohybuje ve sférách abstrakce, pedagog na úrovni konkrétního. Oba mají asi recht

Co s tím?

Možná to rozložit v čase – viz. právě Wallerstein zde:

http://blisty.cz/art/40670.html

Nebo úplně jinak …

Miroslav Novák - Praha 9

Pohled pesimisty Sobota, 26.Března 2011, 11:02:53

Je zřejmé, že pojem komunismus se podařilo v posledních 20 letech pravicové propagandě tak dokonale zdiskreditovat (a to i na akademické úrovni, jak přiznává M. Pleva), že nové generace budou muset znovu projít tím stoletým vývojem, ve kterém vznikal sociální stát jako přirozená reakce na bezbřehé vykořisťování pracujících. A bohužel se to asi neobejde bez všech těch doprovodných jevů, jako
byly války, doprovázených naprosto nepředstavitelným (pro mladší generaci) utrpením lidí.

Odpovědi pnu Plevovi Sobota, 26.Března 2011, 18:17:56

Pane Plevo:
potíž je v tom, že nemáme stejnou metodologii a že i kategorie zřejmě naplňujeme jiným obsahem. Kapitál je v marxismu výrobní vlastnický vztah, kde jedna třída má na základě vlastnictví výrobních prostředků možnost přinutit tu druhou nevlastnící třídu (nechme stranou přechodné a dvojaké jevy, jako je maloburžoasie), aby jí prodala svou pracovní sílu. Za ní dostane od kapitalisty hodnotu této pracovní síly - množství společensky uznaných (např. na trhu, přes odborové vyjednávání apod.) prostředků a služeb nutných k reprodukci schopnosti pracovat. Fígl je ovšem v tom, že pracovní síla vytváří hodnotu větší, než je její hodnota - přebytek - nadhodnota - a tu si přivlastňuje buržoasie (samozřejmě ji neprojí a nevrazí do jachet - to je jen její část - osobní důchod kapitalisty a ten má taky své historické hranice), ale dále ji investuje - původně do výroby, dnes čím dále tím více do finančnch spekulací (ale i ty jsou jen přerozdělováním nadhodnoty z výroby mezi kapitalisty). Podle logiky tohoto vztahu musí jednat i ten nejhodnější a nejvíce sociálně cítící kapitalista, jinak by kapitalistou být přestal. To je základní motivace, která hýbe společností. Má své výhody - nutí lidi pracovat, vede i k rozvoji vědy apod., ale i své nevýhody - kapitalistovi nezáleží na rozvoji jeho dělníků (pokud něco nemá např. z jejich kvalifikace), kapitál lze zhodnocovat i výrobou a prodejem drog, zbraní, obchodem s lidmi apod. -Marx krásně postihuje, jak je mravnost kapitalisty dána procentem zisku - jak při myslím 500% zisku není zločin, kterého by se kapitalista nedopustil - podtrhuji - to není nějaká geneticky daná špatnost, ale logika sociální role, pokud z ni nechce vypadnout na ulici.
To je ten nejhlubší obsah pojmu kapitál. Ale v ekonomické literatuře, i té nemarxistické, je jako kapitál chápáno - jednak peníze k investování, jednak vlastněné výrobní prostředky. Takže - kapitalista naprosto není potřebný. I ten protosocialismus ukázal, že i při nedokonale společenském vlastnictví mohla společnost dlouho existovat i tehdy, když tím kapitálem disponoval řídící aparát. A v mém modelu může být vytvořen vztah, kdy výrobní prostředky, ať ve formě věci nebo ve formě peněz, budou vlastnit všichni zaměstnanci podniku,příp. mnoha podniků apod. a budou rozhodovat o způsobech vynakládání své práce i těch výrobních prostředků a prostředky získané na normálním trhu si budou částečně rozdělovat, částečně je budu akumulovat. Nebudou je moci jen projíst, protože by se ocitli na ulici, maximálně s nějakou podporou v nezaměstnanosti. Budete-li argumentovat, že nemohou rozumět řízení a podnikání - na to budou mít manažery, tak jako je má kapitalista, který tomu taky namnoze nerozumí. Jde jen o nahrazení vlastnické role kapitalisty rolí zaměstnaneckého kolektivu - odtud skutečná rovnost lidí, skutečná demokracie a svoboda. Samozřejmě že v tomto modelu je nutno mít i koncepci vyšších stupňů řízení, určitou roli může hrát stát a pod., ale to tady nemohu rozebírat. Mohu Vám jen poslat naši knihu.
Jo - ještě k té moci kapitálu - jak píšete, tak jste snad pochopil, že problém je v tom oddělení kapitálu v paktičtějším smyslu slova (peněz a výrobních prosředků) od té jedné třídy. V mé koncepci to neznamená, že kognitariát jí to sebere s kalašnikovem v ruce, ale že vytvoří samosprávné podniky a postupně přes trh, vyšší efektivitu, ty kapitalisty vlastně vykoupí. Přitom nesmí zničit ty bývalé buržoy jako jednotlivce - musí i pro ně+ vytvořit atraktivní perspektivu, i kdyby to mělo hodně stát - ale nesmí je nechat mít monopol na výrobní prostředky. Ale za takovýchto dějinných situací to většinou chápe i značná část té bývalé vládnoucí třídy a přechází do nových sociálních rolí, tak jako kdysi šlechtic odložil kord a chopil se účetnického husího brku a počítal zisk z dovozu otroků nebo cinglátek do Afriky. Značnou chybou protosocialismu bylo, že se bál umazat od bývalých kapitalistů živnostníků - že nevyužil jejich znalostí a schopností, pokud chtěli spolupracovat, a naopak je vehnal do opozice.
Pokud jde o diskreditaci pojmu komunismus: Jste příliš pod vlivem atmosféry v bývalých protosocialistických zemích, které ovládla nová buržoasie a od těch dob do lidí všemi prostředky pere právě to spojení komunismu se zločiny (podotýkám - ideologie vládnoucí třídy se vždy do hlav neprivilegovaných dostává snáz než jejich vlastní ideologie). Ale ani to není nezvratné, ve vědomí řady lidí jsou negativní konotace spojeny i s pojmem kapitalismus (Proto to oficiální propaganda ze začátku maskovala pojmem "demokratická společnost" či "tržní ekonomika" - vyslovený podvod na občanech) pojem komunismus u nich má lepší zvuk, bohužel, pod vlivem našeho kapitalismu může přibýt i lidí, kteří budou protosocialismus vidět nekriticky kladně, což by mne štvalo. Patřím k těm komunistům, kteří byli proti změně názvu a kteří odmítají i opuštění tak klasických marxistických kategorií jako je třeba imperialismus, třída, revoluce, já osobně bych neopouštěl ani kategorii diktatury proletariátu, jen bych lépe vysvěloval, že to měla být největší forma demokracie pro naprostou většinu, že to ovšem nově zformovaná třída řídícího aparátu nahradila svou a velmi brutální diktaturou (mimochodem ta diktatura buržoasie, která je i v tom dnešním jakoby uhlazeném kapitalismu - on není jen ten uhlazený, je neméně brutální, jen se projevuje jinak, je rafinovanější, hlouběji skrytá apod. Kdyby se spočítalo kolik lidí zahynulo zcela civilně na takové zločiny kapitalismu, jako je drogový obchod, stresování lidí v honbě za ziskem, vnucováním nezdravého konsumu včetně konsumu léků apod., vůbec nemluvím o válkách, obchodu s otroky, potlačování odporu dělníků, vyhlazování národů při kolonialismu atd. atd. - tak by ta bilance zločinů vypadala zcela jinak. Proto bych nebyl tak pesimistický, pokud jde o prohlédnutí lidí. Vždyť protosocialistická elita si taky myslela, že má myšlení lidí pod kontrolou a že budou vždy proti kapitalismu - a jak to vypadalo v r.1989? Rozhodně je poctivější získávat lidi tím způsobem, že jim vyložím, jak to bylo a nabídnu jim jinou cestu - tohle ale komunistická strana nedělá, bojí s zkritizovat minulost s ohledem na stalinisty i na nostalgické nálady dědečkůa tím pádem nemůže ani akceptovat samosprávu - takže spěje na smetiště dějin, ale marxismus ji tam doprovázet nemusí.
Ani já nemám rád intelektuální tlachání, ale rozhodně odmítám, že by jím byla např. diskuse o samosprávném modelu budoucnosti, jak to prohlašuje pragmatická část politiků v KSČM, včetně třeba Jirky Dolejše.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Alternativa Sobota, 26.Března 2011, 20:10:38

Dnes došlo v Londýně k mohutnému protestnímu pochodu proti vládní rozpočtové politice. (Mimochodem, zajímavé je sledovat, jak o události referují světová média a jak ji pojímají média česká, která exponují především ojedinělé projevy násilí. DR o události dost nepochopitelně mlčí.)

Předseda Labour Party Ed Milliband, který se protestu zúčastnil, prohlásil "The Tories said I should not come and speak today. But I am proud to stand with you. There is an alternative." - To jsou zajímavá slova a dokládají, že pojem alternativa z teoretického diskursu proniká do kontextu konkrétní akce.

Více na: http://www.bbc.co.uk/news/uk-12864353

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Myšlenkové cvičení mladého a starého marxisty Sobota, 26.Března 2011, 21:47:50

vcelku logicky dospělo k tomu, že protikladem kapitalismu je komunismus, protože se pohybuje v Marxově myšlenkovém schématu. Tedy závěr nemůže nikoho, kdo má o Marxově myšlení trochu ponětí, překvapit. Jen by mě zajímalo, zda je jejich pojetí komunismu slučitelné s demokracií a lidskými právy. U Marxe to tak bohužel není. Sice mladý Marx píše o radikální demokracii, ale lidská práva už nebyl schopen akceptovat a ono se to pak projevilo především v sovětské, také ovšem v československé "komunistické" praxi. Marx a marxismus jsou užiteční jako kritika liberálního a neoliberálního kapitalismu, ale nebezpeční tam, kde se stávají dominantní ideologií. Dávám přednost sociální demokracii či socialismu na demokratickém základě, komunismus je příliš utopický a všechny pokusy o jeho realizaci dopadly jako odstrašující diktatury.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

mnohoznačná utopie Neděle, 27.Března 2011, 09:18:35

zatím příliš mnoho utopických zkratek (např. zbavíme se ekonomie), aby se tu o komunismu diskutovalo jinak než jako o ideálu mimo tento svět. A pak je v podstatě možné představit si cokoliv . I ono pověstné "každému podle jeho potřeb".
Lze to konkretizovat ? Co by asi dnes řekli marxisté mladí a staří, pokud by se jim připomnělo někdejší tezi, že socialismus je "jen fáze komunismu". Jakého ? Toho reálného určitě ne. Někomu ten pojem nahrazuje ztracený ráj, mezeru po náboženství (ne náhodou se kořeny nachází u pospolitostí ranných křesťanů).
Po roce 1989 je tu také parciální pokus ze IV. sjezdu KSČM (in : Politická deklarace KSČM, LIberec 1995), který říká, že jde o prognózu dosud neexistující formace, společnosti svobodných, , tvořivých a rovnoprávných lidí založená na překonání třídních rozdílů a na nahrazen politické společnosti všeobecnou samosprávou.
Tuto sekulární transcedenci nemá smysl z intelektuálních ani politických debat vyhánět (zajímá nejen její církev, tedy
KSČM, ale lze ho diskutovat i "Sine eclesiae"), debaty o socialismu ale mohou mít více podobu úsilí o konkrétní
projekt.
Pokud Michalovi H. připadá socialismus málo revoluční a komplexní, tak možná proto, že socialismus chápe jako předstupeń pouhého sociálního státu (proč se ho tedy pravé křídlo ČSSD bojí?). Myslím, že socialismus může být víc.

Pane Šimso - jde o to "mít ponětí o marxismu", Neděle, 27.Března 2011, 11:49:7

což Vy bohužel nemáte. Nemyslím to jako urážku - určitě jste mladší člověk a prakticky jste neměl možnost toto ponětí získat. To, že si sám bokem a narychlo něco přečtete, nemůže nahradit kvalitní výuku v prostředí skutečných znalců marxismu a za situace, kdy, třeba v odpudivém hávu hlásání oficiální ideologie, bylo přece jen širší vědomí společnosti nasyceno určitými faktickými informacemi o tom, co klasikové skutečně říkali. a ne tím, co o nich říkají sdělovací prostředky a placneí lokajové ( a i neplacení, jenže nepoučení) současné vládnoucí třídy. Věřte mi, je mi 64 a celý život marxismus studuji, mimochodem i proto, že jsem tu kvalitní startovací výuku získal v šedesátých letech, a to od pozdějších vyházených osmašedesátníků. Podívejte se na mého kamaráda a dlouholetého nadřízeného Jirku Dolejše, bývalého mstopředsedu KSČM, padesátníka. On vstupoval do profesní kariéry na konci 80 let a něco z toho marxismu se učit musel a podívejte se teď, plácá o něm takové pitomosti, že by si je antikomunista nevymyslel (na jejho omluvu uvádím, že od vstupu do KSČM v r.1989!!!! bojoval tvrdě se stalijnisty, kterých je tam hodně a přitom zřejmě získal tu averzi a "nevíru" chcete-li. Na druhé straně k jeho tíži uvádím, že je dobře obeznámen s tím, že existuje i nestalinský marxismus -ne už tak dobře s tím, co tento nestalinský marxismus říká).
Ale k věci - nevím, zda jste něco četl z autentického Marxe nebo třeba i Lenina (já je moc od sebe neodlišuji, spojuje je stejná chyba - víra, že stačí udělat politickou revoluci a moc získá dělnická třída a bude diktatura proletariátu jako nejvyšší forma demokracie - místo toho moc uchopila třída řídícího aparátu a nastolila diktaturu svou). Ale předpokládejme, že jste četl alespoň Manifest a ten pro nepoučeného dnešního člověka, navíc třeba i neznalého dějin, ve kterých byl napsán, vypadá obzvláště strašně. To celé je o lidských právech, Marx se tam posmívá jen té buržoasní licoměrné interpretaci těchto práv. Kdybyste četl např. velmi rannou práci "Úvod ke kritice Hegelovy filozofie práva", ještě starší než Manifest, tak byste tam našel tu základní myšlenku nutnou pro pochopení vztahu klasiků k demokracii a lidským právům (v dalších tlustých dílech není nic, co by to měnilo - na tom marxismus stojí a padá). Budu pro větší srozumitelnost parafrázovat, ale doslovné znění si můžete snadno najít, je to myslím Marx-Engels Spisy sv 1, teď se mi to nechce hledat. Člověk je zotročený jako člověk, jako jednotlivec,ať patří k třídě vykořisťovatelů nebo vykořisťovaných, to obojí ho deformuje. Všechny třídy, které se v minulosti snažily to nějak posunout, tak osvobozovaly jen sebe a ještě ne úplně (role buržoy je taky deformací člověka), buržoasní společnost je tomu osvobození člověka nejblíže - tam bylo soukromé vlastnictví dotaženo do pro člověka nejpřijatelnější formy,ale je to pořád málo. Musí tedy vzniknout třída, která bude negací všech tříd, úplnou ztrátou člověka, která se bude moci osvobodit jen úplným znovuzískáním člověka - to jest odstraněním všeho ,co ho zotročuje. A to je proletariát - který vlastně nejdříve pomáhá všem ostatním a nakonec se sám rozplyne v beztřídní společnosti.
V této práci Marx ještě neměl svou ekonomickou teorii a později to konkretizuje - tím, co člověka zotročuje, je soukromé vlastnictví a stará společenská dělba práce.
Takže Marx, Engels, ale i Lenin možná nemluvili o lidských právech, ale o proletariátu a jeho právech, protože v jejich logice když má práva proletariát, má je už každý, včetně samého buržoy, který se ze stroje na zhodnocování kapitálu mění v skutečného člověka (ovšem bez vlastnických privilegií, je vlastníkem jen v té míře, jako ostatní). V době, kdy žili klasikové nebylo moc aktuální rozmazávat otázku lidských práv - klasikové se k všelidským hodnotám jednoznačně hlásili - je tím prodchnuto celé jejich dílo. Vám asi straší v hlavě to o diktatuře proletariátu a o dočasném potlačení práv buržoů, ale to je zase zkreslení buržoasií - uvažujte trochu historicky - Marx zažil buržoasní revoluce v r.1848 a Pařížskou Komunu (ta Vám pořipadá málo demokratická? - než se do ní dali versailleští)? To je jeho představa revoluce a revoluční diktatury, omezením práv buržoů si představuje nějaké dočasné omezení jejich volebního práva, protože to vidí tak, že díky svému postavení jsou stejně zvýhodněni oprotti dělnickému voliči, a bylo by to jen přechodné období. Lenin už samozřejmě musel řešit otázky revolučního teroru a tam už jeho představy z r.1917 braly za své, ale chápal to stejně, cíl - lidská práva na základě vlastnické rovnosti a rovnosti v dělbě práce.
Samozřejmě - žádný z nich nedocenil plně ta různá mateřská znaménka starého na těle porevoluční společnosti, i když nám zanechali cenné postřehy, na nichž stojí naše kritika prvního pokusu o socialismus, netušili, že vznikne diktatura jiné a privilegované třídy než byl proletariát a ten proletariát si osedlá.
Takže se nezlobte, ale to, co jste o těch právech napsal, je nesmysl - ale říkají to velké osobnosti, nejste sám.
Nemáte pravdu ani s tou ideologií - to, co získalo dominantní roli a utlačovalo vědomí lidí, nebyl marxismus, ale na něm parazitující ideologie řídícího aparátu. V pojetí klasiků nemůže být ideologie proletariátu utlačující ideologií - protože on nemá zájem na útlaku a zabrzdění pokroku - a proto to teprve může být myšlenkový komplex, ve kterém se moment ideologický - vyjadřovat zájmy - spojuje s momentem pra vdivého vědeckého poznání - jinak řečeno - je to poprvé v historii vědecká ideologie. Ale klasikové ji nikomu nechtěli vnucovat, předpokládali, že se prosadí svou pravdivostí a použitelností v zájmu všech lidí a tím odumře jakožto ideologie jedné třídy.
Takže komunismus není utopický ideál, je to vědecká prognóza, jejíž alespoň částečné naplňování (např. pokud jde o ekonomické procesy, ale i o to nastolení otázky lidských poráv jako hodnoty, proti které ani ofiiciální ideologie buržoasie nemůže remcat)) můžeme reálně sledovat, kecat o tom tak abstraktně jako Jirka je k smíchu, to rozlišení socialismu a komunismu je naprosto reálné a krach prvního pokusu o socialismus - protosocialismu - to dokázal -ukázalo se,že měli klasikové když ve zvláště jasnozřivých okamžicích chápali, že nestačí jen administrativně a mocensky zrušit soukromé vlastnictví, ale že je také třeba překonat starou společenskou dělbu práce vytvářející na jedné straně ředitele a na druhé uklízečku. I to je podmínkla plné rovnoprávnosti v uživání lidských práv.. Omlouvám se za dlouhý výklad, ale každý kdo normálně marxismus studoval, tohle ví, bohužel Vy a Jirka zřejmě ne.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

přátelské rozloučení s věřícími i nevěřícími Neděle, 27.Března 2011, 16:00:23

z prominutím, ve filmu "Kurva hoši gutentag" je takový lechtivý paradoxní důkaz boží existence a nejsem si jist jestli tímhle způsobem lze přesvědčit i o vědeckosti komunismu (vzpomínám, že VK jako předmět v rámci tzv. marxáku byl kdysi asi nejvíce obskurní).
I když nejen jako představitel KSČM bráním existenci humání ideologické vize komunismu, pokud jde o možnosti verifikaci, tak má myslím skutečně blíž k pratickému důkazu projekt socialismu.
Nic víc jsme k této debatěi dodat nechtěl.
Jinak se raději v tomto punktu loučím a vesele se tu zkoušejte dál, kdo je ten pravý marxista a známkovat se kdo říká nesmysly - tenhle typ abstraktních debat znám a zvládnu nedělní odpoledne i bez nich. A přeji hodně štěstí - třeba tu s těmi rozdíly mezi řediteli a uklízečkami opravdu a ad aeternam zatočíte.

Filip Zíka - Úsobí

Neděle, 27.Března 2011, 18:08:6

Nemám zdaleka takové teoretické znalosti jako pan Heller či Dolejš, ale o komunismu (resp.socialismu) si myslím to, že jeho největší problém je v tom, kde mnozí vidí jeho největší klady. Důležitým prvkem v lidské společnost at' chceme či nechceme
soutěžení mezi jedinci a když tento prvek potlačíme, výsledkem bude dle mého stagnace či degenerace společnosti. Rozhodně však nejsem zastáncem kapitalismu bez přívlastků, nejbližší je mi model sociálního státu západoevropského typu.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Co k tomu říká klasik? Neděle, 27.Března 2011, 18:13:54

Toto:
http://www.youtube.com/watch?v=DUCK9NCzgjs

Stanislav Hošek - Český těšín

Historický střet. Neděle, 27.Března 2011, 18:50:32

Konflikt, který byl poprvé vědecky analyzován jako konflikt buržoasie a proletariátu, později popisován jako střet kapitálu a práce a dneska třeba jako spor levice s pravicí, či kognitariátu a globální finanční oligarchie, je konfliktem starým jako lidská společnost. Jeho hlubinné podhoubí spočívá ve střetu individualismu a nezbytností žít kolektivisticky. Lidstvo by totiž nikdy ani nevzniklo, nadtož přežilo, kdyby jeho jedinci žili kupříkladu jako samotářské kočkovité šelmy. Pospolitost od samého úsvitu lidských dějin zapříčinila nutný rozvoj řeči a tím později způsobila celou naši vývojovou dynamiku. Konflikt individualismu a nutnost žít kolektivisticky, je tím zásadním problém celé naší civilizace. Především proto, že jedinci s dominancí individualismu jsou převážně, ne-li dokonce jedině, vrstvou toužící ovládnout ostatní. Zvláště u těch jedinců, u nichž je jejich individualismus až sobectví silnější, než pud sebezáchovy, tedy takový, že nadřazují ovládnutí jiných nad svou vlastní existenci. Jinými slovy, dokáží pro svou nadvládu obětovat i svůj život. Jiné životy pak tím spíš. V této jejich volní síle spočívá hlavní důvod, proč jsou jednak vládci, ale rovněž tak, proč je velice nesnadné je porazit. Zvlášť, když prakticky i v každém kolektivistickém jedinci je větší či menší díl individualisty. A na to vždy čistí individualisté sázejí. V poslední dějinné etapě kupříkladu celou svou dnešní interpretací lidských práv. V posledních třech staletích pak ale nepřijatelností jakýchkoliv snah o snížení sociálních rozdílů, nedejbůh dokonce prosazování rovnosti, což je pro jejich chápání terorem, omezujícím jejich svobodu, to opravdové zlaté tele sobeckého individualismu.
A závěr? Bezpodmínečná právní regulace individualismu pod knutou sebezachování lidstva. Tedy skutečná, osvícená, kolektivistická diktatura od obcí, přes regiony, národy, státy po globální společenství. Lidstvo s dominancí individualistů, je totiž předurčeno k zániku.

Filip Zíka - Úsobí

Neděle, 27.Března 2011, 19:00:24

Spor individualismus vs. kolektivismus bude provázet lidstvo vždy. Zatím mi nikdo nevysvětlil, proč jeden z těchto postojů je lepší než ten druhý.

Různým pánům Neděle, 27.Března 2011, 19:15:48

Ad Dolejš - všimněte si laskavě, že Jirka apriori zpochybňuje poznávací možnosti marxismu, včetně nás, kteří se v něm pokoušejí pokračovat, a zejména mne, svého kama¨ráda, aniž by uvedl jediný konkrétní argument - tohle s ním zažívám už několik let, zdá se, že ani nepochopil, že se bavíme právě o socialismu jakožto nižší fázi komunismu, ale blbost - to on dobře ví, proto z diskuse utekl pod falešnými záminkami, žádná ztráta pro diskusi.
Pane Škabraho - tohle v Obraně Sókratově ani v Patočkovi nenajdete, to byste si musel výjimečně přečíst Marxe, když už ho učíte (jestli si vzpomínáte, tak v naší individuální korespondenci jste tvrdil, že jste díla klasiků četl, ale nebyl jste schopen mi uvést ani jediné). Ale, jak jsem viděl na kolokviu, ten zmatek v hlavě jako Vy mají i ostatní intelektuálové Vaší generace, kteří se poctivě levicově angažují, znovu opakuji to, co jsem o kus výše napsal - Vy jste ani nemohli získat skutečné pochopení marxismu, není to Vaše vina, jen se po tom kolokviu trochu obávám, jestli i Vaše generace bude už použitelná k prosazení nekapitalistické alternativy nebo jestli to bude muset být až ta další, která dozraje už v zesílené krizi kapitalismu. Co se dá dělat, dějiny se urychlovat nedají.

Pane Ziko - kde jste sebral tu myšlenku, že projekt samosprávného socialismu, který jsem opakovaně vykládal v diskusi po předchozích článcích Michala Hausera, potlačuje soutěžení? To jste zase jen zbaštil bez přemýšlení kus té propagandy nenažrané elity, která žádné soutěžení nepřipustí, protože má všechno v rukou - nanejvýše můžete soutěžit s jinými vykořisťovanými, kdo z Vás daruje zadarmo elitě větší kus nadhodnoty. Cožpak rovnoprávný podíl všech lidí na vlastnictví prostřednictvím zaměstnaneckého vlastnictví nějak potlačuje soutěžení? To přece není minulý systém. Naopak, když budete horší než ostatní, budete mít málo peněz, oproti minulému systému, kde jste mohl soutěžit nanejvýše v omezené výseči profesní činnosti, v rámci pravidel nastavených tupou byrokracií, můžete v samosprávném socialismu soutěžit i v tom, jak budete jednat jako spoluvlastník, aby Váš kolektiv přežil v konkurenci na trhu. Jediné, co oproti současnosti v samosprávném socialismu nebude (a to ještě ne hned, ale po celé přechodné etapě vykupování kapitalistů ve svobodné ekonomické soutěži) je všemi společenskými mechanismy zafixovaná nerovnost mezi těmi, kdo vlastní výrobní prostředky, a těmi, kdo je nevlastní. Což je mimochodem negace spravedlivého soutěžení.
A ten sociální stát západoevropského typu Vám před očima likviduje nejen ten nadnárodní kapitál, ale i ta příživnická část "domácích" kapitalistů přisátá k neoliberálnímu státu, která už neumí realizovat zisk jinak, než přes korupční získávání předražených zakázek a přes prosazování zákon o rfůzných reformách ochuzujících převážnou většinu občanů, včetně drobných podnikatelů, ke kterým - možná se mýlím - patříte.
Nakonec ještě k Dolejšovým trikům opakuji - my se tu nehádáme, kdo je větší marxista, ale o tom, která metodologie je vhodnější pro vyprojektování a pak i prosazení alternativy ke kapitalismu.
Tak pánové -jak říká pan Sekanina - hezký den všem.

Filip Zíka - Úsobí

Neděle, 27.Března 2011, 20:03:16

My si zřejmě nerozumíme v tom co je "socialismus". Já ho chápu, jako systém, jehož hlavním prvkem je vlastnictví výrobních prostředků státem. Stát zde zajistí každému práci, výdělky jsou přibližně stejné a tudíž je soutěžení mezi jedinci odstraněno.
Model zaměstnaneckého vlastnictví který popisujete já chápu jako typ kapitalismu. Nejsem si navíc jist, zda by tento model mohl dlouhodobě fungovat- ve shodě s přírodními zákony by se v něm objevili silnější jedinci, kteří by postupně "požrali" ty slabší. Obávám se, že Váš pohled je příliš fixně založen na členění jedinců na vlastníky kapitálu a na "nevlastníky kapitálu".
Pokud jde o problém nadnárodního kapitálu, zde si myslím že v souladu s globalizací by měli postupovat i státy, jsem tudíž pro přesun co nejvíce pravomocí z úrovně národních států na úroveň EU. Problém předražených zakázek vnímám jako čistě institucionální, s rozporem kapitalismus x socialismus nemá podle mě nic společného. Ostatně, příznivci čistého kapitalismu (např. Petr Mach) tvrdí, že kdyby žádný veřejný sektor neexistoval, nebyla by i ani žádná korupce.

Panu Zikovi Neděle, 27.Března 2011, 21:35:3

No pane Zika, my si opravdu můžeme těžko rozumět - přesněji - můžeme se jen snažit pochopit logiku toho druhého založenou na úplně jiných výchozích axiomech, než jsou ty naše a, pokud ji pochopíme, přemýšlet, jestli ten oponent nemá přece jen lepší argument, který je více shodný s objektivní realitou, lépe ji ysvětluje. Náš momentální problém je, že Vám tady v tomto omezeném prostoru těžko můžu vysvětlil základy své logiky, o nichž zřejmě nemáte tušení. Naproti tomu já už se s Vám podobnou argumentací setkal mnohokrát, zásady neoliberalismu či příbuzných přístupů jsou mi známy, takže mám lepší pozici.
Tak jdeme na to:
Socialismus je první krok za hranici kapitalismu, který já vidím tak, jak jsem ho vyložil. Vy samozřejmě ne - s tím nic nenaděláme, je to jako kdyby se bavil věřící s materialistou - to co jeden vysvětlí materialisticky, druhý vysvětlí Boží vůlí - není nic okamžitého, čím by se dal tento spor posoudit - jen dlouhodobý vývoj může třeba toho věřícího přesvědčit, že je to jinak nebo si třeba do svého ystému dosadí argumentaci toho materialisty třeba v podobě - vykořisťování existuje, ale je to Boží záměr, který má lidi potrestat.
Není to tak, že já příliš vidím členění na vlastníky a nevlastníky - já to prostě vidím tak , žádné přechody neberu. Můžu uvést argument pro existenci vykořisťování - proč jsou kapitály dnes o tolik větší než byly v 17.století? Protože je to naakumulovaná neplacená práce vykořisťovaných - ale Vy asi řeknete, že je to nějaká odměna za iniciativu kapitaisty, já zase řeknu, že pokud dostává kapitalista za něco peníze, tak je to proto, že si k odměně za pouhé vlastnění přidal ještě mzdu za užitečnou práci třeba vynálezce, ale to už je jen vedlejšák, systémové je to rozdělení - jeden pracuje a tvoří nadhodnotu, druhý vlastní a rozhoduje jak o výrobních prostředcích a nakoupené živé práci. Marxismus říká - tohle ale způsobuje řadu obrovských problémů a rozporů -např., krize - a přestává to fungovat, když už dělník není oblsuha stroje, ale vědecký pracovník, proto je nutná samospráva, ve které se tento pracovník cítí líp a podává vyšší výkon. A tak můžeme pokračovat. Ale já se vrátím k Vaší argumentaci:
Proč by měl být socialismus jen to, co bylo dřív a co vlastně nebylo socialismem, ale jen jakýmsi protosocialismem - dějiny přece ukázaly, že tohle nemůže trvale fungovat? Společenské vlastnictví přece nemusí mít jen tu nižší formu - přes stát, u klasiků tohle není, i když samozřemě v jejich době to bylo to nejreálnější.O to státní vlastnictví tvrdě bojují stalinisti - potomci třídy řídícího aparátu.
Když se ten protosocialismus se státním vlastnictvím neosvědčil a když se přestává osvědčovat i kapitalismus (tohle si ovšem Vy asi nepřipouštíte, protože Vaše ideologie je konec konců ideologií kapitalismu - nezlobte se, nemyslím to jako urážku, máte to společné s většinou společnosti, je to sociologický zákon, ale teď to nemohu vysvětlovat), tak co zbývá jiného než samospráva - zaměstnanecké vlastnictví dovedené do nadnárodních velkých komolexů (/s tou EU souhlasím - tam by měl ten můj socialismus největší šance, malá ČR nestačí)? Proč by zaměstnanecké vlastnictví měl být kapitalismus? kdo tam koho vykořisťuje - všichni rozhodují o svých výrobních prostředcích a o své nadhodnotě? Řeknete, že je to utopie, že to v minulém systému nebylo - no samozřejmě, tam řídící aparát vyujžil své převahy dané starou dělboiu práce - ale to byla většina zaměstnanců ještě industriálními dělníky - dnes to bude kognitariát - znalostní proletariát vybavený vědeckými poznatky, masy fyzických pracujících zmizí v propadlišti dějin. Takže tito kognitáři dokážou ohlídat saMI SEBE I SVÉ NAJATÉ MANAŽERY, KTEŘÍ ZA NĚ BUDOU PLNIT SPECIÁLNÍ ODBORNÉ ŘÍDÍCÍ funkce, tak jako je dnes plní za kapitalisty, Ti tomu řízení taky nerozumí - a když - tak jen proto, že si přibrali ještě vedlejšák, není to systémové.
Ty obavy z průraznosti některých jedinců to je nesmy¨sl. Důležité je, že v samosprávném socialismu prostě nebudou vznikat předepsané role kapitalistů - ty ostatně nebyly ani v protosocialismu. Zaběhá se systém, kdy si každý vydělá nejvíc právě, když přiloží ruku ke společnému dílu (ostatně zkušenosti tu už jsou - z předlistopadových agrokomplexů i třeba ze španělského Mondragonu a jiných podobných pdoniků na západě - víte o nich něco?). Znovu opakuji - požírání slabších nebude mít smysl, protože se ukazuje, že nejefektivnější bude ta výroba, kde má každý reálnou možnost podílet se na vlastnictví a řízení. Ano, dnes to ještě není - jsme ve velké etapě přechodu, kdy ještě neodešla industriální výroba a industriální typ profesí, kdy tu kognitariát ještě plně není a navíc je zbllý buržoasní ideologií.S tím odmítáním souvislosti korupce při zakázkách a kapitalismu jste obzvláště poplatný buržoasní ideologii, to je většině občanů zcela jasné. Co je hlavní motivací kapitálu? Vyrazit z pracujících co největší zisk. Jenomže - už Marx dokázal že míra zisku klesá (dnes se to dá ještě vytloukat surfováním po světě). Těchhle možností globálního kapitalismu může využívat jen ten největší kapitál. Ale je celá řada menších kapitalistů, která se nemůže udržet v konkurenci toho velkého kapitálu - proto potřebuje k normálnímu zisku ještě dotaci - jednou dotací jsou zaručené veřejné (nejen státní) zakázky a tady se musí rozdělit formou korupce se státním aparátem. Druhou možností je dát se dohromady, zaplatit si nějakou tu ODS či Kalouska, aby prosadil masové ožebračování zaměstnanců a drobných podnikatelů formou nějaké reformy a pak to nám kapitalistům vrátil formou snížení daní nebo nějak podobně. Ze systémové motivace kapitalisty vyplývá korupce - na dřívějších stadiích kapitalismu to ještě tak nebylo, tam se kapitalista za vyšší mírou zisku honil jinými formami - třeba přes kolonialismus a války, nebo přes zavádění nové techniky, ale to už je teď pro některé skupiny kapitalistů prakticky nemožné - to jsou ti Klausové, Topolánkové, Kalouskové apod. - za to si je kapitalisté platí z daní vydřených dnes převážně ze zaměstnanců. Velký kapitál proti tomu nic nemá a sám se na tom přiživí - např. pohlcením zprivatizovaných důchodových fondů. Už budete asi jeden z mála, který v této otázce žere oficiální ideologii. No, tak mi něcoi namítněte v rámci své logiky - jenom prosím Vás mne nenuťte, aby to všechno zase nějak musel opakovat.. přijměte do hlavy tu myšlenku, že celá moje logika stojí na tiom, že vykořisťovaní nevlastníci odevzdávají vlastníkům nadhodnotu a s touto myšlenkou pracujte. Teď se budu muset na nějaký čas odmlčet, protože můj domácí počítač je v háji a já teď jdu domů.


Filip Zíka - Úsobí

Neděle, 27.Března 2011, 22:39:43

Pokud jde o normativní stránku věci, tak nepopírám že jsem jinde než Vy a Váš názor Vám samozřejmě neberu, nejsem dogmatik. V tom co je "lepší" se my dva asi nikdy neshodneme, ale to je v pořádku.
Zabrouslil jste do 17. století, tedy do doby kdy se objevily zárodky kapitalismu- plně se však rozvinul asi o století později. A právě, když se mě někdo zeptá proč obhajuji kapitalismus, tak mu odpovím že od doby kdy se objevil, se tak jako nikdy předtím během poměrně krátké doby zvýšila životní úroveň obyvatelstva (měřeno např. průměrnou délkou života). Ano, vy uvažujete tak, že vykořist'ování je problém, ale tvrdím, že když se agregátní kvalita života během krátké doby takto zvýšila, tak to když to řeknu hodně hloupě asi takový problém není.
Jinak nevím, kde jste přišel na to že "žeru oficiální ideologii". Nevnímejte prosím každého, kdo odmítá vaše ideje jako člověka zaslepeného současnou propoagandou- jako dítě jsem četl Naši pravdu a chodím na pivo s redaktorem Haló novin. Již jsem Vám sdělil, že jsem stoupenec sociálního státu (volil jsem ČSSD). Rozpor mezi sociálním státem a metodikou "neoliberalismu" (který chápu jako aplikaci rakouské a chicagské školy v politice) v politice vnímám jako "vnitrokapitalistický". Mě jde o spor socialismus x kapitalismus. Použil jste pojem kognitariát. Z tohoto pohledu si myslím, že podmínky a motivace pro změnu systému jsou za převahy kognitariátu jsou jiné, než za převahy proletariátu- životní podmínky jsou podstatně více unifikované a např. rozdíl v délce života vlastníků kapitálu a těch co ho nevlastní je prakticky nulový (pokud bereme v úvahu západní civilizaci).

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

rozdíl v délce života vlastníků kapitálu a těch co ho nevlastní je prakticky nulový Pondělí, 28.Března 2011, 07:49:11

Pane Zíko,
můžete, prosím, uvést konkrétní data?

Filip Zíka - Úsobí

Pondělí, 28.Března 2011, 08:35:7

Pokud jde o průměrnou délku života, tak například zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Life_expectancy

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

máte snad na mysli toto? Pondělí, 28.Března 2011, 09:52:42

For example, in the United Kingdom, life expectancy in the wealthiest areas is several years longer than in the poorest areas.

Filip Zíka - Úsobí

Pondělí, 28.Března 2011, 12:28:57

Pane Kopecký, to co jste napsal nemá prakticky žádnou vypovídací hodnotu, což sám víte. Ano, v romských osadách na východním Slovensku také není délka života o mnoho vyšší než v subsaharské africe. Ale já se na jevy dívám globálně.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ad FZ Pondělí, 28.Března 2011, 13:14:12

Nevím, co máte na mysli vypovídací hodnotou. (Je to citát z Wikipedii, na kterou jste odkázal Vy a já tam žádnou podporu Vašeho tvrzení nenašel.)
Já jen reagoval na Vaše tvrzení o "prakticky nulovém rozdílu", protože mi nebylo jasné, kde jste to sebral. Když to ale vidíte "globálně"......

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Panu Hellerovi - Zkouška z marxismu a lidská práva Pondělí, 28.Března 2011, 13:17:17

Pane Heller, myslím, že jste dogmatický marxista-leninista, to mi však nebrání v diskusi a polemice s Vámi. Základní problém ve Vaši pozici vidím v tom, že nerozlišujete mezi Marxem a Leninem a "vědecký komunismus" považujete za objektivní pravdu.

Četba z Marxe: Četl jsem ranné studie v souboru "Odcizení a emancipace člověka" (Mladá fronta 1967), za nejcennější považuji studii "Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva", ale také Ekonomicko-filosofické rukopisy, Teze o Feuerbachovi, atd. Četbu Marxe studentům doporučuji jak v rámci filosofické antropologie i politické filosofie. Z Lenina jsem četl jen úryvky ze "Stát a revoluce" a "Empiriokriticismus a materialismus". Mezi Marxem a Leninem je nebetyčný rozdíl. Lenin není filosof jako Marx, ale ideolog a technolog moci - to je na uvedených dílech více než patrné. Četl jsem řadu kritiků Marxe: Masaryk, Popper, Komárková, Aron i autorů, kteří Marxe různě kriticky rozvíjejí: Horkheimer, Adorno, Habermas, Fraser. To je k té zkoušce.

Na Marxovi si cením jeho inteligentní kritiky kapitalismu 19.století, zhodnocení lidské práce, zápasu o emancipaci dělnické třídy a její participaci na společnosti i demokratickém politickém systému, v tom je také předchůdcem sociální demokracie. Problém vidím v tom, že v Marxově díle nejsou dostatečně ošetřena lidská práva a akceptování a rozvíjení demokratického systému. Do značné míry je oprávněná a dosud aktuální jeho kritika, že občanská práva jsou pouze buržoazní a formální, pokud na ně nedosáhnou dělníci a chudé vrstvy. Nedomyslel však to, že se jeho filosofie snadno může stát ideologií totalitárních režimů, v nichž byly krutě potlačeny svobody a práva všech, včetně svobod a práv dělníků.

Jsem pro kritické čtení Marxe, komunismus bez respektování lidských práv a demokracie považuji za slepou uličku a nechtěl bych, abychom se do ní dostali.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

pro: MŠ Pondělí, 28.Března 2011, 13:53:19

Rozhodně nechci dělat panu Hellerovi advokáta (nadto samozvaného), on se obhájí s přehledem sám. Jen když je tu řeč o tom dogmatismu, našel jsem na internetu Hellerovu recenzi Kellerovy knihy "Tři sociální světy". Je to kritika Kellerova textu vedená - nijak překvapivě - z marxistických pozic. Ovšem v záplavě precizní argumentace jsem našel větu: "dělnickou třídu samozřejmě v marxismu nemůžeme vymezovat fyzickým charakterem práce a samozřejmě zahrnuje i pracovníky služeb - tady je nutno Marxe poopravit". Věta je, pravda, uvedena v závorce, ale tohle nevypadá na dogmatismus.

S kritikou Lenina souhlasím, jeho vztah k filozofii detailně analyzuje Althusser, a to je poučné čtení. (Škoda, že takové knihy nevycházejí v češtině, to by byl úkol pro SOK, pane Hausere!) Ale politickým filozofem přece jen byl, i když se od Marxe odlišuje právě tím voluntarismem. A jeho politická praxe, darmo mluvit...

Mým oponentům - omluva Pondělí, 28.Března 2011, 16:09:19

Pánové, vydržte do zítra, mám rozbitý počítač a na cizích stačím jen přejet poštu. Zítra budu u počítače celý den. Už se těším.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

poznámka k tématu Pondělí, 28.Března 2011, 21:34:34

Po kapitalismu může přijít nějaký jiný systém, který rovněž nebude spravedlivý. Nelze s jistotou tvrdit, zda někdy v budoucnosti bude uskutečnitelný komunismus - tedy pokud pod tím pojmem rozumíme spravedlivou a harmonickou společnost svobodných a rovných, společnost bez soukromého vlastnictví. Zároveň však nelze vědecky dokázat, že takový systém nemůže fungovat. Lidské možnosti jsou otevřené. Idea komunismu je stará tisíce let, i když postupně měnila formu i jméno. Podstata je ale táž. Můžeme ji přejmenovat, pokud se nám název komunismus nelíbí, idea může na čas dokonce jakoby zmizet ze světa, ale určitě se znovu vynoří, pokud tady budou nějací "psanci této země". Dá se namítnout, že se vždycky najdou lidé, kteří budou chtít získat nějaké výhody oproti ostatním. Zároveň je však pravěpodobné, že se stejně tak najdou i lidé, kteří se naopak se svým nevýhodným postavením nesmíří. A věřím, že se najdou i takoví, kterým (ač sami na tom nebudou zle), bude vadit, že nevýhodné postavení mají jiní lidé.

