Nuda v Brně? Ale kdeže

Jan Májíček

V tuto chvíli je podstatné, zda si ČSSD udrží vnitřní odhodlání zrušit vládní reformy tak, jak naznačují její sjezdové rezoluce. Dodat odvahy by jim mohly i chystané protesty jak odborů, tak ProAltu a dalších iniciativ.

Víkend v Brně může být pro člověka opravdu zajímavý. Když jste na sjezdu strany, tak si buďte jisti, že máte o zábavu postaráno.

Hned po prvních výsledcích voleb se na zpravodajských serverech začalo spekulovat o tom, jak je strana rozdělená, jak dvě křídla haškovců a sobotkovců stojí proti sobě a mají vyrovnané počty. Tento popis vydržel všem deníkům kromě komentáře Alexandra Mitrofanova v Právu. Ten poznamenává: „Celkový trend ve straně: uhlazení sporů a společný postup k vyhraným volbám do krajů, Senátu a Sněmovny. Po sjezdu jsem při následných kontaktech zaznamenal většinovou spokojenost s tím, jak to dopadlo.“ Tím také odhaluje logiku fungování volební parlamentní strany, v tomto případě sociálnědemokratické.

Cynický realista by jistě řekl, že přeci nelze nic jiného čekat, tak politika přeci funguje: je kombinací dohod, kompromisů a vyvažování osobních či skupinových zájmů. Na druhou stranu vidí idealisté ve výsledcích sjezdu i něco dalšího. Vidí v nich šanci, že by se ČSSD mohla posunout opět více k moderní levici, která by byla schopna vést dialog s nevládními organizacemi a občanskými iniciativami a tento dialog přetavit do reálné politiky na všech úrovních.

To by bylo sympatické nejen mně, ale jistě mnoha dalším lidem, a ne nezbytně jen politickým aktivistům. Problém ovšem je, že tyto snahy budou vždy narážet na strukturální omezení parlamentní demokracie v globálním kapitalismu. Nedávno o tom velmi čtivou knihu vydal maďarský filosof dlouhodobě žijící v Británii István Mezsáros.

Vraťme se ale do Brna. Dvoudenní sjezd není úplně pro každého. Zvlášť pokud jste hostem a nezažíváte ten dobrodružný pocit při hlasování, nemáte lístek, který byste zvedali nad hlavu, nevyjednáváte v kuloárech o tom, který návrh je pro stranu nejlepší (a co za to dostanete). Na sjezdu bylo možné vidět opravdu vše. Politické projevy a politické argumenty, přetahování o hlasy, vyjednávání, emoce. Mezi delegáty byli jak profesoři Kohák a Potůček, tak „vepřové hlavy“ se špičatými botami z krokodýlí kůže. To pak člověk pocítí obludnost pojmu „catch-all party“ na vlastní kůži. Zvlášť když se s takovou skupinkou vepřovic potkáte na záchodě a vypadá to, že jste jediní, kteří tam nebyli pozváni.

V pozdních večerních hodinách prvního dne sjezdu, kdy se projevy na místopředsedy začaly v půl jedné ráno, to měly automaty na kávu opravdu těžké. Stejně tak v sobotu, když se začali dostavovat delegáti a hosté, dostaly stroje na povzbuzující nápoj zabrat. Noc totiž byla dlouhá nejen pro hosty a delegáty, kteří probírali nejrůznější možné scénáře dalšího vývoje, ale také pro novináře, kteří pobývali v hotelu Voroněž. Někteří, rozjařeni nebo zklamáni (to nelze s určitostí říci) z průběhu prvního dne, hojně popíjeli a pak podle očitých svědků jen velmi těžko hledali své pokoje. Podařilo se jim dokonce dostat i do kumbálu s vysavači a dalšími proprietami.

Magazín E15 shrnul sjezd takto: „Nulová podpora jakýchkoli rozhodnutí Nečasova kabinetu, žádné kompromisy a tvrdá příprava na krajské, prezidentské a parlamentní volby v opozičních lavicích. Taková bude po další dva roky sociální demokracie pod vedením nového předsedy Bohuslava Sobotky.“ Jen aby to byla pravda. Důležitější však ještě bude, zda si ČSSD udrží vnitřní odhodlání zrušit vládní reformy tak, jak naznačují její sjezdové rezoluce. Dodat odvahy by jim mohly i chystané protesty jak odborů, tak ProAltu a dalších iniciativ. Mohlo by se totiž také stát, že rodící se koalice odporu proti Nečasově vládě bude muset připravit o moc i vládu Bohuslava Sobotky.

    Diskuse
    March 23, 2011 v 2.47
    Shrnul, ale snad i trochu posunul bych to tak, že sociální demokracie potřebuje nezávislé kritické občanské iniciativy (a nový předseda to dává najevo) a občanské iniciativy potřebují sociální demokracii.

    Sociální demokracie potřebuje ProAlt a další, protože ji ukazují perspektivu programové, resp. ideové politiky, ukazují ji vizi jako podnět pro politiku. A tato uskupení potřebují socdem, aby své touhy a sny realizovaly. Potřebují ji proto, že občanská uskupení mají legitimitu svých členů a spolupracovníků, politické strany typu ČSSD mají legitiomitu tisíců členů a statisíců voličů.

    Počítám i s tím, že mé sny a touhy uskuteční sociální demokracie, až se zase jednou bude podílet na vládě, nedokonale, že to bude kompromis s politickými partnery, že to bude umění možného. Netěší mě to, ale předpokládám, že jinak nelze.
    SH
    March 24, 2011 v 11.35
    Shrnul bych to ještě jinak.
    Pokud ČSSD nenajde model “kvalitnější“ demokracie, v níž bude politická moc, čili zvolení zastupitelé, respektovat občanské iniciativy, čili amatérsky veřejně činné lidi, nikam se dál naše společnost neposune. Pokud se zastupitelé od obcí po parlament budou po zvolení považovat za „nadobčany“ a neuznají, že mluvčí občanských iniciativ jsou občany s PŘIROZENOU AUTORITOU, založenou vesměs na odbornosti, takže jsou „zvolencům“ rovnocennými partnery při rozhodování konkrétních problémů, pak nebude zkvalitněna demokratizace našeho státu.