Klaus: Důchodová reforma zvýší schodek penzijního systému

Vratislav Dostál

Prezident Václav Klaus pokračuje v kritice vládní důchodové reformy: schodek penzijního systému i podle něj nejen nevyrovná, ale prohloubí. Politolog Jiří Pehe soudí, že kritikou Klaus upevňuje svůj dominantní vztah k vládě.

Lídři vládní koalice se ve čtvrtek odpoledne vrátí k důchodové reformě. Na detailech se sice shodli již před týdnem, návrh ale kritizuje vedle opozice i prezident Václav Klaus a část odborné veřejnosti.

Některé změny požadují i koaliční představitelé. Podle prezidenta je návrh nekoncepční, uspěchaný a neprodiskutovaný. ČSSD pak požaduje schválit důchodovou reformu ústavním zákonem. Původně měli ve čtvrtek politici ve formátu K9 jednat o zdravotnictví, na což podle Nečasových slov vůbec nedojde.

Vláda chce v rámci důchodové reformy umožnit lidem do pětatřiceti let vyvést část svých odvodů na penze do soukromého spoření. Výpadek má kompenzovat zvýšení DPH na dvacet procent u většiny výrobků, které jsou nyní v nižší desetiprocentní sazbě.

Klaus: Reforma deficit dále prohloubí

Podle Václava Klause se ale po provedení penzijní reformy připravované kabinetem Petra Nečase (ODS) současný deficit důchodového systému dále prohloubí a objem veřejných prostředků vydávaných na financování důchodového systému vzroste. Prezident to konstatoval v článku pro čtvrteční vydání MF Dnes a vyzval politiky k vážné debatě o připravované reformě.

Podle Klause penzijní reforma z pera koaliční vlády občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných přinese oproti současnému systému navíc pouze zavedení dalšího dobrovolného penzijního spoření či pojištění, které bude stát organizovat na úkor průběžného penzijního systému.

„Podporou nového dobrovolného pilíře penzijního připojištění bude zcela vědomě prohlubován schodek již v dnešní době deficitního průběžného systému, který však bude i v budoucnu zajišťovat hlavní část zabezpečení důchodců," uvedl Klaus a doplnil, že tento deficit má být pokryt zvýšením DPH, což podle něho fakticky znamená, že objem veřejných prostředků vydávaných na financování důchodového systému vzroste.

Prezident má také za to, že plánovaný dobrovolný subsystém penzijního pojištění bude vznikat na úkor průběžného systému i na úkor existujícího penzijního připojištění. „Jedny státem dosud podporované fondy budou nahrazeny jinými státem podporovanými fondy, respektive oba tyto systémy asi budou muset nějak koexistovat vedle sebe," napsal Klaus s tím, že to chápe jen velmi málo.

Podle prezidenta není jasné, proč vládě nestačí reformovat existující systém fungujícího penzijního připojištění, jehož klienty je už dnes 4,6 milionu občanů, kteří do penzijních fondů vložili 220 miliard korun, a místo toho připravuje nový systém, který však bude také fungovat na principu dobrovolnosti. „Neznamená to, že začnou být státem preferovány jisté soukromé peněžní fondy na úkor jiných?" ptá se Klaus.

Dodal, že skutečnou podstatou navržené reformy jsou parametrické změny průběžného systému. Zavedení nového dobrovolného pojištění je věcí relativně okrajovou, která nepochybně zvýší náklady důchodového systému jako celku, ale žádný průlom v lepším zajištění úrovně budoucích důchodů nemůže přinést.

Pehe: Prezident posunuje o kousek dál svůj dominantní vztah k vládě

Podle politologa Jiřího Pehe prezident svou kritikou reformy posunuje o kousek dál svůj dominantní vztah k vládě. „Tu dostal pod kontrolu, když v podobě ,tajné‘ dohody na konci minulého roku, zabránil rozpadu vládní koalice,“ doplnil politolog.

V předvánoční politické mele podle politologa Klaus nejenom ukázal, že premiér Nečas je de facto jeho „podřízeným“, jakkoliv ústavně by tomu tak být nemělo, ale navíc získal spojence v podobě faktického předsedy Věcí veřejných Víta Bárty.

„Není tedy vůbec náhodou, že politického extremistu Ladislava Bátoru se snažil Hrad umístit na ministerstvo školství, které vede člen Věcí veřejných, stejně jako není náhodou, že svoji ofenzivu proti vládnímu návrhu důchodové reformy Klaus koordinuje s Bártou,“ napsal v komentáři pro středeční vydání deníku Právo Pehe.

Otázkou tak podle Peheho je, co svými kroky prezident sleduje. „Chce mít vládu pod kontrolou, a Nečase tudíž drží v šachu proto, že mu jen dělá dobře mít navrch, anebo chce mít navrch, protože má nějaký další plán?“ uvažuje Pehe a dodává, že o Klausových úmyslech můžeme jen spekulovat.

Klaus se může podle Peheho například snažit nastolit ve vztahu s vládou převahu, která mu umožní vládu využít v některých nedokončených bitvách — například tu se „zpupnou“ soudcokracií, zejména pak Ústavním soudem. Taktéž může mít prezident zájem dokončit svoje destruktivní dílo ve vztahu k Evropské unii, a je proto podle Peheho nutné oslabit především TOP 09, v  jejímž čele stojí Klausem opovrhovaný Evropan Karel Schwarzenberg.

„Jisté je, že ať už je jeho plán jakýkoliv, má v Nečasovi ideální nástroj. Klidně mu může rozbíjet jeho vládní záměry, spojovat se proti němu s vnitro-koaliční opozicí v podobě VV a Nečas se nevzbouří. Dělá tak úplně stejnou chybu jako Mirek Topolánek, který se sice nakonec Klausovi postavil, ale bylo už pozdě. Bohužel i Nečas svoji příležitost už promeškal a on i jeho vláda za to politicky draze zaplatí,“ nepochybuje Jiří Pehe.

ČSSD: Reformu schvalme ústavním zákonem

Opoziční sociální demokraté pak vyzývají vládu k jednání o reformě i s opozicí a tak jako dříve Věci veřejné, i ČSSD požaduje její schválení ústavním zákonem. „ČSSD bude i nadále požadovat jednání o podobě skutečné důchodové reformy, přičemž při těchto debatách bychom se chtěli vrátit zpět k samotnému smyslu této významné změny, protože je evidentní, že vládní koalice chápe reformu zcela jinak, než my,“ uvedl v tiskovém prohlášení místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek.

Ostatně případné změny v dohodě o úpravách sazeb DPH budou zřejmě hlavním tématem čtvrtečního koaličního jednání. Podle zdroje ČTK jednou z variant, kterou by se koaliční lídři měli zabývat, je návrh, aby se místo sjednocení DPH zvedla snížená sazba DPH na méně než dvacet procent.

Seznam položek umístěných dosud v jednotlivých sazbách by se přitom neměnil. Ekonomičtí odborníci stran údajně zvažují například i sjednocení DPH na 17 procentech. Podle premiéra Petra Nečase je sjednocení sazeb DPH pro stabilizaci důchodového systému nutné, spoléhat se jen na privatizační příjmy a dividendy energetické společnosti ČEZ při udržení dlouhodobé stability systému v průběhu desítek let je podle něj nemyslitelné a navíc komplikované z hlediska pravidel EU.

Naopak podle Zaorálka je chystaná důchodová reforma pouhou záminkou pro zvyšování daní a navíc vládou navržený systém penzí podle něho negarantuje stabilitu ani jistotu pro budoucí penzisty.

„Z našeho pohledu proto nyní nemá cenu diskutovat o detailech reformy, když je patrné, že se hroutí samotná její základní konstrukce. Pokud by k takové dohodě nedošlo a vláda by v budoucnu silou své neústavní většiny protlačila důchodovou reformu, máme plné právo na to, abychom v případě budoucího volebního úspěchu korigovali sociální nespravedlnosti, které Nečasova vláda chystá,“ uvedl Lubomír Zaorálek.