Tak jsem se přece jen k počítači dostal, jdeme na to pan Zika Pondělí, 28.Března 2011, 21:57:48

Z čeho soudím, že jste pod vlivem buržoasní ideologie? To je přece jasné - hájíte kapitalismus a jaksi se nezmiňujete příliš o jeho zásadních systémových vadách. Navíc ten argument pro kapitalismus je hodně slabý a předpokládá slabou argumentaci i u oponentů. Délka či kvalita života - vždyž přece Marx nikde netvrdí, že kapitalismus musí existovat ve své drsné podobě z 19. století a o historické roli buržoasie se zmiňuje s velkým uznáním, dokonce oceňuje i její snahu globalizovat svět (Manifest). K té délce života však vede složité zprostředkování - kapitalismus se svých drsných forem nevzdal jen tak dobrovolně - pod tlakem třídního boje proletariátu si uvědomil, že mu větší zisk přinese dělník relativně kultivovaný, zvláště když může využít zbídačených mas v koloniích, které mu dlouho nevadily a nevadí ani dnes. takže když chcete chválit kapitalismus, musíte ho vzít jako celek (on i ten protosocialismus nebyl stejný v SSSR a Číně na jedné straně a v ČSSR a NDR na druhé). Když chcete kritizovat socialismus za zločiny padesátých let, tak musíte vzít v úvahu i zločiny kapitalismu od 17 do konce 20. století a ten kapitalismus musíte brát jako systém v celosvětovém kontextu a nejen v Evropě či USA. Všechno jsou to systémové zločiny, tak jako byly systémové ty socialistické. A na rozdíl of těch socialistických, které už dávno vzaly za své, pořád trvají. Jaká asi je délka života rolníků v Brazilii nebo nějakých těch dělnic v Indonesii (a taky v Číně, tam je taky kapitalismus. Mimochodem Baťou vybičovaní dělníci se taky nedožívali příliš vysokého věku.). A to ještě není všechno - kapitálový vztah nesporně tlačil pracující k vyššímu výkonu a k rozvíjení výrobních sil, rostlo bohatství celé společnosti - ale setsakra nerovnoměrně - znáte ty dnešní statistiky ukazující prohlubující se rozdíl mezi obrovskou masou a stále se tenčící elitou? Myslíte si, že normální dělník i ve vyspělé zemi, může žít tak zdravě jako kapitalista? Má k dispozici posilovny, trenéry, patřičnou zdravou stravu atd. atd. - a pokud má, dlouho mít nebude, až ho Kalouskové ostříhají.
Ale ani o to nejde. Marxismus nekritizuje kapitalismus pro tyto hlouposti v nerovném podílu na spotřebních předmětech a volném čase. Kritizuje ho za to, že přestává dostatečně účinně stimulovat rozvoj výrobních sil, že vytváří takový nepoměr mezi koupěschopnou poptávkou a naakumulovaým kapitálkem, že tento kapitál není kam investovat, výroba se omezuje, lidé jsou propouštěni do nenávratné nezaměstnanosti, investuje se ne do toho, co by člověk potřeboval pro svůj rozvoj, i věda je spoutána omezeným hlediskem zhodnocení kapitálu, o kultuře nemluvě, kapitál polodí nesmyslný konzumní způsob života atd. atd. Spousta výrobnmích potencí skrytých ve výrobních prostředcích i v lidech zůstává nevyužita a je dokonce ničena (k tomu samozřejmě i všechny ty politické, mravní a právní hnusoty, vetně korupce, bez které už dnes určité skupiny kapitálu nemohou přežít - korupcí získané státní zakázky jsou dotací z našich prostředků k zisku z podnikání a leckde se přitom ani nemusí nic skutečně postavit a udělat, ale stačí to nějak okecat (to jsme dělali i za protosocialismu, ale zdaleka ne v takovémto rozsdahu). Takže k novým výrobním silám - kognitariátu a novým způsobům výroby musí přijít i nový výrobní vztah, nová forma vlastnictví - podíl všech pracujících (kognitářů) na vlastbnictví, jen na tom může stát demoikracie, lidská práva, morálka atd. Já si nemyslím, že kapitalismus padne hned, vidím ještě určité možnosti, jak se bude adaptovat, ale smetiště dějin ho čeká, jako jeho předchůdce,už jen ta víra v jeho nekonečnost ato, že si nic jiného nedovedete představit ,je jasným dokladem toho, že jste se nadýchal buržoasní ideologie.
A teď k tomu nadýchání. To nebyla urážka, jen letmé připomenutí objektivního jevu, ekonomicky podmíněného. Ani nevíte, kolikrát jsem už v různých dfiskusích od intelektuálů i neintelektuálů vesele hlásajících buržoasní ideologii slyšel tu větu,jak od Vás - Kdepak, já nejsem ovlivněn žádnou ideologií, já jsem nadčlkověk vznášející se nad vodami, to, že se kolem mne perou třídy se mne netýká. A přitom je to blbost. Se vznikem třídní společnosti vznikla i ideologie, jako určitý výron plynu nad jednotlivými třídami (dokonce i nad tak bídnou třídou, jako byli otroci nebo feudální nevolníci - vzpomeňte na křesťanství na počátku, různá kacířství, víru ve spravedlivého krále apod. ideologie odráží zkušenosti a poznatky třídy a prosazuje její zájmy - její kvalita je dána tím, jak dalece si daná třída může dovolit říkat pravdu o světě,protože to je (většinou velmi dočasně a omezeně) v jejím zájmu (buržoasie nebo protosocialistický řídící aparát). Tu ideologii v kultivovanější podobě vyrábějí intelektuálové, které si příslušná třída získala (aniž o tom třeba ví - viz Marx). Nikdo není mimo ideologii, ale málokdo je také ideologicky zcela monolitní - ideologie soupeřícícíh tříd se perou o naše hlav y a záleží často na mnoha nahodilostech života, které ideologie se nadýcháme víc. V průměru však se ale lidé i z těch neprivilegovaných tříd nejvíce nadýchávají ideologie třídy, která vlastní výrobní prostředky, může si dovolit platit své intelektuály a propagandisty, podporuje ideologii silou moci či existenčního postihu nevěřících apod. V tomto smyslu je buržoasie naprosto bez konkurence (viz média apod., i internet ji zatím slouží - zatím a ne plně!!!!!). Každý, kdo se snaží poznat svět, je nějak ideologicky orientován - u reakční třídy to jeho poznávíní zhoršuje (může vytvářet umné a třeba i velmi oblíbené teorie a náboženství, ale od reality je to daleko, napoř. stalinista odmítá i naprosto zjevné fakty a ani nerozumí svým oponentům, antikomunista totéž), u progresivní třídy /(třeba buržoasie v době osvícenství) mu to může pomoci. Podle Marxe ale byla každá třída ve svých zájmech omezená a její ideologie proto byla více či méně, dříve či později, nepravdivá, v rozporu s vědou a pravdou. Předpoklady být neomezeně pokrokový a tedy i mít pravdivou vědeckou ideologii má jen dělnická třída, která sebe může osvobodit jen, když osvobodí všechny ostatní (nebudu rozvíjet).Kdo je v zajetí její ideologie, pomáhá mu to v pravdivém poznání. Takže já jsem taky v zajetí ideologie, ale té nejpokrokovější třídy (i když se tato třída mění v kognitariát a později v samosprávné vlastníky) a to mi pomáhá a proto mám pravdu (Samozřejmě to musí prokázat konfrontace s realitou, dlouhodobá společenská praxe - takže já se sice mohu muýlit v tom, že se drtžím nejpokrokovější ideologie, ale ideologie neprivilegovaných vrstev typu dělnické třídy je pravdivá. (Různé subtilnosti kolem toho vynechávám)
Ještě ke kognitariátu - jestli jste myslel, že mizí rozdíl v životní úrovni mezi kapitalistou a kognitářem, tak bych na to i kývl, ale není tomu tak - přečtete si, jak se občas chlubí luxusem naše elita - a to je elita žabařská!! Ta úroveň kognitariátu může klidně jít dolů, např. při využití migrace kvalifikovaných kognitářů z rozvojových zemí do těch vyspělých. Ale Vy se mýlíte ještě jinak - naopak právě společnost založená na kognitariátní práci znamená obrovskou rozrůzněnost životních stylů, právě kognitář se bude nejvíce vymykat z toho, čemu říkali klasikové "průměrná třídní individua" a když k tomu ještě přidat možnost být spoluvlastníkem, tak je to jasné, třídy končí a spoečnost se teprve bude moci rozrůznit jakožto svobodná individua.

Teď Vy pane Šimsa, paní Hájková a pane Kando děkuji Pondělí, 28.Března 2011, 22:56:8

Mám pocit, že jste spíše mladý člověk. Uznávám, že jste si něco z marxismu přečetl, ale bez Kapitálu a Grundrisse je to pořád málo. Marxismus se studuje celý život. O Leninovi ani nemluvím, asi jste nepostřehl ten Váš faux pas, kdy na jedné straně napíšete, že jste četl úryvky ze Státu a revoluce a Materialismus a empiriokriticismus (tedy zlomek z Leninova díla) a na druhé straně suverénně hodnotíte Lenina, jestli je či není filozof. To je právě ono, co mnoha svým oponentům vytýkám - ne že mají jiný názor než já, ale že s prominutím kecají do něčeho, o čem nic nevědí. V tomto smyslu je velice charakteristické, že jste četl více kritik marxismu, než samotných marxistických děl. Já jsem taky sem tam něco četl, ale u každé takové práce jsem zjišťoval totéž - neznalost, nepochopení či přímé překrucování logiky klasiků a taky leckdy snahu "udusit ho v obětí", tím že do něj integruji něco, co jeho logiku úplně devastuje a činí z něj blivajs.
jen ještě odskok od hlavní linie - zacházejte opatrně s pojmy - označil jste mne za dogmatika, zcela bez důkazů - pan Kanda Vám tio dobře vysvětlil - dogmatik není ten, kdo nepřijímá Váš nepříliš kvalifikovaný názor na marxismus a vrací do hry různé teze klasiků a hlavně !!!! - jejich logiku, metodologii. Vy samozřejmě nemůžete znát, co jsem kdy napsal, ale i z těchto vstupů na Deníku, jste snad mohl usoudit, že nelpím na formě, doslovném citátu, který umím jen papouškovat. Ani ke klasikům nemám nekritický názor - myslím, že jsem si dovolil opravit Marxe i lenina v tom nejpodstatnějším z jejich učení - právě v tom, chcete-li, vědeckém komunismu - víře, že proletariát v industriální podobě může udělat politickou revoluci, která prolomí kapitalistické vlastnictví, a pak nastolí svoji diktaturu a klidně si nějaký čas toto vlastnictví dobudovává.A to přes všechny handicapy staré společenské dělby práce. Proto razím NUTNOST, ABY POLITIKA A EKONOMIKA ŠLY VÍC V JEDNOTĚ, ABY SAMOSPRÁVNÉ VLASTNICTVÍ VZNIKALO už v lůně kapitalismu, že je to možné atd. Teorii nové třídy jsem sice nevymyslel, ale ekonomicky podložil a právě za ní mne stalinisté upřímně nenávidí apod.
Snažím se jen úporně přesvědčit intelektuály (vím, že marně), že většina těch negativních popperovských aj. keců o marxismu i leninismu je prostě produkt buržoasní ideologie a tyto teorie nejsou s to pravdivě poznat společnost a projektovat její přeměnu. Že stará poctivá logika marxismu se ještě nevyčerpala, že se dá trochu vyspravit a pořád je to nejlepší poznávací nástroj (Připomínám Occamovu břitvu - na tu si vzpomenu vždycky, když čtu ty nesmyslně zamotané a s realitou se rozcházející konstrukce neomarxistických autorů, včetně již zmíněného Althussera (ale na toho nejsem odborník a nechci naštvat Míšu Hausera).
Vy jste mi přílepil dogmatika za to, že nerozlišuji Marxe a Lenina, ale já je nerozlišuji proto, že v základech učení obou je stejná chyba, Lenin byl jen nucen tuto chybu více prakticky realizovat a konfrontovat, a to v horších podmínkách. Technologem moci byl i Marx a Engels, Lenin jen těžil z příznivějších podmínek moderní doby, v projektu socialismu a komunismu přímo navazoval na Marxe, což byste zjistil, kdybyste si přečetl Stát a revoluci celý, jeho dílo Co dělat? je senzační a stále aktuální, i když jsem si zase k jeho pojetí dovolil něco přidat, jeho definice tříd je překvapivě moderrní, navazuje na klasiky, odhaluje ve zkratce podstatu protosocialismu (což on sám ovšem plně nechápal), rozhodně je lepším nástrojem poznání třídně sociální struktury než pindy stratifikačních sociologů neschopných pochopit rozdíl mezi třídně sociálním (/vlastnickým) a profesním dělením. Jeho díla uznávaná jako nejvíce filozofická pravda nejsou tak objevná právě ve filozofii, jako Marxova a Engelsova, ale plně beru jeho teorii pravdy (proti ubohosti pragmatismu - každý má svou pravdu,což je pitomost), pojetí hmoty, dialektiku politiky a ekonomiky - to je taky filozofie.
A prosím Vás, nepokuste se uplatnit na mne tu fintu "Lenin vrah".Vrahem byl každý politik,. který se pokoušel něco měnit, zvláště když šlo o změny systémů a zvláště když to šlo v zemích s nepříznivými podmínkami.Vrahy byl Napoleon, Robespierre, Cromwell, Petr Veliký. A to nemluvím o britských politicích z éry kolonialismu, amerických vyvražďovatelích Indiánů, raně buržoasních konkvistadorech atd. Každý, kdo chtěl měnit Rusko, musel se stát vrahem. Revoluce za daných podmínek nemohla být v rukavičkách - ti druzí nebyli lepší a kdyby vyhráli - to by byly masakry (stačí si připomenout maďarský Horthyho teror po porážce Maďarské republiky rad, o německé kontrarevoluci nemluvě). Lenin vstupoval do revoluce s iluzemi, převzetí moci byla spíše legrace, ale pak to přišlo - pustili carského generála na čestné slovo a on si vytvořil armádu a začal masově vraždit. A k tomu celý svět. Takže nic neobhajuji, ale tak se až do nedávna revoluce dělaly a bez té říjnové by nebyla porážka nacismu.
Tento teror je ještě do jisté míry omluvitelný udržením systému - zločiny začal systém páchat až za Stalina, kdy už vládla třída řídícího aparátu - a tam teprve přibyla čistá samoúčelnost teroru, otrocká práce v gulazích jako doplněk ekonomiky apod.
K těm lidským právům jsem Vám argument uvedl - Vy na něj reagujete jen částečně. Znovu připomínám, že marxismus bere právo jako sice relativně samostatnou a aktivní, ale přece jen druhotnou a ekonomice dlouhodobě podřízenou složku nadstavby. Proto si klasikové nelámali tolik hlavu oblastí práva (kde jak uznáváte zaujali kritické stanovisko k buržoasním právům a ukázali cestu, jak se může svých práv domoci i proletariát), ale především se snažili rozebrat ekonomiku a ukázat ekonomickou a politickou cestu k přeměně společnosti. Na ostatní jim nezbyl ani čas. Takže dílo klasiků možná tolik nemluví o lidských právech, ale je základem jakékoli pokrokové teorie lidských práv, která se nespokojuje jen popisem nadstavby, ale chce znát i hlubinné kořeny. Nevím, jestli si uvědomujete, že ten náš dnešní akcent lidských práv (které vybojoval třídní boj neprivilegovaných vrstev)je takový útok na kapitalismus odzadu - takový zástupný boj - část ochránců práv neví nic o ekonomické podstatě společnosti, nechce ji zkoumat a jde jen po nadstavbnovém povrchu - a neuspěje, protože kapoitalista je mistr v tom, jak tato práva učinit prázdným cancem, aniž by je odmítl. Další část ví, o co jde, ale v daných poměrech nechce být označena za komunisty či marxisty, ví, že práva jsou slabým místem kapitalismu a že ten si nemůže dnes dovolit je odmítat, tak jde na něj "od lesa" - ti mají větší šanci, protože ve vhodném okamžiku jsou schopní opřít boj o lidská práva o boj proti kapitalistickému vlastnictví. Ani mne ty řeči o lidských právech moc nebaví, proto raději analyzuji tu hlubší příčinu jejich absence.
Poslední - - napsal jste, že považuji vědecký komunismus za objektivní pravdu. Nepřesné pojmy. Jestli chápete vědecký komunismus jako tu část marxismu, která projektuje překonání kapitalismu a novou socialistickou spolčnost, tak já nepovažuji tu původní teorii klasiků za zcela pravidvou (pravda je shoda s objektivní realitou) a vytvořil jsem si na bazi klasiků ale po jejich opravě teorii vlastní - nemám důvod pochybovat o jeji pravdivosti, když mi vysvětluje všechno, co ve společnosti probíhalo a porobíhá, což mi umožňuje i prognózovat.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Hellere, Úterý, 29.Března 2011, 00:29:43

vaše argumenty jsou velmi silné a přesvědčivé, když píšete o současném kapitalismu a systémové příčině řady jevů (korupce, oficiální propaganda, vykořisťování ad.).
Ale - jako všichni marxisté - máte problém s přesvědčivým vylíčením budoucnosti. Jsem rád, že se shodujeme na tom, že kapitál jsou (minimálně "také") peníze, stroje atd. a že je pro trh a podnikání nezbytný. Pak ale vždycky bude existovat značná sociální nerovnost mezi těmi, kdo budou tímto kapitálem disponovat (ať už se budou označovat jako manažeři "najatí" samosprávnými vlastníky, nebo jinak), a všemi ostatními, tedy paradoxně i těmi "vlastníky=zaměstnanci".

Domnívám se, že jste příliš v zajetí klasické marxistické metodologie a nevidíte společenskou stratifikaci jako širší a složitější jev (chce to možná s větším pochopením číst toho Kellera, kterého kritizujete). Zkrátka, já bych řekl, že slavná Kniha z Orwellova románu 1984, která velmi svérázně a trošku parodicky rozvíjí marxisrtické motivy, má často víc pravdy než Marx samotný (jehož přínosu si jinak samozřejmě velmi vážím). Vždy budou existovat "Ti nahoře" - úkolem každého inteligentního společenského uspořádání by mělo být jejich moc nějak vyvážit a neutralizovat. Neboli - jak to bylo v onom "protosocialismu" - kapitalismus to nebyl, vlastnictví kapitálu bylo státní, a přesto docházelo k nerovnostem, zneužívání moci atd. Docházelo i k vykořisťování? V úzce, "klasicky" marxistickém smyslu nikoliv, neboť nebyli kapitalisté, ale přece je jasné nejen při pohledu na dělníky v sibiřských lágrech, že to asi společnost bez vykořisťování nebyla... Řečeno ještě jinak, abychom si stále rozuměli: já se bojím toho, že v každém systému je možné zneužití moci a že není nejdůležitější ani tak vlastnictví výrobních protsředků jako spíše právě distribuce moci a její kontrola. Takže odstranění soukromého vlastnictví kapitálu nemusí vést ani v budoucnu a patrně také žel samo o sobě nepovede k lepší a spravedlivější společnosti. A to znovu nemluvím o nebezpečí kapitalistické recidivy, na niž jsem už upozorňoval. Obávám se, že IT specialisté nebo technici neuhlídají "nové" manažery, když neuhlídala "ty staré" ani Stb ve službách někdejších neostalinistických vládců.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

K poznámce Evy Hájkové Úterý, 29.Března 2011, 08:17:31

Přemýšlím nad větou, kterou napsala paní Hájková: "Po kapitalismu může přijít nějaký jiný systém, který rovněž nebude spravedlivý." Tak prostá formulace, a tak moudrá!

To je totiž to. Pan Hauser zde napsal cyklus pozoruhodných úvah o alternativách a v diskusi diskutujeme o alternativě k současnému kapitalistickému systému, teorie sem, teorie tam, a pak přijde paní Hájková a bum ho! Napíše hlubokou pravdu. Není v těch našich úvahách o alternativě ukryta ta stará víra v télos, že alternativa, kterou hledáme, bude zase ta jediná dokonalá, bezchybná, spravedlivá? Nevím, jen se ptám.

Jinými slovy, až alternativa přestane být alternativou - co potom? Jsme schopni počítat s chybami?

Kapitalismus se tváří, že tady bude do konce světa. V tom je jeho síla, ale v tom je ten strach z jeho pádu. Žádný systém tu nebude do konce světa. Ani socialismus či komunismus.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Pane Hellere, někdy z vás jde strach Úterý, 29.Března 2011, 08:33:1

Napsal jste: "Vrahem byl každý politik,. který se pokoušel něco měnit, zvláště když šlo o změny systémů a zvláště když to šlo v zemích s nepříznivými podmínkami.Vrahy byl Napoleon, Robespierre, Cromwell, Petr Veliký. A to nemluvím o britských politicích z éry kolonialismu, amerických vyvražďovatelích Indiánů, raně buržoasních konkvistadorech atd. Každý, kdo chtěl měnit Rusko, musel se stát vrahem."

Z hlediska konstatování historických faktů máte pravdu, ale s tím posledním "musel" nemůžu souhlasit (ačkoli si oba asi vzpomeneme např. na Stolypina - nemusí být jen řeč o Leninovi, v Rusku se těch vrahů sešlo víc). Nemůžu souhlasit nikoli ve jméno jiného světonázoru, takového nebo makového, ale z důvodu lidského (ani se nechci dovolávat Masarykových idálů humanitních, abych diskusi neposunul do jiné polemické roviny; na Masaryka, prosím, teď zapomeňte). Nemůžu souhlasit s tímto cynickým přístup ke světu a k životu jiných lidí. Vy už dopředu exkulpujete zločiny, které se ještě nestaly, ale které by se ve jménu změny eventuálně stát mohly! To je pro mě nepřijatelné. Jen to dokazuje, jak je teoretizování někdy zcela dehumanizováno, jak odmítá vidět člověka jako člověka - souseda, maminku, bratra...

Promiňte mi ten patos, ale bez toho to asi nejde. Pokud by se měla alternativa - říkejme jí třeba komunismus, já se toho pojmu nebojím - odlišovat od kapitalismu, nemělo by to být právě tím, že před systémem upřednostňuje člověka? Vždyť to je to, čím současná podoba globalizovaného kapitalismu odpuzuje - že komodifikovala člověka, učinila z něho položku Systému, doslova účetní položku (viz aktuální česká debata o penzijním systému). Pokud by se měla alternativa budovat na podobném principu jako kapitalismus (ekonomický systém je vše, člověk je nic), pak to není alternativa, ale pouhá zrcadlová inverze. A to už tady přece jednou bylo. Ne?

Robert Kalivoda, kterého jste nečetl, chápal komunismus jako totální humanismus. A tahle idea se mi líbí, to bych podepsal.

Všem, to je správná diskuse,hned odpovím - nejprve pan Pleva Úterý, 29.Března 2011, 11:48:48

Nejprve k titulku - konečně tu máme diskusi, kde partneři uvažují o způsobu myšlení toho druhého i když ho třeba správně nechápou, aegumentují věcně, bez efektních bonmotů a předvádění se (ale legrace při tom samozřejmě být může).
Pan Pleva: Budoucnost není jen slabou stránkou marxismu, ale každé teorie a metodologie, protože je to tak či onak prognóza něčeho, co není, a tudíž se musí prát nejen s teoreticko-metodologickými (a ideologickými) konkurenty, ale i se setrvačností běžného vědomí (znáte jistě tuhle kategorii strukturace společenského vědomí) - zdravého selského rozumu. Engels se vyjádřil, že zdravý selský rozum je silný chlapík, když zůstává za pecí, ale slabý, když vyjde ven do světa vztahů mezi třídami apod. Na jiných místech to klasikové různě rozvíjeli - je to způsob poznání opírající se o denní zkušenost, velkou roli v něm hrají i denní emoce apod. - ale je to nižší stupeň poznání, který postihuje jen věci na povrchu, nejde k podstatám, ty může postihovat jedině věda jako vysoká forma společenské praxe a organizace, ovšem - pokud nejde o vědu zablokovanou ideologií reakční třídy. Podle Lenina (a ten čerpal i z Kautského) se právě to běžné vědomí automaticky spojuje s určitou kultivovanější ideologií vládnoucí třídy - další prvek jeho slabosti.
A teď si představte, že přijdete před běžné vědomí (a to mají i vzdělanci) s prognózou budoucnosti. Kdyby vůbec neexistovaly třídní zájmy, tak se minimálně projeví to uvažování, které tak krásně zkritizoval Čapek v svém apokryfu o pračlověku Janečkovi: Mámo, já ti říkám, ten pazourek se nemůže ujmout atd.
A k tomu přistupují navíc třídní zájmy - lidé ovládaní ideologií řídícího aparátu (viz stalinisté z KSČM, např. jeden koryfej ze bývalé Státní plánovací komise) pocxhopitelně nemohou přijmout samosprávu jako potvrzení toho, že jejich systém byl špatný a tak ji už celá léta v KSČM blokují. Lidí ovlivnění buržoasní ideologií ji zase odmítají ze zcela pochopitelného důvodu - vlastník je rozhodující a ten může být jen jeden, blbí zaměstnanci do toho nemají co mluvit. Možná byste žasl, jak shodnou argumentaci oba proudy používají. Oba předpokládají, že oddělení řídící a řízené práce jako podstatné, dlouhodobé a pro obživu vykonávané práce odlišných skupin lidí (ředitelů a uklízeček či soustružníků) bude věčně a že jen určitá elita (chápaná různě) je povolána rozhodovat. Tento moment je v opačném gardu (obavy z této věčnosti) přítomen i u pí Hájkové i u Vás. Máme málo prostoru na vysvětlování marx. pojetí, ale:
- berete, že výše zmíněné systémové oddělování celých ekonomických "odrůd" lidí (např. vůbec duševně a fyzicky pracujících atd.), vzniklo až na určitém stupni vývoje lidstva a odpovídá určitému (ovšem dlouhodobě nepřekročenému) stupni výrobních sil a charakteru práce? A že tedy zase na jiném stupni zanikne jako systém? jen ve zkratce - stav, kdy lidé, kteří dostávají podle potřeb spotřební předměty a jsou nanejvýše povinni si odkroutit jeden či dva dny v týdnu dohledem na automacikou továrnu, vytvoří ve zbývajícím čase, zcela bez vazby na obživu, výzkumný tým a zvolí si vedoucího, to už je něco jiného než stávající dělba. Ten problém ve vztahu řídícího aparátu a řekněme dělníků není v nějakých zvláštních schopnostech či morálních nedostatcích jednotlivců - je v tom, že si společnost systémově připravuje malou část lidí pro duševní a řídící funkce a zbytek zase usměrňuje k rolím oblsuhy stroje a uklízečky, že předepisuje sociální role a že obsazení těchto rolí není dáno geneticky. Ve všech systémech před protosocialismem byl řídící aparát podřízen vlastníkům ( i když kapitalista s tím už má určié problémy, manažerské struktury mají tendnci chovat se samoúčelně jako v protosocialismu). Až v protosocialismu se řídící aparát utrhl - systémově byl potřeba, ale industriální dělnictvo nemělo na to, aby si ho ohlídalo a on si vytvořil své zájmy, svou logiku (Tohle jsme s kamarádem podrobně rozebrali v naší knize)- nebyla t třída vykořisťovatelů - byl to určitý přechod mezi klasickými třídami a beztřídností, určitý kompromis. Část aparátu se dokonce podílela na produkci nadhodnoty, část představovala nutné společenské neproduktivní náklady apod. Takže i když část aparátu žila z nadhodnoty ostatních pracujících, nešlo o vykořisťování v původním marxistickém pojetí, ale pouze o jisté parazitování na společenské nadhodnotě a o výkoin role správců společenských zdrojů, včetně živé práce. Tenhle rozdíl nejsou schopni pochopit stalinisti (bývalí řídící) a pořád mi připisují, že já tvrdím, že byli vykořisťovateli - prostě nevnímají to, co jsem skutečně napsal - zajímavý příklad toho, co s lidmi dělá ideologie. Ale to nic. Mimochodem prognostickou sílu klasiků dokazuje, že v jejich učení je řada prvků na tohle nebezpečí upozorňujících - takže si myslím, že naopak marxismus má nejméně problémů s prognózováním a jde v tom nejdále - ty ostatní proudy buď popírají existenci kapitalismu a nějak ho rozmělňují, nebo ho zvěčňují, nebo popírají možnost progózovat apod. a soustřeďují sena prognózování dílčích prvků (třeba rozvoje techniky a vědy apod.).
Takže alternativa ke kapitalismu znamená - prolamovat oddělení řídící a řízené práce a hlavně zbavit řídící aparát výkonu vlastnického rozhodování a v této funkci ho podřídit zaměstnaneckým a celospolčednskému kolektivu. Bývalí řídící pracovníéci nejsou s to pochopit, že samosprávná koncepce nechce předbíhat překonání staré dělby práce, které je rozhraním mezi socialismem a vyšší fází komunismu. Nechce už teď nahrazovat odborníky v řízení nějakým nekvalifikovaným pindáním dělnické schůze - chce pouze systémově zapojit zaměstnanecké kolektivy do výkonu toho vlastnického rozhodování (jinak ta samosprávná koncepce přiznává, že se nejlépe hodí až pro další stupeň rozvoje výrobních sil, kdy selidé začínají většinově zabývat tou kognitariátní prací - dělník se mění v kognitáře. Protože to ještě není, tak třeba i v tom úspěšném Mondragonu mají problém s mírou kontroly manažerů. Jsem přesvědčen, že v dnešní realitě se na tom vlastnickém rozhodování podílí aktivně spíše menšina zaměstnanců - ale alespoň něco, zatím úspěšně přežili všechny krize. Je tu jistý systémový průlom. Obavy Vaše a pí Hájkové z nezvládnutelnosti manažerů tedy jsou na místě, zápas s konkrétními osobnostmi ředitelů to bude vždy, ale to už nebude systémové!!!!t tedy třídní - jako za protosocialismu. Prostě se lidstvo zase jednou přeorganizuje, jenže na rozdíl od předcházejíích vykořisťovatelských a protosocialistické společnosti na úplně novém kvalitativním stuplni (který klasikové ve vysoké míře předvídali a vývoj po jejich smrti, včetně neúspěchů státního protosocialismu, to potvrdil.
No a samozřejmě máte pane Plevo pravdu, že komunismus nebude koncem dějin, jen základem, pod který se lidstvo nebude vracet a bude řešit nové problémy - co já vím - třeba vztahů mezi individuy (zatím šlo spíše o vztahy mezi třídami a skupinami)
Při realizaci tohoto dějinného mainstreamu pochopitelně mohou být zastavení, chvilkové návraty zpět , možná i slepá ulička zkázy lidstva - marxismus nehlásá absolutní determinovanost. S protosocialismem máme v teorii mimochodem problémy i proto, že to bylo jisté odbočení od hlavní linie, které "vyschlo" - to za živého boha nechtějí přijmout stalinisti, oni mají tu představu jedné linie dějinného vývoje, kde po jedné kostce musí nevratně přijít jen ta jediná další
Ale v jednom pravdu nemáte - politická moc se sice klidně může odtrhnout a po jistou dobu se chovat jako by vůbec nebyla determinována ekonomikou - ale dlouhodoběji je závislá na ekonomickým mantinelech. Jesltilže protosocialistická elita ztratila moc, bylo to proto, že režim - vlastnictví - ekonomiky vyhnilo. Zneužití moci má smysl, jen dokud to ekonomické poměry umožňují - žádný případný pokus skupiny fanatických feudálů vrátit kapitalismus k feudalismu by nemohl míit úspěch - ostatně již restaurovaný režim Bourbonů po Napoleonovi nebyl obnoveným feudalismem, ale kapitalismem.
Ale jinak nic proti vyvažování moci na počátku budování samosprávného socialismu a dokonce už uvnitř hnutí, které k tomu směřuje, ale ruku na srdce - má v dnešním systému nějaký význam vyvažování moci třeba soudní a výkonné, nebo pluralita politických stran? Velké peníze všechno převálcují,kdo je má, vládne, ostatní je hra navenek, pro naivní občany.
Bohužel - ještě jedna kláda- žijete v iluzi, že marxismus není schopen postihnout složitosti společenské struktury - naopak.
Marxismus je především (na rozdíl od od soudobé sociologie) schopen postihnout zásadní rozdíl mezi dvěma rovinami strukturace - dělením na třídy a sociální skupiny konec konců podmíněné odstíny ve vlastnictví a dělením na profesní skupiny, dle konkrétní podoby práce, výše příjmu, výše kvalifikace , třeba i spolčenské prestiže apod. Tohle nedovede ani Keller a míchá hrušky s jablky a pak jsou problémy (střední vrstvy lze určit jen podle toho profesního dělení, ale fakticky zahrnují prvky zcela odlišných tříd s odlišnými zájmy). Marxismus totiž nejen vidí různost a specifičnost dvou rovin klasifikace, ale i jejich určitou souvislost a vzájemnou hierarchii.(ta třídní je dlouhodobě určující) atd. Jen naznačuji.

