Tentokrát se těžko glosuje. Tentokrát, tj. po událostech v Novém Bydžově, na Kavčích Horách a ve Fukušimě — v obou tamních jaderných elektrárnách.

Takže než se hořce zasmějeme nad planou nadějí ministra vnitra, sluší se ohradit proti naprosto nepřiměřenému zákroku policie proti odpůrcům nácků, navíc ostře kontrastujícímu s její nečinností, nezabráněním pozdějšímu útoku přesily ultrapravičáků na tři Romy.

Leč vraťme se do sobotního rána (v novinách): „Ministr vnitra Radek John bere zajištění bezpečnosti občanů v průběhu víkendových pochodů a demonstrací za test schopností strážců zákona. ,Doufám, že na zákroku se ukáže, že bezpečnost v této zemi je policie schopna perfektně zajistit, ‘ řekl John.“

Sama za sebe pak připomíná, že „novinář sbírá zprávy ,na ulici‘, má své zdroje, ale nemá legální možnosti odposlechů, nemůže dělat domovní prohlídky nebo sledovat podezřelého — a přesto je někdy ve svých zjištěních asi úspěšnější než státní vyšetřovací orgány.“

V „recenzi“ nápaditého moderního domu na návsi ve Svépravicích u Prahy si Adam Gebrian pochvaluje mj. „absolutně chráněný soukromý svět rodiny, tolik odlišný od novodobých satelitů“. Bodejť: „Kamenné části zdi jsou totiž doplněny vysokým prkenným plotem a masivními vraty zahradního přístavku s garáží.“ Za takovou cenu (úplného optického uzavření, oddělení) lze jistě získat soukromý svět i v satelitech.

Práce Dějiny nové moderny (Academia) od osmi autorů pod vedením Vladimíra Papouška je v kontextu nominovaných tou nejméně spornou. Autoři se pokusili napsat nově dějiny české literatury v letech 1905—1923. Zdrcující kritika v časopise Dějiny — teorie — kritika naznačuje, že se jim přinejmenším podařilo ukázat, kudy cesta nevede. (…)

Kniha Aleny Míškové, Martina France a Antonína Kostlána Bohemia docta (Academia) by se spíše měla jmenovat Stručné dějiny Akademie věd a jejích předchůdkyň. Jde o běžný výplod kolektivního grantového psaní. (…)

Všechny tři knihy spojuje kromě historického zaměření také to, že jsou určeny velmi úzkým okruhům odborníků. Problémy současné české společnosti míjejí ve vzdálenosti několika astronomických jednotek. Jak je možné, že je přesto někdo navrhuje na nějakou cenu?

Odpověď napoví složení poroty. Z jejích pěti členů nominuje tři Akademie věd. V případě knihy Bohemia Docta je tak kruh dokonalý: pracovníci Akademie věd nominují knihu vydanou nakladatelstvím Akademie věd, která je o historii Akademie věd. Za historiky navíc v porotě sedí vědecká tajemnice Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, která sice zatím nevynikla výsledky své badatelské činnosti ani kritickým renomé, zato je ale bývalou podřízenou jednoho a kolegyní druhého spoluautora knihy.

Revitalizace Nákladového nádraží Žižkov