Nečas: Průběžný důchodový systém je neudržitelný

Premiér a předseda občanských demokratů i přes kritiku opozice, prezidenta a části odborné veřejností o vládním návrhu důchodové reformy nepochybuje. Ve čtvrtečním vydání Hospodářských novin premiér uvedl, že současný průběžný důchodový systém je neudržitelný.

Podle Nečase totiž průběžný důchodový systém již dnes vytváří dluhy v řádech desítek miliard korun. „Přitom 95 % příjmů seniorů pochází právě z něj, což je celosvětový unikát,“ doplnil předseda občanských demokratů, podle kterého se zapomíná také na to, že jen loni stoupl schodek důchodového systému na téměř třicet miliard korun. Vláda chce podle něj případné přebytky z výběru DPH použít právě na sanaci tohoto dluhu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si nicméně myslí, že takovýto krok je asociální a způsobí jen prohloubení propasti mezi chudými a bohatými. „Zvýšit během krize, kdy nezaměstnanost jde nahoru, ceny potravin, léků nebo nájmů o téměř deset procent hraničí s asociálností,“ uvedla pro Deník Referendum Švihlíková, podle které jde o další krok od progresivního k degresivnímu zdanění.

„Mediální diskuse o sjednocení sazeb DPH bohužel slouží jako argument proti reformě. Sjednocení DPH je přitom jinak obecně vnímáno jako správný systémový krok,“ napsal ale Nečas v komentáři s tím, že na potřebě posílit vliv nepřímých daní jako spolehlivého faktoru zajištění stability veřejných financí na úkor daní přímých se údajně shodnou doporučení většiny expertů doma i v zahraničí.

Nečas si v textu taktéž neodpustil reakci na výroky Davida Ratha, že pokud se sociální demokraté dostanou po volbách k moci, znárodní úspory v soukromých penzijních fondech. „Dnes by další z adeptů do vedení ČSSD David Rath penzijní fondy znárodňoval a vrátil nás do padesátých let. Z toho je vidět, jak složité je nalézt odborný i politický konsenzus," píše mimo jiné Petr Nečas.

Podle Nečase ještě nicméně proběhne o konečné podobě důchodové reformy široká diskuse. „Rámcový koncept je schválen, zbývá však doladit řadu detailů. Vláda chce sdělit veřejnosti, že zadlužení státu, tedy i důchodového systému, je pro budoucí vývoj velmi nebezpečné a že penzijní zajištění dnešní mladé a střední generace je bez reformy ohroženo. Chceme reagovat v předstihu, dokud to ještě jde. Už dnes je však příliš pozdě na to, aby tyto změny byly zcela bezbolestné,“ uzavřel Nečas svůj článek pro Hospodářské noviny.

    Diskuse
    JM
    March 10, 2011 v 12.37
    Cítím od některých proti-vládních a proti-hradních politiků a komentátorů nejistotu, jak na to reagovat. Klaus kritizuje některé aspekty "reformy" v souladu s jejich názory, ale přeci jen je to Klaus, kterého nemají rádi.
    March 10, 2011 v 17.07
    Klaus : redukce, ne stabilita
    takhle to myslím není, prezidentská karta byla pro spor významná, ale dohoda K9, že se s reformou spojí důvěra vládě a že se v něčem couvne to mění a přitom to není žádné vítězství, jen taktický mezikrok.
    Pravice nechce zvyšovat daně a pokud se nedají do systému zdroje (nemusí být z výnosu DPH) tak směřujeme k rovnému důchodu, této ultraliberální chiméře.
    Z dlouhodobého hlediska je výsledkem další omezení státu (veřejného sektoru), pokles solidarity a tak říkajíc každý za své. Otázkou je jak vážně se myslí vyjednávání s opozicí, v čem by vyšli koaliční vstříc jí - nejde jen o korekci zvyšování DPH.