A teď pan Kanda, potažmo pí Hájková Úterý, 29.Března 2011, 12:53:32

Pane Kando, nebojte se mne, jsme v podstatě lidé jedné krve, s Kalivodou hluboký souhlas, to byl ještě poctivý marxisms. Jen v tomhle omezeném prostoru nestačím vyložit všechny aspekty věci, proto mne neprávem považujete za cynika, já bych Vás zase mohl považovat za krasoducha, kjterý se odmítá podívat dějinné realitě tváří v tvář, ale to nejste.
Paní Hájková se opravdu vyjádřila moudře, došla na maximum toho, co dokáže rozum bez přijetí marxismu (já se omlouvám za umanutost, ale nic mne zatím nedokázalo přesvědčit o tom, že by vybavení rozumu marxistickou metodologií (pochopitelně s našimi moderními úpravami) nebylo nejvyšším, zatím dosažitelným poznáním). Ano, vlastně si již budovatelé protosocialismu měli uvědomit, že toto nebezpečí - že zase vznikne řád založený na nové frmě nespravedlnosti - tu hrozí - bohužel, to je ta historicky daná omezenost poznávání a jednání subjektů (v daném případě řídícího aparátu a industriálního dělnictva). O spravedlnosti nelze hovořit abstraktně, má vždy konkrétní historickou podobu - postavení feudálního nevolníka bylo spravedlivější než otroka, dělníka než nevolníka, dělníka v protosocialismu než v kapitalismu - ale to už je v řadě momentů sporné. Ale na základě poznání dějinného procesu už víme, který další krok je třeba učinit - k tomu smaprávnému socialismu a dál k úplnému rozpuštění tříd a překonání staré dělby práce. Jde o to překonat tu nespravedlivost a nerovnost, kterou známe (tu masovou třídní, sociální). I za komunismu zase nějaká nespravedlivost, nerovnost bude - minimálně v dispozicích jednotlivců a tím i jejich možnosti využít všechny společenské potence. Tohle je třeba mít na paměti, jen si myslím, že uvažovat o tom je tak přečasné, až to je nesmyslné. Klasikové se tomu taky bránili.
A teď k tomu vrahovi a humanismu. Já jsem ve své odpovědi reagoval jen na ty - zejména antikomunisty - kteří řečeno slovy bible "vidí smítko v oku bratra svého, ale břevno ve vlastním oku nevidí" (nepřesná citace). Já jsem neříkal, že se mi líbí to, co musel Lenin a představitelé rodícího se a všemi bitého systému v zaostalém Rusku a se spíše nekulturní armádou děníků a rolníků dělat (např. popravy buržoasních rukojmích, nebo zárodky pracovních táborů pro odpůrce). Ale já jsem vědec, dělám chladnou analýzu dějinných poměrů a vazeb a říkám, že to nebylo něco morálně jiné kvality než to, co dělali jiní, včetně buržoasních politiků. Byli to politici určité třídy (Lenin řídícího aparátu) a jednali v rámci mezí své třídy. Takhle si to jistě Marx a Engels nepředstavovali, i když i oni už měli zkušenosti s tím, co dokáže buržoasní kontrarevoluce (Komuna - i ta brala a střílela rukojmí, když na ni zaútočili versailleští). Osobně si myslím, ž e kdyby byli Marx a Engels na Leninově místě, chovali by se jako politčtí vůdcové stejně, nemohli by se zřeknout šance vyhrát a něco změnit.. Jinak řečeno - nemyslím si, že Lenin byl nějaký mimořádný sadista, který se v tom revolučním teroru vyžíval (na rozdíl od Stalina). jen vyvozuji ten teror z existujících podmínek. Je to stejné jako - ve vyšším dětství jsem litoval vyvražděné Slovany - ale jako marxistickému vědci mi bylo jasné, že i touto cestou šel pokrok. On ostatně sám Marx mluví o tom, že pokrok se zatím podobal pohanskému bůžkovi, který pije z lebek povražděných. Klasikové správně říkali, že je to produkt toho období dějin člověka, které ještě nebyly skutečně lidské, období, které je spíše lidskou prehistorií a samozřejmě člověk byl pro ně tou nejvyšší hodnotou a cílem bylo jej vytvořit (to předtím byla jen průměrná třídní individua) - jenže tomu muselo předcházet překonání třídního vykořisťování, jinak řerči o člověku jsou do značné míry utopické.
A dále - já jsem neřekl, že to takto - po leninsku (a už vůbec ne po stalinsku - tady systém vyjevil naplno své antihumánní prvky - jenomže zase - nikdo by nedokázal modernizocvat ruský venkov bez krve a dopady stalinských metod je nutno připočíst celé třídě řídícího aparátu - uvědomme si, jak asi vypadala a jak se "ukazy" z Moskvy realizovaly na vesnicích- viz Tichý Don) - mají být i v budoucnosti. Už naše protosocialistická revoluce byla hodně jiná. Já jsem do té míry historický optimista, že si myslím, že už naše dost ohavná a po krvi stále toužící doba má v sobě možnosti, aby další změna neprobíhala ozbrojeným násilím a vražděním příslušníků bývalé vládnuocí třídy), což nechtěli ani klasikové - ti mluvili o likvidaci podmínek deformujících člověka i jako příslušníka vykořis´tovatelské třídy, chtěli likvidaci ekonomických podmínek. Ony opravdu se některé přístupy v dějinách přežívají, i ten nejbrutálnější kapitalismus sledující své cíle musí dnes alespoň zakrývat a maskovat vyslovené projevy masového násilí. I to mluvení o lidských orávech je dobré a kapitalismu vnucené. V tomto smyslu je možná dobře i to, že vlastně musíme toho Lenina obhajovat, že si i pokrokoví lidé uvědomují, že takhle už by to nešlo. Kéž by si to tak uvědomili i některé proudy v méně vyvinutých zemích, zejména v muslimském světě. Ale je to ještě příliš křehké. Proto si myslím, že podmínkou dalšího kroku k samosprávě bude to, že samotná honba za ziskem dožene kapitalisty k aplikaci určitých forem samosprávy (jako efektivnější motivace a řízení) a teprve to pak kapitalismus rozežere jako rakovina i bez masového ozbrojeného násilí.(Viz konečně i tzv. sametová revoluce).

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ještě k p. Hellerovi Středa, 30.Března 2011, 00:18:39

Dobře, tak ohledně kontroly a rovnovážné distribuce moci nejsme od sebe daleko.
Ale čím víc přemýšlím nad vaší vizí, tím víc mě znepokojuje následující: Myslím si, že podstatou kapitalismu není v prvé řadě vykořisťování (to přece bylo už za otrokářství), nýbrž honba za ZISKEM. Kapitalista nechce na prvním místě vykořisťovat, on chce vydělávat (!!) a vykořisťuje proto, aby mohl vydělávat co nejvíc a co nejsnáze, nejrychleji atd. Jenže právě tahle honba za ziskem (konkurenceschopností atd.) dělá ze současného života tuhle mizérii! A vy přitom chcete podnikání a trh (a tedy i úsilí o zisk - opět co největší??) zachovat i ve vašem projektu samosprávné společnosti. Pan Zika má myslím hodně pravdy (i když to možná myslel jinak), když napsal, že chcete vlastně ze všech udělat jakési "malé" (přesněji možná "částečné") kapitalisty. To ovšem může stěží vést k humánnější společnosti.

Zdá se mi tedy, že v současné fázi rozvoje výrobních sil, technologie apod. je zkrátka kapitalismus přes všechny své velmi vážné nedostatky jediným systémem, který umí efektivně s ekonomickými zdroji pracovat.

Proto zastávám tu pozici, kterou zastávám: než budovat "kapitalismus v bledě modrém" soustřeďme se raději na zkrocení toho současného kapitalismu a snažme se ho dostat pod demokratickou kontrolu lidu. Možná se při oněch skutečných reformách, které teprve musí začít, ukáže, že kapitalismus nějak efektivně a smysluplně překonat lze, to zatím nevíme, ale obávám se, že doposud nikdo - včetně vás - dostatečně důvěryhodný a přesvědčivý koncept nepředložil.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Panu Hellerovi a panu Plevovi Středa, 30.Března 2011, 06:16:32

Bohužel mohu reagovat jen krátce. Jsem rád, pane Hellere, že jste se nakonec vyslovil pro nenásilí - s tezí o dějinné nutnosti (Lenin "musel" apod.) bych polemizoval, ale nemám teď na to čas. Jen bych řekl, že cosi jako dějinnou nutnost nejsem s to uvidět.

Pane Plevo, pojem vykořisťování (exploatace) je jedním ze základních pojmů marxistické teorie. Nedivte se proto, když se ho marxista přidržuje a užívá ho. On má totiž v tomto teoretickém systému své místo - něco označuje a závisí na něm celá argumentační výstavba. To je jako kdybyste strukturalistovi (českého ražení, ne francouzského) chtěl škrtnout pojem "funkce". Rozumíte? Navíc si myslím, že trh není výmyslem kapitalismu, jde však o to, jakou má pozici v ekonomické struktuře a jakou má povahu. Honba za ziskem - pokud vím, tak o tom pan Heller sám mluví, ale to je spíš určité expresivní označení (s morálními konotacemi), nikoli analytický pojem.

