Ústavní soud v pondělí zrušil balíček sociálních škrtů, nicméně dal vládě šanci k jeho novému přijetí správným způsobem. Zrušení začne platit s uplynutím posledního dne letošního roku, fakticky tedy od 1. ledna 2012. Do konce roku se na škrtech v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí nic nemění.

Ústavní soud dal za pravdu návrhu opozičních sociálních demokratů, podle kterého stav legislativní nouze nelze zneužívat k omezování práv opozice.

„Mezi nejzákladnější práva v parlamentní demokracii patří právo opozice účastnit se parlamentních procedur i právo blokovat či oddalovat rozhodnutí většiny," zdůvodnila rozhodnutí soudu místopředsedkyně Eliška Wagnerová, která byla zpravodajkou k ústavní stížnosti sociálních demokratů. Podle pondělního rozhodnutí ústavních soudců musí být napodruhé procedura v pořádku.

Odloženou platnost zrušujícího nálezu Ústavní soud odůvodnil hrozbou negativních důsledků, které by nastaly při okamžitém zrušení normy. Vláda hovořila především o možných velkých ekonomických škodách, jež by mohly vyústit až ke zhoršení ratingu České republiky u nezávislých agentur. Ústavní soud upozornil také na to, že pokud vláda nestihne prosadit škrty znovu, obnoví se od začátku roku 2012 právní stav platný před sporným balíčkem škrtů.

Podle politologa Jiřího Pehe lze rozhodnutí ústavních soudců vnímat ve dvou rovinách: v rovině praktického vládnutí koaliční vlády a v rovině procedurální. Podle jeho názoru nemusí pondělní rozhodnutí Ústavního soudu znamenat v praktické rovině pro vládu Petra Nečase příliš mnoho.

„Koaliční kabinet disponuje pohodlnou většinou a je evidentní, že stihne do konce roku zákony přijmout znovu,“ uvedl Pehe pro Deník Referendum, „avšak pro opozici se tím naskytá prostor pro kritiku daných norem. Mnohé z návrhů se vrátí do veřejné debaty, což je moment, který oblibě vlády pravděpodobně neprospěje,“ doplnil Pehe.

„Pokud jde o procedurální rovinu, ústavní soudci dali vládě Petra Nečase obrovskou ránu, neboť ji usvědčili z porušení demokratických pravidel. Rozhodnutí Ústavního soudu je jednoznačné: vláda zneužila institut legislativní nouze,“ uvedl Jiří Pehe pro Deník Referendum.

I politoložka Vladimíra Dvořáková Deníku Referendum řekla, že rozhodnutí Ústavního soudu je políčkem vládě, který by mohl mít ústavně-politický vzdělávací účinek. „Ústavní soud jasně řekl, že stav legislativní nouze nelze zneužívat pro pohodlnější vládnutí. Ústavní soudci vládě jednoznačně vzkázali, aby si z ústavy nedělali trhací kalendář. Dodržování procedurálních demokratických pravidel je totiž pro politickou kulturu důležitější než obsahová stránka kteréhokoli zákona,“ řekla Dvořáková Deníku Referendum.

Rozhodnutí Ústavního soudu může mít podle Peheho pro vládu jistý destabilizační účinek, a to především ve vztahu k veřejnosti. „Kabinet Petra Nečase má zase o kousek menší legitimitu, neboť podle ústavních soudců obešel demokratické standardy. To bude mít nepochybně negativní dopad na jeho vnímání v očích veřejnosti. Je to pro vládu porážka,“ uzavřel Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum.

Ústavní soudci nebyli při rozhodování jednotní. Odlišná stanoviska k nálezu zaujali Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecka, Jiří Mucha a Michaela Židlická, uvedl Ústavního soud v tiskové zprávě. Zatím není zřejmé, zda jednotliví soudci nesouhlasili s celým nálezem, nebo například jen s částí argumentace.

ČSSD napadla proces přijetí zákona

Sociální demokraté zpochybnili především proces přijetí zákona Parlamentem. Jejich stížnost hovořila o extrémní svévoli vládní většiny, neboť vláda prý omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu. Norma je přitom velmi obsáhlá, mění osmnáct různých zákonů a důvodová zpráva má osmdesát stran.

Řízení před Ústavním soudem se tedy týkalo jen způsobu přijetí normy, nikoliv jejího obsahu. Soudci se nezabývali souladem jednotlivých úsporných opatření s ústavou.

„Předmětem této stížnosti není materiální obsah sedmnácti novel zákona, kterými se redukují sociální dávky. Jediným předmětem řízení je procedura a její ústavnost a legitimita," uvedl pro Aktuálně.cz již před časem předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Musíme posoudit, kam až může Parlament při využívání procedurálních ustanovení jednacího řádu zajít a kde je mez, kterou by neměl překročit," doplnil Rychetský. Sociální demokraté také poukazovali na to, že Senát zákon schválil po říjnových volbách, ale ve svém předvolebním složení. Po volbách přitom získala v Senátu většinu sociální demokracie, která s reformním zákonem nesouhlasila. ČSSD tvrdí, že o zákonu už měli hlasovat její nově zvolení senátoři.

Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory více než 23,5 miliardy korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.

Ústavní soud kvůli zákonu vyslechl jako svědky premiéra Petra Nečase a předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou.