Kalousek navrhuje snížení daní z příjmu na devatenáct procent

ČTK

Ministerstvo financí v den sjezdu ČSSD představilo razantní návrh úprav daňového systému. Miroslav Kalousek (TOP 09) chce vedle již existujícího návrhu na zvýšení DPH zrušit superhrubou mzdu a snížit daně z příjmu.

Daňová reforma navrhovaná ministerstvem financí má údajně snížit daně o stokoruny měsíčně. MF chce zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou patnáct procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit devatenáct procent. Firmám by výše daně měla zůstat na devatenácti procentech. Ministerstvo počítá s účinností změn od roku 2013.

„I při jednotné sazbě daně bude zdanění progresivní, a to díky stropům na sociální a zdravotní pojištění," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Cílem reformy je podle něj snížení administrativních nákladů poplatníků i státu. „Chceme ten systém celý zjednodušit. Nový systém by měl vypadat tak, že poplatník z jednoho základu na jednom formuláři pošle státu jednu částku," dodal.

Odvody na zdravotní pojištění chce ministerstvo financí omezit do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy a sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Zaměstnanci přitom budou platit více na zdravotním pojištění, a to 6,5 procenta místo dosavadních 4,5 procenta. Základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun ročně budou moci využít jen zaměstnanci do výše čtyřnásobku průměrné mzdy. „Nad stropy si poplatník nebude moci slevu uplatnit," uvedl Kalousek.

Daňové zvýhodnění na dítě stoupne o osmnáct set korun ročně, poroste i daňový bonus na dítě. Ostatní slevy mají zůstat nezměněny. Nově bude zaveden výdajový paušál ve výši tří tisíc korun, o který si bude moci zaměstnanec snížit daňový základ.

U podnikatelů zůstanou zachovány výdajové paušály čtyřicet, šedesát a osmdesát procent. Zároveň MF snižuje výši obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, a to z jednoho milionu korun na 750 tisíc korun.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění budou u zaměstnavatelů nahrazeny dvaatřiceti procentní daní z úhrnu mezd. Jejím základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň bude omezena stropem ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. „Vedlejší náklady práce tak klesnou o dva procentní body," uvedl Kalousek. U zaměstnanců je pak cílem podle ministra sjednocení základů pro daň i pojistné. Základem by měla být hrubá mzda.

Firmy dále budou mít slevu na dani ve výši sražené daně z dividend, zjednodušené tvorby rezerv a opravných položek k pohledávkám. Ministerstvo chce paragrafované znění změn vytvořit do konce dubna, do konce června předložit vládě. S účinností zákona počítá od roku 2013, se zdaněním hazardu ovšem již od 2012. Reforma totiž zavádí zdanění loterijních firem.

Daně fyzických a především právnických osob v České republice od devadesátých let neustále klesají. Zatímco v roce 1993 činila daň pro právnické osoby pětačtyřicet procent, v roce 2000 to již bylo pouze jednatřicet procent a dnes by měla padnout na pouhých devatenáct procent.

Namísto daní právnických a fyzických osob naopak vláda zvyšuje přímé daně v podobě DPH. Poslední varianta, se kterou kabinet Petra Nečase přišel, zvyšuje DPH na 17,5 procenta. Podle kritiků tak postihne především nízkopříjmové kategorie.

Sazby daně z příjmu fyzických a právnických osob (v %)

Rok Fyzické osoby Právnické osoby

1993  15 až 47            45

1994  15 až 44            42

1995  15 až 43            41

1996  15 až 40            39

1997  15 až 40            39

1998  15 až 40             35

1999  15 až 40            35

2000  15 až 32            31

2001  15 až 32            31

2002  15 až 32            31

2003  15 až 32            31

2004  15 až 32            28

2005  15 až 32            26

2006  12 až 32            24

2007  12 až 32            24

2008  23,1*                 21

2009  23,1*                 20

2010  23,1*                 19

* - sazba daně je 15 procent, ovšem z takzvané superhrubé mzdy, ve skutečnosti tedy 23,1 procenta

    Diskuse
    MN
    March 18, 2011 v 20.23
    Kromě jiného
    je zarážející, že odvody na sociální a zdravotní pojištění OSVČ byly opět sníženy na 2x6,5% z příjmu (který je beztak často nulový), zatímco za zaměstnance platí zaměstnavatel dalších 32%. V tom případě je postaven na hlavu princip solidarity bohatších s chudšími, který je vyjádřen základní výměrou důchodu (2230 Kč), která nezávisí na výši příjmů. OSVČ teď budou vstupovat do systému jako lidé s velmi nízkou mzdou a budou na (zatím) existující solidaritě vydělávat na úkor zaměstnanců. Doufám, že se konečně zaměstnanci vzpamatují a budou vyžadovat nápravu, která je řešitelná např. oddělením důchodových účtů zaměstnanců a OSVČ. Jinak to vypadá, že se zvýší dávka zdravotního pojištění o 2%, což dříve bylo nepřijatelné (i když logické). Nicméně se opět vybere především od zaměstnanců.