Myslím, ž pan Heller není dogmatický marxista, on je vášnivý marxista!:)

Pánové, jsme vzájemně hodně blízko Středa, 30.Března 2011, 12:50:7

Pane Pleva - malé vyjasnění - dal jstze pojmu vykořisťování nějaký emocionálně-mravní obsah - ne - vykořisťování je prost+ě vztah, kdy si jedna třída na základě vlastnictví výrobíéchj prostředků (v předkapitalistikých formacích k nim lze počítat i samotného člověka) přivlastňuje práci třídy druhé- samozřejmě má různé dějinné formy - ze začátku úplné vlastnění samotného člověka, feudalismus jen částerčné vlastnictví - to všechno doplněné politickýám násilím, až kapitalistické vykořisťování je zcela čisté - od osobněné - tam jde opravdu o přivlastňování si nadhodnoty nad hodnotou pracovní síly a kapitalistovou sociálně determinovanou funkcí je zhodnocovat kapitál, dosahovat co největší míry zisku (míry, nikoli masy, jako bv předcházejících společnostech) - takže v podmínkách kapitalismu jsou oba vámi užité pojmy totožné. Ve všech typech vykopřis´tovatelské společnosti je hlavním problémem - rozporem - to, že daná forma vykořisťování (chcete-li honby za nadhodnotou) začne brzdit rozvoj výrobních sil , žety výrobní síly a konec konců člověk vyžaduje společenštější formy zacházení, kooperace, spolupráce apod. K tomu dochází iv dnešním kapitalismu a je to obzvláště citelné, tím více, čím více nejde o zdokonalovánmí výrobníéch sil lepšími výrobníémi prostředky, ale o dobrovolnua tvořivou práci člověka - a to chce přibrat člověka k vlastnění, aby to bylo jehop a rozhodoval o sobě. Samospráva nemění lidi v souhrn malých kapitaloistů, ale sloučením velké kvality vlastníků vzniká nová kvalita, nová logika přivlastňování - ostatně vždyť máme názorný příklad v našem družstevnictví, v prospívání velkých agrokomplexů apod.
Trh je jen forma, ve které se na jistém stupni vývoje prověřuje míra společenského uznání hodnoty práce mrtvé i živé. Kvalitu mu dává vlastnický vztah - proto je jiný v kapitalismu a jiný třeba v prosté zbožní výrobě malovýrobců. Levičáci jsou toho názuoru, že trh musí skončit s kapitalismem - nazákladě stuidia klasiků, kde tu všude není úplně jasně řečeno, jsem přesvědčen, že socialismus, jako první fáze komunismu podvázaná existencí staré dělby práce, státu apod. se bez terhu ještě neobejde - krach protosocialismu to potvrdil, jeho hlavní slabinou byly nefungující mechanismy prověřování té společenské nutnosti mrtvé i živé práce - direktivně stanovené normativy na to nestačily, člověk se prostě při tom prověřování musí aktivně a operativně projevovat (což neznamená, že to musí mít naturální formu stánků na tržišti, tou technickou stránkou trhu mohou být počítače). K tomu, že socialismus je nižší, méně společenská fáze komunismu patří i to, že v ní nemůže zmizet honba za efektivností výroby - tedy ziskem prověřovaným na trhu. Ale - ten trh už může být daleko více regulovaný samosprávnými orgány, které sem budou vnášet výrazněji než kdykoli předtím potřeby lidí - ta nadřazenost zisku ustupuje. Vždyť taky odměňování by mělo jít podle prabvidla - každému podle práce (společenské užitečnoti , kvality i kvantity) - ale já přidávám - a podle vlastnické aktivity (jednu slopžku příjmu nebo i ztráty příjmu musí tvořit zhodnocení podílu na řízení a hvůbec hospodaření daného kolektivu).
Pan Kanda má samozřejmě pravdu, že marxisticky pojatá teorie hodnoty, zbožně peněžních vztahlů apod. tvoří jádro marxismu - výrobní vztahy jsou přece jen jistá forma dohoda lidí o tom, jak se seskupí a budou hierarchizovat při výrobě, rozdělování a spotřebě.
Jinak pane Plevo, já vůbec nejsem proti tomu,abychom ten kapitalismus průběžně krotili, to je minimální úkol, ale zkrotit ho nelze _ dokud trvá, tak vlastnické postavení a honba za ziskem konec konců zurčuje všechno - politiku, právo, morálku, dokonce i estetiku - to krocení, které tak akcentují soc.dem., je jen výraz služby tohoto politického směru buržoasii ( i když jako spíše pocukrovaná služba) věci kapitalismu (což si samozřejmě řada lidí přijímajících tuto argumentaci - jako teba Vy - vůbec nemusí uvědomovat). Jen připomínám - povšimněte si, jak přes všechno krocení buržoasie je stále méně schopna takové zajistit pro společnost takové ty obecně civilizační funkce (např. dnes to zpoplatnění všeho, včetně zdravotnictví, školství apod. - to ukazuje, jak ji zvoní hrana)
Já myslím, že dostatečně jasný je nutzný konec kapitalismu - i když - opakovaně jsem napsal, že se ještě zvedne v momentě, kdy pod tlakem výrobních sil začne do sebe integrovat samosprávu. I to neustálé zdůrazňmování, že nikdo zatím nepředložil důvěryhodnou variantu postkapitalismu je buržoasní ideologizování. Cožpak při minulých změnách systémů někdo někdy takovou nějakou komplexní a detailní variantu měl? I klasikové se bránili plánování detailního komunismu. A my , včetně mne, jsme už těch argumentů pro naše řešení sali dost a ještě víc by se jich dalo shromáždit, kdybychom nebyli jak buržoasními, tak stalinskými mechanismy marginalizováni, ta naše varioanta mělůa širokou publcitu a pracovaly na ní štáby odborníků. Měl byste spíše napsat, že ani ty početné štáby odborníků v rámci kapitalismu nejsou s to vysvětlit krize kapitalismu a předložit návrh řešení v rámci kapitalismu. Myslete si třeba, žeVy zrovna nepodléháte buržoasní ideologii (což je iluze, podléhá ji možná 95% občanů), ale tak pořád ještě zbývá Vaše běžnmé vědomí, které se bráníé přijmout něco nového, co si dnes nelze tak úplně (ale je tu mondragon) ohmatat a o čem mu neustále nereferuje televize.
Pane Kanda - uznávám možnost nenásilných řešení společenských rozpor do budoucna, do jisté míry i dnes, ale absoutizovat jesměrem do minulosti (např. vůči Leninovi, selským vzpourám atd.) by bylo prostě nevědecké, bylo by to plané estétství. Ale jinak Vám děkuji za ocenění (cvášnivý marxista). Ale hned kapka jedu - ale právě to říkali o Leninovi - že to byl intelektuál vášnivě zapálený pro myšlenku pozvednutí Ruska i světového proletariátu - Hitler byl jistě taky vášnivě zapálený - ale pro co?´Pomohl něčemu Lenin nebo Hitler? atd.

Oto Novotný - politický analytik

Pomohli Středa, 30.Března 2011, 13:58:28

K miliónům mrtvol.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Panu Kandovi Čtvrtek, 31.Března 2011, 00:05:8

Milý kolego,
já vášnivému marxistovi Hellerovi neberu pojem vykořisťování a vím samozřejmě, že je pro marxistickou teorii klíčový. Ale spor není o to, co je nebo není čistý nebo správný marxismus (i když dr. Heller tak často tuto diskusi pojímá), spor je spíše o to, jak nejlépe a nejvýstižněji popsat současnost - a jaké alternativy z tohoto popisu případně plynou.

Mně se situace jeví tak, že imperativ zisku, ekonomické racionality, konkurenceschopnosti atd. je tou pravou podstatou dnešního ekonomického systému (vykořisťování je jen další projev téže tendence - ano, pojem vykořisťování z marxistického hlediska viděno citelně determinologizuji, ale dělám to právě záměrně).
Na druhé straně je zřejmé, že se tomuto imperativu ekonomičnosti nelze na určitém stupni civilizační vyspělosti vyhnout, proto se mi zdá, že Hellerův samosprávný socialismus by mohl mít podobné problémy jako ten současný systém. A proto si myslím, že je spíše účelnější a potřebnější - dnes tak jako v budoucnu, pokud by se vyvíjela dle Hellerových předpovědí, spíše odkazovat tuto jednorozměrnou ekonomickou racionalitu do patřičných mezí.
Máte jako já humanitní vzdělání, pokud se nemýlím, vyučujete literaturu, takže jsem zvědavý, jestli se ubírají vaše myšlenky podobným směrem.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Předběžné poznámky Čtvrtek, 31.Března 2011, 13:54:12

Pánové Hellere a Plevo, pokusím se vám odpovědět trochu koncentrovaněji, na úvod mi dovolte pár předběžných poznámek. Myslím, že na lecčems byste se oba - a já s vámi - mohli dohodnout, ale zřejmě vám v tom brání rozdílný jazyk, nebo chcete-li, rozdílný diskurs, uvnitř kterého se pohybujete. Pan Heller by, domnívám se, jistě souhlasil se slovy pana Plevy o tom, že kapitalista se žene za ziskem. I já s tím souhlasím. Myslím tedy, že tady vlastně k názorovému kofliktu nedochází, je to spíš konflikt různých jazyků a metodologií. Ještě k tomu něco dodám v reakci adresované panu Plevovi.

Souhlasím tedy nakonec s výrokem pana Hellera, že jsme hodně blízko. Ovšem mám i nějaké otázky či výhrady k tomu či onomu. Takže pojďme na ně: nejdříve pan Heller, poté pan Pleva.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Líbí se mi, když se marxista dovolává Karla Čapka Čtvrtek, 31.Března 2011, 15:03:55

Titul tohoto příspěvku je myšlen zcela vážně, bez sebemenší známky ironie. Dokládá totiž vaši schopnost, pane Hellere, inspirovat se i nemarxistickými autory (dokonce beletristy), což je zase další hřebíček do rakve obrazu Hellera jako marxistického dogmatika. Tou vášnivostí jsem měl na mysli prostý fakt, že jste do marxismu, s odpuštěním, zažrán, což je vidět z vašich argumentačně členitých a většinou poměrně dlouhých diskusních příspěvků. Baví vás to a přiznám se, že mě baví číst vaše reakce.

Ale teď k tomu vážnějšímu, o té nevědeckosti a estétství.

Epochálním obratem, který geniální Marx ve své filozofii uskutečnil, bylo podle mého názoru to, že doslova zametl s redukcionismem idealistů, kteří ve svých úvahách vycházeli z ušlechtilého přesvědčení, že člověk je bytost rozumná a mravná. A do toho Marx bouchne kladivem (Marx filozofoval kladivem ještě před Nietzschem) a říká, že člověk je ve svém jednání motivován také konkrétními materiálními potřebami a sexem. (To je zejm. raný Marx.) Zároveň však nelze tvrdit, že by člověk byl hnán ke svému jednání JEN těmito materiálními potřebami. Pokud bychom tohle tvrdili, ocitli bychom se na druhém břehu redukcionismu, tentokrát redukcionismu materialistického a udělali bychom z člověka primitivní zvíře (nechť mi zvířata odpustí). Člověka proto, myslím, nelze redukovat pouze na reprezentanta své třídy, ale je nutné ho vnímat i jako singulární entitu. Nemyslím si také, že je možno komplexní historické procesy vypreparovat na vyzáblý skelet socioekonomických kauzalit (tím nepopírám jejich důležitost a důležitost jejich analýzy!), jinými slovy vidět historii jako objektivní soukolí a hovořit o tzv. dějinné nutnosti. Lenin „musel“, Napolen „musel“ - ale toto „musel“ přece nebylo výsledkem JEN působením objektivní (či nadsubjektivní) dějinné nutnosti, fatální determinovanosti jedince, nýbrž i výsledkem jejich osobního rozhodnutí. Čili tady je nutno brát v potaz nejen determinaci, nýbrž i prvek náhody. Lenin přece revoluci dělat nemusel a mohl do smrti hrát šachy v Curychu, bolševická revoluce mohla mít jiný průběh apod. Musíme si zkrátka připustit i existenci dějinných alternativ.

Z tohoto důvodu, pane Hellere, považuji vaše poznámky o nevědeckém přístupu či estétství za nepřípadné, nebo vlastně metodologicky nedomyšlené. Působení etických principů (např. křesťansko-židovské „nezabiješ“ apod.) nelze podle mě vyškrtnout z vědecké analýzy. Mně samozřejmě nejde o nějaké moralizování, z toho mě snad ani nepodezíráte, ale jde mi o uznání těch sil, které obvykle nejsou s marxistickým historickým materialismem spojovány, jako sil relevantních právě z hlediska vědecké analýzy. Etické imperativy nevnímám scholasticky jako nějaké ahistorické substance, i ony mají svou konkrétní historickou zakotvenost - v tom smyslu, že představují jednu z motivací, jimž se člověk při svém jednání řídí. A tím vstupují do dějin jako relevantní síla, kterou však na vzorec socioekonomické determinovanosti nepřevedete. Tím, že je škrtnete z vědecké analýzy, škrtáte i jednu z podstatných dimenzí svého obrazu civilizačního procesu.

Panu Plevovi Čtvrtek, 31.Března 2011, 15:08:26

Pane Pleva - vy jste nereagoval na text mého příspěvku, jen jste zopakoval to, na co už jsem Vám odpověděl. Tak ještě jednou po lopatě vykořiosťování je přivlastňování nadhodnoty ( v jiných systémech je top trochu modifikované, ale vždy jde o přivlastňování nadpráce) a tím je dána honba za ziskem - ještě jednou - vykořisťování rovná se za kapitalismu honba za ziskem - je to tryze ekonomixcká kategorie, ekonomický vztah, samozřejmě, že odrazem tohoto ekonomického vztahu jsou i různé nadstavbové jevy - podřízení politiky honbě za ziskem, totéž u morálky, estetiky apod. Vy snad po pojmem vykořisťování chápete něco jiného než já? Pak mi to vysvětlete, opravdu netuším.
Jiná věc je, pokud vytýkáte marxismu ekonomickou jednorozměrnost - čili asi jednostranný determinismus směrem od ekonomiky k nadstavbě. Už nevím, ale v dioskusi nad Hauserovými 4 díly jsem už to marxistické pojetí vysvětloval - zdá se, že jste to nečetl.Tak tedy - právem můžete marxismu vytýkat, že považuje ve vztahu základna (vlastnictví) a nadstavba a vědomí za určující ekonomiku - s tím marxismus stojí a padá. Nemohu Vám bránit stát jinde. Ale Vaše představa op tom determinismu je naprosto chybná a neznalá marxismu - ekonomika je určujícíé jen konec konců, v dlouhodobém dějinném průběhu, ve statistickém měřítku, v jednání většiny lidí. Nadstavba - vššechny její složky a zejména politika - mamá značnou relativní samostatnost. Je s ekonomikou v neustálé interakci - buď přímo nebo i zprostředkovaně (třeba přes politiku), tu ekonomiku může upevňovat či podrývat, může z jejjích mantinelů na čas vyskočit, může se opožďovat (různé složky nadstavby různě) nebo ji i předbíhat, prostě je to neustálé tancování kolem pevných ekonomických mantinelů (zájmů tříd). Znal jste toto pojetí? Považujete je i nadále za jednosměrné? Připomínám ve zkratce dialektiku - vzájemná souvislost a ovlivňopvání, ale něco je konec konců určující, i když swe to úpropsazuje třeba za dost dlouho.
A mimochodem - stačří jen mrknout na dnešní společnopst a ta prvotnost ekonomicko-vlastnických vztahů působí i v mnohem krátkodobější perspektivě, že to už vnímá i běžné, teorií nekultivované vědomí.
Samozřejmě z tohoto marxistického dialekticko-materialisticklého pojetí vyplývá i můj závěr - kapitalismus je nutno pořád krotit - třeba ze sféry politiky, ale zkrotit ho nelze, jehjo ekonomický základ se stále prosazuje. Pochopil jste mne?

Otovi Novotnému Čtvrtek, 31.Března 2011, 15:15:38

Oto - no toto? S uspokojením beru na vědomí, že jeden z teoretických mozků ČSSD uvažuje a mluví jako ten nejprimitivnější propagandista. Jen tak dál.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Panu Plevovi Čtvrtek, 31.Března 2011, 15:27:3

Myslím, že imperativy zisku, konkurenceschopnosti atd., jsou tím, co naši současnost charakterizuje, resp. charakterizuje její rétoriku. Z hlediska analýzy je to ale spíš určitý povrch, podobně jako floskule o přerozdělování. Navrhuji se od toho rétorického povrchu odlepit. Pak bychom jako přerozdělování mohli označit např. i přesun financí z veřejných rozpočtů do soukromého sektoru pomocí degresivních daňových opatření. Čili nejde asi o to, zda zisk ano/ne, konkurenceschopnost ani/ne, trh ano/ne atd. To jsou jen rétorické dichotomie. Jde o to, čemu lingvisté říkají hloubková struktura. Tady marxisté vyzývají k analýze výrobních vztahů, podob vykořisťování, společenských formací atd. Tyto analýzy jdou podle mého názoru dál, než toto množení rétorických obratů či jejich modifikace.

Říkáte, že pan Heller nepředložil alternativu, resp. že jím předkládaná alternativa je něco jako „kapitalismus v malém“. Já nevím, neumím to posoudit, protože materiály teprve studuji, takže mé poznámky by byly strašně povrchní. Ale za sebe říkám, že si nedokážu představit alternativu, která by zcela popřela nebo nepotřebovala určité ekonomické vztahy (trh, vlastnictví). Tady má představivost končí. A taky tady, pane Plevo, vidím určitý rozpor: na jedné straně je vám nějaká alternativa málo radikální či příliš „kapitalistická“, na straně druhé uvažujete o zkrocení kapitalismu - tedy rezignujete na boj o alternativu úplně?

Řekl jste ale důležitá slova (viz váš vstup Středa, 30. března 2011, 00:18:39), která musím ocitovat: „Zdá se mi tedy, že v současné fázi rozvoje výrobních sil, technologie apod. je zkrátka kapitalismus přes všechny své velmi vážné nedostatky jediným systémem, který umí efektivně s ekonomickými zdroji pracovat.“

Nevím sice, co myslíte tím „efektivně“, ale intuitivně tomu rozumím. A úplně to souzní s tím, co jsem v DR už kdysi napsal. Že síla globalizovaného kapitalismu je dosud tak velká, že všechny alternativy, i ty nejdůmyslnější, dosud zůstanou na papíře. Jak tu sílu zlomit? Těžko, protože i já nakupuji rohlíky v supermaketu, a tím podporuji současný ekonomický systém. Uspokojuji své materiální potřeby a bojím se toho, že systém zkrachuje a já přijdu o práci. To je legitimní postoj. Ale zároveň je to postoj, který globalizovaný kapitalismus posiluje. Jak z toho ven? Čekat, až globalizovaný kapitalismus „vyhnije“, jak navrhuje pan Heller? Nebo kapitalismus krotit, jak navrhujete vy?

Myslím, že právě Marx někde píše, že kapitalismus je systém, který má v sobě přímo zakomponováno sebedestruující tendence. Pokud je to pravda, nečeká nás „vyhnití“ a krocení kapitalismu jen oddálí - katastrofu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Kolegovi Kandovi Čtvrtek, 31.Března 2011, 23:52:24

Myslím, že mezi sebou v ničem zásadním spor nemáme. Ano, trh, vlastnictví, konkurence - to vše je asi opravdu nezbytné (pro vyspělou společnost), o tom nepochybnuji. Ale jde o to, do jaké míry tyto jevy ovlivňují, resp. determinují život lidí. A dle mého přesvědčení je nejdůležitějším úkolem dosáhnout stavu, kdy bude mít trh atd. na lidi podstatně menší vliv než dnes. Tedy zabránit cestě k homo oeconomicus. Líbí se mi teze B. Sobotky (i když pochopitelně není z jeho hlavy), že tržní hospodářství ano (ale já bych řekl "v menší míře než dnes"), ale tržní společnost (homo homini lupus) ne. V tom se asi taky shodnem.
Panu Hellerovi nevytýkám to, že je málo radikální, protože mně nejde o míru radikality. Vytýkám - nebo přesněji namítám mu to, že je v zajetí (tak se mi to jeví) příliš tradičních marxistických pojmů, jako je nadhodnota, vykořisťování, třída atd. Tyto pojmy jistě svou relevanci (i dnes) mají, ale nic neplatí absolutně. Pro mě je vykořisťování širším pojmem než přivlastňování nadhodnoty, vládnoucí třídou pro mě není (jen) buržoazie, ale i top manažeři, politické, vojenské a mediální (!) elity atd. Ostatně na stránkáh SOKu je možné dohledat diskusi o tom, zda manažeři (ti velcí samozřejmě) jsou na jedné lodi s kapitalisty, nebo zaměstnanci. No, já myslím, že po této finanční krizi je to jasné.

Odkaz zde:
http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=435&Itemid=28



Martin Pleva - pedagog, Brno

Milý dr Hellere, Pátek, 1.Dubna 2011, 00:17:31

ve svém posledním diskusním vstupu píšete, že neodpovídám na vaše argumenty a jen opakuji to své. Asi jste přehlédl, že můj příspěvek, o němž hovoříte, byl určen p. Kandovi.

Pokud jde o ekonomickou determinaci: zastávám podstatně tradičnější (a vám tudíž bližší) stanovisko než neomarxisté (Žižek aj.). O ekonomické determinaci (samozřejmě v "poslední" a až vždy té fundamentální instanci) naprosto nepochybuji a současnost je toho ostatně nejlepším důkazem.

Moje poznámka v diskusi s kolegou Kandou o tom, že je třeba "jednorozměrnou ekonomickou racionalitu odkázat do patřičných mezí", se týkala něčeho jiného. Domnívám se totiž, že uvědomělým lidským (politickým) konáním lze ekonomickou determinanci našich životů mírnit, omezovat a částečně neutralizovat. Zde jistě budete souhlasit, jinak byste se nemohl hlásit k Leninovi, který se pokusil (neúspěšně) pouta ekonomické determinace přervat svými politickými činy. Takže mi šlo o to, že (jak píšu i shora p. Kandovi) je nutno budovat takovou společnost, kde se bude taky žít a ne jenom vydělávat...
Jak říkal Ježíš: život je více než pokrm a šat ...

A pokud jde o váš koncept samosprávného socialismu (který je zajímavý a rád si vaši knihu přečtu), tak se zkrátka domnívám, že právě tento diktát ziskovosti a příliš jednostranné ekonomické racionality neodstraňujete. To je vše, snad jsme si porozuměli. (Abych to trochu odlehčil, už Kant říkal, že nejhorší není být vyvrácen. nýbrž zůstat nepochopen :) )

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Panu Plevovi Pátek, 1.Dubna 2011, 10:48:19

Milý pane Plevo, mám taky dojem, že nejsme v této věci ve sporu. Jen přemýšlím o tom pojmu "determinace", který používáte a který používá i pan Heller. Není to příliš silný výraz pro vyjádření vztahu mezi základnou a nadstavbou? Nevím, jestli pan Hauser ještě naši diskusi sleduje (pokud ne, tak je to škoda, protože bych měl na něho důležité otázky...), ale on ve studii "Marxova dynamická teorie společnosti" (in: týž, "Prolegomena k filosofii současnosti", Praha, Filosofia 2007, s. 31-79) upozorňuje na řadu terminologických problémů, pokud jde o marxistické paradigma. Máme říkat "výrobní vztahy", které implikují zejména vztahy ekonomické (průmyslová produkce atd.), nebo "produkční vztahy" (produkce v nejširším smyslu, nejen industriální či zemědělská, ale i kulturní aj.). Máme hovořit o "determinaci" nebo "podmíněnosti"? To jsou závažné otázky, protože jazyk může mnohé objasnit, nebo naopak zatemnit. Efektivnost metodologie jde ruku v ruce s přesností a adekvátností terminologického aparátu.

Ale nechme teď marxismus na chvíli stranou. Ta teze o tržní ekonomice a netržní společnosti je pěkná, ale obávám se, že jde jen o apartní bonmot. Tržní hospodářství nikdy nebude bez vlivu na společnost (mám dojem, že taková je podstata tržního hospodářství současného kapitalismu - permanentní expanze do mimoekonomických oblastí), a naopak budování netržní společnosti se těžko může obejít bez revize ekonomického systému. Při vší úctě k B. Sobotkovi, nevím, jak udržet tyto dvě věci oddělené, i když bych rád, aby to fungovalo. Zlatá éra sociálního státu 50. a 60. let, kterou naše společnost bohužel nezažila, měla svůj neslavný konec. A je třeba zkoumat, proč k tomu konci došlo. Co vlastně umožnilo onen devastující nástup neoliberalismu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pátek, 1.Dubna 2011, 23:40:54

Taky si myslím, že tuto diskusi jsme si možná příliš zprivatizovali, tak navrhuju pokračovat jinde.
Zdravím a děkuju za kvalitní diskusi.

Všem pánům Pondělí, 4.Dubna 2011, 12:16:57

Omlouvám se, že jsem nemohl včas reagovat (krach počítače, neměl jsem přístup k internetu). Pro případ, že byste se sem ještě vrátili, tak připojuji své.
Myslím, že jsme si vyjasnili, co si pod čím představujeme a rozdíly mezi námi už jsou jen ty fundamentální - já sázím na determinaci ekonomikou víc než třeba pan Pleva - to mu nechci vyvracet - on dobře chápe, že i u mne jde o determianci "konec konců", ne o mechanickou.
Jen bych chtěl pro lepší pochopení marxismu dodat, že samozřejmě i marxismus zkoumá a hodnotí ten další, mimoekonomický život člověka, jen si stále uvědomuje, že rámec pro něj je tvořen tou ekonomikou (např. život otroka musel být z podstaty chudý, obdobně nevolníka, až u buržoy je to jiné, ale na počátku taky kalivinisticky volá po spořivosti, i kapitalistův život je převeden konec konců na maximální zhodnocování kapitálu apod. A proto jde marxismu o takový zlom ve společenském vývoji, kde by ekonomická nutnost v životě človka (všech lidí, ne jen jedné třídy - třídy už nebudou) ustoupila do té míry (díky produktivitě), že by se nad ní otevřela "říše svobody" - tohle spadá až do vyšší fáze komunistické společensko-ekonomické formace - komunismu (dle Kritiky gothajského programu i Státu a revoluce). Jestliže já akcentuji úlohu trhu, tak se to týká jen té nižší fáze a je to dočasný stav - v komunismu už zbožně peněžní kategorie nebudou, protože nebude třeba vyjadřovat poměr mezi společensky uznanou prací a spotřebou (každému podle jeho potřeb - samozřejmě se předpokladá při převzetí onoho minimálního podílu - jeden v týdnu nebo tak nějak) na práci nutné. Já se jen liším od některých levicových autorů zejména mladých v tom, že si myslím, že duchu marxismu neodpovídá představa, která chce socialismus bez trhu, zisku, peněz apod. Opakuji - za socialismu je práce ještě jen zprostředkovaně společenská a k tomu zprostředkování jsou nutné všechny ty zbožně peněžní mechanismy, ale i přímá vlastnická spoluúčast všech (ty zprostředkovací mechanismy v protosocialismu byly slabé - zejména na to a ne na nedemokratičnost nebo chudost životní úrovně protosocialismus dojel).
Takže - socialismus je ještě převážně říší nutnosti, míra svobody nad ní je omezená, moc trhu a pohnutky dané nedostatkovostí spotřebních předmětů a služeb a rozdíly v postavení dle dělby práce je ještě značná.
Jinak znovu opakuji - trh je mechanismus prostupující všemi formacemi od konce prvobytné pospolné společnosti - kvalitu mu vždy dává vlastnický vztah.
Dále - poněkud jste mi s panem Kandou přisoudili roli toho, kdo chce pasivně čekat na vyhnití kapitalismu - to rozhodně ne, marxismus je činná filozofie. Sice ve výhledu s tím hnitím počítám, nevěřím na zkrocení kapitalismu, ale jsem připraven se aktivně podílet na průběžném krocení a pro nejbližší perspektivu vidfím jako nutnou a základní podmínku toho krocení orientaci levicového hnutí na pěstování prvků samosprávného vlastnictví typu Mondragonu - marně se snažím o tom přesvědčit svou vlastní stranu a už jsem ztratil víru, že se to někdy podaří - což ovšem povede k jejímu zániku jako konkurenceschopné politické síly. Ale to zase tak vadit nebude, protože politické strany se přežívají a spíše začíná hrát roli širší hnutí (i to má problémy s hierarchií a vládou aparátu - nedělám si iluze -ale bude tu více neformálnosti s méně jednoznačné ideologičnosti). Mně by např. plně vyhovoval vznik širokého hnutí na podporu samosprávného vlastnictví,ve kterém by byli komunisté, sociální demokrati, křesťané, ekologové i bezpartijní), které by spolupracovalo s odbory, ekologickými organizacemi, atd. atd.
Jenže je to zatím jen sen.
Jinak i já děkuji za kvalitní diskusi a přesouvám se na nového Hausera.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.